O Vzducholodi Gulliver aneb neoblé výročí oblých tvarů dominanty Centra DOX
Kdykoli zavítáme do DOXu, vždy si nenecháme ujít romantické dobrodružství jakým je návštěva snu hodného fantazie Jules Verna. Vzducholoď Gulliver, se tu vznáší jako zhmotnění Genia Loci celého Centra DOX, nad objektem dávné opuštěné fabriky, proměněné díky Leoši Válkovi v ryze současný, přední pražský multikulturní stánek. Na www.www-kulturaok-eu.cz jsme se o Gulliverovi, stejně jako o jeho “otci“ architektovi Martinu Rajnišovi, zmínili vícekrát. I s našimi fotografiemi. Jenže zatím nikdy s námi nebyl náš fotograf Wenca Nikoníček. A to rozhodlo, že se Vzducholodi Gulliver ještě jednou vracíme.
Hledali jsme nejprve „oslí můstek“ jímž by bylo jakési výročí spojitelné se Vzducholodí Gulliver, nebo s jejím autorem, architektem Rajnišem. A nic „kulatého“, či alespoň „oblého“ jako ta vzducholoď, jsme ale neobjevili. První impulz ke vzniku této pozoruhodné intervence do veřejného prostoru byl učiněn v roce 2013 (a to je letos 9 let…). Zakladatel pozoruhodného Centra DOX, Leoš Válka, v tom roce oslovil se svou dávnou vizí, architekta Martina Rajniše, proslulého svými nekonvenčními projekty a realizacemi. Architekt Rajniš, se narodil v roce 1944 (a to je 78 let, taky žádné „kulatiny). A na sklonku roku 2016 (tj. 6 let od té doby) se Vzducholoď Gulliver poprvé „rozlétala“ do světa a vlétla rovnou mezi mimořádné kulturní, myšlenkové i architektonické události naší české kotliny. Takže náš původní záměr věnovat jí článek v roce 2022 proto, že se cosi slaví, pominul. Ale i tak jsme neodolali jejím půvabům tvarovým, technickým i pocitovým.
V každém je kus fantasty
Jsme odchováni romantickými příběhy. Vzletem fantazie a snů o tom, že technika, konstrukce, stavby, lidský mozek, slouží jen dobrému poslání. Odchováni. Dennodenní realita ale pak hovoří o něčem o hodně jiném. Proto se rádi uchylujeme – mnozí tajně, jiní i přiznaně – do našich vnitřních krajin snů a pohody, kdy bylo jinak než je a vše se jevilo ještě pořád okouzlující. A vítáme, každý impulz, jak se k tomu svému úniku před realitou dobrat. Vzducholoď nad Centrem DOX je k tomu přímo ideální příležitostí.
Ostatně tak nějak uvažovali i tvůrci vzducholodi, pánové Válka a Rajniš.
„Příběh vzducholodi Gulliver je příběhem touhy po dobrodružství, tvůrčí svobody, odvahy riskovat a přesvědčení, že i v dnešním zrychleném, přesyceném a předigitalizovaném světě se věci dají dělat jinak. Že se dají plnit sny.“
Lépe to říci nemohli.
Symbol moudra, lidského rozumu a Centra DOX
Jak také autoři uvádějí, tak
„Vzducholoď Gulliver se vymyká jednoznačným popisům a snadno pojmenovatelným kategoriím. Je místem představivosti a fantazie. Místem příběhů, jejich vyprávění a sdílení. Místem, kde čas plyne jinak, kde se dá snížit povrchová rychlost našich životů. Místem mezi nebem a zemí, mezi snem a skutečností, mezi uměním a literaturou…“
… a pak se divme, že jak jen můžeme, tak se k ní a do ní uchylujeme. Třeba jen na krátko, třeba na delší čas, ale vždy ji pak opouštíme „nasáklí“ povznášejícím pocitem, že svět není tak zlý jak se jevil před vstupem. A to je velké pozitivum, i duševní legální doping. Akorát, že to „nasáknutí“ z nás cestou za všedními povinnostmi kvapem okapává. Ale máme alepoň důvod proč se vracet znovu a znovu.
Vždyť, jak také uvádějí autoři:
„Tvar vzducholodě je symbolický. První vzducholodě představovaly optimistické ideály bezprecedentního technologického pokroku a svou pozoruhodnou monumentalitou a hypnotizující důstojností nepřestávaly fascinovat generace i dlouho poté, co zmizely z oblohy. Vždy ztělesňovaly věčnou lidskou touhu létat a zároveň určitý utopický ideál.
I proto nese vzducholoď nad Centrem DOX jméno jedné z nejznámějších postav utopické literatury, Gullivera, cestovatele do vzdálených fantastických světů a neprozkoumaných území, dobrodruha, který díky svým cestám do neznáma, rozhovory s „cizinci“ a poznáváním „jiného“ přináší kritickou reflexi nejrůznějších aspektů lidské povahy.“
Vzducholoď Gulliver, ale není jen artefakt
I to má vedení Centra DOX jasně domyšleno.
„Vzducholoď Gulliver symbolicky zaštiťuje programovou linii Centra DOX zaměřenou na přesahy mezi současným uměním a literaturou, která zahrnuje výstavy, site-specific projekty, diskuze s předními českými i světovými prozaiky, básníky a umělci, programy pro rodiny s dětmi a také vzdělávací programy zaměřené na rozvíjení empatie, kreativity a kritického myšlení.“
Inspirativní funkci této kráse nelze upřít. Ať už jsme zaměření jakéhokoli. Od ryzího vznášení se na obláčku nesením múzami, až po technicky zaměřeného typu, kterého rozněžní konstrukční prvky.
Je dobré zajít co nejčastěji do Centra DOX a pobejt tam. Vždy lze navštívit pozoruhodné výstavy. Ale nikdy nelze odolat návštěvě Vzducholodi Gulliver. A kdo tak neučiní, sám sobě škodí. Zvláště v dnešní neutěšené době a situaci.
Text připravil: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Vducholoď Gulliver
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
Více k arch. Martinu Rajnišovi
M. R. (* 16. května 1944, Praha), český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel atélieru Huť architektury Martin Rajniš. Mezi veřejností je známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Výrazně se věnuje experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti. (Wikipedia)
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/doubravka-aneb-alternativni-rozhledna-od-arch-martina-rajnise/