Úvod > Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie aneb dřevěná maska posvátné krávy…

Mezi Prahou a Káhirou. 100 let české egyptologie aneb dřevěná maska posvátné krávy…

05.08.2019 13:14

Výstavní prostory Karolina - Praha

2. 8. - 8. 9.2019

V letošním roce uplynulo 100 let od prvních egyptologických přednášek, které na Univerzitě Karlově v letním semestru roku 1919 vypsal soukromý docent František Lexa. Česká egyptologie od té doby urazila obrovský kus cesty, který si Český egyptologický ústav FF UK, jediné pracoviště tohoto druhu v naší zemi, při příležitosti 100. výročí připomenul výstavou uspořádanou ve spolupráci s Univerzitou Karlovou ve výstavních prostorách Karolina.

Expozice nás nejdříve seznamuje s těžkými začátky, kdy se ve skrovných poměrech panujících na univerzitě v 1. polovině 20. století rodil nový vědecký obor. Jen díky velkému osobnímu nasazení a nezdolné vůli zakladatele české egyptologie, soukromého docenta Františka Lexy (1896 - 1960), který právě v letním semestru roku 1919 vypsal první egyptologické přednášky, které se konaly na půdě UK, se na univerzitě tento obor etabloval. S přispěním jeho žáků se pak časem proměnil z akademického bádání v Praze na skutečné vědecké pracoviště zabývající se i terénním výzkumem umožněným získáním stálé koncese v Egyptě.

První žáci Františka Lexy

Jaroslav Černý (1898 - 1970)

Ludmila Matiegková (1889 - 1960)

Zbyněk Žába (1917 - 1971)

Pavla Fořtová - Šámalová (1886 - 1974)

V 2. části výstavy nahlédneme do období let 1960 - 2019, kdy ústav již organizoval archeologické výzkumy přímo v Egyptě a Súdánu. Představen je zejména Abúsír, který je dodnes hlavní koncesí českých egyptologů. Dobové fotografie ukazují na proměnu nejen samotné archeologické lokality, ale i okolního prostředí, které v průběhu století dostálo mnoha změn. Satelitní snímek dává nahlédnout rozlehlost území a jeho potenciál pro další generace vědců.

Abúsír však není jedinou lokalitou, kterou Český egyptologický ústav v průběhu posledních desetiletí let zkoumal. Výstava proto představuje i další ať již dočasné či dlouhodobější projekty, jako je účast na akci UNESCO v Núbii, výzkum v Západní poušti nebo v dnešním Súdánu.

Kromě příběhu odkrývání různých lokalit je pozornost zaměřena i na konkrétní úkoly a projekty, kterým se členové výzkumného týmu věnují. Egyptologická činnost je často chápána jako objevování nových památek, ovšem to je pouze výchozí bod rozsáhlé badatelské činnosti, která na terénní výzkum navazuje. Projekty proto ukazují na interpretační možnosti obsažené v jednotlivých objevech a nálezech a jejich přínos pro studium nejen staroegyptské civilizace samotné, ale také srovnávacího studia civilizací a vývoje životního prostředí v delších časových horizontech.

V expozici kromě filmu si na instalovaných panelech

můžeme prostudovat témata,

bohatě ilustrovaná fotografiemi,