Milan Rastislav Štefánik 1880 – 1919 aneb jaká byla Štefánikova jeho největší obětˇ?!
Galerie Portheimka – Praha
4. 11. – 28. 11. 2014
Zúčastnili jsme se vernisáže nové výstavy v Galerii Portheimka, kterou připravila MČ Praha 5 ve spolupráci se Slovensko-českým klubem u příležitosti 95. výročí tragického úmrtí slovenského politika M. R. Štefánika. Na základě vystavených dokumentů, fotografií, knih, písemností politika, diplomata, vojáka a astronoma Štefánika jsme si připomněli jeho vskutku mnohostranný odkaz.
Výstavu zahájil Petr Žantovský, člen Dramaturgické rady Galerie Portheimka, dosavadní zástupkyně starosty MČ P5 Marie Ulrichová - Hakenová, pan Vladimír Skalský, předseda Světového sdružení Slováků žijících v zahraničí a PhDr. Vojtech Čelko ze Společnosti generála M. R. Štefánika. Všichni vyjádřili potěšení, že se taková výstava uskutečnila, a to právě v ulici Štefánikova, hlavní to třídě vedoucí Smíchovem, na níž se také nachází Galerie Portheimka. Jeho památku v Praze připomíná ještě Štefánikova hvězdárna na Petříně.
Na výstavě zhlédneme řadu unikátních dokumentů i úryvků ze Štefánikovy korespondence, písemnosti, dokumenty, soukromé i úřední (z nichž některé listiny dosud nebyly publikovány), desítky fotografií, např. Štefánika se svou snoubenkou, z vojenských anabází z Afriky či z vědeckých expedicí na Mont Blanc. Můžeme zhlédnout i ukázku videa z dokumentu M. R. Štefánik, jehož autorem je Petr Žantovský.
O osobním tříštění
„Stalo se něco neočekávaného. Zamiloval jsem se do děvčete mladého, krásného, mravně i intelektuálně velmi probudilého. Čistá láska jako lehounké závoje mlh vystupujících v hájích a prchajících před ranním sluncem. Jako děti jsme spolu mluvili, nevědouce, jak se jmenujeme. Nikdo o tom nevěděl, jen ona a její matka. Taková pěkná, čistá láska. Jako vůně z daleka zanesená jarním vánkem. Rozmyslel jsem se však. Prožil jsem válku do všech detailů. Viděl jsem tu krev, ty rány, ty chudáky, jak je taky vidíme – a řekl jsem si. Můžeš se teď tříštiti? Máš právo na radost a štěstí osobní, když jiné voláš do vojny? A klidně, prostě jsem jí řekl, že není možno mysliti na realizování naší lásky sňatkem. Co v budoucnosti, nevím. Budoucnost nenáleží nikomu. A to byla největší oběť, kterou jsem přinesl.“
M. R. Štefánik
“Hlavní věc je, aby si člověk mohl říci sám při zavřených dveřích, že dělal dobře, že dal kus své existence. Jsem spokojen sám se sebou. Mohl bych klidně zemřít.“ (životní motto M. R. Štefánika)
Štefánika považujeme spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem za zakladatele Československa. Zahynul při letecké katastrofě při návratu do vlasti, a to ve velmi mladém věku.
Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik
- (21. 7. 1880- 4. 5. 1919) byl slovenský politik, generál francouzské armády, astronom
- 1914–1918 organizuje čsl. legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii
- člen Národní rady v Paříži a posléze československým ministrem války
- stoupenec myšlenek T. G. Masaryka
- aktivní ve slovenských spolcích
- do realistického časopisu Čas psal pravidelné pondělní úvodníky o slovenské kultuře a politice
- studoval astronomii, jíž se věnoval také při studijním pobytu ve Francii v letech 1905- 1907 a při svých cestách do Brazílie, Afriky, Ruska či Tahiti
- začátek války Štefánika nepřekvapil, viděl zde možnost osamostatnění Slováků, které hned od začátku spojoval i s Čechy
- roku 1915 Štefánik nastoupil do vojenské letecké školy v Chartres
- v hodnosti podporučíka nastoupil na frontu, kde dělal průzkumné lety
- na srbské frontě byl zraněn a evakuován zpět do Paříže
- Štefánik v Pařiži prosazuje plán vytvoření česko-slovenského státu
- chtěl vytvořit jedno řídící centrum pro společný odboj Čechů a Slováků
- chtěl vytvořit samostatné česko-slovenské vojsko a jeho prosazení mezi politiky
- v únoru 1916 vznikla Československá národní rada. Jejím předsedou byl T. G. Masaryk, místopředsedy byli Josef Dürich a M. R. Štefánik a generálním tajemníkem E. Beneš
- ve jménu této rady pak Štefánik podnikal řadu úspěšných diplomatických misí, např. do Ruska a do USA
- 20. října 1917 byl Štefánik za tyto úspěchy vyznamenán křížem důstojníka Čestné legie
- po návratu do Paříže se Štefánik zapojil do diplomatických jednání o ustavení samostatné československé armády. Výsledkem byl dekret o vytvoření Česko-Slovenské armády ve Francii, který vydala francouzská vláda 16. prosince 1917. Podle tohoto dekretu se vytvořila samostatná Česko-Slovenská armáda, která podléhala velení ČSNR v Paříži. Vytvářející se československé vojsko čítalo 10 tisíc mužů
Milan Rastislav Štefánik (měl francouzské občanství) zahynul tak 4. května 1919 při cestě domů při leteckém neštěstí. Má pomník na hoře Bradlo, která se tyčí nad městem Brezová pod Bradlom na západním Slovensku.
Našli jsme na internetu další informace týkající se havárie letadla
Čtvrtého května 1919 se počasí umoudřilo. Generál Milan Rastislav Štefánik se konečně mohl vrátit domů z Itálie. Chtěl za každou cenu letět. Osobně si vybral i letadlo, od kterého jej prý zrazoval i konstruktér stroje. Dodnes se spekuluje o tom, že bylo letadlo sestřeleno. Nebylo.
Ve všech oborech lidské činnosti platí, že chybami se člověk učí. Nehody a selhání proto nerozlučně provázejí vývoj každého odvětví. Výjimkou není ani letectví. Počet nehod výrazně narostl v období po 1. světové válce, kdy se začala prudce rozvíjet osobní letecká doprava. Velká část havárií v této době však nekončila nijak tragicky. Často skončily pouze poškozením či zničením letadla a obešly se bez obětí na životech.
Výše uvedené bohužel neplatilo při vůbec první letecké nehodě na československém území. Nehoda italského vojenského letounu, kterým se na jaře roku 1919 vracel do vlasti tehdejší ministr války, generál Milan Rastislav Štefánik, skončila smrtí všech čtyř osob na palubě a ovlivnila další vývoj na politické scéně mladého československého státu.
Galerie Portheimka
Praha 5
Štefánikova 12
Máme otevřeno denně kromě pondělí: 13.00 do 18.00 hodin
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva, Haló noviny, www.galerie-portheimka.cz)
Foto: © Ing. Olga Koníčková