Orhan Pamuk: Útěcha věcí aneb už jste někdy procházeli fyzicky jednotlivé kapitoly nějakého románu…
Orhan Pamuk: Útěcha věcí
21. 11. 2024 – 6. 4. 2025
Centrum současného umění DOX
„V době mého dětství bylo v Istanbulu jen velmi málo muzeí,
většinou se jednalo o památkově chráněné historické budovy
nebo instituce s atmosférou vládního úřadu.
Teprve později, když jsem objevil malá nenápadná muzea
skrývající se v zapadlých uličkách evropských měst, jsem si uvědomil, že
muzea (neméně než romány) mohou vyprávět příběh jednotlivých lidí.
A pochopil jsem, že jedním z aspektů, díky nimž jsou muzea obzvlášť cenná, je to, že ilustrují, jak jsou předměty vzájemně propojené,
jak souvisejí s lidmi a jejich myšlenkami a starostmi.
Tomu říkám síla věcí – utěšující síla vyvažující plynutí času.“
Orhan Pamuk, z knihy Útěcha věcí
„O Muzeu nevinnosti, které je jediné svého druhu na světě, se stále vedou debaty:
Je to muzeum literatury, umění, nebo městské muzeum?
Zahrnuje v sobě všechny tyto charakteristiky prvky dohromady.
Já věřím, že Muzeum nevinnosti je příkladem, který ukazuje,
jak důležité jsou pro Turecko i svět malé příběhy stejně jako ty monumentální.
Muzeum nevinnosti je místo, kde se předměty stávají vzpomínkami a vzpomínky příběhy.“
ředitelka istanbulského Muzea nevinnosti İdil Deniz Ergün
Proč se vydat na výstavu Orhan Pamuk: Útěcha věcí do DOXu?
Výstava uspořádaná v Centru současného umění DOX uměleckou ředitelkou DOXu, paní Michaelou Šilpochovou, je taková nějaká jiná výstava. Láká četnou návštěvnickou veřejnost nesporně právě a především na jméno světově proslulého spisovatele a výtvarníka, tureckého nobelisty Ohrana Pamuka. Zejména v čase, kdy na český knižní trh vstoupilo jeho nejnovější literární dílo v úctyhodném rozsahu 672 (!) stran, zasazené do roku 1901, do tehdejší Osmánské říše, na ostrov „Minger“, označovaný jako perla východního Středomoří, situovaného mezi Krétu a Kypr. Román začíná tím, že právě na tento ostrov, skryta tmou, připlouvá neohlášeně blíže nespecifikovaná, tajemná loď. Posléze se ukáže, že na palubě je převážena dcera čerstvě sesazeného osmanského sultána, princezna Pakize a s ní i její manžel, doktor Nuri a kdoví proč i hlavní hygienik Bonkowski…
Další z předlouhé řady literárních děl tureckého spisovatele uznávaného po celém světě. Co lze tedy asi očekávat na výstavě, která - ještě ke všemu - nese navíc název jiného Pamukova románu - Útěcha věcí…
A aby těch důvodů k návštěvě právě téhle výstavy nebylo málo, přijede ještě ke všemu tento výjimečný spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006, do Prahy u příležitosti této výstavy v DOXu a vypráví tu o svém Muzeu nevinnosti, jež v Turecku založil a samozřejmě i o svém novém románu Morové noci. Mezi tím ještě na sebe prozradí, že původně toužil být malířem…
Tak to už je na jednoho - s dílem Ohrana Pamuka obeznámeného čtenáře - docela dost důvodů, vypravit se na výstavu Útěcha věcí do DOXu.
Vypravit se tam s otázkou v hlavě, zda jde o výstavu o autorovi jako takovém, nebo o jeho literárním díle, či snad o jeho dalších počinech nebo, ano, nebo, snad i o jeho téměř neutušené a teprve na besedě jím naznačené, výtvarné aktivitě?
Nezapomeňme, že Orhan Pamuk je autor dvanácti románů, šesti knih literatury faktu a dvou knih fotografií. Je ale především držitelem Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006 a v roce 2012 otevřel v Istanbulu muzeum nazvané jako jeho román z roku 2008 - Muzeum nevinnosti. A tohle muzeum, je již dva roky po otevření oceněno titulem Evropské muzeum roku 2014.
Tak co že tedy vlastně nabízí tahle výstava s názvem „Orhan Pamuk: Útěcha věcí“, zasvěcená jednomu z nejvýznamnějších evropských autorů, jehož dílo bylo - zatím - přeloženo již do více než 60 jazyků…?
Nezbývá než se pro odpověď vydat na výstavu do DOXu. A pro ty stále ještě váhající, přinášíme vyjádření osoby ve vztahu k výstavě a osobnosti Ohrana Pamuka nejpovolanější, umělecké ředitelky DOXu a kurátorky téhle výstavy, Michaely Šilpochové.
Výstava Orhana Pamuka: Útěcha věcí, podle Michaely Šilpochové
„Literární dílo tureckého spisovatele a nobelisty Orhana Pamuka je uznávané po celém světě, jeho výtvarná tvorba však dosud zůstávala širší veřejnosti neznámá.
Výstava Útěcha věcí nabízí poprvé vhled do autorova výtvarného, konceptuálního i fotografického díla, které je dokladem Pamukova celoživotního zájmu o vztah literatury a výtvarného umění a ve kterém jsou zároveň patrné dva výrazné a nevyčerpatelné zdroje inspirace: literatura včetně vlastní románové tvorby a autorův rodný Istanbul s pohnutou a velkolepou historií sahající od Osmanské říše přes Tureckou republiku až po zánik tradice v ruinách současnosti.
Srdcem výstavy je expozice istanbulského Muzea nevinnosti, které Orhan Pamuk otevřel v roce 2012 a které od počátku koncipoval paralelně se svou stejnojmennou knihou. Fiktivní příběh o nenaplněné lásce Kemala, bohatého syna továrníka, a jeho půvabné sestřenice Füsun je v expozici „odvyprávěn“ prostřednictvím předmětů denní potřeby románových postav. Jednotlivé kapitoly své knihy zde Pamuk proměnil v jakési „kabinety kuriozit“, trojrozměrná zátiší, ve kterých si s dadaisticko-surrealistickým nadšením a citem pro detail pohrává s nejednoznačností vztahu mezi slovem a obrazem a propůjčuje jim tak poetickou sílu.
Stejný přístup použil Orhan Pamuk i ve svých nejnovějších dílech, která vytvořil pro tuto výstavu a v nichž vstupuje do pomyslného dialogu s klasickými díly starých mistrů i moderních malířů, pocházejících ze Státních uměleckých sbírek v Drážďanech a sbírek muzea Lenbachhaus v Mnichově.
Tato díla jsou nejen rozhovorem mezi světem literatury a výtvarného umění, ale i pozoruhodným dialogem dvou kultur.
Součástí výstavy je dílo tureckého videoumělce Aliho Kazmy, Dům z inkoustu, poetický videoportrét literárního i vizuálního díla Orhana Pamuka.
Výstava se koná ve spolupráci
s Orhanem Pamukem,
Muzeem nevinnosti v Istanbulu,
Staatlichen Kunstsammlungen Dresden a
muzeem Lenbachhaus Mnichov.“
… a najednou se ocitáte v románovém světě Ohrana Pamuka
Výstava Orhan Pamuk: Útěcha věcí, nabízí vůbec poprvé vhled do autorova výtvarného, konceptuálního i fotografického díla. Není tedy o něm v popisném slova smyslu, ale pocitovém – prožitkovém.
Podle Michaely Šilpochové je Pamukovo istanbulské Muzeum nevinnosti jedním z vůbec nejoriginálnějších spojení literatury a vizuálního umění.
„Orhan Pamuk se o vztah slova a obrazu zajímá celý život. V případě Muzea nevinnosti se mu podařilo románový čas přenést do prostoru a příběh odvyprávět prostřednictvím obyčejných každodenních předmětů. Tyto předměty současně přibližují život v Istanbulu druhé poloviny 20. století, tedy Istanbulu Pamukova mládí. V širším slova smyslu pak vypovídají i o naší vlastní nostalgii po hmatatelném a konkrétním světě, něčem, co nás stále ještě dokáže vrátit k výsostně lidskému rozměru osobních příběhů.“
Propojení Pamukova Muzea nevinnosti a nejnovějších Pamukových děl, dalo vzniknout putovní výstavě, v níž dochází nečekaným dialogům mezi klasickými díly legendárních malířů s díly malířů moderních. Ale i mezi světem literatury a výtvarného umění a v neposlední řadě také dialogu dvou odlišných kultur.
I když je výstava putovní, neznamená to nutně, že je vždy jen jejím pouhým přenesením. Kurátorka výstavy Michaela Šilpochová, výstavu téhož výstavního materiálu pojala po svém: „Záměrně se nejprve díváme na Istanbul očima Orhana Pamuka a vidíme i krajinu, která ho inspirovala. Výstava jako by sledovala autorův způsob myšlení a vidění. To umožňuje návštěvníkům lépe pochopit Pamukovo umění. Krom toho jsou na výstavě poprvé promítány i dva dokumentární filmy o Orhanu Pamukovi v produkci online kanálu Louisiana Chanel, které laskavě poskytlo kodaňské Louisiana Muzeum současného umění.“
Jak Michaela Šilpochová připouští, bylo pro ni zásadní jediné:
„Přiblížit a zdůraznit jeden z důležitých momentů Pamukovy tvorby – a tou je její ´istanbulskost´. Autor je bytostně spjat s Istanbulem, městem, jehož historie sahá od velkolepé Osmanské říše přes moderní Tureckou republiku až po současnost, kdy jeho kulturu, poezii i všednodennost prostupuje jistý kolektivní pocit melancholie označovaný v turečtině jako hüzün. Tento vztah k jeho rodnému městu se promítá jak do jeho románové tvorby, tak do jeho kreseb, fotografií a samozřejmě samotného Muzea nevinnosti. Další z ústředních momentů, které výstava sleduje, je Pamukův celoživotní zájem o vztah slova a obrazu a způsob, jímž se toto jeho literárně-výtvarné myšlení odráží v jeho díle.“
Součástí naší varianty výstavy, která je v DOXu představován se souhlasem Milánské galerie Francesa Minini. je proto také dílo tureckého videoumělce Aliho Kazmy, nazvané Dům z inkoustu, jež je poetickým videoportrétem literárního i vizuálního díla Orhana Pamuka.
Komentovaná prohlídka samotnými tvůrci
K výstavě Muzea nevinnosti a sekci nejnovějších děl je pro návštěvníky připraven i audioprůvodce. Je nezastupitelný, chceme-li opravdu naplno vstoupit do nitra příběhů, v „kabinetu kuriozit“ představených. A naprosto úžasné je, že celou instalaci komentuje Orhan Pamuk osobně a dokonce i Kemal, hlavní to hrdina románu Muzeum nevinnosti. Bohužel, neznaje jejich jazyk, musíme se spolehnout na český dabing herců Vasila Fridrich a Miloslav Königa.
Text připravil: Richard Koníček
Foto: Marie Kubíčková, DiS.
Orhan Pamuk: Útěcha věcí
21. 11. 2024 – 6. 4. 2025
Kurátorka: Michaela Šilpochová
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
T +420 777 870 219
