Norman a duchové (ParaNorman) aneb zombie komedie pro děti
Norman a duchové (ParaNorman) aneb zombie komedie pro děti
Kreslený film Norman a duchové nabízí spoustu charakteristických postav lidí, dětí i zombie. Skvěle je vykreslena hlavní postavička Norman Babcock, jedenáctiletého chlapce, které mu vlasy chtějí z hlavy jakoby uletět. Nad modrýma kulatýma očima se klene široké vážné obočí a jeho komický portrét doplňují obrovské uši.
Narodil se nám podivín! Povídá si s duchy!
Když se v malém městečku, v Ospalé Lhotě, narodil milujícím rodičům syn Norman se zvláštní schopností, řekněme s šestým smyslem, začaly se dít podivné věci. A to mu zůstalo. Vůbec má rád horory a zombie. A rád si povídá s mrtvou babičkou.
Všichni z městečka považují jedenáctilého Normana za podivína. A nemůžeme se vůbec tomu divit. I my se divíme, když si Norman cestou do školy povídá s duchy lidí i zvířat, se všemi, kteří nedávno odešli ze světa, které vidí jedině on, a protože se umí s nimi na lecčems dohodnout, snaží se, aby to na veřejnosti nikdo nedozvěděl. Ale ta jeho schopnost se v aktuální, velmi prekérní situaci, která, když později nastane, náramně hodí!
Norman se svými kontakty s podsvětím nerad chlubí. A ve škole? Tam ho děti a spolužáci šikanují, na jeho skříňku pravidelně škrábou slovo FREAK (cvok), což Norman pravidelně po příchodu do šatny smazává. Ale není mu to nic platné. Děti jsou se svou šikanou vůči spolužákům kruté stejné na celém světě, jsou ve své nevinnosti patřičně kruté.
Norman propadá smutku
Než se ale Norman postaví do čela místního odboje proti živým mrtvým, musí ještě kromě šikany ve škole leccos skousnout, což se stává většině dětí s nálepkou podivína a mimořádnými schopnostmi. Rodiče ho nechápou, starší sestra Courtney jím pohrdá, a jediný, s kým vychází, je tlusťoch Neil, jemuž také píší po skříňce zase nápisy FATTY (tlustý), s nímž taky nikdo jiný nekamarádí, ale Neil bere šikanu s humorem mu vlastním. 
Zbavíme se zombíků?
Navíc se ve městečku konají přípravy na oslavy 300. výročí procesu s čarodějnicí (rok 1712), která byla odsouzena, jak se dozvíme, nevinně, a tak to všechno vzniklo, ta kletba, která hrozí všem z Ospalé Lhoty . A kdo zachrání malé městečko, Ospalou Lhotu, když ho přepadne horda zombíků? Neohrožený hrdina se jmenuje Norman. Jeho život nabere zcela netušený směr, když mu podivínský strýc prozradí, že městečko co nevidět stihne pradávná kletba a že právě on ji může díky svým záhrobním komunikačním schopnostem zastavit. Než se Norman rozhodne, jestli se chce nebo nechce stát hrdinou, začnou mrtví vylézat z hrobů a děsit vše živé. V tu chvíli se v Normanově hlavě vylíhne nápad, jak je vrátit do stádia věčného odpočinku. Ví však, že sám to nezvládne. Jenže realizujte teoreticky dokonalý plán, když máte v partě vyděšeného tlusťocha, jeho staršího bratra, který má místo mozku svaly, sestru, jehož ho nepokrytě balí, a největšího sígra ze školy? A když nás kromě zombíků honí i policajti a spoluobčané, kteří právě přestali mít úctu k mrtvým?
Co můžeme ještě vidět?
Samozřejmě nechybí časté atributy amerických filmů - automobilové honičky, mluvící stromy, divoká noční bitka mezi občany, strhující podívaná na znesvářené bojůvky před muzeem, hon na zombie, bleskurychle se rozpadající povrch země (jak podle scénáře z filmu Doba ledová), dojímavý projev Normana a jeho sestry Courtney před rozlíceným davem… odpuštění všem viníkům – soudcům , kteří při procesu s údajnou čarodějnicí pochybili… love story .. a to vše v akčním provedení .
Jak to všechno vzniklo?
Nápad na zombie komedii pro děti se v hlavě Chrise Butlera zrodil v době, když pracoval na storyboardech na Oscara nominovaného filmu Koralína a svět za tajnými dveřmi. „Asi jako každého mě bavil seriál Scooby Doo, jen jsem chtěl, aby strašidla zůstala strašidly a nebyli to převlečení lidé. Také jsem si říkal, jaké by to bylo, kdybych si ještě někdy mohl popovídat s babičkou, a z těchto dvou linek vznikl scénář, který je strašidelný a přitom vtipný, plný dobrodružství a akce. A zároveň se v něm může každý najít,“ říká režisér a scenárista Chris Butler.
Hlavní myšlenka filmu podle producentky Arianne Stuner spočívá v tom, že je naprosto fajn, když se člověk odlišuje od „davu“. Tím se ostatně řídili i tvůrci, kteří se v záplavě digitálně animovaných filmů rozhodli Normana natočit tradiční metodou loutkové animace, díky níž je prý 3-D efekt skutečně „bulvyrvoucí“.
Co bychom si měli pod pojmem zombie představovat?
Zombie jako oživlá mrtvola (či nemrtvý) je bytost oblíbená především v hororech.
Přečtěme si, co na to říká Wikipedie
jako neutrum s výslovností [zombi], používá se ale i Zombie (v češtině původně kodifikováno jako maskulinum a femininum, přičemž nejčastější je femininum a převažuje výslovnost [zombí], někdy [zombije];
Slovo zombie pochází patrně z afrického zumbi (fetiš v jazyce kikongo) nebo z nzambi (bůh v jazyce kimbundu, jiný výklad: přes luisiansko- nebo haitsko-kreolského zonbi z bantuštiny, podobné s kimbundským nzúmbe duch a do češtiny bylo přejato z angličtiny; je možné narazit i na méně častou podobu zombi. Tento termín rozšířil William Seabrook na konci 20. let 20. století ve své knize The Magic Island.
Pojem zombie se odvozuje od kultu voodoo, ve kterém označuje úplně zotročenou osobu nejčastěji pod vlivem omamných látek, slepě či nevědomě vykonávající příkazy jiného člověka, který ji ovládá. Takto byla zombie chápána v kultuře od druhé poloviny 20. let 20. století až do konce 60. let, kdy byl natočen film Geroge Romera Noc oživlých mrtvol (The Night of Living Dead, 1968), ve kterém byla zombie ukázána jako nemrtvý: mrtvola, která vystupuje z hrobu a snaží se uspokojit svou touhu po krvi pojídáním čerstvého lidského masa nebo mozku. Po úspěchu Noci oživlých mrtvol se takovýto obraz zombie rozšířil v masové kultuře a dnes už si málokdo spojuje zombie s voodoo, protože se nemrtví chápou ve stylu Romera - je možné se s nimi setkat ve filmech (následující série filmů s oživlými mrtvolami nebo současné filmy pro mládež, v nichž jsou zombie zabíjena velmi spektakulárním způsobem), v počítačových hrách (např. Resident Evil, Postal2: Apocalypse Weekend, BloodRayne, Doom 3, Stubbs the Zombie - hra, kde naopak hráč hraje za nemrtvého), RPG her (např. All Flesh Must Be Eaten - hra, ve které je hlavní myšlenkou vystupování zombie) a také v literatuře.
Nekromanti
Houf zombie v moderním hororovém filmu Zombie a podobné bytosti podle některých pověr přivolával nekromant (anglicky necromancer) a oživeným mrtvolám zadával příkazy. Stvůry byly jeho sluhy a nemohly se mu protivit, neboť byly plně v jeho moci a on byl jejich vládcem. Podle některých bylo možné nemrtvé zabít jedině useknutím hlavy anebo jakýmkoli způsobem je ničit nebo poškozovat. Některé zdroje tvrdí, že je bylo možné zabít stejně jako normálního člověka, ale že zombie byly mnohem odolnější, a bylo proto třeba mnohem většího úsilí k jejich zabití. Kdysi se tvrdilo, že nejúčinnějším způsobem, jak se zbavit nemrtvého je zabít nekromanty, kteří je oživili. Ve chvíli jeho smrti všechny stvůry padly mrtvé k zemi.
Zombie v náboženství voodoo
Zombie, v šeru, na poli cukrové třtiny na HaitiPodle vyjádření vyznavačů voodoo (hlavně z Haiti a z jihu USA) kněží: hougan, mambo nebo bokor mohou zabít člověka a několik dní po jeho pohřbu jej znovu navrátit k životu. Ve skutečnosti to však není živý člověk, ale jen jeho tělo, obývané jedním z duchů smrti Guédé. Taková živá mrtvola, bez vlastní vůle, (na Haiti také nazývaná cadavre - mrtvola) je používána k různým pracím na poli a v hospodářství. Jestliže zombie požije sůl nebo něco slaného, uvědomí si, že vlastně nežije a vrací se na hřbitov, kde se zahrabe zpátky do svého hrobu. Víra v zombie je na Haiti všeobecně rozšířená. Aby se z mrtvého nestala zombie, probodává se kůlem nebo se jim usekávají ruce a nohy. Rodina pak po pohřbu několik dní hlídá hrob.
Existuje mnoho nepotvrzených teorií týkajících se zombie; podle jedné z nich jsou to lidé, které kněží omámili narkotiky nebo jedy (např. atropinem, hyosciaminem, tetrodotoxinem).
Na Haiti je také jiný druh zombie, tzv. astrální zombie (astral), tedy ztracený duch zemřelého, který se dostane do vlivu kněze voodoo. Kněz pak drží takovou zombie zavřenou v hliněné nádobě nebo lahvi a vypouští ji jen k vykonání dílčího úkolu.
Zombie v kultuře skupiny Iron Maiden
která je známá také díky maskotovi Eddiemu, jenž se vyskytuje na téměř všech albech a singlech skupiny. Přestože na obalech je zobrazován velmi rozmanitě (například příšera vrostlá do stromu, Satan, aj.), jeho nejčastější podoba je právě podoba zombie
Zombie (píseň)
je píseň od irské skupiny Cranberries z roku 1994 (album No Need to Argue) o nepokojích v Severním Irsku, jež se stala v mnoha zemích velmi oblíbenou; vzniklo také několik jejích coververzí.
******
USA – 2012; UIP- Universal
Scénář: Chris Butler
Režie: Chris Butler, Sam Fell
Hudba: Jon Brion
Kamera: Tristan Oliver
V českém znění hrají: Jiří Köhler, Martin Draxler, Otakar Brousek ml., Michal Holán, Terezie Taberyová
Doporučená přístupnost: přístupný
Žánr: barevně animovaná komedie
Délka filmu: 93 min
2D i 3D Cinema
Premiéra 6. září 2012
Hodnocení: 80 %
Žebříček návštěvnosti amerických filmů podle serveru boxofficemojo.com během uplynulého víkendu - na třetím místě se umístil animovaný film Norman a duchové s tržbami 8,5 milionu dolarů.
Závěrem
Film bych doporučila dětem až od jejich 9 až 10 let, protože si nemyslím, že by mladší diváci, odchovaní filmy typu Tom a Jerry, pochopili neustále se měnící, přitom velmi akční zápletky s vysokými, hrozivě vypadajícími zombíky, kteří jsou navíc vykresleny v mnoha odstínech nevýrazných, především šedých barvách. Děti snad mají pestré barvy rády, aspoň já si to myslím! A proto také dítko vedle mne po příchodu strašidelných zombíků spokojeně usnulo!
Ing. Olga Koníčková
Foto: Bontonfilm