Roman Trabura aneb proč znepokojivost poslední dobou nabírá vrchu a naděje v Traburových obrazech explicitně není obsažena?!
Topičův salon - Praha
12. 7. – 17. 8. 2017
Figuralista, expresivní vypravěč, tradicionalista i buřič Roman Trabura vystavuje své obrazy z posledních let, akryly na plátně, v Topičově salonu. Je znám pro svůj nekompromisní přístup (ke všemu) a nepodléhání dobovým tendencím (všímá si také tématu běženců). Se svým expresivním, vypravěčským či glosujícím a občas protichůdně lyrickým malířským projevem na současné výtvarné scéně zastává roli nezastupitelného solitéra.
„Roman Trabura na uměleckém poli představuje svéráznou nezávislou figurální a dějovou expresi, reagující na události současného světaběhu. Věkem je generačně nejblíže Tvrdohlavým, ale v době, kdy tahle generace působila na pražské Akademii, patřil k pražskému undergroundu. Pro jeho nekompromisní povahu se mu přezdívalo Kat. Na Akademii nastoupil až v roce 1990. Již od začátku je malířem horizontů a průhledů, arkádických i znepokojivých zároveň. Horizonty po způsobu Caspara Davida Friedricha doplňuje stafáží, jež příslib krajinné idyly zneklidňuje nebo mu dává metaforický význam.
Buduje po způsobu středověkého spacialisty prostory za prostory, kde podobně jako za cípkem opony na desce středověkého mistra se pod načeřenou vlnkou odhaluje podmořský svět plný nebezpečí, jindy barokní světelná režie a průhledy otevírají další a další rozměry.
Obraz se rozestoupí, a... skutečnost není tak docela, jak se jeví.
Jak jde čas, Trabura stále více uvolňuje rukopis, někdy se dostává až na hranice abstraktní exprese. Barevnost, kdysi jasná, se pošpiňuje a celkově potemňuje. Souvisí to s jeho rolí pozorovatele dění. Není divu, že neklid a špinavost na obrazech poslední dobou nabírají vrchu. Svět se ocitá na prahu změn, současný přeinformovaný člověk balancuje na prahu
zmatení: ve sdělovacích médiích každý den se udá něco zlého (ale dějí se přece dobré věci). 
Hlavy třeští, rozpadají se na pixely.
Znepokojivost poslední dobou nabírá vrchu.
A Trabura parafrázuje, glosuje a vytváří, podobně jako Hieronymus Bosch, pitoreskní obraz tohoto světa. Pro nekompromisnost svého pohledu často ocitá na hraně únosnosti. Komu asi tenhle předrevoluční kat setne hlavu příště? To ukáže výstava připravovaná pro Topičův salon z nové tvorby, představující reflexe ve své době nekorektního malíře, snílka i skeptika obdařeného vírou, neustále rozkročeného mezi ano i ne, který ničím a nikoho nešetří. Ani sebe.“
(zdroj: text Lucie Šiklové)
Roman Trabura (*1960 Vsetín)
- 1978 přesídlil do Prahy
- pracoval jako kameník
- 1978 -1990: absolvoval soukromé kursy kresby a dějin umění
- zúčastnil se skupinových výstav tehdy nastupující generace (např. Konfrontace I. a Konfrontace II.)
- 1990 - 1992: studoval na AVU v Praze v Ateliéru monumentální malby prof. Jiřího Načeradského
- 1992 - 1997 studoval a absolvoval na AVU v Praze v Ateliéru monumentální tvorby prof. Aleše Veselého
- je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, GASK Kutná Hora, Galerie Klatovy / Klenová, Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, Muzea umění v Olomouci, Foundation La rectoria Barcelona, soukromé sbírky v Düsseldorfu, Frankfurtu, Barceloně, New Yorku, Praze
Kurátorka výstavy: Lucie Šiklová
110 00 Praha 1
Národní 9
www.topicuvsalon.cz
Hodnocení: 49 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková