Skvělý nový svět/Brave New World aneb jak poznáme, že svobodní jsme absolutně?!

11.09.2015 14:22

Centrum současného umění DOX – Praha

11. 9. 2015 - 25. 1. 2016

 

Lidstvo má na vybranou mezi svobodou a štěstím

a

pro obrovskou masu lidstva je štěstí lepší.“    

    George Orwell

 

 

Na vernisáži rozsáhlé a vskutku monumentální výstavy ´Skvělý nový svět´, kterou můžeme ještě zhlédnout  až do 25.  1. 2016,  se nám nabídlo  srovnání slavných dystopických vizí budoucnosti ( jak je ve svých románech popsali Aldous Huxley (Brave New World), George Orwell (1984) a Ray Bradbury (Fahrenheit 451)) se současnou společenskou situací. Díla více než dvou desítek umělců z celého světa, kteří se zabývají tématy týkajícími se společenského dohledu, konzumní společnosti a světa médií, mají stejné varovné poselství. Odkazují ale bohužel k chmurné budoucnosti, která už nastala. (Na www.www-kulturaok-eu.cz ale víme, že chmurná budoucnost je chmurná vždy pro lidi obyčejn-ý, že?!).

 

Níže uvedení autoři knih chtěli především vyburcovat čtenáře a poukázat na možné hrozby budoucnosti

 

George Orwell  (1984)

svým varováním před kontrolou občanů založenou na psychologické manipulaci,

strachu a totální absenci soukromí jasnozřivě

předpověděl dokonalost dnešních sledovacích systémů

 

Aldous Huxley (Brave New World)

spatřoval ve 30. letech minulého století zásadní hrozbu

v technologických intervencích vedoucích k řízenému rozkastování společnosti

 

Ray Bradbury (451° Fahrenheita)

předpověděl v 50. letech

vítězství povrchní kultury masových médií nad společností uznávající hodnotu knih

 

 

´Život v kleci´

Výstavu najdeme kromě výstavního velkého sálu v přízemí ještě ve 3 patrech věže Centra DOX.

 

Její 1. část celkové výstavy je inspirována románem George Orwella 1984 a jeho temnou vizí společnosti ovládané diktaturou.  Při vstupu nás uvítají  dominantní 3 metry vysoké  sochy 4 diktátorů  a naproti nim socha  ´Obyčejný člověk´ (autor: Zorko Baseski).

 

V této části expozice (fotografie, videa) odkazujeme k ideologické propagandě, šíření strachu a terorizování občanů totalitními režimy 20. století, které měly na svědomí desítky miliónů mrtvých. Zároveň touto částí výstavy připomínáme, že i v současném  21. století stále existují země, kde je orwellovský svět realitou.

 

Nechybí ani přehled democidy (vražda spáchaná státní mocí) 20. století:

např.

Sovětský stát se v letech 1917 – 1987 může chlubit s počtem zavražděných  61.911.000 lidí,

přičemž  např. nacistická genocida  páchaná v letech 1933 – 1945 činila 20. 946.000 lidí.

 

Zatímco Orwell varoval před kontrolou občanů prostřednictvím vnějšího útlaku, Aldous Huxley a Ray Bradbury spatřovali hlavní nebezpečí v dobrovolné spolupráci manipulovaných. Dnešní mechanismy kontroly pracují s iluzí volby, svobody a výběru a jsou realizovány s naším souhlasem a dobrovolnou spoluprací.  Systematické sledování občanů ve fyzickém i virtuálním světě, dohled, který praktikuje dnešní spotřebitelský trh prostřednictvím manipulace s volbou či současný mediální svět, který stále více nabývá charakteru řízené masové zábavy. To je současná realita, k níž odkazuje 2. část  výstavy ´Svoboda v bublině´.

 

Svět reklamy ilustruje Petr Motyčka ve své  instalaci, která se odehrává na 50 televizních obrazovkách.

 

Třetí část výstavy se věnuje neviditelné kategorii ´odpadlíků´, jejichž citlivost či neschopnost adaptace na výkon a funkci je v soukolí dnešní hypermoderní společnosti odsoudila do role ´pacientů´. Expozici s názvem ´Odtržení´, jejíž součástí je i živá instalace.

 

Tato část výstavy se dotýká současného japonského fenoménu hikikomori – lidí, kteří se sami izolují od většinové společnosti, v níž nejsou schopni nadále fungovat. Předpokládá se, že dnes je v Japonsku více než jeden milion takových osob a je zřejmé, že podobné případy existují i v jiných částech světa.

 

Čtvrtou část výstavy ´Absolutní štěstí´ tvoří instalace ve 3 patrech věže Centra DOX a vztahuje se k různým fázím biologické a sociální predestinace podle Huxleyova románu Brave New World (1932). Románové popisy predestinačního centra, odkud je vědecky řízena kvantita a kvalita lidské populace, se v expozici proměňují v parodický komentář pseudovědeckého, technického i morálního kutilství ´inženýrů´ společnosti.

 

Součástí výstavy je také monumentální site specific instalace studia NUMEN/FOR USE. Síť chodeb vytvořených z průhledné samolepicí pásky, která se nad výstavním prostorem vznáší ve výšce 6 metrů, je metaforickým komentářem života v bublině i labyrintu slepých uliček současné společnosti.

 

Koncept výstavy: Leoš Válka

Kurátoři: Leoš Válka, Michaela Šilpochová

 

Vystavující umělci: Barbora Bálková (CZ), Zarko Baseski (MKD), Denis Beaubois (AUS), William Betts (USA), Hans Jürgen-Burkard (GER), Bureau d’Etudes (FR), Michal Cimala (CZ), Paolo Cirio & Alessandro Ludovico (IT), Sylvie Fleury (CHE), Farma v jeskyni & Lucia Škandíková (CZ), Jason Florio (UK), Douglas Gordon (UK), Heather Dewey-Hagborg (USA), Jens Hikel (GER), Martina Hozová (CZ), Shinseungback Kimyonghun (KOR), Krištof Kintera (CZ), Ján Macko (CZ), Simon Mckeown (UK), Petr Motyčka (spolupráce: Filip Hepnar) (CZ), Numen / For Use (HR/AT), Daniel Pešta (CZ),  Reynold Reynolds (USA), Jaroslav Róna (CZ), Surveillance Camera Players (USA), Daisuke Takakura (JAP), Lukáš Weishäupl (CZ), Anonymous

 

170 00 Praha 7

Poupětova 1

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/barbora-balkova-odnikud-nikam-aneb-byvala-jsme-prece-uzasna-mimina/