Stanislav Tůma: Roky měřené světlem aneb Plavec pro Béďu Dlouhého …
Leica Gallery Prague - Praha
11. 1. - 3. 3. 2019
Na předvernisáži pro novináře, která byla uspořádána v souvislosti se zahájením výstavy originálních černobílých fotografií Stanislav Tůma: Roky měřené světlem v Leica Gallery Prague, byla přítomna Jiřina Borkovcová, vdova po umělci. Akci zahájila ředitelka galerie Míla Dubská, poté dostala slovo kurátorka výstavy Eva Heyd. A pak jsme byli pozváni na komentovanou prohlídku.
Kurátorka výstavy Eva Heyd zahájila svou řeč slovy, že v roce 1985 odešla do USA, kde žila 20 let, a kde pracovala jako fotografka pro muzea a galerie v New Yorku. V roce 2005 se vrátila do Čech, tj. v době, kdy 14. září Stanislav Tůma náhle zemřel. Rovněž připomněla, že Stanislav Tůma nebyl a není dosud dostatečně zhodnocen a že výstavu připravovala z jeho vskutku rozsáhlého archivu, který obsahuje různé skupiny tematických fotografií. Pokud jde o vystavená zátiší, Tůma vyznával krédo, že čím méně je toho na fotografii vidět, tím lépe…
Černobílé záběry nasnímané jeho Leicou (na kinofilmu)
vykazují některé společné rysy
-
poetickou představivost a práci s metaforou,
minimalismus a jistou uvolněnost sdělení,
promyšlenou kompozici a perfektní využití světla.
Výstava Roky měřené světlem se soustřeďuje především na mimořádná zátiší,
která se dnes jeví z hlediska autorova uměleckého odkazu jako nejcennější.
Stanislav Tůma (* 11. 7. 1950 Cheb)
Žil v Praze na Malé Straně, a to v domě na úpatí Petřína. Na Malé Straně, která v jeho době (10 let žil v cizině) zachovávala svůj romantický svéráz nejen svého malostranského prostředí, ale i v jeho obyvatelích, kteří se rádi scházeli v kavárnách, hospodách a soukromých bytech (na výstavě zhlédneme ukázku kolem dvacítky portrétů z let 1980 - 1984, mezi nimiž jsou osobnosti, z nichž mnozí z nich už mezi námi nejsou, či jsou z nich stařečkové...jako např. ...
Jiří Brožek - filmový střihač
Marta Kadlečíková - spisovatelka, scénáristka
Martina Skálová - výtvarnice
Emil Přikryl – architekt a další…
Celá expozice je instalována a rozdělena do velkého hlavního výstavního sálu (zátiší, z nichž některá ještě nebyla vůbec zveřejněna), dále do menšího sálu s fotografickými portréty malostranských přátel a v zadním výstavním prostoru jsou ke zhlédnutí fotografie ovlivněné novou filmovou vlnou.
„I když existuje řada momentů, které tvorbu Stanislava Tůmy spojují s tím nejlepším v klasické černobílé fotografii, na prvním místě je to především jeho využití světla jako nejdůležitějšího výrazového prostředku.
Fotografie je obraz ´malovaný´ světlem,
a toho byl Tůma věčným hledačem.
Světlo, stín či ozářené struktury
podněcovaly jeho představivost a prostřednictvím jeho vidění
zázračně a poeticky transformovaly šedou realitu…
Hledal své záběry vždy v přesném světle - a někdy (i obráceně) jen přesné světelné paprsky a odrazy přítomných objektů. Kromě lyričnosti a svébytné práce s metaforou vykazují jeho vždy černobílé fotografie některé další společné rysy - jsou jimi cílený minimalismus a jistá uvolněnost sdělení.
Stanislav Tůma měl možnost díky svému švédskému pasu procestovat a ´profotografovat´ severní Evropu, Anglii, USA a Afriku v době, kdy byly naše hranice pro většinu lidí pevně uzavřeny. Pro jeho vnímání to bylo velmi důležité - přinesl si zpět domů nejen uměleckou i praktickou zkušenost ze Západu, ale i nadhled a odvahu pro svobodu vyjádření, které nezná žádná zbytečná tabu. Stanislav Tůma je představitelem květinové generace - s celou její vřelostí, romantičností, netradičními příměry a vztahem k nejobyčejnějším věcem. Přitom je ale v jeho tvorbě pevně zakotvený odkaz české klasické a avantgardní fotografie, jíž si neobyčejně vážil a vědomě na ni navazoval. Právě toto zvláštní propojení staví dílo Stanislava Tůmy na významné a nezaměnitelné místo v české fotografii.“
(výběr z textu: Eva Heyd, kurátorka)
110 00 Praha 1
Školská 28
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková