Role družstevního podnikání v budoucím vývoji ČR aneb viděno pohledem zvenku
Senát Parlamentu České republiky
Hlavní sál Valdštejnského paláce - Praha
16. 5. 2018
Co jednomu nemožno, to všem snadno
František Cyril Kampelík (28. 6. 1805. - 8. 6. 1872)
český lékař, národní buditel, spisovatel a propagátor družstevních záložen
Ač na www.www-kulturaok-eu.cz dostáváme řadu pozvánek i odborného charakteru na kongresy a konference, pozvánka, již jsme obdrželi od Družstevní Asociace ČR a kterou nám zaslala ing. Lenka Týčová, vedoucí sekretariátu DA ČR, nás zaujala.
V průběhu naší novinářské praxe jsme se už s problematikou družstevnictví dost intenzivně zabývali. Bylo to v době, kdy jsme působili v oblasti médií, věnujících se otázkám bydlení a stavebnictví a šlo tak zejména o problematiku bytového družstevnictví, a s tím úzce související problematiky, ale i výrobních družstev, zejména těch pro bydlení a stavebnictví, a družstev uměleckých. I když se problematice už profesně nevěnujeme, vnímáme ji a možnost účastnit se konference nazvané ´Role družstevního podnikání v budoucím vývoji ČR´ jsme nepropásli. Byli jsme zvědavi, co nového se od našich dob v družstevnictví odehrálo a jaké novoty se očekávají?
Konference se konala dne 16. 5. 2018 v Senátu Parlamentu České republiky, ve vskutku reprezentativním, tzv. Hlavním sále Valdštejnského paláce.
Zastoupení bylo reprezentační a svědčilo, že DA ČR není z celostátního hlediska Popelkou, že má respekt. Konferenci totiž spolupořádal Milan Štěch, předseda Senátu PČR a mimo DA ČR se na ní podílela i Masarykova demokratická akademie.
Rozlehlý sál byl plný. Auditorium tvořili ti, jichž se konference bytostně týkala, tedy především zástupci družstevního života. Nechyběli odborníci z akademických institucí, ekonomové, ani kolegové novináři, a částečně i politici. Jak jsme se dozvěděli, šlo o celkem pestré spektrum zainteresovaných osob z řad sociální a křesťanské demokracie, ale i Pirátů a dokonce i menších uskupení (např. Evropani.cz) či organizace Malorolníků aj. Snad jen poslanci, kteří z počtu 128 byli osloveni a pozváni, jak doslova zaznělo na konferenci, byli zastoupeni skrovně.
Potěšující bylo, že se konference zúčastnili i zástupci vlády. Šlo sice jen o odborné představitele ministerstev (zemědělství, práce a sociálních věcí), ale obě instituce se pak také aktivně - v rámci pestré a rozsáhlé závěrečné diskuse - jejich prostřednictvím zapojily.
Význam družstev pro stát je rozhodně nezanedbatelný
Úvodní slovo měl předseda Senátu PČ Milan Štěch. Potěšil zdůrazněním významu družstev v podnikání a přiznáním přínosu národní ekonomice, zaměstnanosti a sociální stabilitě státu.
Malý exkurz do historie
Otázky historie družstevnictví u nás, mají jistě přítomní osvojeny, už proto, že v roce 2017 jsme si mohli připomenout 170. výročí vzniku, ale neškodí si to stále připomínat. Když pro nic jiného, tak aby si členové uvědomili, že se mají nač ohlédnout, a jde-li o téma konference - o budoucno - nač navázat. A věříme, že tak jako pro nás přítomné posluchače, i když z jiného oboru, nebylo malé uvědomění souvislostí na škodu.
Tématu se věnoval ve svém vstupu Ing. Jan Vysloužil, předseda představenstva Družstevní Asociace ČR a předseda Svazu českých a moravských bytových družstev, jenž připomněl tradice českého a světového družstevnictví, 170 let historie českého družstevnictví a hlavně, což bylo nejdůležitější, vyzval politiky, aby podporovali české družstevnictví, které je a mělo by být, hlavně významnou součástí hospodářství, ale i hrdé tradice a podnikatelské kultury.
Ilona Švihlíková nezklamala
Což u ní nehrozí. Nepřehlédnutelná Dáma naší ekonomiky je výrazným hlasem všech, kdo si zachovává selský rozum a vidí věci odpolitizovaně, reálně a pragmaticky. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D., absolventka VŠE Praha a Univerzity Mateja Bela v Bánské Bystrici, působí na Institutu globálních studií UJAK Praha a reprezentuje organizaci Alternativa Zdola.
Vstup české sociální ekonomky - bývá tak označována - byl emotivní, fundovaný a srozumitelný. Formulace Ilony Švihlíkové byly jasné, pádné a výstižné. Nenudil ani její projev, ani obsah vystoupení. A celý sál to ocenil.
Ilona Švihlíková jasně, jak je u ní zvykem, shrnula ekonomickou a sociální podstatu družstevnictví, jeho hospodářský a společenský přínos a poukázala na fiskální ukazatele a nedostatečnost české ekonomiky a rezistence před krizemi. Příjemné pro posluchače bylo i to, že družstevnictví, spolu s průmyslovou revolucí 4.0 a robotizací výroby, postavila do řady, jako tři pozitivní pilíře vskutku nových forem a technologií v podnikání.
Zaměstnanecké spoluvlastnictví
Téma hodné této konference. Příspěvek k němu ale měla Ing. Jana Maussen, MPA, z Masarykovy demokratické akademie. Poukázala sice na to, o čem měl příspěvek být, tedy na nutnost využití družstevních prvků podnikání v moderních firmách, na principy družstevních korporací i na principy zaměstnaneckého spoluvlastnictví. Podle našeho názoru, nestranných posluchačů s ekonomickým vzděláním, jemuž jsme se i po část života pracovně věnovali, využila jako názorný příklad španělskou společnost Mondragón, kde, jak předeslala, pět let i pracovala. Její projev však ale vyzněl spíše jako povrchní, skoro propagační příspěvek ve prospěch té společnosti a rovnal se tak posluchačům vnucenému public relations, což rozhodně nebylo nutné. Škoda nevyužité příležitosti.
Blok od pramene
Úroveň konference ale napravili čtyři muži na svých místech. Hovořili totiž zástupci družstevních svazů, sdružených v Družstevní Asociaci ČR, její předseda JUDr. Rostislav Dvořák (výrobní družstva), marketingový manažer Mgr. Lukáš Němčík (spotřební družstva), předseda Ing. Martin Pýcha (zemědělská družstva) a nakonec i předseda Ing. Jan Vysloužil (bytová družstva).
Všichni nás obeznámili jak s problematikou jednotlivých typů družstev, což bylo přínosné vždy pro přítomné z jiného svazu, než o jakém mluvil ten který představitel.
Všichni shodně, každý jinak a v jiné souvislosti, apelovali na české politiky, aby věnovali družstvům náležitou pozornost. Ze všech příspěvků totiž vyplynulo, že to je asi největší kámen úrazu.
Že nálepka, jakou dostalo družstevnictví během čtyřicetiletí do roku 1989, která nebyla ale nikdy plně pravdivá, v podvědomí asi přežívá i dnes, a politici se k českým družstvům - na rozdíl od západní Evropy, jak bylo ve všech příspěvcích i doloženo - chovají přezíravě, přehlíživě, natož, aby družstvům a jejich problémům dopřávali pozornost.
V tom spočívá základní problém, chyba i limit dalších let, tedy předmětu konference ´Role družstevního podnikání v budoucím vývoji ČR´. Jak se v podstatě také všichni představitelé svazů shodli, společným východiskem by byla obnova družstevní rady Vlády ČR. Dalším předpokladem by bylo využití potenciálu družstev, přičemž k jejich rozletu, je podle všech - což také doložili příklady – nutnost nové legislativy. Je buď nedostatečná, nebo neexistuje. A náprava tohoto stavu existuje výhradně v rukou a možnostech politiků a stran, pokud by měli zájem a neřešili především své vlastní zájmy, jak bylo lze také rozhořčeně a oprávněně zaslechnout.
Moderní pojetí vystoupení
Přínosem a kladem, zejména pro méně zasvěcené do družstevní problematiky, byl fakt, že vystoupení byla nejen připravena, ale i doprovázena prezentací na velkoplošné obrazovce. Mezičasy vyplňovala přehledná prezentace historie a současnosti družstevnictví formou videozáznamu. Nechyběla ani vtahující prezentace Muzea družstevnictví, jeho historických mezníků a zásadních osobností družstevního hnutí od dob Rakousko – Uherska.
Diskuze na úrovni
Blok věnovaný diskuzi těch, co do té doby poslouchali v sále a hovořili k problematice v kuloárech, měl řadu výrazů. Podstatné ale bylo, že, i když šlo třeba jen o dílčí problémy, či odborná specifika, byla to diskuze bohatá, věcná, směrovaná k probíraným tématům a alespoň z našeho hlediska, doplňovala či souhlasně podporovala závěry konference.
Docenění družstev v rámci národního hospodářství, vnímání jejich možného potenciálu, politická vůle k jejich rozvoji a uplatnění a limitující legislativa.
Tedy úkoly pro politiky.
Důkazem, že jednání mělo význam, bylo, že diskuze - už neformální - pokračovala v kuloárech i po konferenci a stala se burzou nápadů a názorů. Správně, uvážíme-li, že - jak jsme sami zjistili - přítomní byli ze všech oborů družstevnictví a ze všech koutů republiky.
Připraveno s využitím tiskových materiálů Družstevní Asociace ČR
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Družstevní problematika společná a specifická témata
Problémy družstev obecně
• Obecně lze konstatovat, že v rámci legislativní činnosti by měla být respektována skutečnost, že družstvo je právnickou osobou sui generis
• DAČR není oslovována jako garant právní úpravy týkající se družstevnictví při přípravě zákonů, a často dokonce ani jako oficiální připomínkové místo. Veškeré připravované návrhy by měly být předem konzultovány se zástupci organizací sdružujících družstva v ČR
• Při přípravě právních norem narážíme na neznalost družstevních principů a na snahu o jejich omezování. Zejména dochází k narušování autonomie družstev, které jsou samostatnými právnickými osobami a jako takové jsou schopné o svých interních záležitostech rozhodovat samostatně
• Z legislativních prací je patrná snaha o přiblížení právní úpravy družstev k úpravě ostatních obchodních korporací. Legislativně se upravují záležitosti, které nečiní problémy. Legislativním zásahem naopak může být činnost družstev poškozena
• Ačkoli stát tradičně rozvoj družstevnictví podporoval, ať již přímými nebo nepřímými výhodami, dnes je tato podpora státu minimální
• V rámci prací týkajících se právní úpravy družstva by proto měly být respektovány mezinárodní družstevní principy a příslušná doporučení ze strany EU a doporučení nadnárodních organizací (MOP, MDS, atd.)
• Vytvoření samostatného družstevního zákona, nebo alespoň ve zdůraznění některých prvků, které by družstevnictví vždy mělo mít na rozdíl od obchodních společností, jako je svépomoc, případně solidarita, demokratický způsob fungování a vnitřní kontroly, apod. Bez těchto principů nemůže být na nás pohlíženo odlišně, ani jako na adresáty speciálních podpor
Svaz českých a moravských bytových družstev
• Nejpalčivějším problémem bytových družstev je rezignace státu na spravedlivé uspokojování pohledávek. Bytová družstva a společenství vlastníků jsou oproti ostatním věřitelům znevýhodněna, pohledávky bytových společenství tak zůstávají neuspokojeny a nespravedlivě se přenášejí na ostatní řádně platící bydlící v domech. Dosud nebylo ani započato s pracemi na koncepčním řešení problému, na který dlouhodobě poukazujeme, o dílčí řešení se v současné době pokouší skupina senátorů. V zahraničí je přitom úprava dostatečná a problémy nečiní, jsme tedy v tomto směru evropskou výjimkou. Pokud bude docházet k dalšímu zvýhodňování dlužníků v insolvenčním řízení, doplatí na tento stav bytová družstva a společenství vlastníků více než dnes
• Stát dosud rezignoval také na oblast účinného postupu proti osobám, které narušují soužití v domech. Zejména v domech s jednotkami ve vlastnictví praktická obrana téměř neexistuje, dochází k odlivu těch obyvatel domu, kteří si mohou dovolit bydlení na jiném místě, k postupnému poklesu cen nemovitosti a k vytváření sociálně vyloučených oblastí
• Oproti zkušenostem za zahraničí vnímáme, že v ČR jsou bytová družstva v mnoha směrech omezována (nemohou např. schvalovat, kdo se stane jejich členem, nesmí svým členům vyplácet zisk). Při přípravě předpisů není respektována různorodost bytových družstev – právní předpisy zasahují do autonomie družstev a brání demokratickému rozhodování uvnitř družstev.
Dochází k omezování rozhodování bytových družstev a k ochraně jednotlivce na úkor většiny, která je v bytovém družstvu představována ostatními členy, byť v družstevním právu je namístě právě opačná ochrana družstevního společenství.
Ochranitelská opatření jsou nepřiměřená a v některých případech dokonce činnost družstev paralyzují (např. stávající nutnost souhlasu všech členů se změnami stanov nebo uvažovaná nová úprava vypořádacího podílu v bytových družstvech v novele ZOK)
• Bytová družstva rovněž vnímají tlak legislativy na nucený vznik společenství vlastníků v domech, které jsou dosud spravovány bytovými družstvy. Jde o nucené vytěsňování bytových družstev ze správy domů, která byly družstvy postaveny. V řadě případů však může zároveň dojít k bankrotu družstev, neboť po odevzdání správy domu do rukou společenství vlastníků nebudou družstva schopna splácet úvěry poskytnuté často se státní dotací
• Závěrem lze zmínit rovněž skutečnost, že v současné době neexistuje ani dostatečná státní podpora družstevní bytové výstavby
Svaz českých a moravských spotřebních družstev
• Situace na venkově: Stát s odvoláním na nerentabilitu některých činností postupně opouští od svých povinností zajišťovat pro obyvatelstvo základní obslužnost - prodejny, poštovní pobočky, apod. Zejména v některých regionech se venkov postupně vylidňuje a obyvatelstvo se stěhuje za prací a za lepšími životními podmínkami, a to především do měst. Tento stav má negativní vliv kromě jiného i na udržitelnost životního prostředí, tvář krajiny, atd.
Chudnou obce, které mají omezené možnosti zvýšení svých příjmů a tím i výdajů. Jednou z mála možností obcí je zvyšování příjmů z daní, např. z nemovitostí, což zase má zpětně negativní vliv na obyvatelstvo a podnikatele. Protože je zde vyšší nezaměstnanost a nižší příjmy a tedy i koupěschopnost, nemůže se uživit ani terciální sféra, včetně maloobchodu
• Podpora státu v současné době: Státní podpora se soustřeďuje skoro výhradně na zemědělství - prvovýrobu. Státem podporované, nově vznikající průmyslové aglomerace se až na výjimky vytvářejí v blízkosti měst a dálnic
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR nemá k dispozici /a pokud víme, tak nikdy nemělo/ koncepci vnitřního obchodu /vždy byl prioritně řešen zahraniční obchod/
• Hlavní problémy spotřebních družstev
Spotřební družstva podnikají především na venkově, takže objektivně negativní (a nejen ekonomický) vývoj zvláště v menších obcích se nutně projevuje v rentabilitě obchodní činnosti. Provozování těchto prodejen družstva zajišťují za cenu pokrývání jejich ztrát z jiné činnosti. Možnost podpory ze strany obcí je formálně obtížná a vzhledem k jejich finančním možnostem omezená. Dochází logicky postupně k uzavírání nerentabilních prodejen, které nedosahují potřebného maloobchodního obratu
Provozování ztrátových nerentabilních prodejen není podnikáním, ale veřejnou sociální službou. Družstva bez pomoci státu zajišťují za stát jednu z jeho základních povinností - zajistit pro občany základní obslužnost venkova. V řadě případů přebírají i činnosti poštovních poboček. Členy spotřebních družstev jsou v naprosté většině lidé z venkova a prodavači jsou opět většinou místní lidé. Uzavírání ztrátových prodejen má současně vliv i na zaměstnanost v regionu. K 31. 12. 2016 zaměstnávají spotřební družstva celkem 13.308 zaměstnanců (tj. včetně zaměstnanců na ústředí družstva a ve velkoobchodě), z toho na prodejnách 10.264 lidí
• Stát si vládnutí zjednodušuje. Až na výjimky používá prostředky, kterými může ovlivňovat vývoj v jednotlivých regionech nediferencovaně /na rozdíl od jiných států EU/. Klasickým příkladem je jednotně stanovená minimální mzda, která je bez pomoci státu pro nerentabilní vesnické prodejny likvidační. Dalším příkladem je nezájem o tzv. ´sociální podnikání´. Věcný záměr schválený Legislativní radou vlády nebyl transformován do plánu legislativních prací vlády na rok 2017. Přitom situace na venkově /a to nejen v obchodu/ je klasickou ukázkou dopadu fungování trhu v netržních podmínkách
• Zákon o významné tržní síle: Spotřební družstva ve snaze alespoň částečně zlepšit svou pozici vůči zahraničním obchodním řetězcům, ale i vůči dominantním dodavatelům, založila nákupní centrály. Zákon o významné tržní síle, který měl být zábranou vůči chování zahraničních obchodních řetězců, paradoxně směřuje na základě poslední novely i vůči těmto nákupním centrálám. Největší problémy tak nezpůsobuje zahraničním obchodním řetězcům (které mají pochopitelně řadu možností jak se s touto situací vyrovnat), ale jejich tuzemské konkurenci
• Obchodní praktiky zahraničních obchodních řetězců: V současné době dochází v obchodní praxi těchto řetězců k dlouhodobému uplatňování podnákupních a podnákladových cen. Zejména se jedná o to, že při prodeji v maloobchodě je prodáváno zboží za ceny nedosahující výše, za kterou bylo pořízeno. Tím nejen dochází k nekalým obchodním praktikám, sloužícím k potlačování konkurence, ale stát současně přichází i o část spotřební daně. Přestože na tuto situaci dlouhodobě poukazujeme, není o řešení odpovídající zájem
Současné možnosti
• Problematika venkova nemůže být záležitostí jednoho ministerstva, ale jedná se o globální, průřezový problém. Podporou obchodní obslužnosti venkova se paradoxně zabývá ministerstvo zemědělství.
Neřešit problematiku venkova odděleně - všechno souvisí se vším - včetně např. stavu infrastruktury na venkově a stavu zemědělství
• Vytvořit státní koncepci podpory venkova, jejíž neoddělitelnou součástí bude podpora obchodní obslužnosti se zvláštním zaměřením na spotřební družstva, založená na svépomoci členů
V návaznosti na vytvořenou státní koncepci podpory venkova
• vytvořit koncepci vnitřního obchodu
• podpořit dalšími formami obchodní obslužnost venkova jako součást ´podnikání na venkově´ /včetně již zmiňované legislativní úpravy sociálního podnikání - tak, aby se vztahovala i na spotřební družstva zajišťující veřejnou službu – obchodní obslužnost venkova
(Spotřební družstva - přestože provozují většinu ztrátových venkovských prodejen - nejsou často vzhledem k počtu svých zaměstnanců, malými ani středními podnikateli, a proto nejsou příjemci podpor zaměřených na tento okruh podnikatelů – možnosti daňového zvýhodnění nejen podnikatelů, ale i zaměstnanců - nelze se spokojit s námitkou možnosti obcházení - to je argument použitelný u všech opatření. Zvýhodněné, částečně návratné půjčky situaci neřeší - podnikatelsky nevýhodné prostředí se tím nezmění.
Přijmout novelu zákona o cenách k zákazu podnákupních, případně podnákladových cen
• Přijmout novelu zákona o významné tržní síle, tak aby se nevztahovala na nákupní aliance, u nichž ani jeden z členů či společníků nemá významnou tržní sílu
Svaz českých a moravských výrobních družstev
• Z hlediska potřeb výrobního družstevnictví je třeba v rámci ZOK zdůraznit potřebu úpravy udělování plných mocí na jednání členské schůze družstva tak, aby stanovy družstva mohly určit nižší počet zastoupených jedním zmocněncem a rovněž tak, aby mohly určit možnost zastupování člena pouze jiným členem (samozřejmě, aniž by byla dotčena možnost zastupování člena osobou blízkou podle občanského zákoníku). Dále by bylo třeba vyřešit otázku souběhu funkcí v případě předsedy družstva, je-li podmínkou členství v družstvu pracovní poměr k družstvu
• Zajistit podporu financování založení a rozvoje sociálních družstev (sociálních podniků) například formou návratných zvýhodněných půjček spojených se vzděláváním a nefinanční podporou
• Zajistit větší podporu učňovskému školství ze strany státu a jeho zkvalitnění, zatraktivnit učňovské školství, jakož i uvolnit prostředky ke zvýšení motivaci udělováním krajských nebo podnikových stipendií pro vybrané obory.
• Zavést jedno inkasní místo
• Zavést co nejširší editační povinnost v otázkách daňové legislativy
• Revidovat úpravu zveřejňování rozvahy a výsledovky spolu s výročními zprávami na internetu justice.cz u právnických osob (tuto povinnost výrazně zjednodušit, protože hrozí zneužití dat a dochází k duplicitě zasílání dokladů, které každý podnikatel státní správě předložil prostřednictvím FÚ)
Zemědělský svaz České republiky
• Reforma SZP (společná zemědělská politika): ČR musí usilovat o to, aby SZP byla skutečně společnou, tržně orientovanou politikou s cílem rozvíjet konkurenceschopnost evropského zemědělství. Nástroje SZP, zejména budoucí platby, musí být zaměřeny na výsledky a na podporu oblastí, přinášejících největší hodnotu a nesmí vytvářet nerovné podmínky uvnitř jednotného trhu.
ČR musí jít o zastavení snižování produkčního potenciálu zemědělství a soběstačnosti. ČR by proto neměla v žádném případě akceptovat jakékoliv návrhy např. na tzv. zastropování či degresivitu plateb. Tyto nástroje nedůvodně postihují zemědělské podniky podle velikostních charakteristik - omezují jejich konkurenceschopnost, možnost investovat do nových technologií, udržet kvalifikovanou pracovní sílu na venkově atd.
• Odbytová družstva a jejich podpora: Jako nutnost se ukazuje (i ze zkušenosti vyspělých zemí) všestranná podpora a posílení odbytových družstev, tj. cílené spojování se ke společnému odbytu produkce na národní i nadnárodní úrovni (mezi 100 největšími odbytovými družstvy v EU není ani jedno z ČR).
Podpora státu je v tomto smyslu prakticky nulová - naopak stávající legislativa hospodářské soutěže omezuje větší koncentraci družstev, organizací producentů a sdružení organizací producentů a tím i posílení postavení zemědělců
• Spekulace se zemědělskou půdou: Skutečností je, že právní řád ČR neobsahuje ani minimální ochranu zemědělské půdy při převodu vlastnického práva k ní. Zemědělská půda je chráněna pouze ve veřejnoprávní rovině (velmi nedostatečně), pokud však jde o soukromoprávní vztahy a možnosti vlastníků tuto půdu zcizovat, neklade právní úprava žádná pravidla, podmínky či omezení. Nelze tedy zajistit, aby využití půdy bylo provozováno osobou kvalifikovanou, disponující odborným zázemím a zkušenostmi, aby byla využívána v souladu s jejím účelem a měla náležitou ochranu. Tato naprostá absence jakékoliv právní úpravy v uvedeném smyslu je v příkrém rozporu s běžnou a dlouhodobou praxí většiny vyspělých států EU (např. Německo, Rakousko, Francie atd.). Důsledkem pak jsou masivně narůstající případy spekulativních nákupů zemědělské půdy, za nimiž stojí subjekty, nemající se zemědělstvím nic společného.