Reality show/ Reálné obrazy ve virtuálním světě aneb když zveřejňujeme reálný život
Galerie Arcimboldo/ adventures in art - Praha
8. 6. - 31. 7. 2018
Na vernisáži nové kolektivní (prodejní) výstavy Reality show, kterou připravila Galerie Arcimboldo, jejímž předmětem jsou reálné obrazy ve virtuálním světě, bylo plno návštěvníků včetně umělců.
Reality show,
odehrávající se v izolovaném prostředí a manipulovatelných podmínkách,
má zprostředkovávat výrazné prožitky a vzbuzovat silné emoce.
Stejnojmenná kolektivní výstava v Galerii Arcimboldo dělá naprosto totéž,
ale s uměním.
Nejprve nás za Galerii Arcimboldo uvítal pan Hejtmánek slovy, že právě zahajovaná výstava je druhou výstavou v Galerii Arcimboldo a že je první, která zahajuje připravovanou sérii výstav, jež budou uspořádány v obdobném duchu. Na realizaci výstavy se podílel celý tým Galerie Arcimboldo, ale role kurátora se ujal Radek Wohlmuth, který - jak vyslovil naději pan Hejtmánek - bude kurátorem i dalších výstav v této galerii.
Prostor Galerie Arcimboldo je zajímavě členitý a nabízí tak možnost různým způsobem uspořádat každou zde pořádanou výstavu. Pro snazší orientaci návštěvníků je tu k dispozici manuál, ve kterém zjistí, kde najdou to, co chtějí vidět, pokud se budou zajímat o něco konkrétního. Galerie Arcimboldo má 6 dílčích sálů. K výstavě navíc, jak nás pan Hejtmánek informoval, vyjde katalog, který bude k dispozici návštěvníkům.
Závěrem nás pan Hejtmánek s lehkou nadsázkou informoval i o tom, že celý prostor je monitorován kamerami, jejichž monitory nejsou ale ukryty kdesi v zákulisí galerie, ale jsou všechny veřejně v jednom ze sálů k dispozici. Diváci se tak mohou sami navzájem sledovat. Proto se také výstava jmenuje Reality show. Protože tak trochu i něčím takovým je. Jak nás ale také pan Hejtmánek ujistil, záznamy těchto kamer, na rozdíl od Velkého Bratra všude v ulicích kolem, nejsou ukládány a nebudou archivovány pro jakékoliv účely.
Pak předal slovo Radku Wohlmuthovi.
Radek Wohlmuth nám prozradil, že dostal pokyn vyjádřit se k výstavě krátce. Proto pouze ocenil, že vzdor vražednému vedru toho dne vládnoucímu Praze, zavítalo do galerie takové množství zájemců.
Co se výstavy týče, oznámil, že ji koncipoval jako přehledový výběr realismu. A tak zde lze najít škálu děl tomuto rámci vyhovujících. Od sochy s plynovou maskou, přes zásadní témata, kterým byl ale ponechán poněkud civilní rámec. Spatříme tu jak krajinomalbu, klasická zátiší ze 17. století, i ta moderní. A to pěkně vedle sebe, ve vzájemném souzvuku.
„Výstava Reality show staví hlavně na emocích, intimitě, exhibicionismu
a naproti tomu samozřejmě voyeurství.
Většinou jich nejúčinněji dosahuje přestupováním hranic soukromí,
tedy zásahy do sféry privátní existence, která není – nebo by neměla být – přístupná komukoli.
Právě vzhledem k otevřenosti a návaznosti vystavených prací na osobní prostor umělců,
ať už se týkají vlastního životního příběhu nebo názorových priorit,
se to samozřejmě děje i v případě této expozice,“
vysvětlil kurátor výstavy Radek Wohlmuth
V expozici nechybí díla moderní i hyperrealistická. Objevíme tu dokonce i realistickou sochu buldočka od Pauliny Skavové, stejně jako trpaslíka. Dokonce je jich tu víc (Sedm trpaslíků od Pauliny Skavové). Radek Wohlmut nás na ně jmenovitě upozornil. Důvodem byl moment, který by běžnému návštěvníkovi unikl. Jen jeden z nich je totiž původní umělecký počin. Ostatní, a proto jich tu je ve všech sálech nainstalováno několik, jsou jeho kopie určené k jinému účelu. Divák by se měl podívat tam, kam hledí oni. A spatří to, co by mu normálně pravděpodobně uniklo, nebo by to neviděl tak, jak se to vidět dá.
„Přestože se tato konkrétní sestava umělců záměrně odlišuje od jiných,
je s nimi na druhou stranu prolínavá,
aby zachovala kontinuitu mapování této sféry výtvarné scény.
Snaží se přitom narušit některé stereotypy vnímání,
takže například renomované portrétisty představuje jako malíře zátiší,
k zástupcům akademické beranovské školy zařazuje absolventa Nešlehova ateliéru z UMPRUM,
výběr zavedených umělců střední generace rozšiřuje o letošního diplomanta,”
Radek Wohlmuth
V rámci výstavy Reality show se vedle sebe objevují
respektovaní představitelé české hyperrealistické malby
Karel Balcar (* 1966)
Zdeněk Daněk (* 1977)
Jan Petrov (* 1985)/Mirka I - IV, akryl na desce/2007 -2008
Miloš Englberth (* 1974)/Yveta/olej na plátně/2017
Jan Mikulka (* 1980)/Mandarinky/olej na plátně/2018
Michal Ožibko (* 1981)
ocenění na prestižní mezinárodní soutěži BP Portrait Award,
pořádané National Portrait Gallery v Londýně
Ve všech případech se jedná o absolventy či frekventanty ateliéru klasických malířských technik Zdeňka Berana,
ke kterým se řadí
Leoš Suchan (* 1989)/Zátiší se štětcem II/olej na plátně/2017
Jindřich Hájek (* 1972)
Miroslav Mařenec (* 1963)
V opozici k nim, alespoň formálním studiem, stojí Kryštof Krejča (* 1969), student Pavla Nešlehy, který se spolu s Karlem Balcarem a Milošem Engelberthem účastnil kultovní výstavy nazvané Poslední obraz, která na přelomu tisíciletí v našem prostředí rozpoutala zásadní diskusi o povaze, únosnosti a aktuálnosti tohoto tradičního média. Zde Kryštof Krejča vystavil svůj olej na plátně zroku 2017 Chodidlo.
Výstavu svými plastikami doplnili sochaři Paulina Skavová (* 1976), Kryštof Hošek (* 1984) a Matouš Háša (* 1992), kteří do expozice vnesli další expresi a dynamiku.
Nás na www.www-kulturaok-eu.cz zajímal samozřejmě i prostor Galerie Arcimboldo. Pan Hejtmánek nám věnoval, i přes čilý ruch a množství známých osobností i jeho osobních známých, značný čas. Stal se nám průvodcem po galerii. Její historie totiž sahá až do 11. století, do dob, kdy klášter a kostel začal patřit Maltézským rytířům. Dějinné peripetie samozřejmě měly na vlastnické vztahy a působení v tomto mohutném původně gotickém objektu vliv, ale v úhrnu se dá říci, že Maltézští rytíři areál užívají už od té doby.
Dnes část svého objektu pronajali pro vytvoření Galerie Arcimboldo, čímž pověřili pana Hejtmánka. Po nezbytných - památkáři i dalšími, včetně Maltézských rytířů - schválených citlivých úpravách, vznikla nebývale zajímavá Galerie Arcimboldo. Dýchá z ní dávná historie a bezproblémově se snoubí i se současností. Pan Hejtmánek nám prozradil také některé další plány Maltézských rytířů. Například na obnovu a zpřístupnění slavné zahrady kláštera, kam jsme kdysi, v mládí chodívali - jako nadšení diváci - na mírně alternativní a nepříliš socialistické, koncerty či divadelní představení, konaná pod širým nebem. V řešení je i proslulá zeď této zahrady, legendární zeď Lennonova, o níž si dokonce pomýlení cizinci často myslí, že je tím místem, kde byl zavražděn John Lennon. Plány jsou i s dalšími prostorami areálu a my se budeme spolu s panem Hejtmánkem těšit na jejich realizaci. Už sama Galerie Arcimboldo naznačuje, že půjde o výrazné zhodnocení této turisty protékané části Malé Strany. Tak držíme palce.
110 00 Praha 1 - Malá Strana
Lázeňská 4
Máme otevřeno: út – so 11.00 – 18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 100 %
Zapsal Richard Koníček
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, © Richard Koníček