23.11.2015 09:34

Pražský hrad

13. 5. - 28. 9. 2016

 

Všemi zvědavě a netrpělivě očekávaná informace o tom, jak budou pojaty oslavy 700. výročí narození Karla IV. (*14. 5. 1316 - Praha - + 29. 11. 1378 ve věku 62 let – Praha), připadající na příští rok, je na světě. Dozvěděli jsme se ji na tiskové konferenci, pořádané společně Kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského Hradu, na níž jsme za www.www-kulturaok-eu.cz byli pozváni mluvčím Správy Pražského hradu Mgr. Davidem Šebkem.

 

Mimořádná doba, mimořádné výročí, mimořádná pozornost

Tisková konference se konala pro zástupce médií a odborníky, za přítomnosti klíčových osob Kanceláře prezidenta republiky (Vratislav Mynář - kancléř, Ivana Kyzourová – ředitelka Odboru památkové péče, Petr Chotěbor – Odbor památkové péče, Jakub Doležal – vedoucí archivu) a Správy Pražského hradu (Ivo Velíšek – ředitel, Václav Beránek – vedoucí odboru kultury, Michal Šula – Archiv Pražského hradu, Marek Sojka – oddělení uměleckých sbírek).

 

Konferenci, kterou moderoval Mgr. David Šebek, zahájil kancléř Vratislav Mynář. Informoval o pozornosti, kterou obě instituce KPR a SPH i sám prezident republiky Miloš Zeman osobně přikládají důstojnému připomenutí tohoto výročí. Pražský hrad, kde Karel IV. úspěšně vládl, je místem, jež se musí stát centrem všech akcí připomínajícím toto významné výročí.

 

Proto také  

• Došlo k propojení obou ´hradních´ institucí
•  bude uspořádáno celkem 6 dlouhodobých výstav a další doprovodné akce
• budou při tom zpřístupněny i běžně nepřístupné prostory Pražského hradu
• budou iniciovány interaktivní procházky po celém Hradě

 

Po úvodu kancléře se s podrobnější informací ujal slova ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek. Z jeho úst zaznělo, že hlavním exponátem souboru výstav je Pražský hrad. Připomněl, že chystané výstavy se připravovaly 3 roky, stály 25 milionů korun a jsou hrazeny z prostředků Hradu. Dodal, že výstavy jsou uspořádány (až na jednu) spojenými silami odborníků z Hradu a naplněny sbírkovým materiálem především ze sbírek hradu. Zápůjčky klíčových exponátů soubor vystavovaných exponátů doplňují.

 

Oficiálním datem zahájení všech akcí bude 2. duben 2016, kdy se budou již tradičně otevírat zahrady Pražského hradu. Zahájení celosezonních výstav a oslav 700. výročí narození Karla IV. začne 13. května 2016.

 

Hradní sezona začne průvodem Karla IV. Prahou 

Hlavní referát měl vedoucí odboru kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek, který je i hlavním koordinátorem celého souboru akcí a výstav.

 

Připomněl nám především,

•  že šestice výstav je mimořádná nejen významem, ale i rozsahem
• že celková výstavní plocha zabere 5 000 plošných metrů
• že kromě jednotlivých výstav uspořádaných v interiérech pražského hradu bude Hrad jako celek protkán sítí cest a směrovek vedoucích řadou vysvětlujících panelů, upozorňujících podrobně na vše, co je spojeno s osobností a dobou vlády Karla IV, a to i ta místa, která už následné dějiny pozměnily či překryly a nejsou tedy běžně vidět
•  

Václav Beránek nás seznámil se všemi výstavami a dalšími projekty chystanými na příští rok.

 

Císařská konírna

Dozvěděli jsme se, že hlavní výstavou – nazvanou Žezlo a koruna - bude expozice v Císařské konírně. Zde budou vystaveny korunovační klenoty a vše, co s nimi souvisí. Poprvé vůbec budou vystaveny repliky originálních insignií Karla IV. tak, jak vypadaly v jeho době, tedy bez všech změna doplňků, které přinesla pozdější doba.

 

Vzhledem k tomu, že lze předpokládat mimořádný zájem o tuto výstavu, bude zaveden jiný systém než pro ostatní výstavy.

 

Originál korunovačních klenotů se smí a také vystavuje pouze vzácně, u příležitosti volby prezidenta, a vždy jen jeden týden, ve Vladislavském sále. V Císařské konírně budou vystaveny přesné repliky klenotů zato přes 4 měsíce. Originály ve Vladislavském sále díky jeho velké kapacitě zhlédne 5000 návštěvníků denně. Za týden je to 35 000 lidí. Kapacita Císařské konírny sice dovoluje jen 600 osob denně, ale za dobu trvání výstavy bude postupně uspokojeno 82 600 diváků (tedy víc jak dvakrát tolik). Proto bude ale zaveden předprodej vstupenek, který bude postupně zaplňovat kapacitu Konírny.

Jízdárna Pražského hradu

Prostor JízdárnyPražského hradu bude věnován výstavě Koruna království. Zde bude dokonce instalována maketa triforia z katedrály sv. Víta a rekonstrukce hrobů Lucemburků.

 

 

Tereziánské křídlo

Tereziánské křídlo nabídne výstavu unikátních a většinou dosud nepublikovaných snímků z dostavby katedrály sv. Víta do dnešní podoby.

 

 

Románské podlaží pod Tereziánským křídlem

V podzemní, tzv. Románského podlaží, jež je přístupno jen vzácně, budeme seznámeni s epizodou týkající se korunovačních klenotů za II. světové války, neboť tam byly ukryty. Seznámíme se ale i se systémem vystavování veřejnosti a peripetiemi proměn v běhu času.

 

 

Jiřský klášter

Jiřský klášter nabídne vůbec největší výstavu, co se rozlohy týče. Bude zde instalována spíše jako zábavní součást celého souboru výstav. Výstava v těchto prostorách bude jako jediná dodavatelsky zajištěna a bude ji pořádat agentura Czech Week, jež pro Hrad pořádá mimořádně úspěšné akce na téma Školy hrou. Zde to bude tentokrát akce ´hravý architekt´ a bude určena především školám. To je také důvod, proč výstava v této prostoře bude trvat déle než ostatní. Neskončí 28. 9. 2016 jako všechny, ale potrvá o měsíc déle až do 31. 10. 2016. Důvodem je, aby ji mohlo v novém školním roce navštívit co nejvíce školních tříd a kolektivů.

 

Rožmberský palác

Poslední výstava bude uspořádána v příhodných prostorách rekonstruovaného Rožmberského paláce a bude se jmenovat Koruna na dlani. Její zaměření bude na mince, které Karel IV. zavedl, a které pak platily a byly uznávány ještě dlouho po jeho smrti. Ale nepůjde jen o výstavu numismatickou, ale budou zde prezentovány i Karlovy – řečeno dnešní řečí - ekonomické kroky, a také vše, co s mincovnictvím souvisí. Tedy od těžby drahých kovů až po ražbu, neboťi rozvoj tohoto řetězec má u nás na svědomí Karel IV.

 

Jelení příkop

Od Václava Beránka jsme se také dozvěděli, že další plochou, která bude zapojena do akcí připomínajících 700. výročí narození Karla IV., bude Jelení příkop. Po úspěchu minulých rytířských klání (zhlédlo je během 2 dnů konání přes pět tisíc lidí) se tato produkce bude opakovat. Samozřejmě, tentokrát důsledně v duchu Karla IV.

Na závěr tiskové konference jsme se dozvěděli úplně podrobné informace od šestice kurátorů šesti výstav. O jednotlivých výstavách budeme v příštím roce informovat….

 

 

Císařská konírna/Železo a koruna

(Ivana Kyzourová, řed. Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a kurátorka)

 

Jízdárna Pražského hradu/ Koruna království

(Petr Chotěbor, odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, kurátor)

 

 

Tereziánské křídlo/Koruna Matky měst

(Michal Šula, archiv Pražského hradu, kurátor)

Rožmberský palác/ Koruna na dlani

(Jaroslav Sojka, oddělení uměleckých sbírek Správy pražského hradu, kurátor)

 

Románské podzemí/ Koruna bez krále

(Jakub Doležal, vedoucí archivu Kanceláře prezidenta republiky, kurátor)

 

Slavnostní zahájení roku Karla IV. a otevření nové návštěvnické sezóny (2. dubna 2016)

Bohatým programem s tematikou života a doby Karla IV. a otevřením nejvýznamnějších návštěvnických objektů zdarma bude na Pražském hradě 2. dubna 2016 zahájena nejen turistická sezona, ale také právě doba oslav Karla IV. na Pražském hradě.

 

Architektura pro korunu (zejména pro děti)

Projekt Architektura pro korunu: Lidé a architektura v době Karla IV .je pojat jako procházka po gotickém městě s průvodcem, kterým je architekt Karla IV., Petr Parléř. Parléř má zítra audienci u krále a musí zařídit ještě mnoho věcí – navštívit malíře, skláře, zajít za opatem kláštera a do obchodu, ke krejčímu, navštívit lázně a také vzít ve své stavební huti plány nové katedrály. Děti se na této ´cestě´ seznámí s architekturou, stavitelstvím, uměním a životem lidí v době vlády Karla IV., jeho osobností a vládou. Výstava bude tvořena kulisami, modely, artefakty a replikami dobových objektů, panely s informacemi a obrázky (důraz je kladen na obrazovou část). Součástí výstavy bude jednak ´průběžný úkol´ pro děti – skládání vitráže gotického okna – a dále dílny, tedy ´praktická´ část, kde si děti mohou vyzkoušet některé činnosti na ´vlastní kůži´ a prozkoumat je podrobněji.

 

Karlův okruh

Prohlídka 29 míst v areálu Pražského hradu, během které se návštěvníci dozvědí o stavebních a uměleckých počinech, kterými Karel IV. významně zasáhl do jeho podoby. Trasa prohlídky povede ke katedrále sv. Víta, Starému královskému paláci, kostelu Všech svatých nebo k Nejvyššímu purkrabství. Upozorní i na stavby, které vplynuly do stavební hmoty mladších objektů, takže si je dnes už nelze prohlédnout. Ke Karlovu okruhu bude vydána i doprovodná publikace.

 

Rytířské dny na Pražském hradě

Kromě výstavních projektů hodlá SPH pro návštěvníky Pražského hradu připravit i netradiční a originální zábavu určenou široké veřejnosti, zejména však rodinám s dětmi. Jedná se o představení rytířského života v době Karla IV., kdy během dvou víkendových dnů bude probíhat v Jelením příkopě několik rytířských klání a dobové zápasy. Středověká atmosféra bude podtržena dobovým mobiliářem a činnostmi (rytířský tábor, předvádění řemesel, zkoušení zbroje atp.).

Tento ´středověký tábor´ v Jelením příkopu bude doplněn akcemi v ostatních částech Pražského hradu, naučnou hrou pro děti, která vychází ze zkušeností získaných za deset let fungování Příběhu pražského hradu. Naváže tak na dlouholetou praxi populárních dětských víkendů na Pražském hradě, které získaly velký ohlas a trvalé návštěvníky.

 

Slovo na závěr z tiskové zprávy

KAREL IV. A PRAŽSKÝ HRAD

V roce 1333 se sedmnáctiletý princ Karel vrátil do Čech po pobytu ve Francii (1323–1330), kam jej poslal na vychování otec Jan, a v Itálii, kde podle otcova rozhodnutí působil jako místodržící. Zejména v Paříži se Karel přiučil tomu, jak má vypadat rezidenční město a sídlo, dvůr a korunovační kostel či jak prezentovat královský majestát. Pochopil také, že pokud má být silným vladařem Českého království, nemůže být panovníkem-cizincem jako jeho otec, který v Praze nikdy příliš nepobýval a zdejšímu prostředí zůstal cizí. Pražský hrad proto zůstal Karlovou hlavní rezidencí i poté, co byl roku 1346 korunován římským králem a roku 1355 římským císařem. Ačkoli kvůli správě záležitostí Římské říše, svým diplomatickým aktivitám a vojenským tažením trávil mnoho času na cestách, stavební a umělecká činnost na Pražském hradě za jeho vlády neutichala. Karel IV. zásadně ovlivnil podobu Pražského hradu na dlouho dopředu a zanechal tu řadu stop.

Pražský hrad podle vlastních slov Karel nalezl v neobyvatelném stavu. Okamžitě rozhodl o přestavbě královského paláce, která rychle postupovala. Z původního románského paláce bylo ponecháno pouze přízemí. K paláci bylo přistavěno západní kolmé křídlo a šířka budovy narostla o severní arkádu s devíti lomenými oblouky na pilířích. Tato arkáda umožnila ve vyšším patře vytvořit velký sál (na jeho místě se dnes nachází Vladislavský sál, jehož obvodové stěny, což není příliš známo, pocházejí z Karlovy doby).

Ještě jako moravský markrabě Karel inicioval spolu se svým otcem králem Janem povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a v souvislosti s tím výstavbu nového chrámu, budoucí korunovační a pohřební katedrály českých králů. Základní kámen gotické katedrály byl položen roku 1344, výstavba chóru, chórových kaplí a vnějšího opěrného systému probíhala převážně v době vlády Karla IV., chór pak byl dokončen zaklenutím v roce 1385. Z rozhodnutí Karla IV. vznikla dodnes dochovaná Zlatá brána s mozaikou Posledního soudu. Nejvelkolepějším Karlovým počinem však byla výzdoba Svatováclavské kaple, jejíž sakristie je dodnes místem uložení českých korunovačních klenotů. Objednal také novou královskou korunu a věnoval ji svatému Václavu.

V roce 1339 se Karel rozhodl při kapli Všech svatých, která byla původně součástí královského paláce, zřídit kolegiátní kapitulu. Románskou kapli tehdy nahradila gotická stavba Petra Parléře, jejíž nový chór byl dokončen kolem roku 1376. Současníky obdivovaná stavba byla z velké části zničena při požáru roku 1541. Z chóru zbyly jen obvodové zdi zbavené výzdoby.

Dalším významným stavebním počinem na Pražském hradě byla v Karlově době stavba parkánové hradby, která zesílila obranyschopnost opevnění na jižní straně Hradu. Střechy věží staršího románského opevnění nechal Karel pokrýt pozlaceným olověným plechem, takže podle svědectví kronikáře zářily do daleka.

V Purkrabství Pražského hradu se z Karlovy doby nedochovalo prakticky nic, ale i tato stavba je s ním spojena. V roce 1335 se tu na několik let ubytoval, když královský palác procházel rozsáhlou přestavbou.

Karel IV. se rovněž významně zasloužil o rozkvět Svatovítského pokladu, do něhož věnoval stovky ostatků světců a mučedníků, které přivážel ze svých cest a nechával uložit do schrán z drahocenných materiálů. Mnoho těchto schránek (relikviářů) zanikla, přesto se dochoval jejich reprezentativní soubor, dokládající uměleckou úroveň doby Karla IV. dodnes.

 

Richard Koníček: s využitím tiskových materiálů

Foto: Pražský hrad, Ing. Olga Koníčková