POSTUP JAKO VÝSTUP aneb v Mikulandské lze nahlédnout vystavujícím až do kuchyně (tvůrčí)

15.05.2022 17:19

 

 

 

POSTUP JAKO VÝSTUP

Umělecko-výzkumné strategie na UMPRUM

29. 4. – 28. 5. 2022

Technologické centrum UMPRUM

 

 

„Dnešní UMPRUM chce vychovávat kriticky myslící intelektuály a vizionáře, kteří překonávají stereotypy limitující lidskou tvořivost a komunikaci, a tak rozšiřují možnosti umění. Používáme učební metody spojené s kreativní praxí, výzkumem a experimentem, které nejsou založeny na přijímání hotových poznatků, nýbrž na inovativních projektech a objevech. Při vytváření a aplikaci poznatků pro další rozvoj uměleckých disciplín naši studenti objevují nové materiály, techniky, formy a přístupy, nebo novými významy naplňují ty staré a již existující.“

 rektor UMPRUM, Jindřich Vybíral

 

 

Autoři výstavy „Postup jako výstup“, Kristýna Péčová, Eduard Herrmann a Filip Kraus zvolili 20 projektů, které vznikaly na půdě UMPRUM napříč ročníky a ateliéry v oborech architektury, designu, grafiky, užitého a volného umění a v neposlední řadě i na Katedře teorie a dějin umění.

Výstava, neseznamuje jenom s díly samotnými, ale současně i s procesem, který k jejich finální podobě vedl.

 

 

UMPRUM a jeho nové Technologické centrum

 

Přes pravidelně zasílané pozvánky zasílané z VŠUP- UMPRUM, pečlivou paní Stehlíkovou, našemu webu, jsme se konečně vypravili i my do nového – nejen výstavního - prostoru této instituce, který vznikl v Mikulandské ulici. A nelitovali jsme a byli jsme mile překvapeni. 

Objekt vznikal – jak už je u nás ostatně zvykem – dlouho. Nejdřív byly protichůdné diskuze, pak převládající skepse, postupně se měnící v reálnou naději a nakonec se stal skoro zázrak. Po bezmála desetiletce příprav a stavebních prací získala konečně Vysoká škola umělecko- průmyslová v Praze tolik potřebnou a zoufale hledanou, možnost rozvíjet svoji výuku v nově vniklém Technologickém centru nacházejícím se v Mikulandské ulici. A povedlo se to zdá se skvěle. Nová budova VŠUP konečně nabízí potřebné a opravdu nadstandardní dílenské zázemí vyhovující všem potřebným technickým požadavkům. Nezapomnělo se při tom ani na prostory pro teoretickou výuku, společenské akce, konference a také nezbytné výstavy.

 

 

Architektonický počin hodný ocenění

 

Svěží architektonický návrh vypracovala trojice architektů. Profesor UMPRUM, Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek. Autoři zjevně chápali co VŠUP potřebuje a jak funguje, nebo by fungovat mohla praktická výuka. Navržená budova nejen že dál identicky zapadá do okolní zástavby, ale nenásilně přetvořená škola základní ve školu vysokou a specifickou, díky invenci autorů konečně přináší kompletní a hlavně současné technologické zázemí pro většinu vyučovaných disciplín. Také vnitřní komunikační a prostorové uspořádání plně respektuje historický systém modulace a traktování původní stavby. A jako uznání funkce budovy, jež současnému účelu předcházela, symbolizuje „svislý průřez v čelní fasádě, který zároveň předznamenává funkci a vnitřní život budovy“.

 

 

Století problémů pominulo 

 

Rektor UMPRUM, prof. Jindřich Vybíral, při otvírání budovy ozřejmil kontext historických souvislostí:  

„UMPRUM trpěla nedostatkem prostoru pro výuku téměř 100 let. Výstavbu nového objektu, který by měl lepší prostorové parametry než historická budova v centru města, se pokoušel už kolem roku 1930 iniciovat architekt Pavel Janák. Podmínky pro výuku se podstatně zhoršily v devadesátých letech, kdy škola v důsledku restitucí přišla o většinu externích dílen. Jediným východiskem z této situace bylo získání nové budovy, do níž by se přestěhovalo dílenské zázemí a případně také část ateliérů.“

Doplnil ho tehdejší rektor, architekt prof. Jindřich Smetana, který stál v roce 2012, na konci dějinného řetězce hledání a nenacházení řešení pro školu nezbytného. Zareagoval na uvolnění prostor někdejší základní školy v Mikulandské ulici. Uprázdněnou budovu se mu podařilo získat pro UMPRUM a dokázal také opatřit prostředky nezbytné k následné invenční přestavbě.

