Úvod > Lukáš Havrda: Elementy harmonie aneb když brutalistní architekturu ozvláštníme malířskou technologií asfaltu

Lukáš Havrda: Elementy harmonie aneb když brutalistní architekturu ozvláštníme malířskou technologií asfaltu

03.09.2018 13:08

Galerie 1- Praha

28. 8. - 8. 9. 2018

Na vernisáži nové výstavy Lukáš Havrda: Elementy harmonie, na kterou jsme byli pozváni slovy, že konec letních prázdnin si žádá něco speciálního, tj. expozici velmi zajímavých obrazů, byl autor vystavených obrazů (akryl, kombinovaná technika na plátně) Lukáš Havrda osobně přítomen.

„Všechny příznivce naší Galerie 1 velmi srdečně zvu na zdařilou výstavu Lukáše Havrdy.

Galerie 1 dlouhodobě dává prostor mladým a originálním umělcům

a Lukáš Havrda oboje naplno splňuje,“

vyzdvihl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký,

který výstavu tradičně zahájil.

Poté hovořil Radan Wagner (* 1958 Praha) - český malíř, historik umění, kurátor a recenzent. Dozvěděli jsme se, jaké motivy nabízejí Havrdovy obrazy vystavené v Galerii 1.

Havrdovy obrazy v Galerii 1 představují meziválečnou i normalizační architekturu a její pozdější osudy: vysílač na Ještědu, Tesco v Liberci, Labskou boudu, Transgas, továrny, sídliště, žižkovskou věž, obchodní dům Kotva i pohraniční bunkr. Nechybějí ale ani komorní akty či vzpomínky na Advent.

Malíř Lukáš Havrda ve svých obrazech zachycuje především architekturu a objekty, jež ho inspirují a ovlivňují. Své kořeny má Lukáš Havrda v Pojizeří. Zde ho zaujala monumentálnost, a také jistá syrovost brutalistní architektury liberecké skupiny SIAL. Velmi netradiční je malířův pohled na liberecký obchodní dům Ještěd, Ještěd, nebo semilský kulturní dům. Místa s pohnutou historií a doba normalizace v bývalém Československu jsou také častými tématy Lukášovy tvorby.

I proto se jedním z jeho námětů staly objekty lehkého pohraničního opevnění nebo Labská bouda. V jeho dílech je patrná inspirace také pražskou a evropskou architekturou.

Lukáš Havrda se nejčastěji přidržuje staleté malířské tradice realistického zobrazení. Fantazii uplatňuje v barevnosti a například v netradičních úhlech pohledu vybraných motivů. Když pozorujeme Lukášova díla, často narazíme na kombinaci pravoúhlých linií s rozptýlenými okraji. Balancuje tak po svém mezi realitou a objektivitou architektury a fantazií a subjektivitou umělce. Tohoto efektu dociluje mimo jiné za využití malířské technologie asfaltu. Ta mu také umožňuje dosahovat různé hrubosti povrchu a umocňuje velkoryse pojaté formáty obrazů.