Milan Salák: Transformets aneb proč jsou některé obrazy ´zmizelé´?!
Galerie Václava Špály – Praha
9. 1. – 1. 3. 2015
PPF Art nás pozvalo na zahájení výstavy ´Transformets´ z děl Milana Saláka, které jsme zhlédli ve všech třech podlažích Špálovky. Oleje na plátnech, koláže, především žen i inspirace ze známých rakouských filmů nevalné úrovně, proto ty prázdné rámy, no, zážitek nebývalý….no, raději, no comment...ale zaujalo nás hlavně, jak k obrazům můžeme najít odpovídající víka, takže zaklapneme víko na obraz, a nikdo nic nevidíme...lze to použít v případě, že budeme chtít si obraz zakoupit?
Převzali jsme text dvou dopisů z katalogu výstavy:
********************************************************************************
Ahoj Milane, mám jen jednu otázku (všechny ostatní jsou podružné a vyplývají z ní). Proč vlastně nemaluješ? Sám říkáš, že to umiš, i já si myslim, že jsi v tom velmi bravurní. Je to právě proto? Copak nemáš témata, přiíběhy, utkvělé představy, nebo mihotavé vzpomínky z minulých životů, vize, sny, bizarní představy? Pořád je co malovat. Nebo není?
Domnívám se, že spousta lidi 'tvoří' módním způsobem, protože prostě malovat neumí. A právě od lidí, kteří nemalují, nebo nikdy nemalovali dobře, někdy slyším, že je malba pasé. Tak fotí, natáčejí, instalují... Proč někdo jako Ty, když je nadaný takovým darem, ho nevyužívá a nerozvíjí? Nechápu to. Troufám si dopředu nesouhlasit s Tvou možnou odpovědí, že přeci maluješ. Jistě, můžeme se přít o to, kde malba končí, nebo začíná a co už malba není. Když se ptám, proč nemaluješ, ptám se, proč nepoužíváš malbu k vyjádření pocitu, o kterých mluvím na začátku. Proč se tak výrazně konceptuálně zabýváš 'pouhou' technologií a estetickými možnostmi druhotně použitého materiálu, nebo materiálu, který je primárně podpůrný? Díky Pavel (Pavel Lagner, PPF Art a.s., kurátor galerie)
********************************************************************************
Ahoj Pavle, já nevím! Nechci vytahovat argumenty o vývoji umění a toho, jak by někdo (nebo všichni) měli vnímat malířské gesto (jakkoliv i o tom si myslím mohu prohlásit, že i: „to umím“).
Jestli to jde… umět malovat a zároveň nebýt malíř… tak to asi jsem. Proč se tak stalo, to úplně nevím, ale souvisí to určitě s tím, že zalíbení nacházím tam, kde bych ho jako malíř nemohl nalézt.
To, že při svojí práci nakonec dělám pohyby s nástrojema, který k malování obyčejně slouží, nemůže stačit k tomu, abych přesvědčil sám sebe, že jde o malbu, natož o umění. Stejně tak fakt, že na některejch mejch věcech je vidět, co zobrazují, neznamená, že jsou to obrazy, natož kvalitní. Myslím, že posoudit, co to vlastně dělám, musí někdo jinej. Moc mě mrzí, že ti na tu jedinou otázku nedokážu slovama odpovědět. Nemyslím si ale, že je tolik důležité, jestli maluju nebo ne. Věřím, že když to, co dělám, mě baví – tak možná, že to bude bavit i někoho dalšího. Zatímco u malby je nejdůležitější ten, kdo maluje, pro obraz je určující ten, kdo se dívá.“ Díky Milan (Milan Salák, autor)
********************************************************************************
Oslava ke složení Husarské zkoušky 1 - 5 (ze série ´´poslední kopie z kopie Josefiny Mutzenbacher 2´), kombinovaná technika, noc
Ze životapisu – Milan Salák
- narodil se 1973 v Praze
- žije a pracuje v Praze
- od 2003 učí na VŠUP Praha
Studia:
- 1987-1991 Výtvarná škola Václava Hollara
- 1992-1999 Akademie výtvarných umění, prof. B. Dlouhý, M. Knížák, J. David
- 1995-1996 Vysoká škola uměleckoprůmyslová, prof. P. Nešleha
Je to nejen umělec, který se etabloval v poměrně mladém věku na počátku 90. let, ale také organizátor a kurátor významných výstavních projektů (Sport- Gallery, Zelená, Zdroje nového stylu, 99 cz), o nichž se dá říci, že byly takzvaně zásadní a do jisté míry i určující. Přestože jeho hlavním výrazovým prostředkem zůstává malba, je jeho doménou konceptuální přístup k uměleckému dílu a tudíž volně přechází od plátna k instalaci, objektu a zpět k obrazu, přičemž jeho hlavním cílem je přemýšlení o podstatě vizuality jako nosiči informace jiné než spektakulární. Ve svém díle často zachází s intimními obsesemi, na jejichž základě vytváří osobní mýty. Ty jsou pak často patrny i v obecněji pojatých cyklech. Milan Salák je proslulý jako neúnavný diskutér a rétor, který je vždy připraven komukoli velmi živě přiblížit a nastínit problematiku současného umění, aniž by posluchač byl vystaven mnohdy nesrozumitelné terminologii, se kterou se běžně může setkat v odborných kruzích. (Luděk Rathouský)
Vstupné:
Základní vstupné: 40 Kč
Studenti: 20 Kč
Senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let, studenti uměleckých škol : zdarma
Hodnocení: 60 %
Přístupnost: nevhodné do 18 let
Praha 1
Národní 30
Pavel Lagner, PPF Art a.s., kurátor galerie
Máme otevřeno: denně 11.00 - 19.00 hodin
Výstava se koná díky podpoře investiční skupiny PPF
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková