Úvod > NGP: V hloubce a po povrchu aneb devatero cest do hlubin historie prostřednictvím deskových obrazů a středověkých soch

NGP: V hloubce a po povrchu aneb devatero cest do hlubin historie prostřednictvím deskových obrazů a středověkých soch

09.01.2023 18:48

V hloubce a po povrchu

6. 12 2022 – 23. 4. 2023

Klášter sv. Anežky České

Tomografie je strukturní zobrazování zkoumaného objektu, aniž by tím došlo k jakémukoli fyzickému narušení celku.

Použitý přístroj se nazývá tomograf a výsledný obraz - tomogram.

Tomografie je dnes už běžně používaná v lékařství, v biologii, geofyzice a řadě dalších vědních oborů, včetně archeologie, a také – a o tom je i výstava nazvaná “V houbce a po povrchu“ - v umění.

Proces se nazývá „tomografická rekonstrukce“ a spočívá v tom, že vyzařované paprsky procházejí vyšetřovaným předmětem.

Přístroj umožní jejich zachycení a vyhodnocení různosti intenzity procházejícího záření.

Prozáření je vedeno ze stovek úhlů, čímž umožní stovky různých projekcí pro závěrečné vyhodnocení na speciálním počítači do tomografu vestavěném.

Historik umění, ze vzniklých výsledků - podobně jako lékař z rentgenu – odvodí historii daného díla, objeví jeho skryté vrstvy a vady, jež by - neřešeny - vedly k poškození díla.

Jak se vzdělávat hrou

Dávné a okřídlené tvrzení hlásá, že škola má být hrou. Slavný a pravdivý (leč ne vždy dodržovaný) výrok je připisován samotnému „učiteli národů“ Janu Amosu Komenskému. Kurátorka komorní výstavy věnované praktickému využití tomografie v umění, Štěpánka Chlumská, není sice dalším Komenským, a přesto výstava, kterou v Anežském areálu pro diváky připravila, je přesně v duchu dávného hesla. Škola hrou.

Na pouhých devíti ukázkách se dozvídáme – srozumitelně, přehledně a logicky – připravené odpovědi na námi ještě ani nevyřčené otázky.

To je část didaktická, to je ta zmíněná škola. A kde je druhá část hesla - hra - při tom našem vzdělávání se?

V malé „bojovce“, kterou podstoupí každý, kdo přišel na výstavu „V hloubce a po povrchu.“ Důvodem je zábavný, ale také trochu záludný fakt, že oněch devatero zastavení je rozptýleno do už tak prostorově a komunikačně členité rozsáhlé expozice Středověkého umění v Čechách a ve střední Evropě z let 1200 ⁠– ⁠1550.

Při hledání jednotlivých zastavení, jsou návštěvníkům samozřejmě k dispozici ochotně nápomocné a všudypřítomné hlídačky jednotlivých sálů celé expozice, ale dát se vést a postrkovat, by nebylo ono a nečekala by nás ona „bojovka“ s hledáním devíti zastavení. Kouzlo je tedy právě v tom, že - kdo hledá, ten nakonec i najde.

Malou, no, spíše velkou, nápovědou jsou nám specifické panely - ne však vždy hned už na dálku patrné – avizující místo objevu dalšího z devítky zastavení.

Takováto forma instalace poučné výstavy tak plní hned několik cílů.

Především nevyžaduje reinstalaci stávající - stálé - expozice pro relativně nevelkou výstavu, či spíše podvýstavu, o tomografických metodách a výsledcích.

Nenarušuje logický sled celkové vystavené sbírky Středověkého umění.

Není třeba jednotlivé ukázky z devatera o tomografii vytrhávat z celkového kontextu.

Přiměje návštěvníka specializované výstavy – chtě nechtě – absolvovat celou expozici.

Ale naopak, z pohledu diváka, získává divák - v ceně vstupného na speciální výstavu, jako „bonus“ - možnost vidět celou expozici.

A v neposlední řadě, jde opravdu o milé zpestření a odlehčení celkového vzdělávacího zážitku hledáním aktuální a střednědobé podvýstavy, v rámci celé stálé expozice.

Tím hledáním se ale stává výstava po instalační stránce i výstavou rodinnou, protože se při ní mohou rodičům hrdě předvést - coby úspěšní objevitelé - jejich ratolesti.

Jak charakterizuje výstavu její kurátorka Mgr. Štěpánka Chlumská

Že kurátorkou této výstavy je Mgr. Štěpánka Chlumská, jinak též hlavní Kurátorka Sbírky starého umění už bylo řečeno. Jak ona charakterizuje svoji výstavu, předkládáme nyní.

„Komorní výstava „V hloubce a po povrchu“ představuje v expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200 ⁠– ⁠1550 výsledky poutavého mezioborového projektu věnovaného metodě výpočetní tomografie při průzkumu děl starého umění.

Mnozí z nás mají přímou zkušenost s vyšetřením na medicínském tomografu, k čemu jsou však tomografické přístroje využitelné ve sbírkách Národní galerie?

Zobrazení objektu pomocí tomografu převyšuje mírou informace zobrazení pomocí rentgenu. Poskytuje totiž detailní záznam vnitřní struktury v různých hladinách ⁠–⁠ po jednotlivých vrstvách. Lze tak například podrobně zaznamenat průběh poškození i technologické detaily, jakými jsou spoje či struktura užitých materiálů.

V rámci grantového projektu podpořeného Ministerstvem kultury ČR (NAKI II), na němž spolupracoval Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, Ústav technické a experimentální fyziky Českého vysokého učení technického v Praze a Národní galerie v Praze, bylo zkoumáno několik soch a obrazů, na nichž bylo možno ověřit přínosy, ale i limity výpočetní tomografie pro průzkum děl starého umění.

Jaký je koncept této komorní výstavy?

V devíti zastaveních se návštěvník může podrobněji seznámit s tím, proč a s jakým výsledkem byla vybraná díla metodou výpočetní tomografie zkoumána.

Díky dokumentaci z průzkumů si lze lépe představit, jaké indicie nám poskytuje dílo samotné a kdy musíme hledat oporu v moderních průzkumových metodách.

Po seznámení s tématem v úvodní části expozice následují příklady užití této metody u konkrétních památek deskového malířství a sochařství v prostorách expozice.

Součástí výstavy je i otevřený dětský ateliér, inspirovaný tématy průzkumu uměleckých děl ve sbírkové praxi.“

Text připravili: Mgr. Eva Sochorová, Marie Kubíčková, DiS. a Richard Koníček

Foto: Marie Kubíčková, DiS. (9 x) a Wenca Nikoníček (1 x)