Roman Týc: Im Boden/ V zemi aneb když se pohroužíme do ´nepříliš ´chvalné, ba až temné minulosti některých svých předků
Galerie Dvorak Sec Contemporary - Praha
6. 5. – 13. 6. 2017
Na vernisáži nové, vskutku zneklidňující výstavy v DSC Gallery, výstavy kolem dvacítky děl uměleckého aktivisty Romana Týce, předního českého výtvarníka a spoluzakladatele skupiny Ztohoven, který svými uměleckými projekty často balancuje na hraně zákona, byl kontroverzní umělec (* 1974) osobně přítomen.
Výstava nepotřebovala kurátora…naopak nás hned u vchodu uvítaly hromady hlíny, ze kterých ční vykopané zbytky zbraní, vystřílených kulek či vojenských vyznamenání… jsou součástí monumentální instalace výtvarníka Romana Týce, jíž se vyrovnává s násilnými činy svých předků. Předměty, které Roman Týc sám vykopal ze země či získal od amatérských hledačů pokladů, připomínají historii českého a německého prostředí, jež i po desítkách let promlouvá třeba skrze rodiny.
Projekty Romana Týce vždy provází určitý příběh a tato výstava není výjimkou. Příkladem může být projekt vyvěšení rudých trenek na Pražském Hradě (2015), anebo výstava obrazů, vytvořených z lidského popela (2011).
Zatímco ve veřejném prostoru a z novinových titulků je Roman Týc známý především díky zneklidňujícím akcím umělecké skupiny Ztohoven, coby spoluzakladatel bitcoinové kavárny Paralelní Polis či Institutu kryptoanarchie, jako samostatně činný umělec se zabývá velmi niterními a osobními tématy. Vernisáž nejnovější Týcovy výstavy ´Im Boden´ se proto uskutečnila 5. 5. 2017, v den výročí Pražského povstání.
Jak řekl Roman Týc:
“Výstava se zabývá odhalením nejtemnějším. Poté, co jsem se dozvěděl, že můj děda z máminy strany byl členem jednotek Revolučních (rabovacích) gard na Děčínsku, jsem se do toho kraje začal vracet, abych pocítil to, co mohl, a pravděpodobně tam i konal s partou zločinců a zlatokopů. Výstavou nechci nikoho obviňovat ani hájit. Výstava je pouze soubor objektů, odkazujících více k atmosféře než k činům, i když materiál použitý býval mnohdy přímým účastníkem řetězu bezpráví, odplaty, křivd a neštěstí, jejich důsledky si jako společnost neseme v sobě dodnes.“
Součástí výstavy jsou například i náboje, které Roman Týc na místě incidentu našel v zemi a které symbolicky ozdobil křídly. Sám je našel v zemi v místech, kde se hrabat nemá, a našel , to, co se mělo rozpadnout na prach , abych na události další generace zapomněly…a tak i chyby našich předků opakovaly…
Týcovy Zrůdy, které vylézají zhlíny a které autor vytvořil z prasečích vnitřností,
jakoby evokovaly, již varující Karlem Čapkem svým dílem,
(Válku s mloky..).
"Jsem potomek člověka, který se přímo a aktivně podílel na perzekucích, vyhánění a okrádání německy hovořících obyvatel naší země, a moje rodina z toho nakradeného majetku přímo profitovala, a vlastně dodnes profituje, tak jako tisíce jiných. Stydím se, je mi to líto, nevím, co víc říct, co víc udělat než výstavu, na které bych si přál, aby každému návštěvníkovi došlo, že jediný rozdíl mezi Němcem a Čechem, je jen jiný jazyk. To, co nás ale spojuje, je kultura….", dodal Roman Týc
Roman Týc (vlastním jménem David Hons)
- vystudoval grafiku na střední škole uměleckého designu
- 1992 – 1995: svou tvorbu zahájil ve veřejném prostoru formou graffiti (Root)
- na poli graffiti nezanechal příliš hlubokou stopu
- od 1997 se věnoval VJingu
V jeho tvorbě je patrná touha po prožitku. Na jeho jednotlivá díla a činy nelze nahlížet v jednotlivostech. Ve svém celku cítíme, že Roman Týc používá svoji osobu jako nástroj pro zkoumání sociálního prostoru. Hledá onen ´veřejný prostor´ a snaží se najít jeho hranice. Je přesvědčen, že veřejný prostor neexistuje, a proto sobě vlastním, invazivním způsobem vniká tam, kde mu příležitost umožní prezentovat své myšlenky a postoje, čímž se automaticky dostává do konfliktu se zákonem.
- 8. dubna 2007: Roman Týc nahradil asi pět desítek sklíček signalizace pro chodce na několika křižovatkách v Praze nestandardními postavičkami
Roman Týc pozměnil v 50 semaforech pro chodce ´poslušné´ siluety panáčků za siluety, připodobňující lidi v nečekaných situacích. Chodci mohli vidět namísto stojících panáčků, panáčka čůrajícího, kakajícího, pít z láhve, ležícího, opřeného, sedícího, se psem, s pistolí u hlavy, oběšeného, o berlích bez nohy, i maminku s dítětem. (R. T. si odseděl měsíc vězení)
- září 2007: za tuto úpravu semaforů R. T. získal na festivalu Cidewalk cinema ve Vídni 1. cenu
a další autorovy šokující akce, viz Wikipedia
110 00 Praha 1
Dlouhá 923/5
Máme otevřeno: pondělí – sobota: 13.00 – 19.00 hodin
Vstupné: zdarma
Hodnocení: 79 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Výstava Im Boden je již třetí Týcova sólová výstava v DSC Gallery