Úvod > Skleník Fata Morgana aneb s MHD až na konec světa aneb z města rovnou do rajské přírody

Skleník Fata Morgana aneb s MHD až na konec světa aneb z města rovnou do rajské přírody

02.11.2021 11:23

Doba, pandemie, opatření, růst cen, obavy, karantény, lockdowny, politika, mezilidské vztahy, rodinné vztahy a nejistota ve všem a všude, to a jistě ještě i mnohé další, jsou všechno důvody, proč necestovat. A už vůbec ne, do exotických zemí, do přírodních rájů, tam, kam se běžně nedostaneme. Ale každá trampota má svou mez, jak se zpívávalo, a především pro Pražany, ale zdaleka ne jen pro ně, existuje řešení. A nejde o nějaké ty virtuální výlety. Tenhle je reálný, dosažitelný bez potíží a po celý rok.

Skleník Fata Morgana.

Tropický skleník Fata Morgana se nachází mimo areál venkovních expozic Botanické zahrady, na prosluněném jižním svahu trojské stráně. Moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem je zapuštěna do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k terasovité výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 metrů čtverečních, která svým originálním řešením činí z Faty Morgany evropský unikát. Všechny části expozice jsou protkány cestami pro návštěvníky o celkové délce 225 metrů. Expozice jsou citlivě doplněny vodními prvky, jezírky a vodopády. Mezi nejatraktivnější patří čtyři metry hluboké jezero v prostřední části skleníku s celkovým objemem 200 m³ a téměř 6 metrů vysoký vodopád.

Nejen při akcích všechno kvete

Zájemci se samozřejmě mohou v průběhu roku na www.www-kulturaok-eu.cz dozvídat upozornění na řadu akcí v Botanické zahradě Praha vůbec, ale samozřejmě i na ty, které se konají přímo ve skleníku Fata Morgana. Jenže, ač je akcí plno, nepokrývají – oficiálně - ve svém časovém součtu, celý rok. A co mezi tím. Nic. Klidně se vydat do Skleníku Fata Morgana kdykoli jindy. Akce jsou koncentrací na určité téma jako Motýli, Orchideje a další, jenže kytky kvetou dál, kdy chtějí, přesněji, kdy mají svou vegetační dobu pro květ určenu, motýli pokud jim osud dá, létají po skleníku ještě dlouho po oficiální uzávěrce jejich výstavy. Navíc, mimo akce, je ve Fatě volněji, klidněji, a – přichází zima, která je - zejména v Praze – daleko vzdálena lyrice zimy „Ladovské“ a daleko více se projevuje plískanicemi, blátem, deštěm, nevlídnem. A ve Fatě, je teplo, vše kvete, vodopády zurčí, ptáci zpívají (ti sice ze záznamu), ale věrohodně a je tam tak božsky…

Celoroční subtropy

Skleník je rozčleněn do tří částí. Mají různou teplotu i vlhkost vzduchu. A s mnoha vysvětlivkami a popisky, nás každá část seznamuje s trochu jinou exotickou přírodou, s rostlinami běžnými pro tropické a z části i subtropické pásmo. Stačí trochu zavřít oči a trochu se zasnít, a rázem se ocitáme v prostředí, přirozeném pro vzdálená rostlinná společenstva. Chceme-li tak pro sebe doslova objevujeme rostliny, běžné pro dané oblasti, pro místní téměř nevnímané a pro nás fascinující tak, že jsme u vytržení. A nechceme-li bádat nad detaily, necháme se opájet prostředím a bereme to jako relaxaci, uvolnění, úlet z šedi dnů do barev míst kam se většina z nás nikdy nepodívá. Zejména v této celosvětově podivné době.

Slovo odborníků z Faty Morgany

„Úvodní část expozice je věnována suchomilné vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí s xerickou (suchomilnou) vegetací jižního Mexika a několika oblastí Afriky, mezi nimiž nejvíce zaujme kapský Namaqualand a Little Karoo. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií obydlených množstvím tropických ryb a jiných živočichů. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Návštěvník se může znovu potěšit pozorováním života v tropických jezerech, tentokrát shora nad jejich hladinou, nebo se může na chvíli pozastavit na vyhlídkové terase a za zvuku blízkého vodopádu vstřebávat atmosféru pralesa. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely, formaci tzv. tepuí.“

Tropický skleník Fata Morgana

Tropický skleník Fata Morgana byl stavebně dokončen v létě 2003. Pak nastala práce zahradníků a odborníků dotvářející interiér a pro veřejnost byl kompletní skleník otevřen 12. 6. 2004. Esovitě zvlněná atraktivní stavba měří na délku 130 metrů, šířka má 13 metrů, a pokrývá tak plochu bezmála 2200 metrů čtverečních. Všechny přístupy a cesty ve skleníku jsou bezbariérové a od letošního roku je k němu vede nový přístupový vchod.

