Národní galerie odhalila dramaturgické a strategické plány (nejen) na konec roku 2021 a rok 2022 aneb držme jí - i sobě - palce, znělo to nadějně
4. 11. 2021
Dramaturgické a strategické plány
NG P Anežský areál
Překvapení a vyvolání pocitu naděje na lepší zítřky v Národní galerii Praha a v jejím působení, byly tentokrát rozhodně na naší straně.
Ta tam byla uspávací tisková konference v podobě „mluvících hlav“ na tribuně až moc připomínající doby minulé. Moderní duch prezentace odvál i věčné čtené projevy plné frází, jež se opakovávaly pravidelně z roku na rok. Atmosféra byla dělná a akční a veskrze moderní. Bylo tak nejen co poslouchat, ale i nač se dívat. Informační tok byl jasný, stručný a nadějný. Zdá se tedy, že život dneška, už konečně zavál i do našeho svatostánku výtvarného umění. Zbývá teď už jen jediné, naplnit řečené a nezklamat dojem, který vzbouzel víru v lepší příští.
Prezentace byla na úrovni, start víc než dobrý
Scénář letošní prezentace byl opravdu působivý a i největší skeptiky – a že jich je – musel, když ne nadchnout, skeptik skeptikem zůstane, ale přinejmenším zaujmout a vyvolat v nich postoj – no, dobře, tak se teda ukažte, na to jsme tedy zvědaví…
Zvědaví jsme ale samozřejmě i my na www.www-kulturaok-eu.cz. A kdo by nebyl. Ale my pozitivně. I když víme, že „ne každý plán se hned v té chvíli stane, od slova ke skutku je dlouhá cesta, pane“ budeme-li citovat Moliéra z jednoho jeho dramatu. Jsme však optimisty. Alespoň v tomto. Tak držíme palce. A opravdu, a upřímně. Zejména proto, že vnější situace není zrovna schůdná. Pandemií počínaje, politickými melami pokračuje a cenovými kotrmelci konče. A společenský požadavek na povznesení Národní galerie na – jak se teď módně říká – vyšší level bylo už dávno na čase.
Zatraktivnit expozice a zvýšit návštěvnost
Národní Galerie Praha nám na tiskové konferenci moderované vedoucí oddělení PR a tisková mluvčí, Evou Sochorovou, ve svižném a dramaturgicky vyváženém tempu představila tentokrát nejen pouhý vnější výstup, tedy výstavní plán pro závěr roku 2021 a rok 2022. Seznámeni jsme byli také trochu s pozadím té vnější tváře. S projekty zaměřenými na rozvoj publika a se zamýšlenými dlouhodobými investicemi.
Slova o tom, že „Hlavním cílem je otevřenost, dostupnost instituce, ohled na osoby se speciálními potřebami, mezinárodní spolupráce a prezentace českého umění v zahraničí“, která nám – česky – tlumočila v úvodním vstupu Generální ředitelka Alicja Knast, zněla přesvědčivě a uváženě. Nechyběla ani důležitá otázka týkající se nabídky NGP. „Výrazně posílit akvizice a digitalizaci sbírkových předmětů“, stejně jako nezbytná a promyšlená vize, se jevila informace týkající se investičního plánu, „v rámci investic se chystá stavba depozitáře v Jinonicích a připravuje záměr transformace Veletržního paláce“. A směle to vše korunovala meta, která ovšem také vypadá jako reálný odhad, a nikoli jen nějaká proklamace, a to když odvážně prohlásila Generální ředitelka Alicja Knast, že „má spolu s týmem NGP v úmyslu zvýšit do roku 2026 návštěvnost na milion hostů ročně“. Vše uvedené do sebe zdá se promyšleně zapadá, a meta se tak jeví jako opravdu dosažitelná. Tak věřme koncepci a neútočme na dobrý úmysl předem a nechme tým nové ředitelky Národní galerie pracovat.
Nechme komentářů a dejme slovo faktům
Národní galerie má za sebou návštěvnicky úspěšnou mezinárodní výstavu Toyen: Snící rebelka, kterou za čtyři měsíce zhlédlo i přes kapacitní omezení 50 000 návštěvníků.
Do konce roku 2021 uvede Národní galerie Praha ještě čtyři projekty.
V listopadu:
- ve Veletržním paláci výstavy Digitální blízkost a Cena Empatie,
- ve Šternberském paláci pak Falza? Falza!
V prosinci:
- ve Valdštejnské jízdárně Buddha zblízka.
K všem chystaným výstavám se vyjádřili opět v duchu nové dramaturgie, příslušní kurátoři.
Digitální blízkost (11. 11. 2021 – 10. 7. 2022)
- kurátor: Michal Novotný
- mezanin Veletržního paláce
- Výstava poukáže na technologie a intimitu, dvě tradičně protikladné oblasti, které jsou dnes pevně propojené a vzájemně jedna druhou transformovaly. Technologie vstoupila hluboko do našeho soukromí. Do nejasných vizí blízkosti v post-digitálním světě dá nahlédnout devět současných umělkyň a umělců: Darja Bajagić, Ivana Bašić, Louisa Gagliardi, Lola Gonzàlez, Daiga Grantina, Rachel Maclean, Pakui Hardware, Viktor Timofeev a Tenant of Culture.
Cena Empatie (11. 11. 2021 – 13. 2. 2022)
- Kurátorka: Adéla Janíčková
- Mal8 dvorana Veletržního paláce
- Akce NGP ve spolupráci s Komerční bankou
- Výstava představí v díla vítězek Romany Drdové a Lenky Záhorkové. Autorek, jejichž umělecké záměry přesahují hranice výtvarného umění a vytvářejí příležitosti pro vzájemnost a soužití ve společnosti i v životním prostředí.
Záhorková otevírá mezigenerační dialog, upozorňuje na problémy a hodnoty spojené se stářím,
Drdová se zabývá ekologickou problematikou a svou autorskou módou orientuje naše myšlení směrem k udržitelnosti.
Obě výstavy lze zhlédnout již v předvečer jejich zahájení, 10. 11. od 19 do 21.30 hodin. Vstup volný.
Výstava Falza? Falza! (19. 11. 2021 – 1. 5. 2022)
- Kurátorka: Olga Kotková
- Šternberský palác
- Výstava nabídne napodobeniny středověkých obrazů, soch i kreseb, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. st. i padělky obrazů známých českých malířů 19. a 20. století.
Součástí bude i několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavila své tvůrce po celém světě.
Nejznámějším padělatelem 20. století byl Han van Meegeren, jenž obrazem Cizoložnice před Kristem oklamal i Hermanna Göringa.
Nejrůznější napodobeniny významných děl vznikají dodnes a jsou noční můrou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele.
Výstava odhalí procesy metodologie detekce falz.
Buddha zblízka (3. 12. 2021 – 24. 4. 2022)
- vedoucí kurátoři: Markéta Hánová a Johannes Beltz je prvním projektem NGP
- Valdštejnská jízdárna
- Akce ve spolupráci s Museum Rietberg Zürich.
- Název výstavy napovídá, že bude hostit přehlídku buddhistického umění, které zprostředkovává jednu z nejvýznamnějších myšlenkových tradic rozšířenou napříč asijskými kulturami.
Podoby, jimiž Buddhu zobrazovali umělci v různých oblastech Asie, i interpretace odkazu Buddhova učení jsou rozmanité.
Výstava ukáže 170 děl buddhistického umění doplněných audiovizuálními prvky. Raritou je japonský obrazový svitek z přelomu 17. a 18. století s námětem legendy Buddhova života, který bude poprvé k vidění v celé své délce 15 metrů, a to i v digitální podobě na webových stránkách NGP.
Nač se můžeme těšit v roce 2022
- Expozice 1939–2019 a Architektura 1958–1989 a v dalších objektech NGP pak rozsáhlou výstavu věnovanou Josefu Mánesovi a výstavu nazvanou Sochy z hlíny: Terakoty italských mistrů 15. - 18. století ze sbírek Národní galerie Praha (17. 6. – 27. 11. 2022, kurátorka Olga Kotková) či V hloubce a po povrchu (10. 11. 2022 – 26. 3. 2023, kurátorka Štěpánka Chlumská).
- Sbírka umění Asie připravila pro znovuotevřený Salmovský palác kolekci japonských zenových tušových maleb a kaligrafií pocházejících z období od 16. do 20. století. Národní galerii ji daroval nizozemský sběratel umění Felix Hess. Čítá více než 520 děl a představuje jedinečnou sbírku zenového umění v Evropě. Tematický výběr z této kolekce ukáže výstava Zenga (27. 5 – 2. 10. 2022, kurátorky Markéta Hánová a Jana Ryndová).
- Tématem výstavy V kroužcích dýmu (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023, kurátorka Petra Kolářová) je motiv zobrazení umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století a meziválečného období. Jedná se o první výstavní projekt NGP na toto téma, který představí díla z vlastních sbírek, doplněná zápůjčkami z dalších českých i zahraničních institucí, v kontextu dobových názorů na kouření, značně odlišných od těch dnešních.
Výstava Josef Mánes (20. 10. 2022 – 30. 1. 2023)
- Kurátorky: Markéta Dlábková a Veronika Hulíková
- Valdštejnská jízdárna
- Výstava po více jak padesáti letech představí rozsáhlé a unikátní dílo jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 19. st. v kontextu nového badatelského zpracování a restaurátorského průzkumu.
Nahlédne také pod vrstvu stereotypů spojených s jeho dílem.
Podstatnou částí programu NGP v roce 2022 se stanou nové sbírkové expozice ve Veletržním paláci, pokrývající české umění v letech 1939 až po současnost a architekturu v Čechách mezi lety 1958 a 1989. Ačkoli budou zaměřeny na období, v němž bylo umění a kritéria posuzující jeho kvalitu výrazně zpolitizovány, pokusí se pojmout tuto éru komplexně a postavit vedle sebe umělecké fenomény i tehdejší fungování NGP.
Architektura 1958–1989 (od 24. 11. 2022)
- Kurátoři: Michal Novotný a Helena Huber-Doudová
- Expozice věnovaná architektuře zachytí hlavní tendence modernity 2. pol. 20. století, charakterizované přechodem k postindustriální společnosti, růstem terciárního sektoru, služeb, pokrokem v oblasti (tele)komunikace a audiovizuálních médií.
Expozice 1939–2019 (29. 4. - 30. 10. 2022)
- Kurátorka: Adéla Janíčková
- retrospektivní výstava jedné z mála českých umělkyň, které se v 90. letech prosadily na velkých výstavách v zahraničí – Markéty Othové. Její tvorba se formálně řadí k tradici české konceptuální černobílé fotografie, zachovává si však intimní charakter. Vrátí se také prezentace laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého určené vizuálním umělcům do 35 let (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023).
Fotograf festival (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023)
- Kurátorky: Markéta Jonášová, Elisabeth Pichler a Tereza Rudolf
- Výstava přináší nový styl spolupráce, neboť spojí různé výstavy, akce a umělce ze střední a východní Evropy.
Rok 2022, rok předsednictví Česka a Francie v Radě Evropské unie
Příští rok bude pro NGP velmi dynamický také v oblasti mezinárodní spolupráce.
Na jaro je plánován projekt ve spolupráci s Centre Pompidou u příležitosti předání předsednictví Radě Evropské unie Česku a Francii.
