Úvod > Milan Křenek "Paralelní cestou" aneb „obrazy plné silných barevných tónů a výrazných kontur“

Milan Křenek "Paralelní cestou" aneb „obrazy plné silných barevných tónů a výrazných kontur“

24.03.2023 18:44

Milan Křenek

Paralelní cestou

22. 3. – 2. 4. 2023

Galerie Nová síň

„Již podruhé se v galerii Nová síň setkáváme s tvorbou pražského malíře Milana Křenka. Současná výstava však představuje tohoto výtvarníka v širším záběru.

Tentokrát vystavuje nejen své obrazy, ale také kresby a fotografie volně provedených kopií známých obrazů především tzv. klasické moderny…“

Markéta Poláková, manažerka galerie

Dnešní výstava působí možná poněkud přeplněně. Spojil jsem totiž tvorbu prospektivní a retrospektivní. Mé retrospektivní obrazy světového umění jsou představeny na fotografiích.

Odborníci a znalci si jistě povšimnou, že slavné obrazy jsou v mém podání vždy poněkud pozměněné.

Ne zásadně, ale znatelně a vždy je to proto, že tak by se mně osobně líbili lépe.

Obrazy, které jsou tu opravdu vystaveny, jsou jakousi přehlídkou toho, co jsem se od starých mistrů snažil naučit a ukázkou toho, kudy pak vedla moje vlastní cesta, po níž se dosud ubírám.

Volná interpretace úvodních slov autora vystavených děl, Milana Křenka, při zahájení

Bilanční výstava?

Možná, ale při vitalitě a tvůrčí činorodosti autora, si dovolíme pochybovat. Však také PhDr. František Malina, jenž výstavu Paralelní cestou zahajoval, o Milanu Křenkovi prohlásil, že základem všeho co Křenek vytvořil, vytváří a vytvářet bude, je zarputilost a talent.

Ano, to je přesná charakteristika. To je to, co Milana Křenka vede po jeho tvůrčí cestě, po níž kráčí přímo a - po svém.

Zarputilost a talent. Drtivá kombinace. Neochabující hnací charakterová vlastnost všech opravdu velkých autorů oplývajících velkým talentem. V případě Milana Křenka, to znamená kráčet vpřed, ale hledět nalevo i napravo, brát si poučení ze všech stran, zachovávat si respekt k talentům jiných, avšak kráčet si dál a - po svém.

Nevěřme tomu, že jde o bilanční výstavu. Bilanční výstava bývá labutí písní autora. Ale Milan Křenek nám představil – pouze – jednu průřezovou výstavu svých obrazů a k nějakému závěrečnému bilancování se rozhodně nechystá...

A to je dobře. Že už upořádal přes sto výstav? No a? Tak proč by za nějaký čas neuspořádal další. Má jednu výhodu, nemusí se trápit s jejím názvem. Což bývá pro autory často docela problém…

Milan Křenek totiž každou výstavu nazývá stejně, protože každou novou výstavou vlastně pouze pokračuje v té předchozí. Proto není třeba měnit název. Je to přece pořád on, a jde si přece pořád dál tou svou Paralelní cestou.

Jestli je to stá či stá první etapa téže paralelní cesty není vlastně důležité. Hlavně, že kráčí, a že - pro nás diváky - lemuje svoji paralelní cestu svými specifickými paralelními obrazy.

My diváci, obdivující jeho obrazy, jsme pak – podobně jako je tomu u telenovel či detektivních seriálů – natěšeni na další pokračování. Zvědavi, kam došel, kam vkročil při své paralelní cestě. Takže, jakápak bilanční výstava? „Jen“ další kus mistrovské paralelní jízdy. Totiž cesty…

Moudrá slova PhDr. Františka Maliny

Zahajuje-li nějakou výstavu PhDr. František Malina, je radost jeho moudrá a poučená slova poslouchat. Žel nelze vše přesně zapsat, a tak se musíme spokojit s volnou interpretací. Ale snad jsme alespoň to podstatné zachytili.

· Úvodem shrnul cestu Milana Křenka od počátku až po tuto výstavu.

· Zdůraznil autorovu touhu, ochotu a chuť se stále učit - a poučit - od mistrů. Proto je studoval, proto bedlivě zkoumal jejich tvůrčí postupy, styly a kompoziční řešení. El Greco, Picasso, Van Gogh, Paul Gauguin či dokonce sám velký Leonardo Da Vinci a další. Napříč časem, styly i žánry. Od symbolismu k surrealismu. Slavné předlohy, Křenkem však osobitě posunuté, takže se stávají základem jeho tvorby.

· Křenek studuje u mistrů barvy, jejich volbu i ladění, práci se světlem a stíny.

· O všem u Křenka rozhoduje jistota tahů.

· Klíčová je práce s barvou.

· Volbou a tónováním barev vnáší do obrazu a posléze do diváků - pocity.

· Modrá, žlutá, zelená a k tomu světla, stíny, hloubka a specificky, Křenkovsky silné kontury. Tím dociluje ve svých obrazech onu neopakovatelnou atmosféru.

· Milan Křenek je především krajinář. Na nich vyniká jeho stylizovaná kresba, zde naplňuje nejlépe svůj cit pro volbu barev tlumočících pocity, jaké vnímal či vkládal do své krajinomalby.

· V jinak téměř realistické krajině, se zjevuje ale architektura, a autor zde nezapře svou technickou část duše a mysli, neboť s volnými tvary rád dává do souvislosti zachycenou architekturu, a sám se tak stává jakýmsi konstruktérem té, autorem nám zprostředkovávané, krajiny.

· Výsledkem je, že divák vidí předložený motiv zcela novýma očima. Jednou dramaticky, jindy melancholicky, přesně tak, jak to odpovídá Křenkovu naturelu.

· Asi třetina tvorby Milana Křenka je ale jiná. Abstraktní.

· Důvodem je nutnost osvobození se od reality. A možnost nabírání sil k dalším realistickým námětům. Uvolnění mysli a fantazie.

· Zajímavé je, a na mnoha abstraktních obrazech autora, realita proniká do abstrakce. Důkazem jsou tu a tam vniklé postavičky či detaily, jež nutí diváka přemýšlet.

· Milan Křenek je člověk, který absorboval a aktivně působil ve více profesích. A právě ty profese, na první pohled dost rozdílné, ale ve skutečnosti se doplňující, jsou prameny, napájející autorovu tvorbu.

· Pracovitost Milana Křenka potvrzuje už více jak sto výstav autorských i kolektivních, které byl schopen naplnit a uspořádat.

· I při své produkci, se však těší nadále trvale kladné odezvě jak divácké tak odborné.

A doplněk z tiskové zprávy…

„Součásti druhé výstavy v Galerii Nová síň jsou – zcela nově – také autorovy návrhy, nebo fotografie těchto návrhů, skládaných dřevěných stylizovaných modelů dopravních prostředků či stylizovaných zvířátek.

Některé z těchto modelů byly publikovány v časopisu "Výroba a škola" a sloužily pak jako vzory pro jejich zhotovování ve školních dílnách základních škol.

Mimo tyto modely autor navrhoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy též elektrotechnické demonstrační stavebnice.

Jeho designerská tvorba pak byla představena a oceněna na výstavách úspěchů českých vysokých škol v Karolinu a v Národním technickém muzeu v Praze. Vzhledem k širokému autorovu profesnímu záběru - malíř, docent pedagogiky, Ing., CSc, průmyslový designer, profesionální průvodce a cvičitel - byl již pátým rokem zařazen formou velmi rozsáhlého životopisu do publikace Britischpedia "Osobnosti ČR a SR", dále jako jediný Čech i pětkrát zařazen do publikace Britischpedia " Successful People in Germany and Austria ".

Současná výstava se opět jmenuje Paralelní cestou, neboť autor stále maluje jak stylizovaně realistické, tak abstraktní obrazy.

Tyto obrazy jsou buď nekonturované, či konturované. Celkově je možno označit autorovu tvorbu pojmem postmoderna. Na současné výstavě se opět setkáváme s obrazy zaměřenými na situační a dějové náměty znázorňující jevy, problémy, či nešvary současné společnosti. Tyto jsou často přenesené do zobrazení stylizovaných zvířátek, či příšerek.“

Malá glosa za www.www-kulturaok-eu.cz

Náš web již absolvoval za dobu své existence několik výstav Milana Křenka. Podrobně jsme se také na našich stránkách zabývali jeho vřazením do publikací Britischpedia "Osobnosti ČR a SR" a Britischpedia " Successful People in Germany and Austria ".

Dokonce jsme i přinesli s autorem obsáhlý rozhovor o jeho práci a filozofii jeho tvorby. Přesto vše nás však výstava Milana Křenka v galerii Nová síň překvapila, ne-li ohromila. Zatím jsme totiž měli možnosti setkávat se s ním v malých galeriích, kde prostor limituje vyjádření autora a možnosti komplexnějšího pohledu na jeho tvorbu. Tím spíš se to týká výstav kolektivních, nabízejících vždy jen jakousi autorskou vizitku. První opravdu rozsáhlou výstavou, kterou jsme navštívili, je až tato jeho druhá výstava v galerii Nová síň.

I když Milan Křenek tvrdil, že tato výstava působí přeplněně, nemyslíme si to.

Naopak.

Pravá část expozice (bráno při pohledu od vstupu) přestavuje návštěvníkům autorovu abstraktní tvorbu. Protilehlá část galerie je jako protiváha, zasvěcena realistické tvorbě. Čelní pohled, proti vstupu do galerie, zaujímá především opravdu rozlehlé plátno věnované Praze. Ale pozor, přesně v duchu Křenkových paralelních cest.

Pohled na Prahu ano a reálný, turistům známý, ale pohled z jejího okraje, jenž nabízí možnost, aby v pozadí pražské příhraniční krajiny, byly již patrny charakteristické atributy našeho hlavního města (Letohrádek Hvězda a další). Mimochodem je to přesně podle charakteristiky vyřčené Františkem Malinou při zahájení: krajinářská práce, do níž vstupuje architektura a volné linie se souladně snoubí s přesnou geometrií. Prostor uprostřed galerie nabízí výstavní panely s fotografiemi prvních studijních paralelních děl, na nichž si znalci či fandové dotčených mistrů, ověří ony zmiňované posuny oproti originálům. Ze stropu se navíc snášejí ukázky návrhů autorových didaktických modelů.

Je to sice značná nálož vjemů pro diváky, ale přesto bychom nehovořili o přeplněnosti výstavy. Spíš o naplněnosti výstavy tím čím žije Milan Křenek jako tvůrce a umělec a čím nás oslovuje.

Genius loci jedinečné funkcionalistické prostory Galerie Nová síň to vše ještě umocňuje a činí pro diváka příjemně stravitelným, neunavujícím, nezahlcujícím, ale vypovídajícím.

Co o Milanu Křenkovi možná ještě nevíte

· Milan Křenek je členem JUV, NSPU a SPVU

· Realizoval už 64 výstav samostatných a zúčastnil se 107 výstav kolektivních

· Několikrát vystavoval i s německým spolkem VBK (Verein Berliner Kűnstler - nejstarším trvale fungujícím výtvarným spolkem nejen v Německu, ale i v Evropě)

· Celkem namaloval asi 1100 obrazů, 100 z nich se nachází v soukromých sbírkách v Německu

Alexander Shonert a jeho housle

Většina dobrých výstav ve většině dobrých galerií uzavírá zahájení výstavy hudebním vstupem. Ten, jímž byla završena výstava Milana Křenka v Galerii Nová síň, byl plně srovnatelný s celou událostí. Opravdu v duchu toho, že špičková galerie, realizuje špičkové výstavy špičkových umělců a zahájení korunují špičkoví hudebnici. Stalo se tak i v tomto případě.

Alexander Shonert je opravdu špičkový hudebník. Houslový virtuos. A jeho vstup, nebyl jen pouhou malou hudební vsuvkou na závěr, ale koncertem na otevřené scéně. Dokonce jeho výkon, jemuž pomáhala v závěrečné skladbě houslistka Gabriela Kubatová učinil z jinak běžně živě diskutující divácké vernisážové sešlosti ztichlé publikum. Podtrhlo to virtuozitu mistra. Dalo by se přímo říci, že zrakový i sluchový vjem z výstavy, byl v duchu obou ctitelů tradic. Milana Křenka v malbě a Alexandera Shonerta v hudbě.

Koncert nás natolik zaujal, že si dovolíme, na jiném místě, v rubrice věnované hudbě, přinést pár informací o Alexnaderu Shonertovi a jeho vstoupení.

Rozhodně si zaslouží pozornost také návštěvníků našeho webu.

Text a foto výstavy: Richard Koníček

Foto: zahájení Jaroslav Kučera

Tímto děkujeme legendě naší české fotografie,

panu Jaroslavu Kučerovi,

že byl ochoten poskytnout několik ze svých – také špičkových - momentek našemu webu.