Rostlinné příbytky pro mravence aneb proč nebydlet ve vile Orchidea či v akátovém trnu?!
Botanická zahrada: skleník Fata Morgana – Praha Troja
18. 10. – 30. 11. 2016
Botanická zahrada hl. m. Praha Troja připravila ve spolupráci s Pavlem Bezděčkou (z Muzea Vysočiny v Jihlavě) a s Romanou a Vlastikem Rybkovými z botanické zahrady (texty a fotografie) novou výstavu, můžeme říci skoro encyklopedickou výstavu Rostlinné příbytky pro mravence. Ve skleníku Fata Morgana můžeme tak na informačních panelech poznávat dokonalý vztah hmyzu a mravencomilných rostlin. 
Mravenci jako tělesná stráž, rostliny jako příbytky
Když se řekne mraveniště, představíme si v našich končinách nejspíš kopeček z jehličí někde v lese. Přijďme se společně s dětmi přesvědčit, že mravenčí obydlí mohou být mnohem zajímavější a exotičtější.
Mravenci velmi často zabíjejí jiné mravence. Černý Rhytidiponera victoriae vítězí nad zemním, a proto méně zdatným rezavým Stigmatomma ferruginea. Toto drama je z Austrálie, ale odehrává se v různých obdobách pro celém větě.
Zjistíme to tak na nevšední výstavě ve skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě hl. m. Prahy, která představila také soužití mravenců a specializovaných druhů rostlin, jež jim poskytují domov přímo uvnitř svých těl.
Svět mravenců je velezajímavý a velefascinující
Mravenci a rostliny spolu mohou, na rozdíl od mravenců v kredencích v našich příbytcích, které rádi hubíme, vytvářet dokonalou symbiózu. Mravenci druhu Aphaenogaster fulva znají rostliny, které vyvíjí semena, obdařené mravencům chutnajícím výživným masíčkem semen, která přemisťují do svých obydlí, a tak napomáhají jejich šíření. Mravenci, kteří naopak rádi tvrdá zrna, mají k tomu účelu přizpůsobená kusadla. A máme-li sucho, dokážeme i (některý druh z mravenců – viz informační tabule ve Fatě Morganě, které jsou většinou v místě vyskytující se právě rostliny ve Fatě Morganě - mravenčího příbytku) naše mr
avenčí dělnice využít jako cisterny na tekutinu…. A naopak zase se dozvíme o masožravých rostlinách, které mravence zase moc rády…
A tak výstava odpovídá na naše otázky, proč jsou mravenci pro některé druhy rostlin výhodnými nájemníky a proč a jaké mravence láká zabydlet se právě v těchto rostlinách?
_1.jpg)
„Na výstavě mohou návštěvníci poznat speciální vztah mezi mravencomilnými, neboli myrmekofilními rostlinami a jejich ochránci – mravenci. Ve skleníku spatříme (zejména na velkformátových fotografiích) fascinující příklady toho, jak různé druhy dokáží dokonale spolupracovat ku prospěchu obou stran.
„Mravence můžeme přirovnat takřka k bodyguardům rostlin, které jim za jejich ochranu nabízejí pohodlné prostředí k životu.
„V botanické zahradě samozřejmě hrají prim rostliny, ale už na velmi úspěšné výstavě motýlů jsme si vyzkoušeli, že návštěvníky hodně zajímá i propojení flóry a fauny. Proto přicházíme s touto novinkou a zejména děti jistě zaujme, že u nás budou k vidění i živí mravenci,“
řekl Oldřich Vacek, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy
Na celém světě žije asi 15 000 druhů mravenců a celková hmotnost všech mravenců na Zemi se rovná přibližně hmotnosti všech lidí.
To dělá z mravenců jeden z nejrozšířenějších živočišných druhů na naší planetě. Není tudíž překvapením, že s rostlinami, které rovněž pokrývají většinu zemského povrchu, vytvářejí zajímavý vztah.
Sameček a obří samička ...
Těla mravencomilných rostlin jsou pro pobyt mravenčích podnájemníků zcela uzpůsobena,
vytvářejí například duté oddenky či stonky, které mravence vysloveně lákají k obydlení.
Již v malých semenáčcích jsou patrné cestičky, které později hmyz využívá.
Pobyt mravenců představuje pro rostlinu konkurenční výhodu, svou činností ji mravenci zásobují živinami a zároveň ji brání před škůdci.
V expozici najdeme působivá baňatá těla zejména zástupců rodů Hydnophytum a Myrmecodia, orchideje Myrmecophila s dutými pahlízami, keře rodů Acacia a Tococca s prostory pro mravence. Nechybějí ani kapradiny rodu Lecanopteris.
Při procházení Fatou Morganou nelze však všemi smysly nevnímat krásy rostlinné říše
či pár poletujících motýlů (pozůstatek z jarní výstavy motýlů) i veleobjemné akvárium s živými rybkami...
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, Botanická zahrada hl. m. Prahy