Sochař Jan Hendrych na Kampě aneb ten, co stvořil ženu jménem Řeka, duši nové lávky přes Vltavu, spojující Holešovice a Karlín
Jan Hendrych
Sympozia
Host: Adam Velíšek
10. 10. – 19. 11. 2023
Museum Kampa
Konírna
.jpg)
„Jan Hendrych (*1936) patří k umělecké generaci, která
svůj výtvarný názor formovala v tíživém klimatu propagandistických 50. let a
velkou část života tvořila v nehostinných dobách normalizace a komunistického režimu.
Není divu, že proto hledal a nacházel pevné body v meziválečné avantgardě a
navazoval zpřetrhané souvislosti nejen s myšlenkami zakladatelů moderny, ale i
s odkazy více než tisícileté evropské kultury.“
PhDr. Ilona Víchová, kunsthistorička, kurátorka umění a výstavy Sympozia
Výstava Jana Hendrycha - SYMPOZIA se věnuje
dílům, jež vznikla na sochařských sympoziích po celém světě.
Expozice je koncentrována do komorního prostoru konírny a
částečně se rozrůstá do exteriéru, na terasu hlavní budovy muzea.
Tam jsou instalována rozměrná díla ze smaltovaného kovu, vytvořená autorem na
sympoziu Smalt Art Vítkovice, na jeho zatím posledním sympoziálním pobytu.
Jan Hendrych je sochařská legenda. Za www.www-kulturaok-eu.cz jsme měli tu skvělou příležitost setkání s jeho tvorbou už vícekrát. Nejnověji nás potěšilo i uznalé zařazení jeho tvorby do kontextu obrovské, stálé a hlavně průřezové výstavy v NGP – Veletržní palác, která nese název Konec černobílé doby. Píšeme o ní na jiném místě). S úlevou jsme tam tedy konstatovali: „Nezapomněli na něj…“
Mistr Hendrych je sochařská legenda a vychoval celý zástup svých velmi progresivních následníků. A legendy, už předem, vzbouzejí respekt, úctu a divácký ostych.
Hustý a vytrvalý déšť provázel zahájení výstavy Jana Hendrycha. A k tomu přísné regule pro nešťastnou a omlouvající se strážkyni Musea Kampa, jež měla pokyn nevpustit narůstající sbor lačných diváků o sálů tzv. Konírny, dřív než v minutě začátku oficiálního otevření výstavy, tedy v 19 hodin. Ani o minutu dřív. To obojí dohromady zapříčinilo, že my nejlačnější, přišedší co nejdříve, jsme uvízli z části přímo na dešti, z části namačkáni v maličkém předsálí výstavních prostor Konírny.
A hle, nebyli jsme sami. Ve stejně nepříjemné situaci se ocitl i sám autor. Po příchodu totiž nešel také někam do nitra Musea Kampa, místní, ale mezi nás, jeho diváky. A aby ne, základ tvořili především jeho, stejně moknoucí a povětšině obdobně letití přátelé a kolegové, ženy a muži, kteří se s ním – jak vyplynulo ze situace – setkávali zde, pod příděly deště, často i po dlouhé době. Nebyla to rozhodně situace příjemná pro nikoho, ale větru ani dešti se – jak už konečně víme dobře – poručit nedá.
Inu, jako už tolikrát se zase potvrdilo, že ten, kdo opravdu něco umí, je ten nejlidštější a nemá důvod se nějak ozvláštňovat a zvýrazňovat. Nepotřebuje to. A pak je opravdu legendou, za níž je i oficiálně považován. Klobouk dolů. Mistr měl jen jakousi bekovku…
Proč má výstava název Sympozia?
Kurátorka a znalkyně nad jiné, Ilona Víchová, to vysvětluje následovně:
„Účast na výtvarných sympoziích, ať už doma, nebo v zahraničí, umělcům otevírá příležitost pracovat s netradičními materiály a rozšiřovat výtvarný repertoár o nové výrazové prostředky. Každý tvůrčí pobyt má navíc silný sociální rozměr. Je místem setkání s uměleckými kolegy, prostorem tvůrčí konfrontace, ale i specifickou situací, díky níž lze rozpoznávat vlastní limity. Práce mimo domovský ateliér totiž nabízí nové podněty, ale zároveň i skrývá nejrůznější nástrahy, například riziko zvýšené socializace (společenské aktivity) a z ní vyplývající útlum soustředěnosti. A je na nás divácích, abychom poté rozkrývali, který z faktorů u daného umělce převážil, nakolik dílo zapadá do širšího kontextu jeho tvorby a jaké konkrétní okolnosti vznik díla provázely.“
Takový malý průlet velkou úrodou autorské tvorby
Výstava v Museu Kampa prezentuje práce, které na sympoziálních pobytech sochař Jan Hendrych vytvořil. Mapuje jedenáct sympozií.
· Bienále prostorových forem v polském Elblągu (1965)
· Mezinárodní sochařské sympozium v kovu v Košicích
· Legendární Artchemo v Pardubicích (1969)
· Sympoziální počiny z doby po listopadovém převratu.
K naší škodě, se však také celá řada děl z těch vůbec nejstarších sympozií do dnešních dnů z nejrůznějších důvodů nedochovala. Ale naštěstí se pečlivé kurátorce pan Víchové, podařilo objevit alespoň dochované dobové fotografie, které – stejně jako celou výstavu – doplnila precizními objasňujícími doprovodnými texty.
