Martin Mainer: Blues Woods aneb ´malířství je echt vynález záznamové techniky´
Nová galerie – Praha
8. 1. – 7. 2. 2015
Na vernisáži nové (již třetí) výstavy v nejkrásnější soukromé pražské galerii, v Nové galerii na Vinohradech, kde i my z www.kulturaok-eu.cz vždy s radostí bloudíme v labyrintu chodeb a navzájem se setkáváme, a přitom nacházíme další a další velkoformátové obrazy, jsme se jistě z návštěvníků nikdo nenudil. Celou akcí nás provázela galeristka Nina Mainer
ová, jako vždy usměvavá vstřícná ke každému, kdo si našel cestu do Nové galerie.
„…vrstvení horizontu a mnoho perspektivních úběžníků, průhledů za stožáry barev, opakující se pole vody, ostrovy a lodě, hemžení figurek, opakování všeho v různých tóninách mě v začátcích práce v mysli připomínalo barokní fugu…fuga a blues…blues je to kvůli barvě a možná také kvůli náladě…název výstavy je tedy odvozen od hlavní barvy, fotbalu, pocitů při práci a dřeva…opakování třeba i jednoslovných manter v duchu při malování je mojí libůstkou a pracovní pomůckou, vytváří se tím jakýsi ochranný obal či pole úsilí a směr a taky cíl cyklu a nechává mě klidným i nad pomalostí nebo rychlostí i marností…“ Martin Mainer
Modrá je dobrá
Zhlédli jsme velkoformátové obrazy z posledních let namalované Mainerem, povětšině v různých odstínech tmavomodré. Je to barva dobrá. Evokuje dálky, vodu, nebe, moře, je to barva romantiků.. a zaujaly nás i velkoformátové bílé plochy zaplněné větvičkami doplněné malými figurkami… např. i jeho starší malba z roku 1993 – 1993 ´Modlitba´.
Když si Mistr Mainer hraje pořád, a přitom si na nic nehraje
Jak jsme se dozvěděli při zahajovací řeči samotného Martina Mainera (jehož řeč postupně gradovala i s jeho gesty), dostal totiž velké balení modré tiskařské barvy od svého přítele „ Pepy Herčíka, který rušil otcovu i svou tiskařskou dílnu před stěhováním do lesů Kokořínska“, a tak je Mainer využil na již dávno malované a také vystavené obrazy, které ho nebavily, které podle jeho názoru byly příliš uspěchané, …(a jak se dozvíme i z katalogu, který doporučujeme si zakoupit kvůli skvělému Mainerovu filozofujicímu textu) nakonec to skončilo tak, že „přidával a modřil více, a také do plochy přidával stékající barvu…nechal jsem obraz na chvíli stát vzhůru nohama a odešel…vzniklý efekt po otočení zpět na nohy mně připomněl Leonardovy hory a také můj obraz z roku 1991 Pozadí… no a ten den jsem také do hor velmi tenkým dlouhochlupým štětcem začal tahat barvu a hledat prostor, vodní hladinu a lodě, a byla z toho fajn zábava konce léta….“ M. M.
Se dřevem pracuji celý život
Větvičky považuje Mainer za mrtvé dřevo a tak se rozhodl je trochu animovat….
…“ trochu jsem se poohlížel po další koleji a navazoval u pár obrazů na téma větviček a větví a třeba použil jako model kmínek uřezaného šípku, nebo některé větve maloval, a některé jen stavěl k namalovaným na obraze a vznikala tak zvláštní iluze…“ M. M.
Já neposlouchám nic
Ještě Mainer neopomněl pochválit svou manželku, galeristku Ninu Mainerovou a představil nám ji jako velmi houževnatou a pracovitou ženu. Paní galeristka naslouchala pozorně, stála trochu opodál a moudře a něžně se na Mainera usmívala. Poté nám Mainer popřál pro letošní rok 2015 „ať jsou naše dny jasné, dobré a krásné a noci klidné a plné laskavých snů…“
Ze životapisu
- narozen 1959 v Ostravě
- Havířov - studium základní školy a gymnázia
- 1978 – 1991 studium na VŠUP obor textilní výtvarnictví
- přestup na AVU - 1985 získal diplom
- od 1990 – umělec na volné noze 1990 cena J. Chaloupeckého
- 1998 – pedagog na FaVU VUT v Brně – malířský ateliér – malba 2
- 2002 – docentura
- 2005 – jmenován řádným profesorem
- 2010 – uzavírá sňatek s Ninou, ing. arch.
- 2012 – vedoucí ateliéru Malba 4 na AVU - Praha
Galerie vydala k této příležitosti katalog za 250 Kč, a to díky podpoře hlavního sponzora, firmy Mondi – Uncoated Fine Paper Czech Republic, s.r.o.
120 00 Praha 2
Balbínova 26
Hodnocení: 99,9 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková