Současná japonská kaligrafie ´HATAI´ aneb najdeš-li cestu pravou, poznáš svou pravdu…
Galerie kritiků - Praha
11. 5. – 4. 6. 2017
Vernisáž výstavy současné japonské kaligrafie ´HATAI´ v Galerii kritiků, za účasti autorů a mistra Ujo Matsumoto, zahájila Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro P.h.D., kurátorka, naše přední japanoložka. Název HATAI vyjadřuje kaligrafický styl, charakterizovaný dekonstrukcí tvaru znaku, jehož význam se utváří složením několika grafických prvků. Dochází tak k volné významové interpretaci nově vzniklého tvaru.
„Výstava představuje autory, kteří v kaligrafii pracují s tradičními čínskými a současně i japonskými znaky. Dochází tak k dekonstrukci díla. Pro nás je to složité na pochopení. Ani překlad není zcela dokonalý. Proto jsme opatřili jednotlivé obrazy kromě přepisu názvu foneticky do latinky, také stručnou charakteristikou obrazu.
Současný prezident a mluvčí asociace prof. Ujo Matsumoto je kurátorem této výstavy.
Letos probíhá Rok japonské kultury v České republice. Byl vyhlášen k 60. výročí znovunavázání poválečných diplomatických vztahů, mezi oběma státy.
Jednou z prestižních akcí je právě tato výstava, další bude v prostoru Galerie kritiků následovat od srpna do září 2017, kde se představí jiní japonští autoři, tentokrát s obrazy zachycujícími jejich akvarelové ztvárnění posvátné japonské hory Fudži.“ (Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro P.h.D.)
Ujo Matsumoto
„Zatímco se v Tokiu koná veleúspěšná výstava Muchovy Epopeje, probíhá v Praze výstava japonské kaligrafie.
Při prohlížení výstavy u nás v Tokiu jsem vnímal nejen úchvatnost Muchových obrazů, ale rozjímal jsem i o jiné české osobnosti, o Janu Husovi. A vzpomněl jsem si samozřejmě i na další významnou českou osobnost, na Věru Čáslavskou. Její pohnutý osud, její boj za svobodu mi do jisté míry splýval právě s osudy Jana Husa i se Slovanskou epopejí. My Japonci, v tom vidíme něco úžasného. Stejně jako v úchvatné Smetanově symfonii Má vlast a v Husových stále platných slovech Miluj pravdu, chraň pravdu, braň pravdu - až do smrti.
I proto si vážíme možnosti uspořádat výstavu právě zde v Praze, právě v tomto roce a právě v prostorách paláce Adria - skvělé kubistické stavby. Za to vše vděčíme především paní Vlastě Noshiro.
Kaligrafie, kterou zde představujeme, je specifická tím, že spojuje dva původně rozdílné styly v jeden zcela unikátní. Spojuje čínské a japonské historické znaky. Ty čínské jsou dodnes zachovány na dochovaných starých čínských vázách.
Na základě znaků (původně čínských) se rozvinulo věky trvajícím japonským vlivem Hatai. Skvostná harmonie ostrých a oblých tvarů. Harmonie dvou odlišných starých typů písem. V jimi vytvořených obrazech tak nacházíme osoby, přírodu i děje, které tvoří příběhy, stejně tak jako naprosto metafyzická ztvárnění. Tím, že se spojil zdroj s novými prvky, došlo za 4 tisíce let vývoje k výraznému posunu kaligrafie až k stylu - Hatai. “
Dále nám bylo obřadně představeno 12 zúčastněných umělkyň a umělců. A pak jsme byli vyznáni k modlitbě za Věru Čáslavskou.
Nakonec jsme se stali svědky vzniku 4 obrazů od čtyř japonských umělkyň přímo před našima očima. I když to bylo složité na pochopení Středoevropana, nakonec s pomocí autorčina výkladu a českého překladu jsme v kaligrafickém obraze opravdu začali tušit obraz ´Sníh padá na rozkvetlý strom´. Námět jenž nás ostatně v reálu provázel celé letošní jaro na mnoha místech republiky nepříjemně často.
Typ kaligrafie,
nazvané ´hatai-sho´,
označuje vysoce kreativní a individualistický styl tradičního asijského umění,
doslova překládaný jako
´destrukce či dekonstrukce písma´.
Vyjadřuje poučení starobylým piktografickým stylem psaní čínských a japonských znaků v několika vývojových historických formách a jejich morfologii poté, co byly uvedeny s buddhismem a čínskou kulturou v 6. století do Japonska a prošly postupně formální redukcí složitého tvaru.
V tomto smyslu se kaligrafické nápisy stylu ´hatai´ zakládají na analýze tvaru a jeho jednotlivých grafických prvků, jež utvářejí slovní význam a připomínají také obrázek či ilustraci ve vztahu k významu slova, piktograficky vyjadřovaného znakem.
Ten v sobě může zahrnovat i několik významů pojmu a různé možnosti jeho rukopisné podoby. V novější stylizované podobě spojuje písmo ´hatai´ ve vyjádření významového přepisu znaku i dvě původní abecedy, jež se vyvinuly ve starém Japonsku v období Heian, především za účelem fonetického zapsání hovorové japonštiny.
V kombinaci s čínskými znaky jim byla ponechána nakonec jen partikulární gramatická funkce, s omezenou vyjadřovací možností významu pojmu.
Svitkové kaligrafie úzkého ´nudlového´ stylu (běžných 50-60 cm šíře) jsou pojaté dekorativně a oblíbené i u mladé japonské generace. ´
Na výstavu se počítá s 46 ukázkami děl skupiny vybraných umělců, jež doprovodí výstavu ukázkovým workshopem, přednáškou a besedou. Jsou členy tvůrčí dílny Toyo Shodo Geijutsu Gakkai (Oriental Calligraphy Art Association) a asociace, jež byla založena v Tokiu v roce 1955 mistrem Chikuho Matsumoto, který na Tokijské státní akademii výtvarného umění se věnoval novým formám kaligrafie i pedagogicky, ve spolupráci s čínskými a korejskými mistry.
Asociace dnes vydává měsíčník s názvem Hoen, prostřednictvím něhož informuje veřejnost o svých aktivitách a tvůrčích výsledcích. Pražská výstava následuje po prezentaci umění ´hatai´ v americkém Cincinnati a polské Toruni, obdržela i několik ocenění na asijském kontinentu, především v Číně a Koreji.
Rok 2017 představuje významné výročí v mezinárodním kontextu česko - japonských vztahů. Česká republika a Japonsko si připomínají 60. výročí obnovení diplomatických vztahů po 2. světové válce. Cílem české strany je realizace celoročního programu prezentace české kultury v Japonsku s propagací českého umění, klasického i současného pod hlavičkou ´Roku české kultury´, reprezentovaného v Tokiu hlavně výstavou Slovanské Epopeje Alfonse Muchy, stejně jako v Čechách se oslavuje ´Rok japonské kultury´.
Vzhledem k velkému zájmu kulturní veřejnosti má uvedení různých forem této kulturní spolupráce značný účinek na vizualizaci české kultury a rozvoj bilaterálních policko-ekonomických styků.
Výstava ´HATAI´ se koná v návaznosti na rok 2014, kdy Galerie kritiků zahájila spolupráci s japonskou nadací Historical Relics and Culture International Service (president p. Shinkichi Okada), jež se věnuje mezinárodní prezentaci japonského umění a výtvarné kultury ve světě.
Spolupráce byla zahájena úspěšnou výstavou ´Shibori – Vlákno a prostor´, jež v Praze představila zajímavým způsobem instalaci obrazových svitků 40 renomovaných umělkyň japonského ´aizome´, prací s textilním vláknem, barveného indigem a batikovaného různými vzory na způsob ornamentu či kaligrafických znaků.
Letos Nadace nabízí dvojvýstavu, zaměřenou nejen na umění současné japonské kaligrafie ´HATAI´, ale také na akvarel, nazvanou ´FUJI´, část I. květen-červen 2017 a část II. – srpen-září 2017.
Zakladatel kaligrafického stylu Hatai a její asociace, vlastním jménem Iwasuke Matsumoto,
známý pod pseudonymem Chikuho Matsumoto,
byl absolventem Tokijské výtvarné akademie a ve spolupráci s čínskými a korejskými pedagogy vydal v Japonsku i první publikaci o Hatai pod názvem ´Úvod do stylu kaligrafie Hatai´ (Hataisho no susume) z nakladatelství Nichiho Publishing.
Za svého života získal mnohá ocenění ve spřátelených asijských zemích.
Současný prezident a mluvčí asociace prof. Ujo Matsumoto,
jenž je kurátorem této výstavy, je jeho synem.
Dějiny kaligrafie
se v Číně vyvíjely po dobu 4 tisíciletí a prošly základními stylovými proměnami od tzv. razítkového stylu přes tzv. regulérní a úřední styl, po různé varianty tzv. běžné kurzívy pro rukopisný záznam i tisk.
V Japonsku je vývoj kaligrafie v souvislosti s uvedením buddhismu a čínské kultury do země mnohem kratší, avšak její hlavní stylové formy zvané shotai se ustálily během období Eda v morfologii písma tzv. Edomomoji, zhruba v 7 hlavních stylových variantách se specifickým vymezením svého použití. Za nejrozšířenější způsob čínských znaků v Číně, Koreji i Japonsku je považován od středověku tzv. regulérní styl období dynastie Ming, v Japonsku zvaný Minchó, jako standardní styl psaní, s nímž se setkáváme dodnes.
Jeho specifickou formální úpravou vznikl ještě tzv. hranatý styl znaků Gothic, běžný pro různé oficiální a úřední způsoby použití.
Důraz, kladený na styl Hatai, se zakládá na rozkládání formálně uzavřených znaků a jimi vyjadřovaných významů, pomocí kombinování různých stylů psaní a spojení znakového písma s oběma japonskými abecedami. Otvírá se jím nový poetický a obrazový prostor pro tvůrčí vyjádření kaligrafie, víceméně pojímané abstraktně, zachovávající však význam původní inspirace.
Vystavující umělci:
Kyokuho Ota, Kyoen Inoue (Michiko), Saiho Fujieda, Shigyoku Arai, Ujo Abe, Seiho Inaba, Kyokusei Hirono, Kiho Sakaguchi, Hiroki Tachibana, Hyakuun Takagi, Nanen Suzuki, Tojo Shiraishi, Seiryu Sugaya, Sosa Takemura, a další…(bez záruky)
Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro P.h.D., kurátorka
Palác Adria 1. patro
110 00 Praha 1
Jungmannova 31
<https://www.galeriekritiku.cz/
Hodnocení: 100 %
Zapsal Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, © Richard Koníček, Galerie kritiků