Něha /Tenderness aneb kdo nám ráno ponožky nasadí?!
Hauch Gallery – Praha
19. 12. 2015 –30. 1. 2016
Na vernisáži, těsně před vánočními svátky, jsme na www.www-kulturaok-eu.cz ve velepříjemném prostředí i přátelském ovzduší zhlédli skupinovou výstavu ´Něha´, kde na speciálních kovových konstrukcích (autory jsou umělecká dvojice David Böhm a Jiří Franta) nám představili objekty 16 autorů. Pro nás návštěvníky to byly objekty, které většinou visely nad našimi hlavami nedostižné, mnohdy nezvykle, místy působily však přímo i hrůzostrašné, moc ´něhy´ jsme tam neviděli, no dejme slovo povolanějším….
„Impulsem pro závěrečnou výstavu tohoto roku v Hauch Gallery byla myšlenka dát prostor ´experimentu´ ve formátu spolupráce se spřátelenou galerií a jejími umělci. Postupně se tento nápad rozvinul v ideu uspořádat výstavu spolu s Nevan Contempo, orientující se na současné umění mladé a střední generace. Po několika společných setkáních byla pro realizaci oslovena autorská dvojice David Böhm a Jiří Franta; tvůrci intervencí do veřejného i galerijního prostoru, které zpravidla zahrnují prvek nadsázky, humoru a emocí.
Z popudu dua vyvstal koncept výstavy – představit intuitivní výběr objektů autorů napříč generacemi a uměleckými přístupy způsobem, jenž by narušil naše obvyklé vnímání pozice trojrozměrného díla a něžně manipuloval s jeho matérii.
- Na první pohled je patrné, že se pro instalační řešení David Böhm s Jiřím Frantou nechali inspirovat známými mobily amerického umělce Alexandera Caldera (termín ´mobil´ poprvé použil pro popis Calderových kinetických soch v roce 1932 Marcel Duchamp). Svůj záměr popisují slovy: „Vánoce někdy působí spíš jako oslava hmoty a od toho se pro nás začal odvíjet celý nápad, jak pracovat s výstavou, jak přistupovat a uchopovat předměty (hmotu) specifickým způsobem a nainstalovat to tak, aby jednotlivé sochy a objekty působily ‚odhmotněně‘ a vytvořily kompozici, která se stále mění a přitom zůstává v rovnováze. Samotná díla a důvody jejich vzniku pro nás nebyly stěžejní. Důležité bylo vytrhnout je z původního kontextu a použít jako závaží, které vyvažuje jiné dílo. Podstatné jsou pro nás emoce, jež výsledná instalace může vyvolat. Divák může například získat pocit, že pozoruje nebeská tělesa. Zároveň je možné charakterizovat jejich pohyb jako přemísťování se v určitém časovém okamžiku o určitý úsek.“
V prostoru galerie se tak otáčí několik kovových konstrukcí nesoucích ve vzduchu jednotlivé objekty. Některé jsou nepatrně poháněny motory do pohybu. Jiné jsou mobilní samospádem v návaznosti na pohyb návštěvníků výstavy, podobně jako se Calderovy mobily hýbaly následkem přírodních sil, větru či proudu horkého vzduchu.
Při bližším pohledu pozorujeme, že se mezi vyvažujícími se díly objevují neočekávané vazby, například centrální kostra korábu Petra Písaříka (Dva, 2014– 2015), jeho protipólem je tlampač Krištofa Kintery (Lásko, bože, lásko, 2011), vyřvávající lidovou píseň „Lásko, bože, lásko“.
Dohromady tak představují nostalgické duo, v němž je možné představovat si nespočet nenaplněných lásek. Jejich společná tíha je však vyvážena dalšími objekty, a tak následováním zavěšených lanek odhalujeme spletitý soubor děl a vztahů. Na jiné konstrukci se setkává pedagog (Vladimír Skrepl) se svým studentem (Evženem Šimerou), a tak bychom mohli pokračovat dále.
Přesto, že záměrem výstavy nebylo definovat současné polohy média sochařství, přesněji řečeno objektů, je také pozoruhodnou ukázkou pružnosti této disciplíny. (zdroj: tisková zpráva)
Autoři koncepce: David Böhm & Jiří Franta ,Jiří Černický, Federico Díaz, Tomáš Hlavina, Jakub Hošek, Pavel Humhal, Krištof Kintera, Petr Lysáček, Marek Meduna, Petr Nikl, Petr Písařík, Lukáš Rittstein, Tomáš Roubal, Vladimír Skrepl, Filip Turek, Dušan Zahoranský
Výstavu pořádá Hauch Gallery ve spolupráci s Nevan Contempo.
186 00 Praha 8 – Karlín
Pobřežní 20a
Máme otevřeno: 6.– 30. 1. 2016 středa – sobota: 12.00 –18.00 hodin
Máme zavřeno: 23. 12. 2015 - 5. 1. 2016
Hodnocení: 69 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková