Několik výstav v Karlin Studios aneb jak vystavíme konec ágonie?!

05.09.2016 11:52

Karlin Studios - Praha

3.  – 30. 9. 2016

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Karlín Studios se stěhují a jejich prostory se stávají místy k přenášení,

hledání, rozbalování a opětovnému balení

 

 

 

 

 

PAS: Vít Havránek/Jiří Skála/Tomáš Vaněk: Můžem, ale nevíme jak

3.  – 30. 9. 2016

Po 7 letech aktivuje svoji činnost skupina PAS (Produkce Aktivit Současnosti).

Vít Havránek, Jiří Skála a Tomáš Vaněk se setkali při příležitosti konceptu tzv. měkké výstavy. Poslední výstavy v místě, kde končí svou činnost instituce Karlin Studios. Ústředním tématem je práce s objektem a jeho obalem jako nositelem neurčité touhy.  Schránka, ve které předmět přebývá, ukrývá se; z důvodu ochrany či přepravy z jednoho místa na druhé. Zároveň je karton a izolepa synonymem pro napětí a očekávání náhlého setkání s něčím novým nebo použitým (jak revoluční!), především pak s něčím, co jsme ještě neviděli a nedrželi v rukou (jak nedůvěryhodné!)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Karlin Studios se stěhují a jejich prostory se stávají místy k přenášení, hledání, rozbalování a opětovnému balení.

Tato představa nenechala PAS v klidu. Skupina se vydala na cestu za místem, pohybem, významem, za příležitostí ke hře; s věcmi a obaly, které každou chvíli dovedou měnit své významy.

 

James Lewis: Myší úklid

3.  – 30. 9. 2016

Patafyzika je literární hnutí argumentující existenci reality, s výjimkou případů interpretační projekce fenomenálního pohledu – které říká, že realita není nikdy taková, jaká je, ale vždy jako by byla.

Otázka: Může být fiktivní realita aplikovatelná na koncept architektury? Může se architektura stát imaginární?

K přezkoumání a analýze této otázky se výstava zabývá konceptem patafyzické reality v kreslených filmech a pracuje s následující epizodou: zasazena do domu Mammy Two Shoes je epizoda Myší úklid 38. kresleného filmu Toma a Jerryho. Tento díl, jehož název odkazuje k domácím pracím, sleduje ubývání domu během vzrůstajícího boje mezi kočkou a myší.

Divák je během rozvíjejících se scén prováděn uspořádáním místností, které podle všeho dávají smysl architektonicky, nicméně tato imaginární budova – epicentrum zápasu mezi kočkou a myší a metafora pro společné bydlení a sociální prostor – byla povrchně přizpůsobena souborem pravidel, jež fungují ve fiktivní i skutečné realitě. V tomto případě dává budova smysl z architektonického hlediska, ale ne z topografického. Je možné nakreslit plán domu Toma a Jerryho? Nebo je to psychický prostor, nikoli architektonický?

Architektura zde tvoří pozadí a zároveň sociálního jmenovatele. Tato budova definuje okolnosti a podmínky pro sociální interakci v kresleném filmu a její funkce je založená na přehnaně jasné porušení fyzických a biologických zákonů. Jako diváci jsme touto fikcí zcela uchváceni. Zákony gravitace, sociální konvence, času a morálky jsou převráceny – Tom ani Jerry neumírají, jsou plni neomezené energie, mají schopnost se stále vznášet a nikdy netrpí následky stárnutí.

Při sledování Toma a Jerryho je možno vidět 4 alternativní reality amerického domu: dům ve vztahu k lidskému tělu, dům ve vztahu k velikosti kočky, dům ve vztahu k velikosti myši a dům ve spojení s velikostí objektů v něm, konečný paralelní svět je ten, který je ve vztahu k velikosti domu. Tyto 4 možné modely existují simultánně a společně jsou archivovány v naší protetické paměti.

 

 

Nina Kettiger, Saliva/Lukáš Hofmann, Tomasz Skibicki: What's that dirt under your nails made of?

3. -  18. 9. 2016

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

´What's that dirt under your nails made of?´ je podmanivou instalací a performativním projektem vypracovaným Tomaszem Skibickim, Lukášem Hofmannem / Saliva a Ninou Kettiger. Jeho cílem je představit a přehodnotit primární ideje civilizačních struktur.

Esoterické metody, posílující vaginální vykuřovací techniky, obřady a léčení, objevování nových forem požití znalosti a moudrosti přispějí k propojení se s energií. Událost obsáhne alternativní metody individuálního a univerzálního přežití. Publikum je vtaženo do dějství prostřednictvím řady čtení, instalací, ceremonií a samostojných performancí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce se koná v soon-to-be-demolished Karlin Studios. Umělci reagují na tuto situaci kontemplací nad tématem Armageddonu a Přežití a nabízí náhled, jak udržitelným způsobem zachovat duchovní i fyzickou soudržnost.

Množství přizvaných umělců přispělo k inkluzivním mechanismům komunity.

Projekt vznikl v rámci cyklu « Konec Ágonie » pořádaném Karlin Studios.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Agnieszka Grodzińska: Open Studio

2. – 4. 9. 2016

Vyšplhali jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz do horního patra Karlin Studios a objevili  jsme ateliér rezidentky  Agnieszky Grodzińské (* 1984).  Autorka přetvořila svůj zájem o témata jako věda, umělecká výchova, disciplína a zkoušení mezi tutorem a vyučovaným do umělecké scénografie svého studia. Její prezentace je zde určitou vizuální antropologií. Autorka, která žije a pracuje v Poznani,

pracuje s fotografiemi nalezenými v pražských antikvariátech, vytváří instalace inspirované formami a motivy, se kterými se setkala během rezidenčního pobytu a filmy, které natočila v pražských institucích spojených se vzděláváním a formováním….tak jako nezbednost, zlobivost a neposlušnost studentů si autorka pohrává konvencemi v rámci vlastních prací. V akváriu jsme našli baby karotky či nad hlavou nám visela nafukovací ruka, která nás upomínala na to, že ´jedna ruka netleská´.  (zdroj: Zofia Nycz)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

180 00 Praha 8 - Karlín

Křižíkova

Vstup: volný

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková