Úvod > Národní galerie: Grand Opening 2022 aneb slavnostní zahájení čtyř nových projektů ve dvou budovách NGP

Národní galerie: Grand Opening 2022 aneb slavnostní zahájení čtyř nových projektů ve dvou budovách NGP

16.12.2022 20:25

Veletržní palác

6. 12. 2022

Národní galerie Praha oslavila konec roku tradičně akcí Grand Opening,

na němž představila čtyři nové projekty:

· Ve Veletržním paláci

dlouho očekávanou sbírkovou expozici

„1956-1989: Architektura všem“,

věnovanou české architektuře a životnímu stylu

ve 2. patře Veletržního paláce

· Výstavu Evy Koťátkové

„Moje tělo není ostrov“

ve velké dvoraně

· kreativní prostor

„ATLAS: Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění“

na ochozu 1. patra

· výstavní projekt

„V hloubce a po povrchu“,

přibližující metodu výpočetní tomografie při průzkumu děl starého umění,

v Klášteře sv. Anežky České

Národní galerie je – jak už název napovídá – naší vrcholnou institucí věnující se výtvarnému umění. Opatruje a představuje nám téměř 400 tisíc sbírkových předmětů. Od nezbytně dokumentujících dobu vzniku a tvůrce, až po vzácnosti celonárodního významu. I když k prezentaci tohoto národního uměleckého pokladu nevyčíslitelné hodnoty slouží Národní galerii celkem sedm výstavních objektů v našem hlavním městě, není možné vše, co má ve svých depozitářích, vystavit. Proto z tohoto fondu připravuje NGP tematické výstavy, a to jak formou dlouhodobých expozic, tak i prostřednictvím krátkodobých výstav. Výstavní dramaturgie tak pokrývá nejen národní témata, ale představuje veřejnosti i témata a tvůrce zahraniční, evropské a světové.

To vše, ale tvoří jen základ a stabilní jistotu veřejnosti, že Národní galerie vychovává, vzdělává a informuje. Nejnověji - i stále výraznější moderní formou – online.

Kdyby však Národní galerie ustrnula a lpěla jen na této prezentační a tematické platformě, stala by se institucí strnulou, pietní a zájem veřejnosti by byl minimální.

Proto musí Národní galerie sledovat i aktuální zájem veřejnosti a reagovat na témata rezonující ve společnosti. Proto připravuje nové projekty, ve spolupráci s tvůrci, stejně jako projekty, zaměřené na nějaký „detail“ ze sbírkových fondů, který není běžně znám a formou termínované výstavy jej prezentuje.

Balíček takovýchto střednědobých výstavy pak pravidelně přestavuje na akci Grand Opening. Ani nejbližší měsíce výstavního provozu Národní galerie nebudou o nové střednědobé výstavy ochuzeny.

Na to nejaktuálnější slavnostní zahájení, na Grant Opening 2022, jsme za www.www-kulturaok-eu.cz byli - od nám spřátelené Národní galerie – pozváni prostřednictvím Vedoucí oddělení PR a tiskové mluvčí, Evy Sochorové.

Den s novými projekty

Že Národní galerie neustrnula, že úspěšně proplouvá aktuálními, značně divokými, vodami našeho kulturního i lidského vývoje, potvrdil 6. prosinec 2022, kdy byl celý den zasvěcen čtveřici nových projektů zahrnutých po společnou hlavičku – Grand Opening 2022.

Akce probíhala ve dvou rovinách. Doslova, protože dopolední oficiálnější tisková konference se konala v respiriu, v 1. patře Veletržního paláce, zatímco druhá, méně oficiální, formou večírku a dvou oživujících performancí, kvalifikovaná jako vernisáž, se konala v přízemí Malé dvorany Veletržního paláce. Zúčastnili jsme se, v našem vlastním zájmu a v zájmu návštěvníků našeho webu, akcí obou. Dopolední i večerní.

Připojená fotodokumentace je - pro větší atraktivitu - z akce večerní, zatímco námi zachycená úvodní slova hlavních aktérů nové čtveřice výstav pocházejí z akce dopolední.

Jednotlivým výstavním projektům se budeme postupně, řádně, a podrobně věnovat v samostatných článcích uveřejněných v naší rubrice - Výstavy.

Co také zaznělo, a co jsme zaznamenali, na Grand Opening 2022

Celé dopoledne při tiskové konferenci i následných individuálních rozhovorech jednotlivých medií s jednotlivými představiteli prezentovaných projektů, stejně jako posléze slavnostní večer, s elegancí, ochotou, akčně a neúnavně, zajišťovala - jako vždy suverénní - Eva Sochorová, Vedoucí oddělení PR a tisková mluvčí za pomoci svého týmu hostitelek.

Úvodní, zahajovací slovo pronesla česky

generální ředitelka Národní galerie Praha, Alicja Knast

„Všechny projekty pro nás mají stejnou důležitost, vzájemně se doplňují a tvoří celek portfolia galerie, kde výstavy a expozice jsou zároveň místem interakce, performance a inkluze. Vedle prezentace nejvýznamnějších českých umělkyň a umělců, výzkumného projektu či české architektury objevujeme nový experimentální prostor ATLAS, kde setkávání s uměním je založeno právě na účasti a spolupráci návštěvníků a zmíněné inkluzi. Jeho prostřednictvím rozšiřujeme možnosti, jak ocenit umění v instituci národního měřítka. Je inspirován návštěvnickým průzkumem, který byl realizován na jaře v roce 2021.“

Kromě celé řady kulturních osobností, umělců a přestavitelů kulturních center zahraničních působících na územní Prahy, s nimiž vesměs často spolupracujeme a referujme o jejich aktivitách na našem webu, stejně jako s celou řadou architektů a dokonce ještě i autorů projektů z výstavy o architektuře, večer dorazil i host z nejvýznamnějších

Ministr kultury, pan Mgr. Martin Baxa

I když fakticky přišel v jeho nezbytném motýlku „pouze“ výstavy zahájit a pozdravit akci, získal si Dvoranu Veletržního paláce s minimálně tisícovkou přítomných, svým zápalem, elánem a přehledem a vysloužil si nestrojený potlesk.

Ocenil především mimořádnou kvalitu a význam výstavy věnovanou architektuře „1956-1989: Architektura všem“, kde stejně jako většina soudných lidí, projevil i on nesouhlas s nepromyšlenou a neuváženou likvidací zajímavých a významných staveb, které sice vznikly v dané době a pod diktátem té doby a vnuceného stavebního stylu, ale přesto patří k cenným architektonickým objektům, jež je vhodné zachovat pro budoucnost a vdechnout jim nový život jejich novým uplatněním.

Sami jsme se s ním pak setkali při komentované prohlídce, za doprovodu kurátorky této výstavy Heleny Huber-Doudové, kde jsme byli svědky, že se zajímal a velice detailně o jednotlivé části expozice.

Na adresu dalších zahajovaných výstavních projektů se samozřejmě vyjádřil také a také je osobně s opravdovým zájmem navštívil. Zde zdůraznil nezbytnost edukativní složky výstavy nazvané Atlas, její přínos v tom že „vtáhne“ diváky, kteří možná jinak galerie nenavštěvují a navyknou si na toto prostředí.

Zajímavou myšlenkou, kterou zdůraznil, bylo moudré konstatování, že investice do kultury se vrací trojnásob, i když ne přímo v rovině ekonomické…

K výstavě „1956-1989: Architektura všem“ hovořila kurátorka této výstavy

Mgr. et Mgr. Helena Huber-Doudová

Připomněla nám, že výstava vznikala tři roky, že se spolu s ní na její realizaci podílel tým mnoha odborníků a všemožně k tématu angažovaných osob. Výstava se snaží sledovat trendy společnosti v kontextu doby. Nabízí pohled na životní styl během let 1956 – 1989 a představuje nejvýznamnější stavby jakožto objekty ve veřejném prostoru. Mimo jiné zdůraznila, že životní styl, práce a možnosti se v daných letech vyvíjely na obou stranách rozdělené Evropy a i přes tzv. železnou oponu se stejně vzájemně ovlivňovaly.

Připomněla, že název výstavy je převzat z názvu vynikající publikace arch. Karla Honzíka – Architektura všem, která vyšla v roce 1956.

(arch. Karel Honzík (1900 – 1966) byl architekt, teoretik architektury, designér především moderního nábytku a také autor řady odborných publikací a dokonce i vizionářských sci-fi knih, pozn. redakce).

Hlavní myšlenkou Honzíkovy knihy, stejně jako výstavy, je tvrzení a potvrzení, že „člověk je středobodem architektury.“

Výstava se zabývá čtyřicítkou stěžejních staveb naší poválečné architektury, doplněné o různé vzácné a zajímavé dokumenty.

Mimo jiné Helena Huber-Doudová zdůraznila i jednu málo diskutovanou a spíše pomíjenou myšlenku, že bourání je zátěž, kterou nikdo raději nezdůrazňuje, když ekonomicky zdůvodňuje nutnost likvidace tzv. neekonomické stavby. Ale náklady a zátěž pro životní prostředí je při bourání obrovská položka, která by se měla při rozhodování o tom bourání vložit na misku vah.

Součástí výstavy jsou i projekce a připraven je také bohatý doprovodný program.

K výstavě „V hloubce a po povrchu“ která probíhá v prostorách Anežského areálu, hovořila kurátorka výstavy,

Mgr. Štěpánka Chlumská, Kurátorka Sbírky starého umění

Předeslala, že jde o zcela netradiční výstavu, protože návštěvníkům a zájemcům jsou připomenuty nejen originály obrazů, ale i jejich příběh. Hlavní je však pro diváka možnost spatřit objekt zachycený pomocí tomografu, zjistit vnitřní strukturu díla, zmapovat průběh dějinných poškození či strukturu použitých materiálů. Výstava ale není jen poučná a jen zajímavá, je koncipována také jako výstava rodinná, protože nabízí i otevřený důmyslný dětský ateliér, umožňující zapojit děti do „průzkumu“ uměleckých děl, s cílem vtáhnout diváky do vyšetřování objektů.

K projektu Atlas: A-teliér T-vorby a L-aboratoř A-sociativního S-nění hovořila za kurátorský tým,

Mgr. et Mgr. Eva Skopalová, Kurátorka Sbírky moderního a současného umění

Potvrdila, že se v tomto případě nejedná o klasickou výstavu, že jde o interdisciplinární prostor, vytvořený na podkladě workshopů s diváky. Prostor je přístupný zdarma, nechybí zde kavárna, čímž vznikl prostor pro kvalitní trávení času veřejnosti, jak uvedla. Tvůrci proto oslovili umělce, aby vytvořili taková díla, na něž se, na rozdíl od jiných galerijních exponátů, může nejen sahat, ale lze s nimi manipulovat a tvořit si tak své vlastní variace. Prostor, který žije se svými návštěvníky.

K projektu „Moje tělo není ostrov“ vytvořený Evou Koťátkovou hovořili

Sandra Patron, ředitelka Muzea současného umění CAPC (Musée d'art contemporain de Bordeaux)

a Rado Ištok, Sbírka moderního a současného umění NGP

Dozvěděli jsme se, že Eva Koťátková již tři roky spolupracuje s Muzeem CAPC v Bordeaux, že jde o umělkyni, která nemá obavy z výstav svých děl v industriálním prostoru. Díla Evy Koťátkové akčně reagují na současné problémy, jakými je kupříkladu „škatulkování“ společnosti (proto je třeba motivem celé výstavy krabice) a krabicová díla nabízejí divákům možnost sebevyjádření k danému tématu. V rámci jednotlivých částí celkové plochy Velké dvorany, jsou formou krabic a beden zachyceny různé - skutečné - příběhy…

Diváci tak mají možnost ponořit se třeba do hlavy ryby…

Večer pak, při večerním zahájení vystoupila a hovořila o svém projektu také sama autorka, Eva Koťátková.