O co se zasloužil soukromý sběratel Ivan Lendl? aneb když poprvé ve světě vystavujeme sbírku Muchových děl
10. 4. – 10. 9. 2013 
Obecní dům - Praha
Nadační fond Richarda Fuxy připravil v Obecním domě ve dvou výstavních síních unikátní výstavu plakátů Alfonse Muchy ze sbírky bývalého tenisty Ivana Lendla, který ji začal sestavovat od 80. let 20. století. Prohlédneme si Muchovy práce všech tří období umělcovy tvorby pro tisk – pařížského, amerického a českého. Vedle plakátů a dekorativních panó zhlédneme kalendáře, pohledy a odborníky velmi ceněný olejový obraz ´s génii české hudby´.
Vernisáže výstavy se 9. dubna 2013 ve zcela zaplněném 1. výstavním sále, plném nejen celebrit, se Ivan Lendl kvůli pracovní zaneprázdněnosti zúčastnit nemohl (určitě do Prahy prý ještě přijede), tak aspoň poslal svou nejstarší dceru Mariku, aby výstavu zahájila, i když pouze v anglickém jazyce (Marika češtinou úplně nevládne. Ivan Lendl mluví se svými pěti dcerami anglicky, od matky Samanthy se přiučila francouzštinu).
Celou akci moderoval česky jako vždy příjemně uvolňující své posluchače Marek Eben, jenž, jak podotkl v tento tak významný den, vyzval stále usměvavého pražského arcibiskupa Dominika Duku,, aby nám také něco hezkého řekl. A tak jsme nábožně poslouchali, že on pražský arcibiskup Duka ví, že jeho přítomnost na vernisáži je překvapením, že sice nevystupuje sám jako majitel sbírky a že děkuje autorům výstavy a že doufá, že my návštěvnici budeme výstavu vnímat jako určitý přislib do budoucna.
Mimo jiné jsme slyšeli, že Alfonse Muchu a Ivana Lendla mnohé spojuje. Že jejich jména patří k těm, která si cizinci v souvislosti s Českou republikou vybavují mezi prvními. Že oba dosáhli největších úspěchů a společenského uznání nikoli ve vlasti, ale za hranicemi. A především: že oba ve světovém měřítku určovali ve svých oborech styl, který ovlivnil jak současníky, tak budoucí generace - byť Mucha na poli výtvarného umění a tehdejšího designu a Lendl na tenisových kurtech. A na výtku, že Mucha tvořil hlavně pro komerci, jsme dostali odpověď: „Kdyby nebylo komerce, polovinu děl bychom na výstavě neviděli…, protože by vůbec nevznikly.“
„Můj trenér Honza Kukal mě představil v roce 1982 na Davis Cupu Jiřímu Muchovi - a tak to všechno začalo. “ Ivan Lendl
Proč máme výstavu právě v Obecním domě? Protože Alfons Mucha se podílel na malířské výzdobě jeho Primátorského salonu. Protože nežil už v té době v Paříži ani v USA, požadoval se prý i prý příliš velké odměny. Jeden z typických českých závistivců na to prohlásil, že za ty peníze by vymaloval sám celé Staroměstské náměstí. Mucha si nakonec si za vlastní provedení na plátně s ohledem dna vlastenecký záměr a význam stavby (kromě drahého odprodeje kartonových návrhů ) nevzal ani korunu , pouze úhradu za materiál.
„I díky vysoce umělecké práci na tak obyčejných výrobcích dokázal Mucha v lidech vzbudit pocit, !e jsou svědkem a součástí čehosi jedinečného. „
Architektonické řešení výstavy
Abychom celkový dojem z expozice nerušili rozdílem mezi stěnami zaplněnými plakáty a prázdným prostorem, zúžili jsme sály vystavěním předsunutých stěn ze sádrokartonu. Navíc podlahy interiérů jsme pokryli umělohmotným zeleným trávníkem (studio Olgoj Chorchoj), abychom propojili svět umění a sportu.
„Mucha žil historií Slovanstva, takže myslím, že stojí za to sbírku právě v Praze ukázat. A především všechno najednou, nejen jednotlivé části, jak tomu bylo v minulosti.“ Ivan Lendl
- Pařížské období (Paris Period : 1894 – 1904): Desetiletí 1894 -1904 znamenalo rozvoj tvorby Alfonse Muchy na pařížské scéně, který se rychle přenesl do světových rozměrů. Zdánlivě přišel odnikud, podle legendy dokonce z „maďarské pusty“ a zazářil tak přesvědčivě, že se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů art nouveau své doby. Vytvořil průrazný, snadno zapamatovatelný a osvojitelný výtvarný styl, jenž mohl uplatňovat v široké oblasti užitého umění – plakátech, interiérech, dekoracích, výrobků a v divadelních inscenacích a návrzích šperků a v promyšlených architektonických projektech. Alfons Mucha ovlivnil vkus doby, dal mu nový rozměr, vyjádřll její proměnlivost a prchavost. Během období se jen výjimečně dostal k českýlm zakázkám, jako byly plakáty pro Hospodářsko-průmyslovou a národopisnou výstavu ve Vyškově (1902) a pro Hospodářskou, průmyslovou a uměleckou výstavu českého severovýchodu v Hořicích (1903).
Divadlo (Theatre): Hlavní osou Muchovy činnosti (1894 – 1900) se stala spolupráce s divadelní společností Sarah Bernhardtové, pro kterou vytvořil plakát ke hře Gismonda, jenž jej okamžitě proslavil. . Zapůsobil jako zjevení. Něco, co tu ještě nebylo. Mucha naplno využil možností poměrně nedávno významně zdokonalené technologie litografického tisku. Mucha přišel s vytříbenou uměleckou koncepcí, propojující všední a sváteční, světské a náboženské. Navázal na již rozšířený pařížský formát úzkých plakátů, tištěných v téměř životní velikosti, které daly vyniknout hereččině postavě. Navrhoval i originální nezaměnitelné písmo, které je dodnes spojeno s jeho jménem.
- Potravinářské výrobky ( Food Products): Mucha přijal výzvu každodennosti, která znamenala spolupráci s potravinářskými společnostmi, jimž pomáhal uvádět jejich výrobky na trh. Zahájil návrhem na sušenky Lefévre Utile (1896). K některým plakátům Mucha přistupoval jako k obrazům,v nichž reklamní účel ustupoval zdánlivě stranou (alelpři bližším ohledání si povšimneme, že bylo prostoupeny logem společnosti). Známé jsou jeho práce na kojeneckou výživu od Nestlé (1897), čokoládu Ideal (1897) a Suchard (1901).
- Nápoje (Beverages): Mucha navrhoval plakáty pro nejrůznější druhy nápojů – šampaňské, rum, pivo, likéry. Dívky, které v jeho představě většinou tyto alkoholické nápoje propagovaly, se často nacházely na pomezí nebe a země jako novodobé bohyně přinášející vytouženou spásu. Tak jako na plakátech pro sušenky Lefévre-Utile rozvíjel Mucha předmět jako souhru vlnících se vlasů, jež vytvářejí osobitou arabesku vedoucí přes celý plakát, a dlouhé, spadající draperie, do níž se naopak mohly vlasy v některých případech zařezávat jako nůž (1987, Plakát Na Trapistýnku)
- Služby a spotřební zboží (Products and Services): Svými plakáty Mucha obsáhl celé spektrum dobové reklamy, od nabídek turisticky atraktivních míst po nejrůznější chemické prostředky na praní či voňavky. Muchovy plakáty jsou často plné skrytých symbolických narážek.
- Kalendáře (Calendars) Mucha navrhoval kalendáře (část práce pro tisk). Vystavené Muchovy kalendáře jsme před sto lety mívali v domácnostech běžně. Mezi nejstarší práce výstavy uznáváme například kalendář pro firmu Charles Lorilleux z roku 1893, provedený ještě v neorenesančním duchu. Nejzdařilejší kalendáře Mucha vytvořil pro svého hlavního vydavatele Ferdinanda Champenoise. Kalendář Zvěrokruh (1896) s profilem dívky s diadémem obkrouženým motivy zvěrokruhu patřil k nejúspěšnějším Muchovým pracím vůbec.
- Výstavy, časopisy, kultura (Exhibitions, Magaziens, the ARTS): Po roce 1894 se Mucha v Paříži prosadil jako dekorativní umělec. Připojil se ke skupině umělců v Salon des Cent (v roce 1894 se uskutečnila po evropských velkoměstech putovní rozsáhlá výstava s více než 400 katalogovými čísly). Mucha tvořil pro skupinu plakáty a časopisy . V roce 1900 vyzdobil v rámci Světové výstavy pavilony, navrhl plakáty pro pavilony Rakousko-Uherska a Bosny a Hercegoviny.
„Rád bych, aby si milovníci kultury z výstavy odnesli nejenom silný emocionální prožitek, ale také trvalou památku. V Obecním domě jim proto na přání vytvoříme kopie umělcových děl podle jejich výběru v nejvyšší možné tiskové kvalitě, aby jim jejich krása mohla dělat společnost i doma. Velmi atraktivní bude také nabídka hedvábných šátků a šál s muchovskými motivy,“ řekl Richard Fuxa. ((((H*S*W Signall (690,- až 1990 ,- Kč). ))))
- Dekorativní panó (Decorative paneau): Na různých podkladech Mucha vytvářel čtyř- a dvoudílná panó, jež na rozdíl od většiny jeho prací nebyly s reklamou spojeny.
- Documents décoratifs
Pod tímto názvem Mucha vydal v roce 1902 sumu svého dosavadního poznání na 72 samostatných listech, kde shrnul své zásady od roku 1894. Ukázal tak, že novým stylem lze pojmout svět od květiny po lidskou postavu, od obyčejného všedního předmětu až po vyzdobený interiér. Součástí alba byly návrhy na plakáty a jídelní lístky ( + vlastní písmo). Album sloužilo jako učebnice, pomocí níž jsme mohli styl šířit nejen do škol (moje matka jej používala rovněž při studiu v Dívčí škole, nic netušíc jsem kopie prodala do antikvariátu). Styl „le Mucha“ či nejznámější secese představuje styl, kdy Alfons Mucha přecházel přímo mezi empirickým napodobením a krajní stylizací téhož jevu. Podtrhl tak protichůdné možnosti zobrazení. V roce 1905 následoval soubor…
- Figures Décoratives, kde zachycuje vztah ženského těla a ornamentu
- Americké období (1904 – 1910): V tomto docela krátkém období, kdy v roce 1904 již unavený Paříží Alfons Mucha odjel do USA, protože cítil, že by už jenom opakoval jen sám sebe. Omezil své dekorativní návrhy kromě návrhu na mýdlo Savon Mucha (1907). V Chicagu a New Yorku vedl kurzy kresby. Jinak maloval podobizny místní honorace. A v té době také provedl plakát pro Pojišťovací banku Slávia (1907).
- České období (1910 – 1935): Alfons Mucha se ve věku svých 50 let vrátil do Čech, protože chtěl zrealizovat a namalovat Slovanskou epopej. Po vzniku samostatného Československa kromě výzdoby Primátorského salónku Obecního domu navrhl první známky a bankovky našeho státu. Plakáty už dělal spíše jen pro dobročinné účely, např. pro propagaci sokolských sletů a Slovanské epopeje. Zakázky pro Svatovítskou katedrálu samozřejmě neodmítal.
V roce 1939 byl v březnu zatčen gestapem, pak byl propuštěn po několika dnech.
Zemřel v Praze 14. 7. 1939.
„Celkový přínos výstavy však vidím v souhrnu práce pro barevnou litografii. Ucelenost sbírky nabízí ukázku obrovského tvůrčího rozpětí a šíři Muchova záběru. Odhaluje vysoké umění, které je jedinečné ve své stylizaci a neopakovatelnosti. Ke každému plakátu, obalu, reklamě přistupoval malíř jako k obrazu. Prostřednictvím své tvorby dokázal do běžného života přenést i sakrální tématiku,“ vysvětluje Karel Srp.
Obecní dům
Nám. Republiky 5
111 21 Praha 1
e-mail: info @obecnidum.cz
kurátor Lendlovy sbírky: Jack Rennert
kurátor výstavy: Karel Srp
Otevřeno: denně od 10. 00 do 19.00 hodin
Vstupné:
plné : 180 Kč
snížené: 90 Kč
rodinné: 350 Kč
- V první výstavní síni můžeme setrvat u videa ´Návrat domů´ od Michala Herze o délce 26 minut.
- Bezbariérový vstup!
- Podle mé zkušenosti získané hned 1. den výstavy upozorňuji návštěvníky, že je o výstavu nebývale velký zájem. Počítejme tudíž s větší frontou na vstupenky!
- Přeji všem návštěvníkům příjemný zážitek…!
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet