Revize Rámcových vzdělávacích programů v oblasti Umění a kultury aneb umění a kultura bude na školách plnohodnotnou součástí základního vzdělání
Ministerstvo kultury
11. 4. 2023
Ministr kultury Martina Baxa a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš, za účasti rektorky Akademie múzických umění v Praze, Ingeborg Radok Žádné, informovali o vizích pro oblast Umění a kultura.
Cílem obou ministerstev je vyvážená a promyšlená integrace umělecky zaměřených oborů do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – tedy
výchovy Výtvarné, Hudební, Dramatické, Taneční/pohybové a Filmové/audiovizuální.
Výsledkem inovace by měl být takový vzdělávací obsah, který postihne všechny části kultury.
Co jsou to ty „Rámcové a školní vzdělávací programy (RVP)“?
Dostali jsme na www.www-kulturaok-eu.cz mimořádně zajímavou pozvánku z Ministerstva kultury ČR, týkající se – jak jinak - kultury, avšak z hlediska našeho webu tak trochu jinak. Nešlo tentokrát o informaci o konkrétní akci, kdy a kde se bude konat, ale o velice závažnou tématiku týkající se školního vzdělávání v otázkách základních kulturních témat. Název konference, kterou pořádalo MK ČR, zněl Revize Rámcových vzdělávacích programů v oblasti Umění a kultury a tak nás zajímalo, co přesně bychom si pod tím měli představovat.
Odpověď nám poskytl Národní pedagogický institut České republiky. Citujeme přesnou dikci:
„Pro každý obor ve středním (i základním) vzdělávání je zpracován tzv. rámcový vzdělávací program (RVP).
Na národní úrovni je tak garantován povinný rámec učiva, tzn., co musí každý absolvent daného oboru umět.
Na základě povinného základu RVP konkrétního oboru si školy samy vytvářejí své školní vzdělávací programy (ŠVP). Mohou tak program rozšířit podle svých cílů, např. rozšířit výuku určitých předmětů, nebo se více soustředit na různá zaměření oboru. ŠVP mívá i vlastní název.
Rámcové vzdělávací programy (RVP)
· jsou centrálně zpracovanými pedagogickými dokumenty, které schvaluje a vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pro každý obor vzdělání je vydán samostatný RVP
· *stanovují obecně závazné požadavky na vzdělávání pro jednotlivé stupně a obory vzdělání a jsou platné pro všechny školy
· určují, jaké vzdělávací cíle musí být naplněny, tzn., čemu se mají žáci a žákyně v konkrétním oboru učit a jakých výsledků dosáhnout - jakých vědomostí, dovedností, pracovních a jiných návyků
· stanovují oblasti vzdělávání, např. jazykové, přírodovědné, ekonomické, odborné (z těchto oblastí vytvoří škola soubor vyučovacích předmětů), a minimální počet hodin potřebný pro jejich výuku
· vymezují formy vzdělávání (denní, dálková aj.) a také základní materiální a jiné podmínky, za kterých se vzdělávání v daném oboru může uskutečňovat
Konference, která by neměla zůstat pouze u slov a vizí
Vyzbrojeni základním minimem o předmětu jednání jsme se na Ministerstvo kultury vydali. Téma nás zaujalo a evokovalo naše dávné vzpomínky na vlastní školní léta, na mix předmětů, jež jsme absolvovat museli a nechtěli a naopak předmětů, které jsme absolvovat chtěli, mohli si je vybrat jako volitelné. Už tehdy by si tehdejší skladba předmětů zasloužila nějakou takovouto revizi. Byla však jiná doba, kreativitě a diferenciaci škol krajně nepříznivá a k zájmům a potřebám žáků totálně hluchá.
Následky jsme pocítili hned po vstupu do praktického života. A s nimi i lítost, že prakticky můžeme dělat vlastně jen to, kam nás nasměrovala skladba povinných předmětů, zatímco předměty volitelné – jsa v naprostém minimu – nám nemohli k seberealizaci dopomoci tak, jak bychom si bývali přáli.
Na konferenci jsme se zájmem zavítali tedy proto, abychom zvěděli, jak se dnes - v době takřka neomezených seberealizačních možností - věci mají z pohledu té „nejvyšší úrovně“ představované dvěma klíčovými ministry spjatými s danou problematikou a zástupkyně vrcholných vzdělávacích institucí, rektorky AMU.
Ve dvou se to lépe táhne…
Stará a osvědčená pravda. Když si ji vezmou za své dvě ministerstva a dokonce, když jsou jejich představitelé zástupci dvou stran jedné vládní koalice, pak je naděje značná.
Konference, které jsme se zúčastnili, naději – alespoň podle nás – potvrdila.
Hostem Ministra kultury byl ministr školství. Myšlenkový soulad obou pánů působil celkem přesvědčivě a to i na ostatní kolegy novináře, kteří se podobnou tématikou zabývají ve svých periodikách a médiích daleko déle a důkladněji, než my. Takže k věci:
Revizi Rámcových vzdělávacích programů, jejichž součástí je oblast Umění a kultura, připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho organizace (námi výše citovaný) Národní pedagogický institut.
„Široká koncepce oblasti Umění a kultura, která byla v uplynulých týdnech zveřejněna a je nyní diskutována, je předpokladem pro kvalitní budoucí podobu výuky kultury na základních školách, která bude odpovídat situaci v 21. století a dokáže reagovat na aktuální trendy a na potřeby žáků a jejich individuální rozvoj.“
Takhle je to celé myšleno a deklarováno. Součástí diskutování o tématu byla i postatou konference, jíž jsme se zúčastnili.
Úvodní slovo měl host…
Zahájení konference bylo samozřejmě v rukou tiskové mluvčí Jany Malíkové. Ta uvítala a přestavila přítomné osobnosti a poděkovala i nám za zájem i hojnou účast, povětšině odborných novinářů.
Následně dala slovo hostu MK, ministru školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíru Balašovi.
Pan ministr nemohl nejprve nekomentovat mediální rozruch, jenž letí internetem o tom, že by se snad měly rušit povinné kulturní předměty, jimiž jsou hudební a výtvarná výchova. Jeho reakce v této otázce byla jednoznačná:
„V posledních dnech jsme svědky takové malé bouře ve sklenici vody, kterou vyvolala mylná informace, že ministerstvo školství chce zrušit hudební a výtvarnou výchovu.
Znovu opakuji, není to pravda.
Od počátku tvrdíme, že proces revize bude transparentní, tedy vše se děje veřejně, a tato otevřenost zákonitě podobné diskuse přináší.
Je potřeba uvést, že ani dnes ministerstvo školám nenařizuje, které předměty se mají učit. Zda to bude hudební a výtvarná výchova či umění obecně, to je na rozhodnutí školy.
MŠMT chce podpořit integraci předmětů, což by konkrétně v umění spojovalo různé obory tak, aby žáci z takové výuky měly maximum poznatků a vjemů,“
Vladimír Balaš, ministr školství, mládeže a tělovýchovy
V další části svého vstupu pan ministr ocenil především možnost diskutovat na téma Revize RVP. Výsledkem diskuze má být naopak rozšíření dalších kulturních obzorů žákům základních a středních škol. Kreslení a hudba zůstat v rozvrhu musejí i nadále a ještě k tomu přibudou další kulturní obory. Cílem toho všeho je vytvořit vztah člověka nacházejícího se na počátku životní cesty ke kultuře jako takové, protože kultura je a musí být součástí jeho osobnosti.
Jak to konkrétně bude vypadat je v této chvíli ještě v rukou odborníků, ale podstatou je integrace více oborů kultury. Kulturní výuka se tak stane bezesporu pro děti přitažlivější a přínosnější, než stávající omezení na pouhé dva kulturní obory. A jak bude skladba multikulturní výchovy vypadat, jak budou jednotlivé obory integrovat, to už si posoudí svobodně školy samy.
Jako další dostal slovo „domácí pán“…
Ministr kultury Martina Baxa především vyzdvihl fakt, že se podařilo ke spokojenosti obou stran vstoupit do spolupráce na společném zájmu, jímž je moderní kulturní vzdělávání dětí a mládeže ve školách. Na téma revize RVP řekl doslova:
„Revize Rámcových vzdělávacích programů je unikátní příležitostí pro budoucnost českého školství a zejména pro budoucí generace.
Kvalitní a moderní vzdělávání je klíčem k budoucnosti.
Ministerstvo kultury se diskuse aktivně účastní v oblasti Umění a kultura. Považujeme za mimořádné důležité, aby se kvalitně rozvíjely nově doplněné kulturní klíčové kompetence.
V tuto chvíli je naším cílem ve spolupráci s MŠMT, aby se důležité věci z pohledu kulturního vzdělávání promítly do revidovaného programu v potřebné šíři a aby kultura v budoucích rámcových vzdělávacích programech měla své jasné a nezpochybnitelné místo.
Domnívám se, že je velmi užitečné, aby se celá pětice uměleckých oborů:
hudební, výtvarná, dramatická, filmová/audiovizuální a taneční a pohybová výchova
stala plnohodnotnou součástí výuky,“
Martin Baxa, ministr kultury
Ve vstupu ministra Baxy také zaznělo, že už byl na ministerstvu sestaven specializovaný tým, vedený jedním z náměstků ministra, který by měl být nápomocen odborným pohledem ke vzniku moderního vzdělávání v oblasti kultury. Hlavní pozornost bude věnována co nejefektivnější integraci pětice oborů, tvořících kulturu jako takovou.
Tedy výchovy hudební, výtvarná, dramatická, filmová/audiovizuální a taneční/pohybová.
Závěrem ministr Baxa zdůraznil, že ze strany MK v žádném případě nepůjde o nějaké vměšování se do práce MŠ a dokonce snad o určování co ano, co ne, a v jakém rozsahu. MK bude pouze upozorňovat na to, co by bylo ještě třeba zapracovat. Nic víc.
Dáma, dostala slovo jako poslední…
Nešlo však o nezdvořilost, ale logické vyústění představ a vizí obou rozhodujících ministerstev.
Paní Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze totiž odpověděla zcela jednoznačně na otázku, která se jistě drala nám všem do mysli. Kdo to bude učit? Je na to k dispozici dostatečně aprobovaný učitelský sbor? Nebo, jak se na to připravuje odborné školství? Paní rektorka nás však, dříve než jsme své obavy stihli vyřknout, ujistila nás, že vzdělávací oblast má pro navrhované změny požadované základy už nyní. Doslova nám sdělila:
„Umění se vyvíjí, umělecké druhy se propojují, na změny přirozeně konstantně reagujeme. AMU již nyní připravuje studující na pedagogické působení v oblastech dramatického umění, hudby i tance v rámci svých stávajících studijních programů.
Existují vypracované metodiky a publikace v rámci vzdělávaní pedagogů a pedagožek.
Jsou reálně využívány v praxi a je možné je sdílet s pedagogickými fakultami, které je mohou při přípravě pedagogů také využít.
Je z čeho čerpat.“
Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze
Z dalšího vstupu paní rektorky pak dokonce vyplynulo, že už léta je vyučována pedagogika nejen oborů kreslení a hudba, ale také dramatika a tanec. Aktuálně se zavádí i onen pátý pilíř moderní kultury - audiovizuální vzdělávání. Závěrem nás Ingeborg Radok Žádná ujistila, že potřebné a požadované odborníky máme k dispozici už dnes a další absolventi na školách že průběžně vznikají a nadále i budou.
Doháníme aktuální evropské trendy?
Vrcholnými představiteli jsme tedy byli ujištěni, že
„nové, kompetenčně pojaté kurikulum, jehož platnou součástí jsou i kulturní kompetence, směřuje k moderní podobě, která je v souladu s aktuálními evropskými trendy. Navazuje na Evropský referenční rámec klíčových kompetencí a sleduje záměry Strategie 2030+, klíčového dokumentu ČR pro rozvoj vzdělávací soustavy.“
Za ministerstvo kultury, pan ministr Baxa ještě zdůraznil, že jsme nyní v bodu zlomu a ten nesmíme promarnit.
„Máme nyní příležitost ke změně, ale máme i možnosti, jak novou vizi naplnit. Jsme připraveni se i nadále na přípravě prostřednictvím našich expertů a expertů z oblasti kultury podílet. Věřím, že široce pojatá kulturní výchova je nezastupitelná a mimořádně důležitá pro rozvoj lidské osobnosti a kreativity v moderním světě a děkuji panu ministrovi Balašovi za to, jakou pozornost tématu věnuje,“
ministr kultury Martin Baxa.
Z připravené tiskové zprávy ještě doplňme dvě významné citace:
· Z hlediska § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky je Ministerstvo kultury ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro kulturně výchovnou činnost. Resort kultury dlouhodobě vzdělává kulturou a uměním, má zkušenosti podpořené historickou kontinuitou ve všech uměleckých oborech a nabízí pohled z širšího úhlu. Zástupci resortu kultury se problematice intenzivně věnují a aktivně se na přípravách revize podílejí.
· V široké, inovativní koncepci pro oblast Umění a kultura v RVP, kterou MK podporuje, se nejedná o revoluci, ale evoluci. Kulturní sektor může nabídnout školám masivní infrastrukturu a kvalitní spolupráci kulturních a paměťových institucí a organizací, které napomohou naplnit potřebný vzdělávací obsah a je schopen reagovat na rostoucí význam kulturních a kreativních odvětví a měnící se potřeby trhu práce.
Závěrečnou diskuzi omezil bohužel časový rozvrh všech tří diskutujících
Jana Malíková, řídící konferenci i následnou diskuzi, měla nesnadný úkol, zredukovat hlásící se odborné novináře na tři dotazy, z nichž nakonec bylo stejně pět.
Pro nás na www.www-kulturaok-eu.cz měla asi všeobecně nejzajímavější dotaz paní redaktorka Eva Mikulka Šelepová z domácí redakce Českého rozhlasu.
Zajímala se počty hodin věnovaných do budoucna v rozvrhu kultuře, protože namísto dvou dosavadních směrů hudby a výtvarna, budou integrovány ještě tři další obory. To si bude vyžadovat nutně navýšení počtu vyučovacích hodin. Jenže jak, když už je počet hodin vybilancován a naplněn…
Dostalo se jí, i nám, kteří si pamatujeme, že oba obory měly po dvou hodinách týdně, odpovědi, že to tak zůstat nemusí. Podle slov ministra školství, nutně dojde k časovým dotacím pro kulturní výchovu. Rozhodovat se o tom ale budou samy školy, a bude to na úkor jiných hodin, jež jsou dosud věnovány učivu, které není zase tak nezbytné.
Současně s tím bude i širší škála volitelných předmětů a méně těch opravdu povinných. Přepokládá se dokonce i to, že bude kulturní téma integrovat do jiných předmětů, protože určité souvislosti se dají najít (hudba a matematika, apod.).
V dané chvíli, ale ani sám mistr školství nehodlal predikovat, jak to přesně bude, protože to je zatím stále předmětem práce odborníků, kteří na tom aktuálně pracují. Jak ale pan ministr Balaš prozradil, neboť se o to jak práce pokračují, zajímá profesně i osobně, zdá se, že se přibližujme k vůbec nejuznávanějšímu modelu, který je zaveden ve Finsku. Ne vše však lze převzít a tak se to zatím ještě stále vyvíjí. Včetně otázky, zda mít víc předmětů povinných nebo volitelných… Mnohé by mohla posunout i chystaná květnová mezinárodní konference věnovaná právě tomuto tématu…
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
