Putovní výstava Pussy Riot aneb proč si, my krásné ženy, masky nasazujeme?!
Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru - putovní výstava ruského politického umění
Mezinárodní centrum současného umění MeetFactory - Praha
7. února – 24. března 2013
Ruské politické umění posledních několika desítek let zahrnuje výstava ve smíchovské MeetFactory. Pojmenovali jsme ji ´Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru´ podle dívek, které se staly symbolem odporu proti režimu.
Výstavu uspořádali moskevský umělecký kritik Andrej Jerofejev, spolupracovnice Alexandra Kondrašovová a umělkyně Jelizaveta Konovalovová. Můžeme sledovat, jak se žánr ruského politického umění vyvíjel od performance k uměleckému aktivismu, a to názorně na dílech, videoklipech, dokumentech a ukázkách rekvizit užívaných při masových akcích. Projekt byl v menším měřítku představen v rámci série výstav Alertes! pařížského Palais de Tokyo.
Umělec… se snaží narušit tabu… totalitní moc
Na vernisáži 7. února 2013 v Meetfactory, kterou však k najdeme na dosti odlehlém místě Prahy, nás osobně přivítal kurátor Andrej Jerofejev. Kurátor výstavy Andrej Jerofejev nám prostě sdělil smysl výstavy: "Umělec, jako svobodný člověk, se snaží narušit tabu, která určila totalitní moc."
Chrám Krista Spasitele… 
Všechny výstavní sály byly plné návštěvníků, kteří jsme si přišli putovní výstavu Pussy Riot, proslulé svým happeningem v moskevském pravoslavném chrámu Krista Spasitele (Cathedrale of Christ the Saviour) a následným jejich vězněním, v klidu prohlédnout. A bylo vskutku co se dívat. Kromě videodokumentací , hudebních video a několikaminutového filmového záznamu z hudebního vystoupení skupiny Pussy Riot dne 21. 2. 2012, kde jsme svědky zděšeného pobíhání jeptišek (become a feminist!) a zatčení v maskách členek skupiny Pussy Riot, si můžeme pročíst na zdi instalovaný kroniku revolty 2013, ´Deník opozičních protestů očima výtvarnice´, a to v období od 4. 12. 2013 do 15. 9. 2012).
Změnily výkřik osamělého v „hlas lidu“ ?!
Na této pražské výstavě si můžeme uvědomit, co vlastně punková skupina Pussy Riot svým vystoupením sledovala, a jak významně, zejména svým dalším osudem (soudy, vězení), ovlivnila ostatní scénu politického umění. Do té doby jsme před Pussy Riot a skupinou Vojna znali ruské politické umění jen v rámci nějakého individuálního výstřelku („je to blázen“ či je „pomatený“. Ještě dříve v historii lidstva tuto úlohu hrál „dvorní šašek“ a karnevalový výsměch.
Každá změna je vždy k horšímu!
Jasné vymezení performerek či perfomerů a publika jsme zachovali: my umělci jsme jako banda pouličních výtržníků či parta muzicírujících teenagerů provedli politickou akci, zatímco ostatní – my diváci se následně seznámíme s její dokumentací sdílené na YouTube. I když Pussy Riot to myslely možná dobře! Byla to tehdy umělecká performance - „Punková modlitba“ reagující na předvolební pakt prezidenta Vladimíra Putina a patriarchy ruské pravoslavné církve Kirilla. Jsou to umělkyně, bohužel já však ze svých zkušenosti soudím, že všechny změny ve společenském vývoji všech režimů vedly vždy k horšímu! Ať už v lidských vztazích, nebo vztazích mezinárodních, ve vynálezech, které obrátíme ve vynálezy zkázy…no nechám toho…asi jsem příliš přízemní… nedokázala bych to …Putovní výstava dále poputuje v Evropě do Paříže, Milána a dalších míst.
Závěrem
V praxi skutečně nemůžeme performanci oddělit od politického gesta, či názornou interpretaci události od události samotné. A proto ty masové průvody, jejichž formy i obsah mají přímý vztah ke konkrétnímu smyslu a cíli protestu. Umělci režírují umělecko-aktivistické dění jako inscenaci, v níž vystupují všichni účastníci demonstrace.
Vystavujeme: Vika Begaľskaja (RU), Alexandr Brener (RU), Dmitrij Bulnygin (RU), skupina Cvetofory (RU), Lusine Džaňanová a Alexej Knedljakovskij (RU), skupina EliKuka (RU), skupina E.T.I. (Tito) (RU), skupina Gnězdo (Hnízdo) (RU), Alexej Jorš (RU), Komar a Melamid (RU), Marija Kiseľovová (RU), Alexandr Kosolapov (RU), Oleg Kulik (RU), Rostislav Lebeděv (RU), Viktorija Lomaško (RU), Arťom Loskutov (RU), Vladislav Mamyšev-Monro (RU), Igor Muchin (RU), Anton Nikolajev (RU), Vikentij Nilin (RU), Maxim Novikov (RU), Anatolij Osmolovskij (RU), Boris Orlov (RU), skupina PG (RU), Pussy Riot (RU), skupina Sinije nosy (Modré nosy) (RU), Leonid Sokov (RU), Avděj Ter-Ogaňan (RU), skupina Vojna (Válka) (RU), Oľga Žitlinová (RU)
Kurátor: Andrej Jerofejev
Spolupracovnice: Alexandra Kondrašovová, Jelizaveta Konovalovová
Vstupné dobrovolné
Pro fajnšmekry: (zdroj Wikipedia)
Pussy Riot - původ Moskva, Rusko
Žánry punk rock, riot grrrl
Aaktivní roky 2011 − dosud
Členky: Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová, Jekatěrina Samucevičová a další
Pussy Riot (česky doslova např. Kundí virvál, Kundí rachot, nebo Vzpurné číči je ruská feministická punková skupina pořádající neohlášená provokativní vystoupení. Vystoupení skupiny jsou většinou nelegální na různých často neobvyklých místech: stanicích metra, střechách trolejbusů, na Rudém náměstí nebo v luxusních buticích navštěvovaných především ruskou vyšší třídou. Ruskou společnost skupina provokuje také používáním vulgárního jazyka. Skupina byla založena v říjnu 2011. Ve své tvorbě se zabývá problémem chybějící rovnoprávnosti pohlaví, poukazuje na nespokojenost s vládou, kritizuje různé druhy diskriminace, např. podporuje LGBT hnutí. Jak uvádějí v rozhovorech, ideálem skupiny je socialismus skandinávského typu. Hlavním objektem kritiky je Vladimir Putin, kterému vyčítají sexismus a podporu patriarchálního systému, kdy žena není brána příliš vážně, ale zároveň si nesmíme na ni dovolovat…. Členky skupiny jsou vlastně mladé ženy, které říkají svobodně, co si myslí, ale zatím vystupovaly pod pseudonymy. Během vystoupení stejně jako při rozhovorech s novináři mají hlavy a tváře zakryty barevnými kuklami, ale doufají, že jednoho dne to půjde i bez masky na hlavě. Bez ohledu na počasí jsou oblečeny v lehkých šatech a barevných punčocháčích. Skupina se snaží získávat nové členy pomocí internetu, zvláště sociální sítě Facebook.
Katedrála Krista Spasitele v Moskvě - dne 21. února 2012
Pět členek skupiny vešlo do moskevské Katedrály Krista Spasitele a před ikonostasem křičely text písně „Bohorodičko, vyžeň Putina“ kritizující Vladimira Putina, ruského patriarchu Kirilla a další duchovní. Po několika frázích písně byly vyvlečeny z chrámu. Nově zvolený prezident Putin se krátce po incidentu omluvil svým příznivcům a Ruské pravoslavné církvi.
3. března 2012 byly zatčeny Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová podezřelé z účasti na akci. V polovině března 2012 byla zadržena třetí členka skupiny Jekatěrina Samucevičová, která už byla dříve vyslýchaná jako svědkyně. 18. března 2012 jim byla vazba prodloužena a byly zadržovány až do soudu. Prokuratura připravila obvinění podle § 213 ruského trestního zákoníku, který akci kvalifikuje jako chuligánství s charakterem organizovaného zločinu, za což obviněným hrozil až sedmiletý trest vězení. Podle obhájců obviněných byla obvinění špatně kvalifikována, protože činem skupiny nebyl poškozen majetek ani nebyl nikdo zraněn. V ruských médiích je často zmiňováno poškození cítění věřících. Podle průzkumu veřejného mínění považovalo 46 % Rusů sedmiletý trest za odpovídající.
Soudní proces
Soudní proces se skupinou začal 30. července 2012, přelíčení bylo vysíláno v přímém přenosu na internetu. Stíhané členky uvedly, že byly přemlouvány, aby se přiznaly, v tom případě že budou propuštěny. Zpěvačky se však přiznat odmítly. Dne 17. srpna 2012 byly moskevským soudem shledány vinnými ze spáchání výtržnictví v pravoslavném chrámu a odsouzeny k dvěma letům vězení. Zdůvodnění rozsudku se mimo jiné odvolává na "urážku Boha", což podle některých názorů vykazuje znaky inkvizice. Odsouzené se odvolaly, odvolací řízení se konalo v říjnu 2012. Jekatěrině Samucevičové byl trest zmírněn na podmíněný, ostatním členkám byl potvrzen předchozí verdikt. (bez záruky)
Reakce na uvěznění
Na uvěznění členek skupiny reagovalo několik českých hudebníků a 15. května 2012 uspořádali v pražském Lucerna Music Baru festival s názvem ´Už zase zavírají muzikanty´. Na koncertě vystoupili například The Plastic People of the Universe, Už jsme doma, Filip Topol, Vlastimil Třešňák, Echt! a další. Ze světových umělců podpořili Pussy Riot například Paul McCartney, Sting, Peter Gabriel, Faith No More, Red Hot Chili Peppers, John Cale, Franz Ferdinand nebo Madonna. Situace Pussy Riot je někdy přirovnávána ke kriminalizaci undergroundu a skupiny The Plastic People of the Universe v roce 1976.
Galerie MeetFactory Klademe si za cíl zprostředkovávat domácímu publiku nejaktuálnější zahraniční a domácí uměleckou tvorbu. Chceme nabídnout to, co domácí výtvarná scéna postrádá. Prostor pro koncepčně vyzrálé a produkčně náročné výstavy. Dále projekty, které pomohou uvést domácí autory do mezinárodního kontextu a obráceně.
MeetFactory a rezidenční ateliérový program má ambici propojit aktivity našich hostů s partnerskými institucemi - galeriemi jako jsou například Světovar Plzeň, GASK Kutná Hora, Galerie TRANSIT v Praze, Galerie FUTURA v Praze, Galerie BKC v Brně, Dům Umění Města Brna atd.
V dramaturgické řadě (Galerie MeetFactory) chceme být odlišní tím, že umožníme autorům a autorkám výrazně pracovat s prostorem. Počítáme s produkční výpomoci při site specific projektech, například s ubytováním pro autory a jejich pomocníky a samozřejmě s aktivní PR podporou.
MeetFactory, o. p. s. – Mezinárodní centrum současného umění
Ke Sklárně 3213/15
150 00 Praha 5
www.meetfactory.cz
Máme otevřeno: pondělí až neděle od 13:00 do 20:00
Tel: +420 732 464 434
Vstupné dobrovolné
Ing. Olga Koníčková
Foto a zdroj: Wikipedia, Internet