Mezinárodní sochařský festival Sculpture Line 2018/Praha: Kryštof Hošek: Like aneb kde a kdy to vůbec nemusí vyznívat jako symbol souhlasu či pochvaly!
Můstek - Praha
13. 6. - 30. 9. 2018
Sochařský festival Sculpture Line 2018 - letošní 4. ročník se oproti předchozím letům rozrostl do 12 měst a 3 zemí. Představil sochy a výtvarné objekty předních domácích i mezinárodních tvůrců ´pod širým nebem´.
Kryštof Hošek v rámci Sculpture Line 2018 na pražském Můstku vystavil svou (zcela nepřehlédnutelnou) bělostnou skulpturu Like (6), která kolemjdoucí upoutává velmi. Láká je k fotografování - u ní, v ní, před ní, za ní ... atp., protože se jim líbí, je totiž hyperrealistická.
Na své dílo použil Hošek pryskyřici a kov
Ruka s pevně sevřenými prsty a palcem
vztyčeným vzhůru v sobě
obsahuje gesto v západní kultuře obecně známé,
vnímané jako symbol souhlasu.
Skelet ruky, který z gesta vychází,
však odkazuje na smrt a zánik,
a tím jeho ryze pozitivní vyznění relativizuje.
V současné společnosti je toto gesto masově používaným symbolem sociálních sítí.
Přítomnost nebo nepřítomnost palce pod postem může vést
k duševním kolizím a psychologickým traumatům všech účastníků procesu.
Uživatel, který vloží post, ať už jde o fotku domácího mazlíčka,
zážitek z výletu nebo názor na politickou situaci,
očekává od ´přátel´ zaslouženou smršť lajků.
Počet lajků je pro něho mírou společenského uznání a úspěchu
- frustrovaný -
když jich není dostatek,
- blažený pokud mnoho -
neustále kontroluje sociální sítě,
zda přicházejí nové lajky a zatracuje ´přátele´, kteří mu nelajkli.
Stává se posedlým ve sbírání lajků a v neustálém vršení postů.
Kvůli získání lajků se přizpůsobuje veřejnému vkusu a stylizuje se do rolí,
ve kterých chce být veřejností přijímán.
Protože včerejší lajk už lze považovat za zaručený ´death-like´,
ve svém tempu nesmí nikdy polevit.
Oproti dávnému starověku,
kde při krvavých veřejných představeních rozhodoval postoj palce o životě a smrti,
rozhoduje v naší kultuře o pomíjivém bytí a nebytí uživatele sociálních sítí
a
stává se mimoděk symbolem zániku skutečného života
ve prospěch jeho přitažlivější virtuální podoby,
vnímané jako symbol souhlasu.
Kryštof Hošek (*1984)
- absolvent ateliéru sochařství na AVU v Praze
- vystavuje na samostatných (autorských) i skupinových výstav doma i v zahraničí
- vedle volné tvorby se příležitostně věnuje dalším sochařským disciplínám
- věnuje se zakázkám do exteriéru i interiéru v nejrůznějších materiálech a technikách
- je zastoupen v soukromých i veřejných sbírkách
Ve své sochařské tvorbě se Kryštof Hošek věnuje primárně figurativním motivům. Plastikami, které oscilují na hranici dekadence, karikatury a pop-artu, kriticky reaguje na současné společenské nebo politické dění. Jeho rukopis nabývá místy až hyperrealistické formy. V tomto názoru vznikají působivé, výtvarně vizuální objekty
- žije a pracuje v Praze
Jungmannovo náměstí
- prostor dnešního náměstí existoval již ve středověku
- po Josefu Jungmannovi bylo pojmenováno roku 1878, kdy sem byla umístěna jeho socha
- uprostřed náměstí stojí špalíček dvou historických domů a za nimi se nachází kubistický sloup s lucernou, který je ojedinělým dílem české kubistické architektury. Byl postaven roku 1913 podle návrhu architekta Vlastislava Hofmana
- dominantou náměstí je chrám Panny Marie Sněžné, jehož součástí je veřejně přístupná Františkánská zahrada
- na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy stojí palác Adria. Palác je postaven ve stylu rondokubismu podle projektu Josefa Zasche a Pavla Janáka a je významnou architektonickou památkou. Na jeho výzdobě se podíleli přední čeští sochaři
110 00 Praha 1
Jungmannovo náměstí
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
www.sculptureline.cz