Národní knihovna: ´100 x Vojtěch Kubašta - Známý neznámý´ aneb když ´architekt´ v něm dřímal dál
Výstavní sál Galerie Klementinum - Praha
18. 9. – 9. 11. 2014
Na vernisáži nové výstavy , kterou připravila Národní knihovna ČR (NK ČR) v Galerii Klementinum, aby nám připomenula 100. výročí narození grafika, můžeme říci, že všeumělce, Vojtěcha Kubašty, jsme zhlédli více než 100 exponátů, a my řada starších z nás zjistila, že doma jsme měli či ještě máme řadu jeho knih, leporel i prostorových knih a pohlednic, sešitových kalendářů, a přitom jsme nevěděli, že jsou od Kubašty. Výstavu zahájila Irena Maňáková, ředitelka Odboru komunikace Národní knihovny ČR :
„Návštěvníci si mohou prohlédnout grafické cykly, práce Prostorové obrázky v pohádkových knihách, které podporují fantazii dítěte, betlémy v trojrozměrné podobě s možností pohybu jednotlivých výjevů, malebné ilustrace, dětské vystřihovánky, to vše provázelo dětství řady z nás. Málokdo si však vzpomene na jméno jejich autora, Vojtěcha Kubaštu. Z jeho dílny pocházejí rovněž trojrozměrné pohlednice, plakáty k filmům, grafické listy a řada dalších děl. Z této výstavy jsem nadšená. Jak jsem již několikrát při přípravách výstavy pronesla, řada z nás zná Kubaštovy ilustrace, provázely nás naším dětstvím, ale málokdo ví, že to byl právě Kubašta, kdo nám raná léta dělal ještě krásnějšími. Co si budeme povídat, to už dnešní děti na elektronických médiích nemají.“
Jako další se slavnostního zahájení zúčastnil Jiří Hůla (na foto vpravo), ředitel Archivu výtvarného umění a spolupořadatel výstavy: „ Zejména bych zdůraznil grafický cyklus Klementinum s texty Zdeňka Kalisty, nebo tzv. Žikešovy špalíčky – knihy historika Antonína Novotného věnované pražským zajímavostem, osobnostem a historickým senzacím.“
Sběratel, sochař Ladislav Janouch
Velmi pozorně jsme naslouchali vyprávění jeho příběhu o začátku jeho sběratelské vášni děl Kubaštových, o tom, že umělci dávají do svých děl kus sebe, o tom, že je dobré, že se touto výstavou dostane Kubašta více do našeho podvědomí, že Kubašta měl Prahu rád, nikdy ji neopustil, měl rád její zákoutí, což je velmi patrné z jeho kolorovaných litografií pražských budou a zákoutí. Jak Janouch sbírku postupně rozšiřoval, tak se i postupně zvyšoval jeho obdiv k jeho např. „novátorskému přístupu k vytváření prostorových objektů, pohlednic, pohádek, obrazů. Jako školený architekt měl k trojrozměrnému zobrazení předpoklady, rozuměl konstrukcím budov a do detailů znal stavební slohy, výjimečnou svou prostorovou představivost dokázal spojit s pohádkovou fantazií. …dětský čtenář je fascinovaný nejen příběhem, ale hlavně prostorovou kulisou, malým divadélkem, které si může kdykoliv otevřít a listováním tak přehrávat pohádkové příběhy. “
Ze životopisu Vojtěcha Kubašty
- 7. 10. 1914 se narodil ve Vídni
- v roce 1918 rodiče se přestěhovali na Smíchov
- vystudoval základní školu i reálku
- od dětství rád kreslil, už za studií uplatnil své kreslířské a malířské schopnosti v loutkovém divadle v Domě Jana Amose Komenského, kde navrhoval loutky, maloval kulisy a vytvořil dodnes zachovanou oponu. Seznámil se zde s principálem souboru a autorem divadelních her a povídek Čeňkem Sovákem
- roční abiturientský kurz na Obchodní škole v Resslově ulici
- 1932–1938 studoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze
- na škole působili vynikající profesoři – historici umění Oldřich Stefan, Václav Vilém Štech, Zdeněk Wirth, architekt Antonín Engel nebo malíř Oldřich Blažíček
- během studia vytvořil (společně s Rudolfem Ungerem, Robertem Ječným a Janem Hirdem Pokorným) první architektonické návrhy (schodiště Clam-Gallasova paláce, stanice metra Anděl, výzdoba hotelu Sykovec)
- zprvu se věnoval projektování bytové a dekorativní architektury
- navštívil Bulharsko, Jugoslávii a Turecko, se spolužáky dokumentoval pro Zdeňka Wirtha mizející lidovou architekturu, kreslil a fotografoval na Plzeňsku, Vodňansku a Chotěbořsku
- Vojtěch Kubašta ilustroval řadu dětských knih, mimo jiné Arabské pohádky z 1001 noci Kamila Bednáře, Nejkrásnější pohádky Boženy Němcové, Národní pohádky Karla Jaromíra Erbena, Ježek Pícháček mezi lidmi a Ježek Pícháček mezi zvířaty Čeňka Sováka.
- za vedení spisovatele a překladatele Jaroslava Janoucha vydávalo nakladatelství Vyšehrad v letech 1939–1945 knihy pro děti, na jejichž celkové podobě se Vojtěch Kubašta (vedle bohatých ilustrací) často podílel
- 1942 poznal nakladatele Otakara Štorcha-Mariena, díky kterému mohly vzniknout velkoryse vypravené litografické cykly pražských historických stavebních památek – Loretánské meditace s textem Jiřího Karáska ze Lvovic, Melancholie Strahova a Valdštejnský palác v Praze s texty historika Zdeňka Wirtha a Klementinum (1945) se studií Zdeňka Kalisty
- 1953 vznikly první Kubaštovy prostorové realizace (inspiroval se skládacím betlémem) pro Artiu jich vytvořil 200 titulů vydávaných ve 22 jazycích a desetitisícových nákladech
- o trojrozměrné knihy (tzv. pop-up books) a obrazy vydávané podnikem zahraničního obchodu Artia byl ve světě obrovský zájem
- doma bylo jeho dílo utajováno, do ciziny vyváženo ve statisícových nákladech a v mnoha jazykových mutacích.
- 7. 7. 1992 zemřel v Praze
- www.klementinum.cz
Máme otevřeno denně kromě pondělí: 10.30 - 18.00 hodin
Vstup: 50 Kč
studenti a senioři 40 Kč
děti do 15 let 20 Kč
děti do 6 let zdarma
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: © Ing. Olga Koníčková