Pragovka: URGE aneb tři v jednom aneb malý vhled do nejaktuálnější tvorby mladých výtvarníků
URGE
"Headquarters. The Act of Factocracy and Co-Desires”
„Lovers of Leftovers”
„Babycraver“
18. 9. – 17. 12. 2022
Pragovka
The White Room
Když už si známé kulturní centrum Pragovka letos připomíná desetiletí svého úspěšného trvání a stala se za tu dobu přední tribunou alternativního umění v rámci – nejen – matičky Prahy, tak se vší parádou. Důvodů k tomu má Pragovka dost. Stala životným a živým dokladem hodnotného přetvoření jinak smutně opuštěného průmyslového areálu na něco víc, než jsou ony - jen a pouze - výdělečné projekty nenasytných developerů.
A deset let to úspěšně dokazuje.
Dnem D se letos stalo datum 17. 9. 2022, kdy - jako již tradičně - uspořádala Pragovka svoji oblíbenou akci nazvanou Zažít Pragovku jinak. Celodenní (od 10 do 20) umělecká slavnost pro všechny. Završená večerní vernisáží jedné monstr výstavy a jedné stejně rozsáhlé, ale v tomto případě troj výstavy. O výstavě nazvané Lidé jsou křehké bytosti, ale měkké cíle, referujeme na jiném místě a o trojvýstavě souborně nazvané URGE v následujících řádcích tohoto článku.
Vernisáži ale předcházel celý den nabitý programem dokazující, že i přes běžnou kreativitu centra Pragovka, ji lze zažít opravdu poněkud jinak. Během dne se tu totiž konaly četné a různě pojaté textilní workshopy určené pro celé rodiny. Tedy pro děti i dospělé. A ony celé rodiny toho skutečně bohatě využily. Mimo to probíhaly přínosné umělecké diskuze, vintage swap oblečení a také swap rostlinný. Nechyběl herní kout pro děcka a kurzy míchání drinků pro dospěláky. Znalé i neznalé, všech generací, zaujal kurz sítotisku a zdobení tašky vlastnoručně stvořeným potiskem.
Večer patřil již zmíněnému zahájení nových výstav. Ale pozdní večer Sólovému hudebnímu projektu Emy Brabcové ze skupiny Khoiba, Hudební performanci pánů Dana Vlčka a Toma Kotíka a během večera se konala i umělecká performance Martiny Noskové.
K tomu všemu samozřejmě nezbytné jídlo a pití, co hrdlo žádá a peněženka či kreditka dovolí.
Zkrátka a dobře důstojná připomínka důstojně zakulaceného výročí Pragovky.
URGE čili nutkání
Urge je název pro souběh tří výstavy především polských alternativních tvůrců zamýšlejících se nad problémy generačními, společenskými, sociálními, sexuálními i subjektivními. Tedy nad vším, nad čím se normální člověk zamýšlí po celý život, akorát že v různých fázích svého vývoje si to více uvědomuje, nebo naopak neuvědomuje, připouští a pak za nepřipouští. Ono zkoumání instinktů, hluboce zvnitřněných potřeb a tuh, je ale zjevně krapánek jiné v konzervativním, mírně až totalitním a hlavně silně církevními dogmaty a výchovu ovlivněném prostředí současné polské reality, než u nás. Tím zajímavější jsou pak pohledy vystavujících umělců na to, jež je jednotně vyjádřeno slovem URGE.
Sjednocujícím – alespoň ideově – prvkem této trojvýstavy je polská kurátorka celého trojprojektu, Jagna Domżalska.
"Headquarters. The Act of Factocracy and Co-Desires”
"Headquarters. The Act of Factocracy and Co-Desires” tedy volně pochopeno do češtiny, jako že v centru všeho je kontrapunkt mezi panující faktokracií a v lidech pulzujících spolupřáních, prostě – rozpor mezi - chtít a moci.
Jak tuhle výstavu charakterizovala její kurátorka Jagna Domżalska?
„Jedná se o výstavu
Agnieszky Grodzińské,
která se snaží analyzovat, jak se člověk vyrovnává s tím, že je umístěn v prostorách, kde jsou lidé seskupeni a kde se od nich očekává, že budou fungovat v určitém systému, jako jsou úřady, školy, nemocnice.“
Možno dosadit ale další reálie, od politiky a tendence politiků, až po pandemii a s ní spojené locdowny...
„Lovers of Leftovers”
„Lovers of Leftovers” v doslovném překladu sice jednoznačně, milovníci zbytků, ale pochopeno do češtiny, vnímající, zodpovědní, ti co neholdují mrhání vším, snaží se zužitkovat vše, a číní vše proto, abychom se nezasypali v důsledku přívalu diktátu nejrůznějších trendů nutících být in, a likvidovat vše co už je out, i kdyby to bylo ještě použitelné. Takže výroba pro výrobu a konzum pro konzum.
A jak tuhle výstavu charakterizovala kurátorka Jagna Domżalska?
„Lovers of Leftovers” je skupinová výstava o neustálé potřebě hledat krásu.
Vasil Artamonov (CZE), Piotr Bosacki (PL), Jan Domicz (PL), Julie Chovin (FR/GE), Alex a John Gailla (SW/GE), Agnieszka Grodzińska (PL) a Miłosz Rygiel - Sańko
vytvářejí sofistikované objekty z opuštěných materiálů s určitou posedlostí nebo nutkáním, přesto se zdá, že ve způsobu, jakým s nimi zacházejí, je něha.“
Podobné projekty známe i od četných našich umělců a z akcí tímto směrem namířených. Posun v lidském myšlení u části populace jistě nastal, ale bohužel, masa je zatím zmanipulovávána reklamou, vlastním nemyšlením a prachsprostým opičení se.
„Babycraver“
„Babycraver“ volně přeloženo jako dětské tužby, pochopeno do češtiny, že po zachování rodu, po potomstvu, po mláďatech, z přirozenosti a genů, touží každý tvor. A to i ten, který by – dle uzurpujících zákonů a společenských konvencí mláďata vychovávat vůbec neměl.
Jak tohle víc než aktuální téma na výstavě „Babycraver“ vnímá kurátorka Jagna Domżalska?
„Babycraver uměleckého dua "Dublet" –
Przemysław Piniak a Agnieszka Grodzińska
- je multidisciplinární projekt, který spekuluje o narození dítěte neobvyklým potenciálním rodičům – dvěma přátelům, kteří netvoří pár: gayovi a heterosexuální ženě.
Výstava se dotýká otázek, jako je zpochybňování instinktů, nedostatek bezpečí či ochrany v konzervativním Polsku a stereotypy: je matka měkká a milující, zatímco rolí otce je být ve výchově tvrdý a náročný?“
I tento problém, je u nás na stole nejen k jednání, ale i ke konání. Jenže konat by měli politici a ti jsou v drtivé míře „konzervy“, takže se tu o tom pořád jen tlachá a tlachá a nic moc nekoná …
The White Room plný problémů
O tom, že umění má být oslovující, vyslovující a hledající odpovědi na to, co je mimo hlavní osu společnosti, co je ale v ní, kvasí a čeká na řešení, protože včasné řešení může přinést pokrok nebo způsobit společenský problém. Je dobře, že jsou umělci, kteří se k těmto otázkám vyjadřují. Svými způsoby, svými cestami, a vlastně i ze svých vlastních důvodů, protože umění je a má být od toho, aby upozorňovalo, apelovalo, nasvítilo to, co je za tím, v šeru a zraje. Kdo jiný by tak mohl činit, než právě umělci a právě ti alternativní a právě ti mladí. Takže juch a hurá. Jen víc takových výstav.
Text: Richard Koníček
Foto: Richard Koníček (15 x) a facebook Pragovka Gallery (1 x)
URGE
"Headquarters. The Act of Factocracy and Co-Desires”
„Lovers of Leftovers”
„Babycraver“
18. 9. – 17. 12. 2022
Pragovka
The White Room
The White Room se nachází v patře 2. zálivu Pragovky
Objekt je od centra vzdálen 15 min.
Metro B – Kolbenova, tram – Poštovská
Více: