Úvod > SONDA 1/Příběh slovenského (post)konceptuálního umění aneb keď ma opustila frajerka, tak mi pomohlo (Viktor Frešo)…

SONDA 1/Příběh slovenského (post)konceptuálního umění aneb keď ma opustila frajerka, tak mi pomohlo (Viktor Frešo)…

12.12.2018 11:57

Galerie hlavního města Prahy/Dům U Kamenného zvonu

12. 12. 2018 - 24. 3. 2019

Tiskovou konferenci (ve 2. patře) k nové výstavě v Domě U Kamenného zvonu, k výstavě vystavujících 20 slovenských a českých umělců, jejichž díla znamenala výrazný zlom v evropském kontextu, zahájila Magdalena Juříková - ředitelka GHMP slovy, že v tomto roce poslední výstava byl uspořádána v rámci oslav 100 let od založení společného státu Slováků a Čechů. Akci byli přítomni oba kurátoři a z přítomných slovenských umělců k nám hovořili Monogramista T. D. („výstava je autorstvím kurátora…“), Peter Rónai a Rudolf Sikora. Z povzdálí tiskovou konferenci, jež se zvrtla v sáhodlouhou velmi rušnou debatu mezi přítomnými slovenskými umělci, jen tiše sledoval Viktor Frešo.

„Výstava Sonda 1 se soustředila na zrod a vývoj slovenského umění od pol. 60. let 20. století do současnosti. V nejširším rámci tedy prezentuje vznik slovenského konceptuálního umění v letech 1964 - 1965, ale zároveň poukazuje na kontinuitu tohoto způsobu vizuálního myšlení v řadě dalších generací až dodnes.

Základní koncept není postaven na lineárním nebo generačním řazení, ale přináší 4 nosné obsahové bloky, které představují základní umělecké strategie za posledních více než 50 let.

V rámci 1. kapitoly TEXTománie byla představena klíčová strategie obratu světové umělecké produkce v 60. letech směrem k textu a později k nástupu administrativní estetiky v podmínkách socialistického státu.

Július Koller radikálně nabourává dosavadní vnímání uměleckého díla a začíná vytvářet textové karty, které jsou svým významem zcela nemateriálním konstatováním holé skutečnosti – například, že autor je akademickým malířem.

S proměnou vnímání média se do umělecké produkce - především v tvorbě Rudolfa Sikory - dostávají také kritické apely vůči ekologickému a obecně civilizačnímu chování člověka.

Druhá kapitola Kosmos upozornila na mohutnou expanzi do vesmíru a jeho promítnutí do individuálních projektů a vizí. Tak, jak se posouvá radikální utopie pozdní moderny, docházelo i ke změně přemýšlení o prostoru a času.

Společně s vlivy kosmického rozmachu na uměleckou produkci 70. let docházelo k exponování prázdna, které představuje 3. kapitola Nulová gesta. Příkladem je komparace dvou sklenic - jedné od Júlia Kollera z 60. let 20. století a druhé od Jána Mančušky z nultých let 21. století. Zatímco Koller vystavil sklenici (která, řečeno společně s Heideggerem, ´stojí sama v sobě´) prázdnou, je Mančuškova sklenice naplněna vodou v takovém množství, které je stopou přítomného chybění a probíhajícího mizení.

Kapitola 4. - Jiná definice obrazu představuje novou situaci po roce 1989, kdy začíná v umělecké produkci docházet k exponování digitálních médií a nových strategií vztahování se k realitě současnosti. Nová definice obrazu samozřejmě není určována pouze technickými možnostmi nových médií, ale především škálou kritických přístupů k dynamické době posledních 30 let.

Společný příběh 2 národů jsme zpřítomnili vizuální esejí tvořenou díly 6 českých umělkyň a umělců, kteří volným způsobem reflektují společnou cestu dvou středo-východoevropských národů napříč 20. stoletím a proměnami jeho světonázorových paradigmat. “ (zdroj: text Jakuba Krále)

Výstava je instalována ve dvou patrech:

v l. patře zhlédneme oddíl

1) TEXTománie

(textová obrazová pole)

2) Projekt kosmos v pokoji

(cesta papírovým vesmírem)

v 2. patře zhlédneme oddíl

3) Nulová gesta

(rebelská gesta naplňují)

4) Jiná definice obrazu

(digitální impakt)

Vystavující umělci