Noc kostelů 2020 aneb tentokrát u Milíče z Kroměříže či Prostě my…
Sborový dům Milíče z Kroměříže - Praha/Chodov
12. 6. 2020/18.00 hodin
Noc kostelů se u nás koná od roku 2009. Cílem je neformálně i nefarníkům přiblížit zákristii, stavbu, aktivity, církevní život a křesťanství vůbec. Proto jsou v daný večer a noc otevřeny kostely mnoha křesťanských církví, v nichž se konají koncerty, prohlídky, workshopy i divadelní představení. Návštěvníci mají jedinečnou šanci spatřit neveřejné prostory a klášterní zahrady, zahrát na varhany, vstoupit do věží i krypt a nasát atmosféru právě navštíveného kostela.
Od počátku po dnešek
Noc kostelů vznikla v roce 2001 v Německu. K nám přišla z Rakouska v roce 2009. To se tu otevřelo 939 kostelů. A zájem byl veliký. V roce 2011 bylo evidováno přes 300 tisíc návštěvníků. V roce 2015 se akce zúčastnilo 1483 církevních objektů a návštěvníků bylo půl milionu. Letošní rok Noc kostelů poznamenala pandemie koronaviru, ale i tak se konala.
Noc kostelů 2020
Letos Noc kostelů 2020 připadla na 12. 6. 2020 a v pořadí svého konání byla již dvanáctá. Stejně tolika jsme se zúčastnili. Jen z ´mladických´ let to byly tři kostely za večer. V současnosti jsme se postupně smířili s usedlejším programem. Přes dva kostely za noc jsme dospěli k jedinému. Neopakujeme je a stále je z čeho vybírat. Každou noc začíná vyzvánění zvonů. Pak se objekty otevřou a nabízejí svůj program v ekumenickém duchu. Koncerty, výtvarné dílny, hry pro děti, komentované prohlídky i čas k modlitbě a ztišení.
Sborový dům Milíče z Kroměříže
Letos jsme volili Sborový dům Milíče z Kroměříže, moderní kostel. Autorem projektu je Jiří Veselý a Sborový dům byl vystavěn v letech 2003 - 2006. Nachází se na Chodově v Donovalské ulici, naproti, jen přes cíp parku, známé Chodovské tvrzi. Důvodem byl fakt, že jsme častými návštěvníky Chodovské tvrze a jejích výstav, o nichž na www.www-kulturaok-eu.cz referujeme a vždy si říkáme, že kostel naproti jsme ještě nenavštívili.
Sborový dům Milíče z Kroměříže je církevní a společenské centrum Jižního Města, patří sboru Českobratrské církve evangelické a jeho věž z něj dělá skutečný kostel.
Spořilovský evangelický sbor měl k dispozici původní Sborový dům i před tímto moderním, za Spořilovem směrem k Dolním Roztylům. Sloužil potřebám od roku 1958. Výstavbou spořilovského sídliště a zástavbou Jižního Města se ale zvýšil počet farníků tak, že starý Sborový dům kapacitně nestačil. I z hlediska dostupnosti pro celou lokalitu nebyla vhodná ani jeho poloha.
A tak se od 80. let 20. století řešil vznik nového, většího a vhodněji umístěného kostela. Správná doba pro tyto úvahy ale přišla až po 1989, kdy se Sboru a místnímu zastupitelstvu zdařilo najít vyhovující místo ke stavbě. Nakonec na Spořilově nový Sborový dům ale nevznikl a pozemek byl poskytnut jiné církevní stavbě. Další řešení navrhlo na přelomu nového století Azylové centrum Chodov, s nímž sbor spolupracuje od roku 1998. Nabídlo, aby nový sborový dům stál v jeho areálu. S tím souhlasila Praha 11, také hlavní město se k souhlasu přidalo. V roce 2002 získala stavba stavební povolení, v roce 2003 byl položen základní kámen a v roce 2006 se Sborový dům otevřel. Starý Sborový dům a faru sbor prodal a prostředky zčásti kryly náklady domu nového.
Něco o stavbě Sborového domu
Tvar Sborového domu reflektuje kulatou Chodovskou tvrz i pravoúhlý půdorys azylového centra. Má dvě patra, je zčásti podsklepen a má podkroví. V hlavním sále ve tvaru kruhové výseče dominuje obřadní stůl uprostřed kruhu. Kolem se ve výseči směrem k východu ze síně, nalézají řady sedaček pro sbor při bohoslužbách. Kapacita sálu je 170 osob. Vlevo jsme spatřili malebné varhany a půvabnou kruchtu. Tam se konají i křty. Interiér kostela zdobí osm vznosných spirituálních obrazů od ak. malířky Jiřiny Adamcové. V 19 metrech vysoké věži jsou umístěny dva zvony, Marie a Marta. Při otevření Sborového domu jsme je ale zvonit neslyšeli. Celý Sborový dům je bezbariérový. Na jihozápadní straně k Domu přiléhá dvoupodlažní čtyřpokojový byt duchovního s pracovnou a samostatně vybaveným pokojem pro hosta.
Ve Sborovém domě jsou místnosti nutné k činnosti sboru. Po vstupu do Domu, před obřadní síní, je půlkruhová vzdušná a světlá vstupní hala, k sálu přiléhá klubovna, šatna, v hale je k dispozici sanitární vybavení, kuchyně a v patře se nacházejí další klubové místnosti. Suterén skrývá hospodářské a technické zázemí, další klubovnu Sborové mládeže i sklad sportovních a turistických potřeb. V podkroví je nainstalováno vzduchotechnické zařízení a nechybějí i další skladovací prostory. Schodiště propojuje všechny úrovně stavby a v objektu je také výtah.
Ve Sborovém domě se konají nedělní bohoslužby CČE, biblické hodiny a hovory o víře, ale také kulturně-společenské akce. Od roku 2008 tu působí především mateřské centrum Pramínek.
Proč Milíč z Kroměříže?
Milíč z Kroměříže (*1325 Kroměříž, +1374 Avignon) byl notář české královské kanceláře. Proslul hlavně jako populární pražský kazatel. Vnímán je jako největší český reformní kazatel 14. století a připomněl ho i Alfons Mucha svým obrazem Jan Milíč z Kroměříže ve Slovanské epopeji.
Milíč jako notář za vlády Karla IV. provázel panovníka i na jeho misích. V roce 1363 se ale vzdal funkcí, jal se kázat česky a žít životem luzy. Podlehl asketismu - zejména na duchu - a označil panovníka za Antikrista. Karel IV. ho za šíření tohoto obvinění v roce 1366 uvěznil.
Po roce však Milíč na vlastní žádost odešel do Říma, za papežem Urbanem V., jenž ho ale dal také uvěznit. I on ho posléze propustil.
Milíč se vrátil do Prahy a zase kázal. V roce 1369 znovu zamířil do Říma a zase se k nám vrátil. V roce 1372 založil na Starém Městě, v dnešní Bartolomějské, v budově, již přeměnil z veřejného domu v kazatelskou školu a útočiště kajících se prostitutek, tzv. Dům Jeruzalém.
Sám pak kázal pražským prostitutkám a prokazatelně pomohl asi 200 z nich k novému způsobu života. Kapli v Domě Jeruzalém zasvětil symbolicky sv. Máří Magdaleně, kající se prostitutce. Navzdory zvyklostem se jal podávat eucharistii při každé mši, tedy denně. Tehdy se ale podávala pouze ročně. Tato jeho praktika získávala podporu a koncem 14. století se stala v Čechách dokonce běžná. V církevních kruzích to ale vzbouzelo nevoli. Otázka eucharistie se stala hlavním bodem české reformace, počátku 15. století. Následně bylo totiž zavedeno dokonce přijímání pod obojí, a pak i pro děti.
Také Milíčova kritická kázání byla prapočátkem vzniku husitství. Obracel se totiž hlavně na chudé, a to česky. Jeho žáci a následovníci se po jeho skonu soustředili ve známé Betlémské kapli… Milíč byl myšlenkově nový a původní, ale vždy v rámci katolické víry.
A dojmy návštěvníků Sborového domu v Noci kostelů?
Rozhodli jsme se správně. Někdy je méně více. Po vstupu a individuální prohlídce Sborového domu jsme byli vybaveni informačními materiály a usedli v obřadní síni. Ne ani tak znaveni jako osloveni atmosférou síně. A její nespornou architektonickou a výtvarnou krásou. Od 19 hodin se zde měl konat koncert a zájemci se zvolna scházeli a postupně zaplňovali místa. My shlíželi na obrazy Jiřiny Adamcové a poslouchali zpěv. Ano, než začal koncert, pěvecký soubor se ve vedlejší místnosti za odsuvným paravánem rozezpívával. Chystali ohlášený Koncert pěveckého sboru Prostě my a v programu nechyběla výzva, abychom si s nimi přišli zazpívat. Zpěv není rozhodně naše silná stránka, ale v zákulisí neviditelný, leč v sále dobře slyšitelný koncert napovídal, že se asi veřejnost bude moci přidat, neboť na repertoáru byly jak písně lidové, tak vánoční a samozřejmě i chrámové, i když v latině. My si ale vychutnávali prostor a čas k meditaci a ještě před koncertem jsme uvolnili svá místa ostatním příchozím…
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková