Richard Koníček - Básně roku 2013: Angel(y)
(Nezvalovi už nevěnuje jeho Koníček)
I nicotné šňůrky moderního prádla
ztrácí rovnováhu
mučeny kolíčky na šňůře…
Pod nimi došlo totiž k odhalení
Šmírák Čas z toho slintá
Vůně klína a intimu
Topidlo se topí v sudu studu
Plaménky vyšlehují z pícky
Nebesa klesají k peklu
A do intimna štípe pěna dní
Holicí strojek odholuje klín
Vlaštovky vzdechů přinášejí vzpružení
Chlípnost se usadila v koutě
Dělá si dobře jako nic
Touha se budí ranní kávou…
Den, slunce, obrysy
Mléko vyšplíchlo až na střídu těla
Pulci se líhnou a pádí ven
Sevření k sedření
Hloubka ponoru a odér jader
Karneval v Riu, Rio na Prahu
Obscénní scéna jako z porna…
Opilost chtíče
Z bezdné čutory
Kozy se pasou
hnány fujarou
Počestní pocestní
Ptáci…
Koupelna se mění v kopulnu,
Tělesa doznávají průnik hmot
Každá je Angel(a)
když tasí na nás lůno
a zaprší do okapu…
Pradélko na šňůře
už dávno kleslo k zemi
Šmírák si ulehčil
a zem zalil horkým cínem
Hmoty se odhmotnily
jak těleso ponořené
co zdá se býti ztopořené…
Splaskla bublina pnutí
odplazila se na pejska
Odcházení do všednosti?
Nebo propadlého propadla
milostných dějin?
Venku to umírá (i touhou)
Tady to žije (i touhou)
Nahota na odiv
Odiv neprodejný vzorek
Rybičky, rybičky, rychle vpřed…
Koření, noření, boření
Jako když padá zdviž…
Oděny vůní ženy obnaženy
Oděn do kůže muže může
Dvě těla kráčí ulicí
Nahé až k prasknutí…
To bylo ráno!
Neřestné…
Nebylo zváno?
Bolestné?
Ústa se loučí s pysky
Pysky se smějí na žalud
To bylo ráno?
Zalité…
Sluncem i něhou.
Polité!
Co žalud zasel, nesklízí
Však setba jeho nezmizí…
Květy, deště, synkopy
Deky se vznáší k oblakům
až jsou z nich časem obláčky
Pivo se zvrhlo
víc než my
A ptáci měli právě slet.
Do hnízd, co trochu ještě hořela
Hasit je proudem proudnic
Čumil by čuměl na věci…
Prstíček nad kapličkou hrozí
Anebo ukazuje - přijď?
I slepec to vidí, vábený
Pálí tam, jako kovboj koltem
Zábrany pášou harakiri
Ženy se nabízejí z mnoha stran
Zalévány aby neuschly…
Snad jenom zesnulí už nic
i když, kdo vidí pod svět
co se zrovna světí v podsvětí…
Tělo se rozkládá do prvočlánků
Morbidní strip, až do dřeně
Zvrhlíci s mušličkami
Zralé žen s pruty
Zázraky z chrámu hříšnosti
Prachy se valej nebo je to sémě?
Zahrada vsakuje obojí a hned
Záplava slizu a v něm osvícení…
Na nahé krásce pořádá se raut
Chlupy z klína nejsou špína
Hostina ze klína je svůdná svačina
Obřad pořád hříšnější
Servírují se plátky lososa, ústřice i med
Pochoutky k pronikání
Láska Delicius Kiss
Na špejli s rudou malinou…
Zní vzdechy
To varhany si protahují měchy
Padání naznak je náznak
že motýli už tady nežijí
Umilovali si křídla…
Ženy se vlámou to trestnice mužů
Muži s vlámou do kláštera žen
Orgie ožije a kdo ji přežije
Nektar ho opije (opyje)
Najde vulvu mezi řádky
Roztrhne první halenku
a znásilní se mezi Řípy…
I strážník na křižovatce kdysi stál
Na plovárně, na pláži,
Jeden splétá jednu
A ta se zase zaplétá druhému
Oděvy nejsou důvod přestat
Prvničky, panicové
hybaj k poznání
hledat zákoutí a tajná místa
Dokud se nerozpadne dřík
Berte a žerte, co se dá a nesmí
Každá je Angel(a)
Když chrám vám otevře…
Den zvolna vplyne v roztoužení
Po laně mezi vášní a lítostí
Vášní, co musí zkalit cit
Lítostí co se musí promrhat…
Muži a ženy – póly přilehlé
Přiléhaj jako náhodou…
Kdo padne, do toho spadne
Kdo nepadne, zas jinam přepadne…
Milujme se a nemnožme,
Množení je úkrok k stáří
Hledejme cesty kudy kam…
Žena je klenot, kvůli němuž stojí
Za to žít
Muž je jen meč
Patří do pochvy.
10. 3. 2013
Foto: © Ing. Olga Koníčková