Petr Kozel: RUB A LÍC aneb obrazy, které mohou být vystaveny i opačně a plechy, které nesou otisk lidských činností
Petr Kozel:
RUB A LÍC / OBVERSE AND REVERSE
26. 10. – 19. 11. 2023
Galerie kritiků
Na pražskou výstavu Petra Kozla jsem vybral
ucelenou kolekci obrazů, zařaditelných do lyrické abstrakce.
Umělec pracuje štětcem, válečkem, barvu nanáší i jinými způsoby, jako je lití nebo stříkání. Pracuje s barvou nejen na líci obrazu, ale i na jeho rubu.
Druhá část tvorby Petra Kozla na této výstavě, vychází ale z jiných výtvarných principů.
Rub i líc je zde sice využity obdobným způsobem, jako u malby, ale jedná se o velkoformátové kovové basreliéfy, které vznikající pod tlakem.“
Václav Sika, kurátor výstavy
„V Galerii kritiků je představeno deset rozměrných obrazů,
zařaditelných do lyrické abstrakce.
Zde umělec pracuje štětcem, válečkem, ale barvu nanáší i litím nebo stříkáním.
Dvanáct vystavených kovových reliéfů vychází z jiných výtvarných principů.
Jedná se o velkoformátové basreliéfy, vznikající pod tlakem.
Umělec vybírá různé předměty, sestavuje z nich zajímavé a působivé kompozice,
podkládá je pod plech, který pak nechává přejet auty či jinými vozidly.“
Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph. D., kurátorka Galerie Kritiků
Chvála prolínání regionálních autorů
Dnes lze bez problémů najít informační zdroj na každého výtvarníka, ať už tvoří v jakémkoli koutě naší vlasti. Lze si jeho práce prohlédnout na připojených piktoriálech, na videích z výstav i z ateliérů a často také objevit něco o autorovi samém, jak žije, jak přistupuje ke své tvorbě, jaké cíle si klade. Jde to snadno a rychle, ale je to neosobní.
Ať už jsme příznivci přenosu dat nebo ne, musíme, chtě nechtě, uznat, že vidět obraz, dílo, výtvor na obrazovce nějakého elektronického zobrazovače nebo stanout před týmž dílem napřímo, osobně, je nebetyčný rozdíl. Rozdíl nejen divácký, ale i z hlediska rozšíření obzorů diváka samého.
Ano, je snadné najít a prohlédnout si databázi nějakého umělce tvořícího na druhém konci státu, ale háček je v tom, že dokud o něm nemáme alespoň reference, zprávu či nás k němu nedovede šťastná náhoda či ruka osudu při internetovém surfování, nedozvíme se, že takový umělec je, že tvoří, že je něčím zcela nový a zvláštní.
Proto je třeba ocenit, i v dnešní době neomezeného přenosu dat odkudkoli kamkoli, osobní kontakt a objevitelskou činnost kurátorů jednotlivých galerií. A možný „bonus“ při zahájení výstavy či běžně prováděních komentovaných prohlídkách, poznat osobně i tvůrce takříkajíc dnešní oblíbenou frází - face to face.
Galerie Kritiků patří od počátku k těm, které objevují pro své návštěvníky zajímavé tvůrčí osobnosti a ve své reprezentační prostoře v Paláci Adria, nám dopřávají kontakt s jejich tvorbou a také s nimi samými. Objevují je pro nás, a je pak už jen na nás, zda se posléze třeba zase my vypravíme na jejich výstavu v místě jejich působení nebo tam, kde právě vystavují. A samozřejmě, že si v mezidobí, máme už i důvod listovat v jejich prezentačním webu či jiném zdroji. Už o nich víme.
Obohacuje to náš divácký přehled, oživuje to pražskou výtvarnou scénu a konec konců, nabízí to i autorkám a autorům vyzkoušet si rezonanci svojí tvorby u zhýčkaného (především však množstevně) výtvarného publika v hlavím městě.
Proto chvála budiž veškerému prolínání regionálních autorů a také galeriím, které tomuto vzájemnému obohacování se, vycházejí soustavně vstříc.
Tolik na úvod k výstavě plzeňského autora, představeného plzeňským kurátorem v pražské galerii pod patronací neúnavné objevovatelky a obětavé duše noblesní a prestižní galerie Kritiků, paní Mgr. Vlasty Čihákové Noshiro Ph. D.
Co nám sdělil kurátor výstavy Václav Sika
V perexu této naší informace jsme již zlomek řečeného citovali, teď tedy dopřejme pozornosti slovům celého úvodního slova Václavem Sikou předneseném.
„Ač jsme oba členy Unie výtvarných umělců Plzeň, setkal jsem se s pracemi Petra Kozla a s ním osobně, poprvé při společné výstavě vybraných členů Unie výtvarných umělců Plzeň na zámku v Buchenau v Bavorsku.
Již tam mě jeho nápadité obrazy, reliéfy a objekty zaujaly. Na základě toho, jsem doporučil jeho výstavu obrazů do Galerie bratří Špillarů v Domažlicích, kterou jsem dvacet tři let vedl. Zde byla kladně přijata tamějším publikem. Společně jsme se setkali na další prezentaci v Glassmuseum v bavorském Frauenau. Následně jsem kurátorsky podpořil jeho výstavu v Galerii Jiřího Trnky v Plzni.
Petr Kozel již uspořádal řadu samostatných výstav v České republice i v zahraničí, zúčastnil se také skupinových výstav a mezinárodních sympozií.
Není bez zajímavosti, že loni pracoval v Bad Kötzting v Bavorsku na sympoziu pořádaném naším společným přítelem výtvarníkem Leo Schötzem.
Tvorba Petra Kozla se dá velmi snadno rozčlenit do několika kategorií.
V prvé řadě se jedná o malbu, která vychází z klasických námětů, kterými jsou krajina, figurální kompozice, portrét, zátiší apod. Zde autor pracuje tradičním způsobem, používá olejové i akrylové barvy. Koloryt je živý, motiv je znázorněn realistickým způsobem. Tuto část činnosti umělce jsem však, pro výstavu v Galerii kritiků v Praze, zcela pominul.
Vybral jsem ucelenou kolekci obrazů, zařaditelných do lyrické abstrakce. Zde umělec pracuje štětcem, válečkem, barvu nanáší i jinými způsoby, jako je lití nebo stříkání. Pracuje s barvou nejen na líci obrazu, ale i na jeho rubu. Vznikají tak zajímavé meditativní barevné kompozice, které působí svým vnitřním světlem i zamlženou citovostí. Obrazy se dají řadit do volných sérií, případně diptychů, triptychů nebo polyptychů. Barevnost je racionálně udržena v tlumených kultivovaných valérech jen několika barev. Zmíněné obrazy lze vnímat, jak z jejich líce, tak i z rubu. Jsou oboustranné.
Druhá část tvorby Petra Kozla vychází z jiných výtvarných principů s tím, že rub i líc je zde využit obdobným způsobem, jako u malby. Jedná se o velkoformátové basreliéfy, vznikající pod tlakem. Umělec vybírá různé předměty, sestavuje z nich zajímavé a působivé kompozice, podkládá je pod plech, který nechává přejet auty i jinými vozidly. Při své výtvarné práci s kovem využívá kontrastu jeho lesku se zvrásněnou texturou otisku. U drobných reliéfů vychází i z kontrastu černé hladké plochy a stříbrné barvy plechu, případně rovných hran podkladu a nepravidelného tvaru plechu.
Autor se vedle zmíněné činnosti zabývá i tvorbou objektů z kovu a dřeva, které často využívá pro instalace do interiérů či exteriérů, kde působí jako solitéry, případně jako užitkové předměty, například umělecká svítidla.“
Dodejme, pro úplnost, ještě na adresu Václava Siky
· Václav Sika dvě desetiletí vedl významnou domažlickou Galerii bratří Špillarů.
· Uspořádal zde sto dvacet výstav výtvarného umění.
· Vedle českých výtvarníků představoval i nedaleké bavorské umělce.
· Od roku 1993 je členem Unie výtvarných umělců Plzeň
· V roce 2020 se stal členem Klubu konkretistů České republiky.
· Věnuje se malbě, kresbě, počítačové grafice, tvorbě objektů, ilustroval tři knihy spisovatelky Marie Rivai.
· V roce 2015 vydal životopisnou knihu Vzpomínky.
A nyní ještě něco málo o Petru Kozlovi
· Petr Kozel (*1972, Stod), žije v Plzni.
· V uměleckém světě se vyjadřuje pomocí obrazů a objektů. Je to jeho práce i zábava.
· V přírodě a jejích procesech hledá cestu inspirace, jak do materiálů vložit život a tajemství.
· Je přesvědčen, že každé umění by mělo v sobě nést pečeť tajemství.
· Součástí jeho tvorby je také interiérový a exteriérový design.
· Vždy se snaží vytvořit funkční a neopakovatelný prostor.
· Tvorbou se zabývá již 20 let a za tu dobu vystavoval a tvořil v několika evropských zemích.
· V poslední době pracoval na sochařském sympoziu v bavorském Bad Kötzting.
· Člen Unie výtvarných umělců ČR a Unie výtvarných umělců Plzeň.
· Osobní heslo: Svět bude zachráněn krásou!
„Krása tvaru, síla barvy, neuchopitelnost struktury, to vše dnes dokážeme spočítat i imitovat. Technologie přináší mnoho poznání a rozvíjí i naši imaginaci.
Ale já nechci zapomenout na plamen ohně, když jsem jej viděl poprvé jako dítě u táboráku. Jeho sílu, kterou ukrývá uvnitř.
Je to něco, co stále vracím do světa.
Přeji si, abych dokázal část této neuchopitelnosti vložit do svého díla.“
Petr Kozel (kozelatyp@seznam.cz , www.atypinterier.com )
Osobní pocit
Při návštěvě výstavy Petra Kozla v Galerii Kritiků jsme měli – ještě před zahájením – šanci k osobnímu kontaktu s autorem. Už po úvodním vzájemném představení, které nám vstřícně zprostředkovala „domácí paní“ Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph. D., kurátorka Galerie Kritiků, se ukázalo to, co objevujeme rádi u lidí s nimiž se za www.www-kulturaok-eu.cz setkáváme, leč ne tak často. Důkaz, že ten, kdo opravdu něco umí, ten nepotřebuje ze sebe někoho dělat. Je zcela otevřený a nic na sobě a na svých dílech slovně nepřikrášluje.
Petr Kozel, nás velice ochotně seznámil se svou, téměř unikátní, technologií obrazů a do detailu nám i vysvětlil, jak takové oboustranné obrazy technologicky vytváří. Jeho technika – stručně řečeno protlačování barvy skrz plátno z jeho zadní strany na tu přední a dotváření pohledové strany podobně, je minimálně unikátní, ale hlavně – jak připomněl – klidně o ní hovoří do detailů, protože – ač ji nemá autorizovanou – těžko ji kdo zcela napodobí. Tedy alespoň ne hned a jaksi chtěně, takřka na povel. Ne, on sám ji totiž zdokonaluje už dvacet let. A stále v tom lze pokračovat…
Stejně neokázale jsme pak probírali i jeho práci s kovem. Zde nám trochu připomněl tvorbu Lubomíra Přibyla, legendárního grafika, o němž jsme informovali na jiném místě našeho webu, z jeho výstavy v Museu Kampa. Mimochodem pro značný zájem prodloužené. Přibyl totiž také pracuje s plechem a odrazy i tvarovými možnostmi tohoto materiálu. I když jde u obou autorů o jiný způsob vytváření obrazů, tak oba využívají především princip lesku, odrazu se změnou povrchu. Přibyl pomocí doplňku hladké plochy, Kozel, pomocí cílené i náhodně živelné deformace povrchu násilným tlačením plochy plechu na různé tvarové překážky, jež otisknou - z rubu - nový reliéf – na líci - původní plochy a s pomocí vhodných výřezů pak vytvoří výsledný obraz.
Mimochodem obraz velice emotivní a překvapivě celkem zřetelně sdělný pro příběh, často spirituální, jenž autor vytvářel a divák poznal.
U Kozlových obrazů, už to tak snadné není, ale jak jsme se shodli, je lepší nečíst názvy, stejně jsou od autora záměrně dost inertní, a vžít se do obrazu sám za sebe a po svém. A namnoze, jak se na místě ukázalo, jsme se nakonec dopracovávali k obdobné vizi, jakou se snažil Petr Kozel do obrazu vtisknout. Téměř doslova.
Ano, opět se potvrdilo, že je dobré ono z počátku této reference o výstavě proklamované prolínání regionálních autorů. Náš web existuje již téměř jedenáct let, jeho stránky obsahují téměř pět tisíc článků a o Petru Kozlovi ani slovo…
K naší škodě. To především.
Takže, kdo chce objevit něco „neslýchaného a nevídaného“, neměl by oddalovat návštěvu nové výstavy v Galerii Kritiků, nazvané Rub a líc, plzeňského autora Petra Kozla.
Výstava potrvá do 19. listopadu 2023 a vřele ji doporučujeme k vidění.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček (11 x) a Galerie Kritiků (2 x)
Petr Kozel:
RUB A LÍC / OBVERSE AND REVERSE
26. 10. – 19. 11. 2023
Galerie kritiků
Jungmannova 31/36, Praha 1
Otevřeno denně 13 – 18 hodin, mimo pondělí
