Ploty - tradice tvarů i materiálů aneb vizitka našeho domu (fence)
Ploty - tradice tvarů i materiálů aneb vizitka našeho domu
Plot považujeme odpradávna za součást architektury našeho domu, a i v dnešní době, stále i jako více či méně za nepřekonatelnou bariéru, kterou si vymezujeme naše osobní teritorium. Plot je však také naší vizitkou, kterou naznačujeme, a to již z dálky, každému kolemjdoucímu, kdo že asi za takovýmto plotem přebývá…
Jednoduché zídky a ploty používáme od chvíle, kdy jsme si, jakožto lidé rozumní, začali cílevědomě budovat svá obydlí. Donutila nás k tomu nesporně naše povaha, odtud potud je to mé, odtud potud je to tvé, ale také důvody zcela pragmatické. Jakmile jsme totiž na poli začali pěstovat obilí a další plodiny, jakmile jsme začali chovat domácí zvířata, vyvstala potřeba nějak to či ono ohradit. Zvířata by nám jinak přece utekla a úrodu by - řekněme to mírně - mohl třeba někdo či něco pošlapat. Obojí pádný důvod ke stavbě plotu. Na stavbu oplocení jsme tehdy používali takové materiál, které jsme měli po ruce: tedy proutí, větve, kusy dřeva, kámen. Od těch dob jsme ale už ušli ve vývoji plotů a zdí obrovský kus cesty. Ano, ale přesto, že jsme používali i méně pěkné materiály jako např. drátěné pletivo, jsou mezi námi ti, kdo milují a ctí tradice, takže zůstáváme věrni trvanlivému plotu jakožto výbornému výrazovému prvku a navíc i architektonickému detailu. V současné zahradě už přece jen klademe většinou menší důraz na ochrannou funkci plotu (existují jiné prostředky a daleko účinnější) a vyzdvihujeme už konečně spíše ploty jako pohledové izolace (ať už mluvíme o vytvoření soukromí oddělením se od okolí, anebo o dalším funkčním členění uvnitř zahrady).
Oplocení považujeme za součást našeho obydlí. V současnosti už dávno nejsme omezováni možnostmi ve výběru materiálu nebo třeba výškou konstrukce. Systém oplocení už také není záležitostí, kterou řešíme jenom nějakou momentální situaci a potřebu postavit "něco" kolem domu. Ne. Plot, pro který se dnes rozhodneme, by měl být plotem reprezentativním. Vždyť nám bude několik let zdobit nejen náš dům jako takový, ale i naši zahradu, a svým způsobem i celou ulici. Raději se proto i v tomto případě spolehneme na odborníka a jeho vnímání našeho domu a jeho bezprostředního okolí jako celku. Zohledníme si tak všechny estetické, funkční ale v neposlední řadě i finanční požadavky, a lépe se pak vyrovnáme s otázkami, které by nás možná jinak ani nenapadly. Předem si proto promyslíme, zda nám bude stačit subtilnější, nižší a elegantnější plot okolo domu, chaty či pozemku, nebo zda musíme chránit to, co je pro nás důležité, daleko razantnějším a masivnějším způsobem, a to třeba i před pohledy všech kolemjdoucích.
Charakteru oplocení napomáháme především způsobem ukládání a vazby použitého materiálu, zvoleným druhem a strukturou vybraného kamene. Výšku plotu pak určujeme s ohledem na místní podmínky v otázce hlučnosti a prašnosti, zcela konkrétně pro lokalitu kde máme náš dům se zahradou. A pozor, ohraničujeme vždy zahradu vnitřně i z vnějšku. Za vnější považujeme ochranu našeho soukromí a bariéru před vstupem cizích lidí. Tím vnitřním ohraničením se rozumí, že vytváříme různé funkční, či polyfunkční prostory a zahradu s citem a účelově členíme. Můžeme tak kupříkladu oddělovat užitkovou část zahrady od té obytné, hospodářskou součást, od oblast určené pro hraní si dětí a relaxaci nás dospělých, anebo může chtít „pouze“ zakrýt nevzhledný, ale nutný kontejner na odpad.
Oplocení považujeme pro jeho délku za nejdražší zahradní stavbu. Vnímáme je zvenčí i zevnitř. V přední části pozemku se vstupem a vjezdem bychom měli zachovat estetický vzhled plotu a soulad s materiálovým řešením domu, tedy vstupní branku a vjezdovou bránu. Pomocí bočních stran a zadní strany oplocení pak oddělíme pozemek od sousedního, takže žádáme neprůhlednost.
Při rozhodování o výšce oplocení dodržujeme proporcionalitu mezi velikostí zahrady a velikostí a výškou domu. Oplocení do výše metru chápeme jako nenápadné a při vhodné výsadbě je ani nepozorujeme. (Vhodné hlavně do přírodního prostředí). Ochranný účinek je ale nepatrný. Zřízením plotu do výše stopadesáti centimetrů vzniká jasné ohraničení, ale lidskému oku nepřekáží. Plot nad 150 centimetrů působí prostorotvorně a při výšce 170 cm a více jsme stvořili pohledovou bariéru zvenku. Zevnitř plot většinou maskujeme výsadbou, ale i tak působí jako pás stěny. Navíc můžeme stínit větší části zahradní plochy, hlavně ráno a v podvečer a na jaře a na podzim. Výška plotu je důležitá i při svahovitých pozemcích, hlavně když oplocení položíme níž než dům. Kvůli pohledové zábraně bychom měli volit plot vyšší, než je konstrukčně možné, proto raději volíme pohledovou bariéru z pevného oplocení se zelení.
Oplocení můžeme vybírat z různých materiálů a rozmanitých tvarů. Plot může být například z živých dřevin, dřevěných desek či laťek, ale i kamennou či cihlovou zdí. Mnohdy volíme i ploty kovové (litinové nebo ocelové průhledné mříže), drátěné ploty nebo betonové tvárnice.
Sousedské vztahy můžeme mít ty nejlepší, a přesto občas potřebujeme soukromí. Citelné je to hlavně tehdy, když máme pozemek malý. Tam uplatníme neprůhledné plotové výplně, jimž částečně tlumíme i zvuk. Plotové výplně volíme tak, abychom omezili průhled do zahrady, aniž bychom ji opticky zmenšili. Ochranné stěny máme mít tedy členité, aby nenápadně splývaly s okolím domu i zelení v zahradě. Důležité je, aby i z pohledu sousedů vypadala ochranná stěna hezky. Jen tak skloubíme nerušené soukromí a dobré sousedské vztahy.
V poslední době jsme si značně oblíbili ochranné protipohledové stěny s průhledem ze strany. Ochranu proti pohledu zvenčí také zajišťujeme pomocí polí z dřevěných prken, která spojujeme jako lamely do relativně samostatného celku. Vzhledem k příčné poloze prken máme prostor před pohledy chráněn, z boku však skrz tento plot vidíme. Rostlinám jsme tak zajistili i za plotem dostatek světla a v létě budeme příjemně osvěžováni mírným pohybem vzduchu. K lomenému směru mezi pole z lamel vkládáme užší rámečky z latí a příčníků, kterými jednotlivá široká pole propojujeme a po těchto "otevřených" mezilehlých polích můžeme pnout třeba klematis nebo břečťan, případně tam zavěsit nádoby s květinami.
Za novinku považujeme systém zahradních plotů z panelů (třeba Zentruro), respektujících estetiku vzhledu, ochranu soukromí a využití barvených variací a materiálů. Tyto panely můžeme pak využít univerzálně. Panel tvoří unikátně navržený plochý segment svařený z kulatých drátů, s různými velikostmi ok a s dvojitými a střídavými vodorovnými dráty. Panely lze vyplnit plochými plastovými pláty (pixely), jež dodají plotu jedinečný design a sniží jeho průhlednost. Pokud budeme mít zájem, stvoříme si díky pixelům na plotovém panelu i nápisy či obrazce přesně podle svých představ. Pixely k panelu uchycujeme pouhým kliknutím plastového plátu na oko panelu. V případě, že je přiložíme k sobě, vytvoříme s pixelovou výplní gabionovou stěnu, použitelnou jako stylovou ochranu soukromí a zároveň dekorativní prvek zahrady. Výplní může být kůra stromů, kameny, cihly a jiné materiály podle našeho přání.
Dekorační pletivo využíváme pro menší oplocení, třeba trávníku či záhonu. Je totiž samo o sobě dostatečně stabilní, takže pro malé výšky nevyžaduje další sloupky. Při instalaci není nutné napínání. Zelená barva je vhodná do každého prostředí. Typický design ohraničujících plotů okouzlil už mnohé generace milovníků zahrad. Takové oplocení proto považujeme za ideální řešení pro květinové záhony, které s jeho pomocí chráníme a zároveň dekorujeme. Pletivo je pleteno z pozinkovaných a poplastovaných drátů. Horizontální dráty s velkými oblouky se spojují ve středu sítě. Pomocí přizpůsobených horizontálních drátů s krátkým obloučkem stvoříme také i plůtek velice originální a dekorativní, díky němuž pak elegantní zahradní plot zapadá perfektně především do parkového stylu zahrady, protože máme otevřenou a tradiční strukturu. Prostě, bez plotu to nejde a tak mu musíme věnovat pozornost jako celému domu.
Richard Koníček
Foto: internet