Trochu o charakteru expozice

Skleník je rozčleněn na 3 části.

sukulenty, středoamerická savana, polopoušť Madagaskaru a Jižní Afriky
tropické deštné pralesy (zde je sedmimetrový vodopád)
uměle chlazený skleník — prostředí And a Kapska, Tasmánie, Nového Zélandu

Sukulentní část

Oblasti s nízkými srážkami jako jsou polopouště, stepi a suché opadavé lesy se zdají oproti vlhkým částem tropů pusté a povrchního návštěvníka neupoutají. Všímavý a trpělivý pozorovatel zde najde mnoho zajímavých rostlin, přizpůsobených nehostinným podmínkám; silnému slunečnímu žáru, velkému kolísání teplot a suchu, které může trvat i několik let.

Přizpůsobení klimatu jsou značně různorodá a liší se i strategie umožňující rostlinným druhům přežít.

V sukulentní části skleníku můžeme pozorovat suchomilné rostliny pocházející ze tří kontinentů. Terasy po pravé straně u zdi jsou věnovány suchým oblastem Austrálie, centrální část skály je osázená rostlinami pocházejícími především z jižních mexických států Oaxaca a Puebla. Na ně navazuje menší pozoruhodná expozice madagaskarských rostlin, kterým jsou věnovány i úzké záhony lemující cestu. Zbytek svažitého terénu představuje rostlinná společenstva Afriky, rovníkovými státy počínaje a jihoafrickým Kapskem konče.

Tropické deštěné pralesy

Střední část skleníku je věnována tropickému nížinnému lesu čtyř kontinentů. Horní patro deštného lesa tvoří především vysoké stromy s deskovitě rozšířenými bázemi – tyto mohutné dřeviny však nerostou na skalních stěnách a v příliš kamenitých svazích, ve skleníku jsme je proto nemohli použít. Strmý terén, který je hlavní předností skleníku Fata Morgana, je osázen rostlinami přizpůsobenými právě těmto podmínkám. Mezi keři a nízkými stromy rostou hlavně kapradiny, begónie, áronovité a podpětovité rostliny, drobné skalní palmy, bromélie a další. Téměř celá severní stěna tvořená přírodní skálou je věnována flóře Střední a Jižní Ameriky. Velký prostor dostaly i dvě asijské expozice. První je zaměřena na rostliny z Vietnamu a pevninské části jihovýchodní Asie, druhá přibližuje flóru Sundských ostrovů a Filipín. Menší, ale zajímavá je i partie severní Austrálie s ostrovy Nová Guinea a Nová Kaledonie. Za pozornost stojí také expozice tropické Afriky s ostrovem Madagaskar.

Značnou plochu zde zabírá i sladkovodní tropické jezero, rozdělené proskleným průchodem na dvě části. Pod hladinou se mezi bohatým vodním rostlinstvem Starého i Nového světa prohání kolem osmi tisíc ryb.

Oblíbenou atrakcí je i šestimetrový vodopád s potůčkem, stékajícím do malé tůňky, zvuk padající vody oživuje celý prostor tropické části.

Zajímavý pohled do expozic umožňuje vyhlídková terasa, umístěná přímo proti vodopádu, jejíž plocha bývá využívána i k pravidelným výstavám.

Uměle chlazený skleník

Chlazená část je rozdělena na čtyři expozice. Skalní stěna je věnována vegetaci horských oblastí tropické Ameriky a Asie, které jsou od sebe opticky odděleny uměle vytvořenou vápencovou žilou. Na protější straně jsou vysazeny rostliny z pohoří subtropické jižní Afriky. Samostatná expozice uprostřed skleníku představuje jednu z floristicky nejzajímavějších končin světa – stolové hory Venezuely.

Zajímavostí je prameniště ve skalní stěně, odkud voda volně stéká po přírodním terénu do malého jezírka. Vysokou vzdušnou vlhkost udržuje vysokotlaký systém mlžení, který vytváří velmi jemnou vodní tříšť. Mlha nejen prospívá rostlinám, ale zároveň dotváří působivou atmosféru světa vysokých hor.

Text s využitím materiálů Botanické zahrady Praha připravili: Marie Kubíčková, DiS. a Richard Koníček

Ilustrační foto: Marie Kubíčková, DiS.