Jak Hendrych však vytvořil – právě na sympoziích - také díla velmi rozměrná ba až skoro monumentální. Ty nelze často vůbec přemístit, a hlavně, prostorové možnosti Musea Kampa nejsou pro takové skulptury dostačující. Proto i v těchto případech - k naší představě - musela postačit opět fotodokumentace, případně jsou tyto skulptury nahrazeny v Konírně modelem.
Proč tedy Konírna?
Umístění velkých soch v relativně malém prostoru se nám může - na první pohled - jevit jako volba nevhodná. Ale není tomu tak. Obrovské skulptury sice korespondují v reálu s veřejným prostorem, ale stávají se tam součástí celé scény, jejíž jsou protagonisty. Uniká tak jejich osobitost či přímo intimita. A v tom se ukázalo řešení umístit expozici děl Jana Hendrycha v Museu Kampa koncentrovaně do komorního prostoru Konírny jako příhodné. Sochy si tak lze v klidu obejít, obhlédnout je v detailu a vnímat celkové vyznění atmosféry a do jisté míry upomínají na jakési mimořádné lapidárium Jana Hendrycha. Důstojné a odpovídající významu autorova díla a vystavených objektů.
V případě soukromé návštěvy výstavy, kdy díla nebudou obklopovat houfy zájemců, nabývá expozice vyššího duchovního rozměru a lze zde docela dobře meditovat. Nad čímkoli.
Ale pozor, přece jen něco se do Konírny nevešlo a v Museu Kampa je. Výstava se totiž – alespoň částečně - rozrostla i do exteriéru. Konkrétně, na známou vyhlídkovou terasu hlavní budovy Musea. Tam, kde je možno vnímat genia loci místa, plynutí řeky a vzhlížet k světově proslulému panoramatu Hradčan. Tak přesně tam jsou nainstalována opravdu už značně rozměrná díla ze smaltovaného kovu. Díla, jež Jan Hendrych vytvořil nedávno, na proslulém a už letitém sympoziu s názvem „Smalt Art Vítkovice“, probíhající v neopakovatelném a velmi příhodném pro tuto disciplínu tvorby účastníků. V industriálním prostředí ostravských „Hradčan“ jak říkají místní areálu Vítkovic. Což, mimochodem, byl - zatím - poslední sympoziální pobyt Jana Hendrycha.
Hostem výstavy Adam Velíšek
Ano, Adam Velíšek byl vybrán jako jeden z absolventů Hendrychova ateliéru, jímž však prošla celá řady mladých, začínajících tvůrců a nejedna či nejeden z nich jsou teď díky pedagogickému vedení Jana Hendrycha výraznými osobnostmi.
Hostem výstavy Sympozia je Adam Velíšek (*1990). Autor, který se řadí, jak uvádí Ilona Víchová „k myšlenkově progresivním tvůrcům a dodnes působí v roli Hendrychova asistenta a blízkého spolupracovníka.“
Na výstavě se Velíšek podílí svojí zcela nejnovější sochou nazvanou Prostor pro rodinu (2023), která umělcův zájem o figuru propojuje s jeho typickým smyslem pro konceptuální cítění tvaru a netradiční prostorové pojetí.
Tak trochu o sympoziích
Zasvěcený a nový pohled na Sympozia z té druhé strany, ze strany zúčastněných, nám dodala zkušená kurátorka a znalkyně, Ilona Víchová:
„Účast tvůrců na výtvarných sympoziích, ať už se konají doma, nebo v zahraničí, zúčastněným umělcům otevírá často novou příležitost pracovat tam s netradičními materiály a rozšiřovat si tak vlastní výtvarný repertoár o – pro ně – často zcela nové výrazové prostředky.
Každý tvůrčí pobyt má navíc i silný sociální rozměr. Je to místo setkávání s uměleckými kolegy, je i prostorem tvůrčí konfrontace, ale také zcela specifickou situací, díky níž lze objevovat a rozpoznávat své vlastní limity.
Práce mimo domovský ateliér totiž nabízí každému z účastníků úplně nové podněty. Zároveň jim však chystá i skryté nástrahy, včetně rizika zvýšené socializace (společenské aktivity) a z ní vyplývající útlum soustředěnosti. A je pak na nás divácích, abychom poté rozkrývali, který z faktorů u daného umělce převážil, nakolik dílo zapadá do širšího kontextu jeho tvorby a jaké konkrétní okolnosti vznik díla provázely.“
Text a foto: Richard Koníček (11x) Museum Kampa (1x)
Jan Hendrych
Sympozia
Host: Adam Velíšek
10. 10. – 19. 11. 2023
Kurátorka: Ilona Víchová
Konírna
Koordinátorka projektu: Sandra Průša
Doprovodný program: www.museumkmapa.cz/udalosti/
Otevírací doba:
Po – Ne 10 -18 hodin
Více k tématu:
Při příležitosti jubilea (85) sochaře Jana Hendrycha, se Muzeum města Brna a jeho oddělení Galerie města Brna, rozhodlo uspořádat výstavu Jan Hendrych 85, která nebyla pouze klasickou interiérovou výstavou, ale měla i zajímavý přesah do exteriérů hradu.
Kurátorkou výstavy byla tehdy opět Ilona Víchová viz.:
https://www.youtube.com/watch?v=djvwAvQnr2A
https://www.youtube.com/watch?v=TX6zEFgFToE
A také na www.www-kulturaok-eu.cz:
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jan-hendrych-sochy-a-kresby-monika-immrova-socha/
