RETROVÝLET ZA LOOSEM DO PLZNĚ aneb lidé, když chtějí, jsou pořád jako děti
.JPG)
Sobota, 4. 6. 2022
od 08:00 do 19:30
Celodenní zájezd retro autobusem
Dostáváme na www.www-kulturaok-eu.cz mnoho pozvánek. Pravidelně a už léta z Vily
Winternitz, kterou rádi navštěvujeme a o aktivitách jejími provozovateli manželi Cysařovými, rádi návštěvníky našeho webu informujeme. Jsme totiž přesvědčeni, že tahle noblesní vila, v níž panuje mimořádná atmosféra při všem, co se tam koná, stojí za to, abychom na ni upozornily. Už dávno to totiž není jen unikát architektury 30. let, ale je institucí, která zušlechťuje každého, kdo do ní vstoupí.
Pozvánka, kterou jsme však dostali koncem května letošního roku, nás zaujala a mile navnadila. Prozraďme předem, že naše prvotní navnadění se nebylo zklamáno ani v závěru nabízené akce. Ale dejme slovo autentickému znění té pozvánky…
RETROVÝLET ZA LOOSEM DO PLZNĚ
· Připojte se k našemu výletu do Plzně. Náš milý řidič Karel Vás doveze z Prahy do Plzně a zpět ve svém retro autobusu Karosa ŠL 11 z roku 1977.
· Během cesty se díky našemu průvodci naladíte na vlnu první republiky a seznámíte s osobou architekta Adolfa Loose a jeho spolupracovníka Karla Lhoty.
· V Plzni se pak rozdělíte do tří skupin. Každé se ujme jeden náš průvodce a dovede ji do tří Loosových interiérů.
· Odpoledne navštívíte aktuální Plzeňskou výstavu a následně vyrazíte zpět do Prahy.
· Doporučujeme oblečení v duchu 30. let, lépe si tak dokážete vychutnat celou atmosféru zájezdu ,,do minulosti‘‘.
· Rezervace zájezdu na matej.sladky@gmail.com
Připojen byl i časový harmonogram výletu, cena a stručná charakteristika zmíněných tří loosových interiérů.
· Byt Krausových – Bendova 10
Jeden z nejkrásnějších plzeňských bytů navržených Adolfem Loosem se dochoval v prvním patře činžovního domu v Bendově ulici č. 10. Interiér vznikl pro chemického inženýra Viléma Krause a jeho ženu Gertrudu mezi lety 1930–1931.
· Byt Voglových – Klatovská 12
Z původně rozsáhlého bytu manželů Voglových na Klatovské třídě 12 se dodnes zachovala jídelna s obývacím pokojem. Adaptace bytu podle Loosova návrhu byla provedena v roce 1928 pro MUDr. Josefa Vogla, dětského lékaře a jeho manželku Štěpánku, která byla dcerou majitele domu.
· Brummelův dům – Husova 58
Nejcennější a nejzachovalejší ze všech plzeňských realizací navrhl Adolf Loos pro manžele Jana a Janu Brummelovy na Husově třídě 58. Původně architektonicky průměrný dům s fasádou ve stylu romantického historismu z konce 19. stol. byl podle Loosova návrhu v letech 1927 – 29 radikálně přestavěn. To nejcennější z jeho tvorby se ale nachází uvnitř domu…
Hlavou letí vzpomínky…
Ne, už - samozřejmě - na 30. léta, ale na léta 60., léta školní a školních výletů.
Nádherné chvíle.
Nebyla škola, to předně, na sedadla autobusu se nahloučily partičky těch, co se kamarádili i mimo školu, zadní lavici obsadily ti nejdivočejší a hrálo se na fanty, kdy vrcholem štěstí byla hubička té, kterou celý školní rok člověk tajně miloval.
Pro autora těchto řádek, pak ještě jedna zájezdová vzpomínka navíc. Zájezdy podnikové, na firemní chatu závodu, kde pracoval jeho otec. Na chvíle, kdy otec, sedící na průvodcovském místě vedle jeho nejlepšího kamaráda, jenž řídil, za pomoci hlásné trouby, imitoval tradiční turistické průvodce a líčil, co míjejí a vyprávěl o tom. Ale pozor, ani slovo nebylo pravda, vše to byly fake news, jak by se řeklo dnes, a čtyři hodiny z Prahy - Hostivaře do Krkonoš – Velká Úpa, se celý autobus dobře bavil a chechtal.
Syn krčící se mezi dělnou třídou se za otce nejprve styděl, poslouchaje ty nesmysly, ale pak pochopil, že je to sedmilhář, dnes bychom řekli rodilý bavič, a byl na něj nesmírně hrd. Dokonce hlásal okolním: To je můj táta…
Mělo to ale na svědomí i jednu specifickou událost.
Škola, kam chodil právě asi tak do třetí třídy, sháněla autobus a možnost školního výletu.
Tak iniciativně doporučil otce a jeho věrného kamaráda i jejich osvědčený autobus.
Škola po tom skočila a syn byl nadšen, že se pochlubí jakého má otce.
A ten ho nezklamal, neboť se dle svého zvyku chopil hlásné trouby a … a děti zíraly, nad dosud netušenými informacemi - a co bylo horší, jela s nimi i útlocitná – tehdy ještě – souška učitelka.
A bylo zle.
O přestávce cesty, vystartila na šokujícího (pro ni, protože i děti hru záhy pochopily a bavily se) samozvaného průvodce a snažila se ho umravnit. Marně. Druhý den se proto přerušilo ve škole řádné vyučování a paní učitelka postupně dementovala jednotlivá sdělní ze školního výletu.
Syn svého otce se pro ni stal hromosvodem a nikdy už se s „takovým člověkem“ nejelo.
Matěj Sladký nepotřeboval Fake New a bavil nás také dobře
Retrovýlet začal skvěle. Dámy opravdu volily look a la 30. léta a mnohé jako by vypadly z filmu s Oldřichem Novým. I autor těchto řádek hledal na internetu, co by asi tak z toho co už nenosí, alespoň trochu odpovídalo požadovanému dress code…
Program byl dodržen ba přeplněn.
O návštěvách interiérů, budeme ještě informovat podrobně, o nadplánové výstavě věnované objevitelce a zachránkyni těchto interiérů, plzeňské paní Věry Běhalové, která by oslavila právě letos sté narozeniny, jsme už informovali (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vera-behalova-ziskala-pecet-mesta-plzne-aneb-o-te-ktera-zachranila-plzni-a-historii-architektury-interiery-vytvorene-adolfem-loosem/ ).
Zbývá tedy už jen dodat dvě hesla - autobus a kulturní centrum
· Autobus byl sice retro, ale ne zas až takové, jaké jezdily v 30. letech a jakým jezdil ještě autor těchto řádek na ony výlety s otcem. Autobus byl i tak ovšem milou vzpomínkou, protože s takovým jsme jezdili běžně v 70. a 80. letech do zaměstnání a se synem do školky a do školy a tak.
· Retro autobusem byl totiž výrobek státního podniku Karosa Vysoké Mýto, označený jako ŠL 11 TYP 1310, který se vyráběl od roku 1973 do roku 1978 a sloužil pro potřeby MHD snad všech měst ČSSR, která nějakou MHD měla.
· Kulturní centrum navštívené jako bonus v uspořeném a bohatě využitém čase do odjezdu, bylo právě deset let existence slavící progresivní plzeňské kulturní centrum Papírna. I o něm už jsme se na našem webu dvakrát zmínili. V souvislosti se dvěma výstavami, jež se zde právě v době naší návštěvy konaly, a nám nedalo, než je navštívit a informovat o nich obratem i návštěvníky našeho webu. (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/vystava-praci-zaku-zus-trnka-aneb-jak-lze-take-ozivit-industrialni-prostor-byvale-papirny-na-slovanech/ a článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/maly-princ-v-plzenske-papirne-aneb-jak-si-po-svem-prozila-island-eliska-podzimkova/ ).
· Zbývá tedy snad jen doplnit něco málo, co jsme stihli zjistit o kulturním centru Papírna.
· Objekt býval opravdu papírnou. Nachází se na Slovanech, asi 15 minut pěšky z centra proti proudu Radbuzy.
· Parta nadšenců mu vdechla nový život a přeměnila zdevastovaný objekt v multifunkční kulturní prostor, kde se konají nejrůznější akce od koncertů přes přednášky, výstavy až po pravidelné dny deskových her (!).
· Někdejší papírna Slovany sloužila svému účelu od 19. st. až do roku 2000, kdy se výroba zastavila a většina budov celého areálu byla zdemolována.
· Jedná se o rozlehlou industriální dvoupatrovou stavbu s fasádou z režné cihly, kde se – jednoduše řečeno - měnilo smrkové dřevo na papír. A to papír mnoha druhů a hlavně vysoce kvalitní, neboť se úspěšně vyvážel do celého světa.
· Po dvanácti letech pustnutí objektu, v roce 2012, v něm bylo otevřeno kulturní centrum Papírna, vynikající nejen kladnou odezvou místních, ale i dnes tak oblíbeným industriálním zevnějškem.
· Objekt má přes 4000 m2 prostoru pro umění, hudební produkce, firemní akce či ateliéry pro vystavující umělce.
· A samozřejmě i místo k příjemnému posezení
· Dnes plzeňáci do jejich Papírny chodí běžně a rádi na večery se slam poetry, koncerty či na cestovatelské přednášky.
· V prostorné galerii vystavují současní umělci nejen ze z Plzně.
· No, a v Café Papírna, jsme nakonec uvízli, při kávě a zákusku či (jak kdo) u – jak jinak v Plzni - u piva na venkovní zahrádce.
Takže, zbývá než provolat ono dávné – „sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu“ – a sledovat web Winternitzovy vily, kdy zase něco podobného nachystají.
Teď ale právě avizují další aktivitu, o které samozřejmě rádi informujeme návštěvníky našeho webu a přetiskujeme celý informační materiál zaslaný nám laskavě paní Kristinou Cysařovou k naší informaci.
Věříme, že bude zajímat i další, tak ji – jak se dnes říká – sdílíme, a to v plném znění.
Otevíráme registraci do kurzů dějin umění na příští rok!
· Pro nadcházející školní rok jsme pro vás připravili pravidelné kurzy dějin umění. Lekcí se můžete účastnit osobně a užít si tak atmosféru Loosovy architektury plnými doušky, nebo se vzdělávat z pohodlí svého domova díky online streamovaným lekcím.
· Naše přednášející Mgr. Maria Černá Pivovarová, PhDr. Eliška Zlatohlávková, Ph.D, Mgr. Kristýna Jirátová, Ph.D disponují nejen znalostmi, ale snaží se vám také přinést aktuální zprávy o novinkách, kontextu, nebo výstavách souvisejících s daným tématem. Dvě z našich skvělých lektorek jsou nominantkami na ceny České akademie vizuálního umění za rok 2021 v kategoriích Výstava roku, Kurátor roku a Publikace roku.
· Během přednášek se můžete nechat okouzlit klidem a geniem loci architektonického skvostu od Adolfa Loose, se kterým se v průběhu celého cyklu kurzů seznámíte mnohem intimněji než při běžné prohlídce.
Hlásit se lze na čtyři varianty kurzů:
KURZ 1 - DĚJINY UMĚNÍ DO 19. STOLETÍ - od jeskynních maleb na práh moderního umění
KURZ 2 - DĚJINY UMĚNÍ 20. STOLETÍ - od secese k růžovému tanku
KURZ 3 - DĚJINY UMĚNÍ PRO FAJNŠMEKRY - kurz pro velké milovníky umění - lahůdky, speciální témata, trendy a fenomény z dějin umění 20. a 21. století
KURZ 4 - ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ - aneb domy kam se podíváš
· Kurzy startují v druhé půlce září a již nyní se nám hlásí první uchazeči. Registrujte se ještě před prázdninami, ať máte své místo na přednášce jisté!
Text: Richard Koníček
Foto: Winternitzova vila (1 x), Richard Koníček (8 x) a internet (1 x)
Kontakt
Winternitzova vila z.s.
Na Cihlářce 10, Praha 5
Otevřeno
Ne 12:00 - 18:00
Po 12:00 - 18:00
Út 12:00 - 18:00
St 12:00 - 18:00
sobota a neděle - komentované prohlídky