Sázava aneb město v zeleni, která těší mysl, léčí duši a uklidňuje nervy
Dosud jsme se v sérii článků o městě Sázava, věnovali opravdu městu Sázava. Tentokrát se už vydáme za město do prstence zeleně, jež je obklopuje a činí z něj ostrov v zeleném moři.
Výhoda menších měst je, že je všude blízko. Nevýhoda velkých měst, že chceme-li do přírody, musíme nějakým dopravním prostředkem. V menším městě, stačí vlastní – dokonce i nepříliš zdravé – nohy. Pár kroků, minuty a jsme v přírodě. A ta, díky řece Sázavě, místnímu klima a šťastné poloze města Sázavy je balzám na duši i oáza pro milovníky flory a fauny.
Pár oficiálních údajů úvodem
Město Sázava má 20,41 km² a nalézá se, díky členitosti, ve škále nadmořských výšek od 282 do 512 m. n. m. Již v článku věnovaném městu Sázava (viz. https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/sazava-je-opravdove-mesto-aneb-prvni-dojem-prvni-informace-prvni-rozhlizeni-se-ci-kde-se-narodil-korbelar/) jsme chválili, že zeleň je patrnou částí města Sázavy. Zopakujme, že z rozlohy něco přes 2 000 ha, je 625 ha zahrad, 20 ha sadů, 227 ha zatravněných ploch, 1 108 ha lesů, 62 ha vodních ploch a jen 44 ha jsou zastavěné, takže pouze něco přes 2 %! Které město se může takovou porcí zeleně pochlubit…
Už to vyzývá k turistickému ruchu. A nabídka je. Pro módní aktivitu – cykloturistiku - má město Sázava významnou cyklotrasu 19, z Havlíčkova Brodu, přes Zruč nad Sázavou, Český Šternberk, město Sázavu, Týnec nad Sázavou k soutoku řeky Sázavy s Vltavou, do Davle.
Pěší turisté zase mohou volit ze tří turistických značek. Červená turistická značka vede od Čerčan, přes Chocerady, město Sázavu, Rataje nad Sázavou, Český Šternberk do Zruče nad Sázavou. Modrá vychází z Českého Šternberka a vede přes Bělokozly, město Sázavu, Konojedy do Jevan. A zelená, z Kouřimi, přes město Sázava a Samopše na Český Šternberk.
Okolí města Sázavy nabízí řadu přírodních zajímavostí
O mnohé se zasloužil historický vývoj a mnohem víc určuje poloha města Sázava. Jak jsme zmínili už v článku o městě Sázava (viz. https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/mesto-sazava-aneb-mesto-mnoha-atributu/) leží „ve východní oblasti Středočeské pahorkatiny, u hranice s Českomoravskou vrchovinou a na hranicích Benešovské a Vlašimské pahorkatiny. V Benešovské pahorkatině leží v podcelku Dobříšské pahorkatiny, v okrsku Divišovské vrchoviny a ve Vlašimské pahorkatině v podcelku Mladovožické pahorkatiny a okrsku Kácovské pahorkatiny.“ Tak zní oficiální místopisná definice města Sázava a okolí.
Řeky tečou v údolích. Vyryly je časem. Na jejich březích si lidé budují sídla, neboť řeka byla a je relativně snadná spojnice s jinými sídelními místy. A je to lepší, než přes okolní kopce a doliny. Město Sázava je také v údolí a je obklopeno zmíněnými vrchy.
K nejvyšším a nejbližším patří, od severu, vrch Strážiště, na některých mapách též Bučina. Ten má 474,4 m. Východně od města Sázavy se nachází vrch Jestřáb, jenž dosahuje výšky 436,4 m. Jižním směrem pak narazíme na horu, říká se jí Spálená a má 495,8 m. A směrem na západ od města Sázava je dominantou vrch, také má název Spálený, a měří 459 m.
Vsuvka pro geology a ostatní zvídavé
Zde citujme z Wikipedie, je to totiž moc odborné:
„Okolí města Sázava tvoří z geologického pohledu horniny kutnohorského krystalinika a moldanubika. Při posledním vrásnění ve třetihorách tu došlo ke zlomu Českého masivu a vznikl Přívlacký meandr, táhnoucí se od Kouřimi k Divišovu a dál k Českým Budějovicím… Tím vznikla v okolí města Sázava hustá síť kopců a krátkých hřebenů...“
O zeleni a příjemnu rozhoduje i klima
Město Sázava spadá do mírně teplé a mírně vlhké klimatické oblasti, s mírnou zimou. Roční průměrná teplota se uvádí 7,9°C, za vegetační období (IV. – IX.) 14°C. Nejnižší teploty jsou v lednu (1,9°C) a nejvyšší v červenci (17,8°C). Dodejme, že červencové číslo je průměr noční a denní teploty. My zažívali pařáky přes den a chladné noci. Tak uvedených 17,8°C odpovídá.
Město Sázava má i pozorovací meteorologické stanoviště. My ho neobjevili, ale je v městské části, jež byla naším dočasným útočištěm (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/mesto-sazava-aneb-byli-jsme-za-vodou-i-za-vodou/ ) v Černých Budách.
A právě tahle stanice uvádí srážkový úhrn 628 mm. Nám za celý týden pršelo asi třikrát, a to v noci, takže přes den byla všude krásně šťavnatá a provoněná zeleň, do níž pralo slunce. Až až.
Délka vegetačního období je ve městě Sázava uváděna v délce 158 dnů a úhrn srážek za tu dobu je 378 mm. Nejméně srážek je v únoru (35 mm) a nejvíc v červenci (76 mm). Průměrná relativní vlhkost vzduchu se uvádí 79 % a převládající směr větru - od západu.
Co nám nabídla příroda?
Flora…
Odborné informace znějí skepticky: Díky dávné lidské činnosti, „zmizela většina původního rostlinstva“, takže v okolí města Sázava se vyskytují většinou jen běžné rostlinné druhy. Informace nepotěší botaniky, ale my, tuláci zelení, jsme důvod k povzdechu rozhodně neměli.
Nadějně se naopak odborníci zmiňují v tomto směru pro město Sázava o změně politického klimatu po roce 1989. Uvádí, že do roku 1990 bylo okolí města zemědělsky velmi intenzivně obhospodařované, což po roce 1990 do jisté míry pominulo. A hle, jak se uvádí, příroda se pozvolna zase „zmocňuje krajiny“, což je trend žádoucí. I město Sázava se na tom podílí. Téměř v centru města totiž vzniká krajinářský park Havránka. Nachází se severně od náměstí Voskovce a Wericha, v ohbí řeky, pod klášterem. Tvoří ho mimo jiné i několik vodních ploch, a je součástí biokoridoru vedoucího podél řeky celým městem.
Město Sázavu obklopují především hojné lesy. Menší plochu pokrývají louky.
Nejsme odborníky na botaniku, ale objevili jsme jalovec a vyčetli, že jde o jalovec pravý, chráněný. Jako další botanické cennosti uvádějí odborníci, že na nejteplejších místech u řeky roste vzácná, bíle kvetoucí bělozářka větévková. Na stráních mezi Samopší a Sázavou, kam jsme se nepropracovali, se daří strdivce sedmihradské a na břehu řeky Sázavy roste celík obrovský. Mimo náš aktuální pobytový akční rádius, tedy kolem Samopše a Krkavčí skály roste i Tařice skalní.
Lesní stromy na stráni pod Nechybou, ale ani tam jsme se nedobabrali, zase popíná plamínek plotní. Přímo ve městě Sázavě, lze najít ještě lýkovec jedovatý, sněženky podsněžník, blatouchy bahenní, orsej jarní, křivatec žlutý, bradáček vejčitý, sasanka hajní. Mnohé jsme asi spatřili, ale nejsme znalci, tak jsme jen vnímali krásnou kvetoucí zeleň.
Nejsme už ani houbaři a ani by nám to týdenní program nedovolil, ale uvádí se, že okolní lesy jsou houbařskou bonanzou, kde se hojně nachází celá škála běžných hub, ale i vzácné druhy jako jsou bedla Eyerova, ryzec syrovinka a ryzec pravý, či smrž jedlý.
No a o tzv. Sázavských stromech s dlouhou historií jsme psali podrobně v jiném článku. Jedná se vesměs o více jak 200 let staré lípy srdčité, širolisté a také duby letní (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/mesto-sazava-aneb-mesto-mnoha-atributu/ )
… a fauna
Pokud jde o faunu, tak ze zvířecí říše, lze v okolí potkat nejen běžné tvory, ale i mnohé chráněné živočichy, a dokonce i vzácné. My ale, myslíme si, to štěstí neměli. Stačilo nám pár kočiček, pejsků, motýlů, kachniček a ptáčků.
A přitom město Sázava a jeho blízké okolí je hodnoceno jako místo přitahující ornitology a rybáře. Rybařící osoby jsme potkávali běžně, zpěv ptáčků nás provázel na mimoměstských, ale kupodivu i vnitroměstských, toulkách trvale.
Ale specifikaci od nás nechtějte. Krása a milo nemusí být jen katalogizované, může být i celkovou symfonií a tvořit atmosféru. A to pro nás ve městě Sázava fungovalo dokonale.
Protože jsme se tentokrát věnovali přírodě a okolí města Sázava, zkusíme se příště zase vrátit do ulic. Přesněji do městských částí. Ale na to si zase musíme nějaký čas počkat.
Text: Richard Koníček
Foto: Ing. Olga Koníčková
