Michal Nesázal / E. L. F. (Everlasting Love Forever)
Michal Nesázal / E. L. F. (Everlasting Love Forever)
Kde?
Galerie hlavního města Prahy
Staroměstská radnice, 2. patro
Kdy?
10. 2. - 22. 4. 2012
Co?
Náhled do světa odhmotnělých, subtilních, průhledných a světelných bytostí...
Na této dost netypické výstavě její kurátor Karel Srp představuje ty nejnovější malby a kresby Michala Nesázala, laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1992.
Ve své nejnovější sérii figurálních tušových kreseb, která vznikla v posledních třech letech, se Michal Nesázal vzdal svého přetechnizovaného přístupu k umění a soustředil se zcela na kresbu (techniku malby - alla prima). Podle vlastních slov autora jde totiž o supermédium, schopné co nejúčinněji přenášet emoce. Vzniklá série obrazů obsahuje asi 300 kreseb, ale v rámci výstavy je představena pouhá výběrová třetina.
Na svébytné výstavě se tak seznámíme s pohledem umělce do fikčního světa (E. L. F. - Everlasting Love Forever), který se nalézá na samé hraně reality a iluze. Michal Nesázal věnuje svoji pozornost entitám (bytostem), vyjadřujícím čisté, ryzí emoce a soucit. Jsou to bytosti ireálné, s nestabilní a prchavou podstatou. Se svými velkými kulatými hlavami na drobných tělech, jsou znázorňovány často až s trpným výrazem, jakoby pohlcujícím celý jejich vzhled. Některé mají hlavu skloněnu, oči zavřené nebo se dívají do země, jiné zaujímají víceméně prosebný postoj; další pak leží, oddávají se rozjímání a nebo spí. V některých případech vznikají jen z písmen a slov, ztvárňujících jejich těla. Vyjadřují tak nejrůznější vyhraněné, ale prchavé a proměnlivé duševní stavy. Od údivu a zármutku, přes pochopení a soucit až po strach.
Na posledních kresbách zdůraznil Michal Nesázal zejména jejich rozevřené oči a ústa, které se tak stávají vůbec nejzřetelnějšími tělesnými podrobnostmi a vznikají prolínáním dvou autorových hlavních odstínů - zelenomodré a šedohnědé.
Z výstavy odchází návštěvník tak trochu, jako by odcházel z návštěvy jiného světa. A odnáší si sebou hlavu plnou povznášejících, ale i tíživých myšlenek. A kdyby to měl být ten jediný důvod, proč tuhle výstavu shlédnout, pak je to důvod - zejména v dnešní době - plně dostačující.
Ing. Olga Koníčková
Foto: Tomáš Souček