Richard Koníček - Básně roku 2014: Vanilková chuť
Stejně jak zmrzlina rozpouštíš se v ústech,
Skanulas mi do nich přímo ze svých rtů.
Sladké jsou chvíle po těch krátkých půstech,
v přívalu zběsilostních dnů.
Lízání sladké, po kůži hladké,
jako ty.
Tělo je vratké, v té chvíli sladké,
jako ty.
Těla se zcela protínaj,
na ostří dýky zatínaj.
Lízání,
propad dotání,
lízání,
moje vyznání.
Doteky tvé, svůdné víc než dosud,
doteky sladké, jako vanilka,
v rytmu se ztrácí i všelidský osud,
v rytmu jsi moje tajná úchylka.
Jitření jitření, jitření
smyslných smyslů bystření.
V náruči svírám tě,
svůj sen,
kterým jsem
jako tenkrát
rozhozen.
Sladká jseš jako vanilka,
nejsladší moje úchylka.
Sladká jseš jako vanilka,
co jazykem svým laskám.
Nepodobá se to snad láskám?
Foto: © Ing. Olga Koníčková