Miłos Flis : Deriváty aneb když měníme měřítka nalezených či objevených objektů!?
Galerie Vernon – Praha
29. 7. – 30. 8. 2014
Galerie Vernon a Městská galerie ve Vratislavi připravily samostatnou výstavu mladého polského umělce Miłose Flise, přehlídku jeho abstraktních i figurativních maleb, nestandardních soch a objektů, kde mladý autor experimentuje s různým materiálem, s formou, významem a kulturním kontextem. Je to tak první objemnější prezentace dosavadní umělcovy tvorby za hranicemi Polské republiky. Ve stylu Flise najdeme řadu charakteristických vlastností, jako jsou změna velikosti, deformace, intenzivní barvy, organické tvary nebo kombinování náhodných předmětů. Jeho problematika prací a cyklů je poměrně volná.
Vernisáž proběhla za osobní účasti Flise a kurátorky výstavy. Byl nám nabídnut zdarma katalog, z kterého nyní čerpáme další informace…protože tvorba polského umělce Flise, jenž je interdisciplinární tvůrce, je vskutku tak rozsáhlá a těžko by se dala shrnout v několik vět.
Když maximalizujeme…
Nás zaujal objekt v ostré červené barvě ´Akryl´ (odlitek z polyesterové pryskyřice), který můžeme zhlédnout v horním podlaží Galerie Vernon. Objekt je prezentován ve velkém měřítku, který byl přibližně 40x zvětšeným náhodným tvarem barvy vymáčknuté z tuby…autor byl totiž fascinován dokonalostí a samozřejmostí náhodné formy…sice zcela pomíjivé a nepatrné, ale získáním autorem určené velikosti se tato náhodná forma proměnila v objekt zcela nepřirozený a zasahující do okolního prostoru….
Když minimalizujeme….
Naopak ve svém nejnovějším cyklu ´Kapsle´ autor minimalizuje objekty natolik, že musíme je pozorovat lupou…. Jedná se o prostorové objekty. Nálezy jsou spojené do skupin, kterých vnitřní relace vytvářejí zcela nové kontexty i jistý druh odkazu, a tím jaksi autor vytváří v opravdu surrealistickém stylu alternativní realitu. Jen nám umožněno dovnitř prostoru dívat se pouze z jednoho úhlu, a tak autor předem musel se zabývat záměrem, jak přesně umístit jednotlivé prvky, aby zohlednil perspektivu a intenzivní a jemné světlo…
Cyklus ´Lebky´jsou dobrým příkladem využití plastu jako umělecký materiál. Série expresivních objektů představuje ptačí lebky a odkazuje přímo na fotografie mořských ptáků zasažených ropou při haváriích z ropných tankerů… autor, aby dosáhl autentičnosti a dramatičnosti použil tavný plast, který je také výtvorem naftového průmyslu…
A co Flisovy malby?…Flis odmítá klasické plátno, malířský podklad, a proto využívá velkoformátový papír pro plotr, kde se barva mu stává postupně charakteristikou jeho malířského díla. Malíř se snaží o nejlepší ukázku energie barev…
|Proces vzniku vizuální vrstvy je také zajímavý, protože se pokaždé řídí jinými pravidly, která diktují spíše intuitivní a spontánní malířská gesta než plánovaná sekvence úkolů. Jedná o tvoření nesmírně spontánní, během kterého rovnoměrně aplikovaná barva volně splývá po papíře…v případě starších obrazů jako ´Vlčice´ (vlastní technika na prkně)naopak vizuální vrstva výrazně zakládá na pronikání figurace a abstrakce a umísťuje se jaksi na jejich styk…
Ze životapisu Miłose Flise
- narodil se 18. 5. 1986 v Lublíně (Polsko)
- v roce 2012 absolvoval obor sochařství na Umělecké akademii ve Vratislavi v ateliéru prof. Janusze Kucharského
- věnuje se sochařství, malbě, grafice a počítačové grafice a experimentuje jak s formou, tak obsahem
- zajímá ho jak abstrakce, tak figurativní tvorba
- doposud měl tři sólové výstavy ve Wroclawi a účastnil se několika kolektivních výstav v různých polských galeriích
Flis ve své tvorbě zůstává co možná nejvíce v intuitivní a přímočaré rovině: „Na základě předešlých zkušeností s malbou jsem došel k závěru, že proces tvorby obrazu se často konal bez zapojení vědomí, stal se rituální výměnou emocí mezi mnou a dílem. Postupem času se obrazy stávaly minimalističtějšími, úspornějšími a nechávaly prostor pro abstraktní juxtapozici barev.“
Pokud jde o sochy, u nichž má použitý materiál obrovský dopad na emocionální potenciál práce, autor se spoléhá na plast, které považuje svým způsobem za součást kolektivního vědomí, za materiál, který hodně vypovídá o moderním člověku. „Výsledné objekty jsou často vyrobeny z nalezených nebo recyklovaných předmětů a jsou to moje osobní reflexe na současnost. Rád o nich přemýšlím jako o možných objevech muže z budoucnosti, který v důsledku nějaké globální katastrofy neměl žádný kontakt se současnou civilizací. Mé objekty jsou intuitivní způsob, jak mu říct, co se může pokazit," řekl Flis.
Proč se výstava ve Vernonu jmenuje Deriváty (polsky Pochodnie)? Kurátorka Kama Wróbel uvedla, že „se jedná o slovní hříčku, ve které název přímo odkazuje nejen na slovo ´pochodeň´, ale i ´derivát´. Ten obrazně popisuje a jistým způsobem precizuje tvorbu Miłosze Flise, která je zajímavou sbírkou výpůjček a transformací. Je právě ´derivátem´, protože je vzdálenou ozvěnou ready-mades, zakládající na nalezených materiálech, a tedy do velké míry není umělcovou autorskou kreací, ale opírá se o překomponování, deformaci a dávání těmto nálezům nového kontextu a nového života.“
Kurátorka: Kama Wróbel
Galerie Vernon
Praha 5
Janáčkovo nábřeží 21
Máme otevřeno:
středa, čtvrtek: 12.00 – 19.00 hodin
pátek: 12.00 – 17.00 hodin
sobota: 10.30 – 18.00 hodin
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: katalog The City Gallery in Wroclaw, text kurátorky K. W.)
Foto: © Ing. Olga Koníčková