Od července do prosince proto bude trvat výstava Mileny Dopitové v bruselském Bozaru a projekt s názvem Umělci pro Evropu, bude v Bruselu prezentovat umělce mladé generace (kurátor Michal Novotný).
Edukační aktivity a veřejné programy
Význam edukačních aktivit a veřejných programů považuje generální ředitelka NGP Alicja Knast za neodmyslitelnou složku činnosti NGP, vedoucí k rozvoji publika. Doslova k tomu řekla:
„V roce 2026 chceme překročit hranici milion návštěvníků ročně. Na tom můžeme pracovat nejen díky lákavému výstavnímu plánu, ale především práci s publikem. Strategický směr, jakým by se měla instituce ubírat, vychází z analýz vypracovaných v rámci externího průzkumu, které ukazují, co naši návštěvníci oceňují, ale také místa, kde je potenciál pro rozvoj. Výhledově za 5 let bychom se rádi stali institucí, která je založena primárně na číslech a datech, nikoli na pouhé intuici. Chceme být přátelským a otevřeným místem, kam se návštěvníci rádi vracejí. Galerie je o lidech a pro lidi.“
Svou vizi podpořila konkrétními cestami.
- Cílem všeho je otevřít galerii i těm skupinám návštěvníků, kteří by do galerie běžně nezavítali, a zprostředkovat obsahy výstav jinými formami, než jsou běžné prohlídky.
- V NGP se pracuje na posílení inkluzivity programů, aby umožnily setkávání různých částí společnosti, zájmových skupin, stejně jako lidí s různými typy znevýhodnění. Jejich specifickým potřebám budou věnovány aktivity, které přispějí k zapojení umění do jejich života.
- Prvním výstupem se stane série online přednášek tlumočených do znakového jazyka, spolupráce s pedagogy speciálních škol pro neslyšící a propojení s kulturou této komunity.
- Z aktuálních průzkumů vyplývá, že první kontakt s uměním se formuje prostřednictvím škol, kdy se s ním poprvé setkává více než 50 % lidí. Přesto je výtvarné umění ve společnosti i ve školním vzdělávání marginalizováno.
- Národní galerie Praha se bude v budoucnu právě úzkou součinností s pedagogy více profilovat jako ambasador umění v celoživotním vzdělávání.
- Posílen bude také mezigenerační aspekt, aby se Národní galerie stala místem, kde tvoří, inspiruje se a vzdělává celá rodina.
- Za atraktivní považuje NGP zařazení performancí současných umělců či programů na pomezí uměleckých druhů, vytvořených s institucemi zaměřenými na tanec, divadlo či hudbu. Úmyslem je vrátit se k počtu minimálně 2 tisíc programů za rok a zároveň zvýšit úroveň online programů.
Pár slov o Klubu přátel NGP a jeho významu
Galerie si již vytvořila komunitu svých příznivců, kterou od roku 2016 zastřešuje Klub přátel NGP. V současnosti čítá více než 3 500 členů, kteří se v rámci NGP mohou setkávat nejen s uměním, ale také vzájemně, v rámci různých členských programů, a tím podporovat činnost instituce.
Ochozy Malé dvorany
NGP právě prostor ochozů Malé dvorany považuje za prostředek k oživení Veletržního paláce.
V přípravě je proto projekt s pracovním názvem Zažít umění jinak, jehož cílem je vznik podnětného prostoru, bezpečné zóny pro interakci a výtvarnou hru, který bude sloužit i jako zázemí pro studium, vzdělávání či živý program.
Do výtvarné podoby tohoto prostoru, který galerie zatím postrádá, budou zapojeni současní umělci.
Vstup na ochozu 1. patra Malé dvorany bude zpřístupněn - zdarma - od podzimu 2022.
Ediční činnost
Zásadní výstup Národní galerie Praha s dlouhodobým dosahem tvoří její ediční činnost. Ročně vychází přibližně 30 publikací v jednotlivých edičních řadách, od odborných, soupisových či výstavních katalogů, přes časopisy a výstupy badatelských projektů, po popularizační tituly, určené dospělým i dětem.
V roce 2022 budou mimo jiné vydány knihy doprovázející výstavy – Josef Mánes, V kroužcích dýmu, Zenga a popularizační a dětské knihy, v zavedených řadách Obrazy do kapsy a NGP dětem a také výstupy odborných badatelských projektů – Karel Škréta a univerzitní teze v českých zemích či Soupisový katalog italské kresby.
NGP spravuje kulturní dědictví naší země
Zdrojem inspirace pro dramaturgický plán i pro práci s publikem jsou ve své podstatě už samotné sbírky Národní galerie Praha, která spravuje 400 000 uměleckých děl a předmětů. Tento soubor se řadí mezi nejvýznamnější kulturní dědictví naší země. Jedním z dlouhodobých cílů managementu je proto právě tyto sbírky rozšiřovat.
Akvizice a vyhledávání nedostatečně zastoupených fondů by měly zaujmout pevné místo v její strategii.
Depozitář v Jinonicích
Na pozemcích v Jinonicích vznikne moderní komplex budov s pracovišti pro všestrannou péči o umělecká díla, který bude dominovat danému území a dotvoří jeho urbanismus.
Depozitární areál nabídne mimo péči o umělecká díla také prostory pro jejich odbornou prezentaci a pro veřejné edukační programy.
Zhotovitelem projektu je společnost JIKA-CZ s.r.o., vybraná na základě výsledků soutěžního dialogu v loňském roce.
Společnost JIKA-CZ s.r.o. zpracovala architektonickou studii, na jejímž základě by během příštích měsíců mělo být vydáno územní rozhodnutí.
Práce na zpracování projektové dokumentace plynule pokračují, předpokládaná doba realizace výstavby je sedm let od zahájení projektu.
Digitální transformace
V rámci modernizace dosavadního fungování, zahájila NGP projekt digitální transformace. Obsah tohoto sousloví, nám objasnila ředitelka Sekce strategie a plánování Radka Neumannová, která nám řekla:
„Kromě zajištění fyzické péče o sbírky vnímáme jako nezbytné zabezpečit digitalizaci kulturního dědictví nejenom pro jeho budoucí zachování, ale také pro sdílení a šíření odborných dat pro další vědeckou práci. Digitalizace a digitální katalogizace sbírkových předmětů jsou budoucností pro sdílení dat a rozvoj vědecko-výzkumné činnosti na domácí i mezinárodní úrovni, rozvoj vzdělávání a přístup k informacím pro učitele a školy a samozřejmě pro veřejnost,“
Rekonstrukce Veletržního paláce
Největší investiční výzvou se pro NGP stane nezbytná rekonstrukce Veletržního paláce.
V únoru 2022 bude vyhlášen soutěžní dialog na architektonickou studii transformace Veletržního paláce.
Podle generální ředitelky Alicje Knast bude hlavním a nelehkým úkolem galerie zajistit financování tohoto největšího investičního počinu v historii Národní galerie a hledat pro tyto účely externí zdroje.
Rekonstrukce Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách
Jak jsme se dozvěděli, tak v neposlední řadě čeká Národní galerii rekonstrukce Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách, na níž spolupracuje se Slovenskou národní galerií.
Do doby, než bude pavilon opraven a připraven pro realizaci projektů, bude hledat NGP alternativní řešení, jak se do mezinárodní přehlídky umění a architektury zapojit.
Cílem je, aby Česká republika reprezentovala v roce 2023 na bienále architektury s projektem, který bude vybrán v rámci soutěže v nadcházejícím roce.
Text s využitím podkladů NGP připravil: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
4. 11. 2021
Dramaturgické a strategické plány
NG P Anežský areál
+420 224 301 122
Otevírací doba:
Úterý – neděle 10–18 h
středa 10–20 h