Luděk Rathouský: „Evangelium postpravdy/Gospel of post-truth“ aneb snažíme-li se gotickou barevností vyjádřit k současnosti

19.09.2017 13:03

Galerie kritiků - Palác Adria/Praha

12. 9. – 1. 10. 2017

 

 

 

 

 

Na zahájení výstavy obrazů (olej a kov na plátně) Luďka Rathouského s názvem Evangelium postpravdy, které se konalo v pražské Galerii kritiků v Paláci Adria, byl autor osobně přítomen. Rathouský ve svých dílech využívá prvek ornamentu, který většinou považujeme za líbivý prvek. Podle slov Vlasty Čihákové, kurátorky Galerie kritiků, je eminentní zájem o uspořádání jeho výstavy v Japonsku v příštím roce.

 

Termín post-pravda (post-truth) se podle Oxfordského slovníku stal klíčovým slovem roku 2016,

zejména díky vyhroceným politickým kampaním v USA a Velké Británii.

 

Objektivní fakta již nejsou podstatná;

názor si utváříme pomocí sdílených příspěvků na sociálních sítích a rozhodují o něm zejména emoce.

Jak trefně podotkl Jiří Přibáň, nehledáme už pravdu, ale potvrzení našich předsudků.

 

 

 

 

 

 

 

 

Ovládání (politického) světa pomocí ´fake news´, nepravdivých či zkreslených tvrzení a projevem hraničícím s vulgaritou se stalo běžným nástrojem jednání vládnoucích vrstev.

 

Realita prezentovaná skrze média a vstřebávaná jednotlivcem je Rathouského téma

již od jeho raných malířských cyklů (Masmédia, 2002, Produkce, 2005 ad.)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podobně jako rychle se střídající záběry v televizním zpravodajství nebo okna infozábavy na internetových platformách, zobrazuje na svých plátnech střípky okolního světa. Svým sociálním cítěním komentuje společenskou situaci, spotřební kulturu, krizi hodnot a jejich vyprázdnění; někdy intuitivně, ne příliš konkrétně, mnohdy pragmaticky racionálně a někdy jde jen o lakonický komentář.

 

Výstavou Evangelium postpravdy se Rathouský vrací do prostoru, kde před 7 lety poprvé představil svůj nový způsob uvažování o malbě (Strach bílého muže, 2010).

Odráží také Rathouského vývoj v tomto formálním hledání nové vizuality: od principů apropriace gotických elementů v malbě (jako například v cyklech podle mistra Vyšebrodského, Theodorika či malířských mistrů období vlády Jagellonců)

až po plné osamostatnění těchto prvků v nedávné tvorbě.

Fragmenty gotického tvarosloví mu slouží jako zdroj vyjadřovacích prostředků.

Výtvarný princip, abstrahující skutečnost do významových rovin tu více tu méně patrných,

se však neomezuje na otevřený komentář současného dění,

ale jitří současnými prostředky smysl pro pocit z minulosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dá se říci, že jestliže se režisér František Vláčil snažil černobílé Údolí včel natočit v gotické „barevnosti“,

Rathouský se snaží gotickou barevností vyjadřovat k současnosti.

Vzkazy v obrazech jsou uzavřeným systémem pravd (a postpravd),

které se však autor tu více či méně úspěšně snaží šifrovat.

 

 

 

 

 

 

 

 

Svéhlavá cesta za poznáním a touha po originálním zobrazení ho dovedla k osobitému, jedinečnému projevu,

který, přestože je aktuální, působí starobyle a důvěrně známě.

Zdánlivě nesoučasný Rathouského přístup a určitá nezařaditelnost z něj činí pozoruhodnou personu na umělecké scéně.“

(text: Kateřina Štroblová)

 

Luděk Rathouský (*1975)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • kromě vlastní umělecké tvorby se věnuje i skupinové práci -  je zakládající člen umělecké skupiny Rafani
  • působí jako pedagog na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně, kde dosáhl titulu docent a je vedoucí ateliéru Malby II
  • zabývá se kurátorskou činností v projektu Galerie Luxfer v České Skalici, jíž je spoluzakladatel

 

Kurátorka výstavy:  Kateřina Štroblová
Kurátorka Galerie kritiků: Mgr. Vlasta Čiháková Noshiro Ph.D.

110 00 Praha 1
Palác Adria 1 p.

Jungmannova 31


www.galeriekritiku.cz

 

Hodnocení:  89 %

Ing. Olga Koníčková

Foto: © Ing. Olga Koníčková