Stanislav Štýs: Země znovuzrozená/Revived Land aneb jak se znovuvytváří ´biblická krajina?!´
Tereziánské křídlo Starého královského paláce – Pražský hrad
3. 4. – 18. 6. 2015
„Nepřipadáte si někdy tak trochu jako pánbůh?“ zeptal jsem se vysokého, štíhlého, energického ing. Stanislava Štýse, DrSc.
Podíval se na mne hloubavě, zjevně však nebyl smyslem mé otázky překvapen. A když, tak nanejvýše tím, že jsem mu ji položil dokonce už asi i já.
„Víte, že nejste první, kdo mi to říká. Měl jsem na návštěvě kolegu ze zahraničí a provázel jsem ho po rekultivované krajině a ukazoval mu, jak to tam vypadalo po těžbě a líčil mu, jak to tam bude vypadat v roce 2040, kdy bude celé tohle dílo definitivně dokončeno. A on mi na to řekl, že znovuvytvářím biblickou krajinu“.
Nová výstava ve starém Tereziánském křídle
Správa Pražského hradu, jmenovitě pak její mluvčí Mgr. David Šebek, nás pozvala na novou fotografickou výstavu nazvanou - Země znovuzrozená. Výstava se koná ve velmi příhodné galerii, v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě. Expozice ale není zdaleka pouhou výstavou unikátních a v podstatě dokumentárních fotografií, ale otevírá nám i zcela jiný pohled na Most, Mostecko i tamní gigantickou povrchovou těžbu a její následnou neméně gigantickou krajinnou rekultivaci.
Autorem fotografií 60 let dokumentujících světově unikátní akci je právě výše zmíněný ing. Stanislav Štýs, DrSc. A tentýž muž je nesporně hlavní postavou procesu, který nemá ve světě obdoby. Tedy po technické stránce obdoby má, ale jak nám ing. Štýs vysvětlil, třeba v sousedním v Německu se takto rekultivuje zcela běžně, i jinde se to dělá, ale nikde nikdy nešlo o takto rozsáhlou krajinnou rekultivaci. A to nejen co do plošného rozsahu, ale i co do doby trvání a budoucí koncepce rekultivované krajiny. Ing. Štýs byl tím, kdo stál u zrodu tohoto díla v roce 1958 a stojí v jejím středu prakticky dosud, i když jak říká, už vychoval 3. generaci svých žáků, svá odborná vnoučata.
A také po celou tu dobu fotografoval. Zprvu jen zcela amatérsky, s nadšením, z vlastního zájmu. Později, když docházelo k prvním krůčkům rekultivace a z téměř měsíční krajiny se zase znovu pomalu stávala krajina malebná a pozemská, si uvědomil, jaký dokument se mu doma shromažďuje, začal systematicky dokumentovat celé dílo na zcela výmluvných záběrech stejných výseků a míst při těžbě, po těžbě, při rekultivaci a po ukončení díla, tedy v odstupu často až desítek let. A činí tak, vzdor věku, všemu a všem, neúnavně dosud. Výstavu tří stovek fotografií doplňuje také 10 názorných schémat, vysvětlujících principy a zásady rekultivace.
Kdo je ´ot
ec mosteckých rekultivací?´
Ing. Štýs, autor téměř 300 velkoformátových fotoobrazů pod názvem ´Země znovuzrozená´ je nestorem světoznámé České rekultivační školy. Šedesát let totiž nejen, že svou rodnou krajinu (pochází z Litvínova a už 40 let žije v Mostě) rekultivuje, ale celý průběh těchto neskutečných proměn prováděných v českém Podkrušnohoří také soustavně fotoaparátem dokumentuje. Vytvořil tak jedinečný časosběrný a světově ojedinělý soubor, který stále ještě intenzivně doplňuje.
Pro svoji unikátnost i didaktičnost byl soubor fotografií za posledních 20 let již čtyřicetkrát u nás i v zahraničí vystavován. Jeho fotografie, doplněné přehlednými výkladovými schématy, která také vytvořil na základě svých obrovských zkušenosti s danou problematikou, prokazují, že „rekultivační proměny nejsou pouze kosmetickou úpravou, ale i plastickou operací krajiny“. Na vystavených fotografiích tak vidíme jednak (i od jiných fotografů známé) apokalyptické záběry ´měsíční krajiny´, ale současně (jinými fotografy neprávem opomíjenou) dokumentaci neuvěřitelné práce s nápravou devastující, byť nezbytné, činnosti člověka. A na nejnovějších snímcích už vidíme, že to, co člověk natropil, dokázal dát do pořádku a často tím i daleko předčil původní předtěžební stav.
Rehabilitace Mostecka v našich očích
Je – bohužel – už takovou zvláštní úchylkou nás lidí, že daleko větší zájem u nás vzbouzí to negativní než to pozitivní. A tak je Mostecko stále dokola zobrazováno jen jako pustiny hald a výsypek. A to, že jsou již po desetiletí těžbou zničená území po ukončení těžby postupně a úspěšně rekultivována, se skoro nikde nedozvíme.
Pohled na Mostecko je tak zúženým obrazem zmaru a zániku, a stává se i falešným synonymem této oblasti.
A negativní stigma ve veřejném mínění žel urputně přetrvává - ke škodě Mostecka. Jeho rozvoje a společenského zájmu o něj. A přitom už byly obnoveny desetitisíce hektarů nové krajiny. A vzdor tomu, že ony tak proklínané těžební společnosti, díky důmyslné rekultivaci zanechávají nakonec za sebou malebnou zeleň nových lesů, parků, vodních ploch, polí, sadů, rekreačních i sportovních příměstských areálů, nekonečných vinic a sadů s kvalitním ovocem.
I když asi jedna výstava, kterou navíc ne každý ke své škodě navštíví, všeobecný názor sama o sobě nezmění, přispěje jistě ke změně názoru alespoň v myslích těch, kteří ji zhlédnou.
Ti nejschopnější bývají nejskromnější
„To, co tu vidíte, to není žádná fotovýstava, ale dokument 60 let úsilí tisíců lidí dnes už 3 generací. A já nejsem žádný profesionální fotograf ani nějak výjimečný dokumentátor, ale jsem jen shodou okolností jediným, kdo to všechno vydržel a kdo to trpělivě fotil.“
Ing. Stanislav Štýs, DrSc.
Nádherná a povznášející výstava o vítězství lidského ducha a píle, která je představená na dokonalých, často až vysloveně uměleckých, velkoplošných fotografiích, bere dech a vzbouzí údiv. Zatímco v dolní části Tereziánského křídla vidíme především fotodokumentaci těžby a devastace, v horní části, symbolicky i logicky, jaksi nad tím vším, zhlédneme fotografie věnované rekultivaci krajiny a jejím výsledkům. Výmluvně se tak seznámíme s tím, co člověk dokáže. V tom zlém, ale naštěstí i v tom dobrém.
A to vše jen díky tomu, co dokázal zdokumentovat náš přední odborník pro generace příští a nejen u nás ale v i v zahraničí, kde se také od českého ing. Stanislava Štýse učí. A není divu.
Jeho optimismus, jak jsme mohli i my, na www.www-kulturaok-eu.cz osobně posoudit, je nakažlivý. A navíc podložený viditelnými argumenty. Měli jsme tu čest v jeho přítomnosti strávit část odpoledne a měli jsme to štěstí za jeho komentáře projít s ním jeho výstavou. A nebýt společenské povinnosti – očekával se příchod prezidenta Miloše Zemana, který osobně projevil zájem se s ing. Štýsem seznámit a nechat si celé dílo od něj vysvětlit - byli bychom strávili v autorově přítomnosti nesporně čas mnohem delší. Se zjevnou chutí a trpělivostí nám odpovídal na naše všetečné a občas i možná naivní dotazy, neboť viděl, že nás jeho problematika opravdu zajímá. A mluvíte-li s někým, kdo je něčím – v tom nejlepším slova smyslu – posedlý, a je to navíc excelentní odborník, je to pro vás nezapomenutelný zážitek. Je jen dobře, že sám z vlastní iniciativy hodlá výstavou provázet i jiné, a co nejčastěji v době jejího konání. Hodlá se tam věnovat budoucím odborníkům, studentům nejrůznějších odborných škol z celé republiky, aby jim i takto, v kostce a názorně, předal část svých zkušeností. Kromě toho se dá na výstavě zakoupit i jeho pozoruhodná monografie, spíše však učebnice, shrnující vše zásadní, co je pro podrobnější studium problematiky třeba znát. Je zpracována volnou, stravitelnou formou a díky autorovým fotografiím, hraničícím až s uměleckou krajinářskou fotografií, je i vizuálně výpravná. Doplňují – a nepřehlcují - ji i četná názorná schémata, grafy a tabulky.
Pár zajímavostí, o kterých jsme netušili
- první projekt celé těžby a následné rekultivace byl přijat v roce 1956
- v roce 1958 začala rekultivace
- v roce 2045 bude dokončena rekultivace posledních míst, kde se ještě těží
- k rekultivaci v daném prostředí a situaci se nejlépe hodí duby, javory, jasany, lípy, tedy listnaté zalesnění
- charakter rekultivované krajiny odpovídá poměrům a parametrům současného úrodného Polabí
- nově vytvářená jezera se musejí důmyslně nejprve utěsnit přírodními jíly, aby se z nich s postupem času neztrácela voda
- ryby do vodních ploch je třeba vysadit uměle
- zvěř je nejlepším ukazatelem, že se rekultivace podařila, protože prokazatelně migruje ze svých stávajících teritorií a nové prostory obsazuje
- rekultivace mostecké pánve je naprostý světový unikát a její přeměna na obytnou zónu se sociálními prvky (hipodrom, autodrom, sportoviště, rekreační zóny, lesoparky apod., je ojedinělá svou návazností na obytné zóny)
- mostecký autodrom dokonce splňuje všechny parametry pro případné závody Formule 1, ale město Most se o ně nemůže ucházet, neboť zatím nedostačují parametry zázemí města
- při povrchové těžbě se odkryje až 200 m (do výšky) povrchu. Ten se pak třídí na úrodnou půdu a na jednotlivé vrstvy podloží. Každá úroveň se sejme a uchová na haldách. Po vytěžení ložiska se zase jednotlivé odňaté vrstvy vracejí promyšleně zpět už v duchu nové krajinotvorby
- nejlepších výsledků dosahují po rekultivaci vinice a ovocné sady
- ve světě se rekultivace provádí pouze tak, že se lokální úsek zakryje zelení
- v Německu, kde jsou v tomto směru nejdůslednější, se už v moderní době přestěhovaly a nově vybudovaly stovky obcí a vytěžený terén se již rekultivoval
- na Mostecku dosud stojí na místě dnes už plně rekultivovaného dolu Herman, obec, která byla již v roce 1906 kvůli těžbě zlikvidována a vybudována znovu mimo dosah dolu. Obyvatelé si tehdy ale dokonce polepšili, neboť důlní společnost jim namísto jejich často už nevyhovujících obydlí, postavila domky, které stojí dodnes a potomci vystěhovaných rodin v nich ve většině případů nadále žijí
Máme otevřeno denně 10.00 – 18.00 hodin
Vstupné:
Plné - 80 Kč
Snížené - 40 Kč
Rodinné - 160 Kč
Školní skupiny - 20 Kč
Ze životapisu: Stanislav Štýs
Ing. Stanislav Štýs, DrSc. (22. října 1930 Chudeřín, okres Most) je český lesní inženýr a odborník na životní prostředí (konkrétně na rekultivace po těžbě hnědého uhlí či na ochranu krajiny narušenou těžební činností).
- V roce 1954 dokončil studium lesnické fakulty ČVUT Praha.
- Potom byl zaměstnán na Správě lesů v Dubí.
- Obor si ale změnil na vodohospodářského projektanta na Krajské správě meliorací v Teplicích.
- Působil i na postu vedoucího projekce rekultivací a následně až do důchodu ve funkci vedoucího odboru revírní ekologie na Generálním ředitelství Severočeských dolů v Mostě.
Ing. Štýs je ve svém oboru stále činný
- Je jednatelem inženýrské organizace ECOCONSULT PONS. Spolupracuje s vědeckými pracovišti a vysokými školami (UJEP Ústí nad Labem, Česká zemědělská univerzita v Praze, Vysoká škola lesnická Zvolen, VŠ báňská Ostrava a Čínská hornická univerzita v Xuzhou, pro niž vypracoval speciální rekultivační skripta, z nichž se dosud studenti učí, jak na to). Je i autorem 330 publikací. V roce 1996 obdržel Cenu ministra životního prostředí.
- Pro Mostečany je ´otcem rekultivací´. A výsledky jeho práce mohou vidět na každém kroku dnes a denně.
- Od roku 1991 až do zrušení jeho pracoviště působil jako vedoucí odboru revírní ekologie na generálním ředitelství SHD.
- Po odchodu do penze založil ekologicky orientovaný conzulting, v jehož rámci je činný dodnes.
- Za svého působení Báňských projektech v Teplicích vytvořil první perspektivní program na světě – Generel rekultivací. Od té doby jsou rekultivace programově řešeny jako nedílná složka těžby.
- Jako vedoucí autor se podílí na vydání zatím jediné rekultivační monografie na světě. V roce 1981 vyšla ve Státní nakladatelství technické literatury Praha pod názvem ´Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin´ a Literární fond ji tehdy ocenil jako technickou publikaci roku.
- V roce 1988 obhájilsvoji doktorskou dizertaci s tematikou – jak jinak - Strategie a metody rekultivace těžbou postižených území a získal titul DrSc., tedy nejvyšší vědeckou hodnost udělovanou v České republice.
- V současnosti usiluje neúnavně o zdokonalování systému České rekultivační školy. S problematikou seznamuje kromě odborníků i širokou veřejnost prostřednictvím přednášek.
Své životní poslání shrnul pro jedno mostecké periodikum do 3 zásadních vět:
Nohama stát na zemi a současně se snažit hlavou dotýkat oblaků.
Svět vnímat vícebarevně, dívat se hlavně dopředu a věřit, že každý černý mrak má světlé okraje.
Snažit se za sebou zanechat lepší stopu, než jakou nám zanechali naši otcové.
Hodnocení: 90 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková