Otevři zahradu rajskou aneb ´Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300´
Valdštejnská jízdárna – Praha
7. 11. 2014 – 15. 3. 2015
Jsou události běžné a opakovatelné, jsou však i události neběžné, ba neopakovatelné. A přesně takovou událostí je výstava, která byla otevřena pro veřejnost ve Valdštejnské jízdárně od 7. 11. 2014. Výstavu uspořádala Národní galerie v Praze, která na její zahájení pozvala i nás - www.kulturaok-eu.cz.
Nikdo z nás tuto výstavu už podruhé v životě neuvidíme 
Význam a unikátnost výstavy nám ozřejmil pan profesor Vít Vlnas, hlavní kurátor Národní Galerie, jasným konstatováním, že jde o tak mimořádnou událost, jakou nikdo z nás už ve svém životě takto komplexně nikdy nespatříme. Je tedy pochopitelné, že na uspořádání této historicky zcela mimořádné výstavy spojily síly kromě již zmíněné Národní galerie v Praze i další klíčové kulturní instituce jako Akademie věd České republiky, Univerzita Karlova, Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, Národní muzeum, Správa Pražského hradu a Národní knihovna.
A protože jde o výstavu církevního charakteru a podílelo se na ní kromě České republiky i 6 dalších států, tak i osobností, které nad výstavou převzali záštitu, je také několik. Především je to Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český, dále pak Józef Kowalczyk, arcibiskup metropolita hnězdenský a primas polský, Daniel Herman, ministr kultury České republiky, paní Grażyna Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky, Arndt Freytag Freiherr von Loringhoven, velvyslanec Spolkové republiky Německo a Ferdinand Trauttmansdorff, velvyslanec Rakouské republiky.
Proč právě „Otevři zahradu rajskou“?
Jak nám také vysvětlil profesor Vít Vlnas, tak sousloví „Otevři zahradu rajskou“ je prosba převzatá z modlitby slavného Sugera, opata kláštera Saint Denis u Paříže. A my dodáváme, že volba názvu výstavy byla vhodná, i proto, že verš je vlastně jakousi výzvou nám návštěvníkům, abychom otevřeli ony pomyslné dveře rajské zahrady, v raném středověku symbolizované právě kláštery, nahlédli do života benediktinů a uvědomili si smysl jejich života a usilování v té nejzákladnější podobě.
Výstava je unikátní sbírkou raně středověkého umění
Na výstavě jsme se dozvěděli, že se dosud nikdy u nás nepodařilo shromáždit díla dané epochy v takovém počtu a hlavně v takové kvalitě. Najdeme zde 250 exponátů svezených jednak z celého Česka, ale také ze šesti dalších zemí. Jejich soubor dokumentuje na jednom místě - v chronologickém i věcném uspořádání - materiální a duchovní kulturu střední Evropy od vlády Karla Velikého přes období otonské a románské až na práh vrcholné gotiky. Mezi vystavenými předměty lze nalézt jak vzácná uměleckořemeslná díla, tak i bohatě iluminované rukopisy, stejně jako monumentální kamenné a dřevěné sochy, mince, listiny, dále i vzácně dochované – kdysi všední, dnes unikátní - předměty denní potřeby, jako jsou kupříkladu psací potřeby benediktinů, nádobí, jaké používali nebo dokonce součásti jejich oděvu.
„Doufáme, že za těmito přímými otisky života návštěvník zaznamená významné stopy myšlení a hledání orientace ve složitém a nepřehledném světě – tedy stopy snah, které lidskou společnost doprovázejí po celou dobu její existence,“vyslovil své přání jeden z tvůrců výstavy, Petr Sommer z pražského Centra medievistických studií.
Nezastupitelná role benediktinů v raně středověké Evropě
Troufáme si tvrdit, že souvislosti, které tak štědře ilustruje výstava, nejsou a nebyly známy s výjimkou odborníků, skoro nikomu. Jen málokdo z veřejnosti asi ví, že dramatické období zániku a následné přeměny antického světa, zániku pohanství a rozvoje křesťanství, které se neodehrálo ze dne na den a neproběhlo rozhodně ani poklidnou cestou, stejně tak jako vznik prvních středověkých států, který se také odehrával do značné míry za pomoci meče, je spojeno právě s nerytířským, nemilitantním benediktinským řádem.
Benediktini, jak se divák na výstavě názorně a téměř hmatatelně dozví z vyčerpávajících informací a ilustrativních uměleckých i historických unikátů, se totiž již v raném středověku stali velice významným společenským činitelem. Benediktini organizovali první misie, oni také stáli u počátků státních organizací společnosti a podíleli se tak i na vzniku kultury. A kultura byla, je, má a může být, asi jedinou možnou celospolečenskou vazbou mezi státy dávné a stejně tak i jsoucí Evropy. Je zajímavé, že do vznikající celoevropské kultury se právě řeholníci a právě benediktini snažili vizionářsky a prozíravě implantovat všechny podstatné prvky zanikající Evropy antické, a dokonce i židovské.
Virtuální klášter je tu pro nás
Základem uspořádání výstavy je jakýsi virtuální komplex klasického středověkého kláštera. A klášter, tak jak byl ve středověku vnímán, měl být zhmotnělým odrazem oné „rajské zahrady“. A tak jsou i všechny exponáty uspořádány a představeny v tomto duchu. Nejlépe to je vidět z obou balkonů Valdštejnské jízdárny při pohledu dolů…
Současně je ale divák veden i logicky po tematických okruzích činnosti a života řádu benediktinů, který byl uznán zmíněným Karlem Velikým jako vzorový model pro ostatní řády.
Seznámíme se tedy jak s exponáty více méně historicky - kuriózními (příbor, kalamář, dobové předměty a relikvie), stejně jako mimořádně vzácnými. Prohlédneme si na vlastní oči například vůbec první dochovaný zápis Řehole Benediktovy, pocházející z 9. století a zapůjčený na výstavu knihovnou švýcarského kláštera Sankt Gallen.
Zhlédneme ale i ukázky mistrovského umění řady anonymních středověkých tvůrců. Dominují pochopitelně soubory předmětů s vazbou na kulty dobových světců (Vojtěcha, Wolfganga a Ludmily).
K nejpůsobivějším patří nesporně i bohatě zdobené antependium z kláštera Rupertsbergu na Rýně (Brusel, Musées Royauxd´Art et Histoire) stejně jako nádherně zlacené procesní kříže a drahocenné liturgické náčiní.
Není bez zajímavosti a zvyšuje to i unikátnost výstavy, že mnohé z vystavovaných předmětů byly vyjmuty z úkrytu klášterních pokladnic a sejfů vůbec poprvé v historii a podařilo se je získat na tuto pražské výstavu. Ne nadarmo, jak nám také hrdě oznámil profesor Vlnas, se výstava připravovala více méně „diplomaticky“ čtyři roky, podílelo se na tom 55 odborníků a „vyjednávačů“ a podařilo se zajistit nakonec vše, co tvůrci výstavy považovali za nutné z hlediska vypovídací hodnoty.
Za zmínku určitě stojí i jeden z nejvýpravnějších exponátů výstavy, který bychom v té záplavě ostatních často i nápadnějších artefaktů a dokumentů neměli přehlédnout. Je jím Berla opata Essa. Jak jsme se na výstavě dozvěděli, byla vytvořena v jižní Itálii nebo dokonce na Sicílii na přelomu 12. a 13. století. Tvoří ji slonovina zasazená ve stříbře a zlacené stříbro. Berlu na výstavu zapůjčil švýcarský klášter „Benediktiner kloster Mariastein“ a jedná se relikvii legendicky spojovanou s opatem Essem, který byl původně mnich reformního kláštera v Hirsau, a který pak založil klášterní komunitu, která sídlí v Mariasteinu dodnes.
Kromě toho se ale jedná i pozoruhodné dílo umělecko-řemeslné. Voluta je totiž vyřezána z jednoho neobyčejně silného klu a při pozorném prohlédnutí zjistíme, že zachycuje gazelu padající pod útokem dračí hlavy, jejíž prodloužený krk tvoří zavinutí berly, a ptáka, připomínajícího volavku. Vysvětlení scény není dodnes zcela jednoznačné církevními ani světskými odborníky vysvětleno. Silný křesťanský význam berle však dodává až do ní později vložený „tlapatý“ křížek, který celou velice křehkou kompozici zpevňuje.
„Podařilo se nám do Prahy přivézt poklady, které se jinak vůbec nepůjčují, například zlatý kalich z kláštera v Týnci u Krakova, nejstarší svého druhu v Polsku…“, dodal hlavní kurátor výstavy Vít Vlnas.
Mimořádné nároky na jednotlivé exponáty
Je celkem známo, že archiválie, vzácné obrazy, jednotlivé artefakty mají vzhledem k svému neuvěřitelnému věku, významu a historické hodnotě vysoce sofistikované nároky na případné změny klimatu, světelné podmínky a desítky dalších v podstatě individuálních kritérií.
Půlroční výstava by pro takové vzácnosti mohla být celkem logicky a pochopitelně likvidační, a to i přes všechna použitá technická a bezpečnostní opatření zajišťovaná nejmodernější technikou. Národní knihovna, která například zapůjčila na výstavu převzácný Vyšehradský kodex, pro něj musela pořídit speciální schránku-vitrinu, v níž je vystaven a která, kromě nastavení řady parametrů disponuje dokonce i vlastní klimatizací, nezávislou na té okolní. Prostě uspořádání takovéto neobvyklé výstavy byla značně náročná záležitost také po stránce technického zabezpečení.
I přes všechnu techniku ale není dost dobře možné některé exponáty vystavit po celou dobu v originále. S ohledem na konzervátorské požadavky budou proto moci být - zejména nejvzácnější iluminované rukopisy - vystaveny v originálech pouze po omezenou dobu. Patří k nim i zmíněný nejslavnější z českých románských manuskriptů Kodex vyšehradský. Na výstavě ale o tyto cennosti v žádném případě nepřijdeme. Ve Valdštejnské jízdárně tuto a další jedinečné památky přechodně zastoupí i jejich nově vytvořeném naprosto dokonalé technologické kopie. Nikdo z nás laiků je od pravých originálů v žádném případě nerozezná.
Krátkodobé výstavy skutečných originálů bude Národní galerie včas avizovat.
A ještě slovo kardinála Duky
Závěrem dopřejme slechu pražskému arcibiskupovi Dominiku kardinálu Dukovi, který k výstavě „Otevři rajskou zahradu“ řekl:
„Naše část Evropy je součástí světadílu, který byl nazván Evropou prvního tisíciletí, Evropou mnichů. Realizované heslo Ora et labora (Modli se a pracuj) dává povstat klášterům, které se stávají modelem pro kamennou architekturu a výstavbu zdejších měst s celou infrastrukturou - chrám, obydlí, hotel, nemocnice, umělecké dílny, řemeslné dílny, škola. Nebyly to však jen školy, které by učily číst a psát a vychovávaly humanitní (nepraktickou) inteligenci, ale učily také řemeslům, péči o druhé a novým formám zemědělství. Byly to tyto kláštery, které zachránily antickou kulturu. Vedle Bible a legend o křesťanských mučednících v době císařské tyranie, položily i základy Evropě druhého tisíciletí.“
Hlavní kurátor: Vít Vlnas
Kurátor: Jan Klípa
Koncepce a výběr exponátů: Milena Bravermanová, Dušan Foltýn, Jan Klípa, Viktor Kubík, Petr Kubín, Jiří Kuthan, Pavlína Mašková, Aleš Mudra, Michaela Ottová, Petra Oulíková, Michal Patrný, Petr Sommer, Vít Vlnas, Josef Žemlička
Grafické řešení: Jana Vahalíková
Architektonické řešení: Architektonický atelier SGL Projekt, Jiří Javůrek, Silvie Bednaříková
Valdštejnská jízdárna
110 00 Praha
Valdštejnská 3
K výstavě vychází pětisetstránkový katalog v české verzi s anglickým překladem, do nějž svými texty přispělo více než 50 českých a zahraničních odborníků.
Katalog je na výstavě k dispozici za 700 Kč, stejně jako interaktivní kniha pro děti za 200 Kč a pro průvodce výstavou.
Máme otevřeno denně kromě pondělí: 10.00 do 18.00 hodin
Vstup:
Základní 180 Kč
Snížené 90 Kč
Rodinné 350 Kč
Školní skupina 20 Kč / žák
Národní galerie v Praze připravila v rámci benediktinské výstavy pro návštěvníky také speciální kombinovanou vstupenku v hodnotě 230 Kč, která opravňuje ke vstupu i do stálé expozice středověkého umění v Čechách a ve střední Evropě v klášteře sv. Anežky České.
Doprovodný program k výstavě
- komentované prohlídky pro školy a veřejnost na objednávku
Info a rezervace na e-mail: ak.educ@ngprague.cz
nebo na tel.: 221 879 216, 217
Otevři zahradu rajskou aneb tvrdý život v mnišském rouchu I. - program s pracovním listem pro I. a II. stupeň ZŠ a pro SŠ
Cena: 750 Kč / skupina do 20 osob / Doba trvání: cca 90 min.
Místo setkání: u pokladny ve Valdštejnské jízdárně
* komentovaná prohlídka pro pedagogy
4. 12. 2014 v 16.30 hodin, Vít Vlnas, kurátor výstavy
Rezervace nutná: e-mail: ak.educ@ngprague.cz, tel.: 221 879 216, 217
Doba trvání: cca 60 min. / Místo setkání: u pokladny ve Valdštejnské jízdárně
- komentované prohlídky vždy v sobotu v 15.00 hodin
6. 12. 2014, 31. 1. 2015, 21. 2. 2015, 7. 3. 2015, 14. 3. 2015
Cena: základní 150 Kč, snížená 80 Kč (zahrnuje vstupné i výklad)
Doba trvání: cca 60 min. / Místo setkání: u pokladny
- komentované prohlídky kurátorů výstavy vždy ve čtvrtek v 16.30 hodin
13. 11. 2014 (Jan Klípa), 20. 11. 2014 (Vít Vlnas), 11. 12. 2014 (Vít Vlnas)
Cena: základní 150 Kč, snížená 80 Kč (zahrnuje vstupné i výklad)
Doba trvání: cca 60 min. / Místo setkání: u pokladny ve Valdštejnské jízdárně
- přednášky odborníků s dataprojekcí vždy ve čtvrtek v 16.30 hodin
27. 11. 2014
Benediktinské kláštery – svědkové zrodu českého, polského a uherského státu (Dušan Foltýn)
18. 12. 2014
Tisíc let působení benediktinů v českých zemích (Dušan Foltýn)
8. 1. 2015
Založil břevnovský klášter opravdu sv. Vojtěch? (Petr Kubín)
15. 1. 2015
Počátky nejstarších benediktinských opatství v Čechách, Polsku a Uhrách očima středověké klášterní tradice (Petr Kubín)
22. 1. 2015
Léčivé rostliny ve středověkých klášterních zahradách (Jarmila Skružná)
29.1. 2015 Sázava a nejstarší české kláštery (Petr Sommer)
5. 2. 2015
Svatý Vintíř aneb cesta německého šlechtice ze šumavské poustevny do českého nebe (Petr Kubín)
12. 2. 2015
Sv. Prokop mezi fikcí a realitou (Petr Kubín)
19. 2. 2015
Sanktgallenský plán a zrod středověkého benediktinského kláštera (Petr Sommer)
26. 2. 2015
Textilie z benediktinského prostředí (Milena Bravermanová)
Cena: základní 90 Kč, snížená 60 Kč (zahrnuje vstupné i program)
Doba trvání: cca 60 min. / Místo setkání: u pokladny ve Valdštejnské jízdárně
Místo konání: ateliér ve Valdštejnské jízdárně
* Exkurze
5. 3. 2015 16.00 hodin
Exkurze do bývalého kostela sv. Vavřince na Újezdě, majetku svatojiřských benediktinek (Ondřej Faktor)
Rezervace nutná: e-mail: ak.educ@ngprague.cz
nebo na tel.: 221 879 216, 217
Cena: základní 90 Kč, snížená 60 Kč / Doba trvání: cca 60 min.
Místo setkání: u vchodu do bývalého kostela sv. Vavřince, Hellichova 18/553, Praha 1 – Malá Strana
- Dílny pro děti a rodiče vždy v sobotu 10.30 a 14.30 hodin
29. 11.2014 Kámen ke kameni
20. 12.2014 Až oči přecházejí
24. 1. 2015 Jak zachytit slovo aneb klášterní skriptorium
21. 2. 2015 Byliny z klášterní zahrady
7. 3. 2015 Hra s ornamentem
Rezervace nutná na: ak.educ@ngprague.cz
nebo na tel. 221 879 216, 217, 225 /
Cena: 120,-Kč /1 osoba (zahrnuje vstupné i program)
Místo setkání: u pokladny ve Valdštejnské jízdárně
- Otevřený výtvarný ateliér/přednáškový sál na balkóně Valdštejnské jízdárny se samoobslužnými výtvarnými a herními aktivitami
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková
P.S. Na výstavě jsou desítky panelů, které velmi zajímavě a podrobně popisují život benediktinů podle pravidel Řehole sv. Benedikta. Vybrali jsme o ložnici… dormitáři
Dormitář (the dormitory)
Je-li to možné, všichni spí na jednom místě.
Jestliže to počet mnichů nedovolí,
spí po deseti nebo po dvaceti
se staršími, kteří nad nimi mají dozor.
V cele ať po celou noc
až do rána hoří svítilna.
(Řehole sv. Benedikta XXII, 3-4)
Dormitář, společná mnišská ložnice, býval v patře východního křídla konventu. Odtud bylo nejblíže do mnišského chóru, kde uprostřed noci probíhaly první bohoslužby. Bratří spali oblečeni, aby byli připraveni na dané znamení rychle vstát a bez zbytečného zdržování odejít do kostela. Při vstávání se měli vzájemně pobízet, aby se ospalci neměli na co vymlouvat…