„Umístění školy v dochozí vzdálenosti od hlavní budovy na náměstí Jana Palacha, jsme brali jako jednu z nejdůležitějších podmínek. Šlo nám o udržení živého kontaktu mezi oběma místy. Z mého pohledu je zásadní i udržení autentického života na Praze 1, jehož jsou studenti nedílnou součástí. Ten vlivem turismu mizí, a je velmi důležité, aby se do centra navrátil.“

A že se projekt zdařil ke spokojenosti vedení školy, potvrzuje i její současný rektor, prof. Jindřich Vybíral.

„UMPRUM se konečně dočkala odpovídajících prostor pro výuku a tvůrčí činnost studentů. Nyní se může plně prezentovat jako sebevědomá, prestižní vysoká škola hrdá na své tradice, ale také dynamicky se rozvíjející a otevřená změnám. Věřím, že v nových podmínkách budeme snáze obhajovat svou pozici ve stovce nejlepších uměleckých škol na světě.“

 

 

A výstava Postup jako výstup?

 

Není to už první výstava uspořádaná v novém prostoru, ale je první, kterou navštívila www.www-kulturaok-eu.cz a rozhodně není poslední, kterou ještě tento web navštíví a bude o ní informovat návštěvníky web sledující.   

Kurátorský tým výstavy si položil zásadní otázky, na něž se snažil najít odpovědi.

·         Co stojí za vznikem uměleckých děl?

·         Je to náhodná inspirace a potřeba sebevyjádření, nebo jsou výsledkem řady příprav, rešerší a promyšleného procesu?

Odpověď na tyto otázky přináší bienální přehlídka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

„Naším cílem bylo představit i způsob práce a uvažování, stejně jako otázky, které si autoři a autorky při práci kladli. Chtěli jsme ukázat, že výzkumné strategie se nemusí týkat jen nejstarších a nejzkušenějších studujících, ale že je lze aplikovat třeba i v rámci školních zadání“, uvedla k přesahu bienále, jeho kurátorka, Kristýna Péčová.

 

 

Z kurátorské zprávy k výstavě Postup jako výstup

 

Podrobně a kvalifikovaně objasňuje výstavu kurátorská zpráva, kterou si dovolíme citovat.  „Na výstavě nalézt i jistý didaktický aspekt. Nenásilnou a názornou formou prezentuje široké veřejnosti těžko uchopitelné téma uměleckého výzkumu a především možnosti umělecko-výzkumných strategií, které lze v uměleckém vzdělávání využívat. Díla doplňují ukázky a dokumentace zkoumání technologií a technik, různé rešerše prezentované v podobě moodboardů, myšlenkových map, deníků i záznamů vlastního pozorování.

Jako jeden z příkladů můžeme uvést kolekci porcelánových sošek Alegorie covidu Moniky Martykánové. Autorka nereagovala jen na aktuální situaci a řadu pandemických omezení. Za jejich vznikem stojí také studium historie, symboliky a zpracování klasických komorních plastik z porcelánu. Podobný způsob přemýšlení i přístupu vykazují skleněná přírodní zátiší Křehká scenérie Františka Jungvirta.

Vlastní zážitky a osobní zkušenosti se studiem historie a specifického místa se podařily skloubit Darjanovi Hardimu v knize Chazarský slovník. Ilustrátor zde oživuje srbský experimentální román Milorada Paviće a čtenáře vtahuje do světa tří náboženství – křesťanství, islámu a židovství. Nejasnou hranici mezi realitou a fikcí dokresluje práce s dokumentací z cest po stopách Chazarů v Srbsku, kterou autor podnikl v rámci svého výzkumu.

Zvláštní kapitolou je vystavený týmový Projekt P studujících Katedry teorie a dějin umění. Ti své bádání zaměřili na dobu covidové pandemie, změn a pojmů, které do životů lidí přinesla. Pracovali s měkkými daty, kombinovali psané slovo s obrazem, symbioticky propojili intelektuální práci s kreativitou a imaginací, kulturu s přírodou.

Jak vypadá umělecký výzkum v rámci doktorského studia, je možné spatřit v pracích vybraných doktorandů. Michaela Režová se věnuje žánru animovaného dokumentu a historii jejího domovského Ateliéru animace a filmu. Jiným příkladem je projekt doktoranda Ateliéru volného umění I Martina Zeta, který v projektu Miloš Zet očima Martina Zeta dále rozvíjí pozůstalost svého otce, jenž byl stejně jako on sochařem.“

 

 

Doporučující dovětek diváka

 

Výstava Postup jako výstup připravená „na míru“ přízemí Technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici je z diváckého uvolňující, vzdušná, tak nějak svobodná, sdílná a nenásilně poučná. Architektonické zpracování designérským duem Herrmann&Coufal, přišlo s modulárním instalačním systémem. Navržen je tak, aby byl variabilní, dobře uskladnitelný a mohl být na míru využíván i pro jiné budoucí akce.

I když jsme byli v prostoru poprvé, necítili jsme se nijak stísněně, vše vyznívá pohodově a zajímavě. Výstava i prostor sám, stojí za objevitelskou návštěvu všech, kteří sdílí zájem o nejrůznější směry snažení studentů UMPRUM a dosud nenavštívili výstavní prostor v Mikulandské.  

Na webu UMPRUM lze vystopovat i bohatý doprovodný program, zahrnující jak přednášky, tak komentovanou prohlídku nebo třeba i konferenci věnující se tématu uměleckého výzkumu. Navíc, zpracované téma výstavy Postup jako výstup ještě podrobně představí výstavní katalog, sestavený kurátorkou výstavy, Kristýnou Péčovou a s grafickým zpracováním od Filipa Krause. Vzniklá publikace velmi dobře posouží všem zájemcům také jako pomůcka či jakýsi úvod do uměleckého výzkumu.

 

Text a foto: Richard Koníček

 

 

POSTUP JAKO VÝSTUP

Umělecko-výzkumné strategie na UMPRUM

29. 4. – 28. 5. 2022

Technologické centrum UMPRUM

Mikulandská 134/5, Praha 1

Vystavující:

Anna Cisariková, Luigi Gorlero, Darjan Hardi, Katarína Hudačinová, František Jungvirt, Markéta Kaplanová, Marie Maláková, Monika Martykánová, Kristýna Mikolášková, Natálie Nepovímová, Huy Pham, Tomáš Račák, Žaneta Reková, Thanh Mai Tranová, Patrik Trska, Jáchym Štulíř, Jitka Uhříčková, Iris Hobson-Mazur, Michaela Režová, Jan Stuchlík, Josef Gečnuk, Barbora Haplová, Filip Kominík, Ondřej Balada, Amálie Bulandrová, Kristýna Fabiánová, Ján Gajdušek, Josef Holeček, Barbora Kovářová, Martina Pachmanová, Anežka Rucká, Veronika Soukupová, Eliška Špálová, Petra Sochůrková, Jakob Dostert, Adam Varga, Jakub Žanony, Martin Zet

 

 Květnový doprovodný program:

 

16. 5. 16h    panelová diskuse zahraničních hostů o uměleckém výzkumu

26. 5. 9–14h  Doktorandská konference a diskuze u příležitosti Bienální výstavy UMPRUM

 

Odkaz na obrazovou dokumentaci: https://drive.google.com/drive/folders/1L8ss0Hjq5WYNZcWV5IUZy4bEMdODeZzh?usp=sharing

 

Další informace:

Mgr. Kamila Stehlíková

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze / náměstí Jana Palacha 80, 116 93 Praha 1

tel: 251 098 201 / mobil: 739 304 060 / kamila.stehlikova@umprum.cz / www.umprum.cz

 

Otevřeno Po-So, 10-18 hodin

https://www.umprum.cz/web/cs/umprum/postup-jako-vystup-umelecko-vyzkumne-strategie-na-umprum-12672