Lucas Cranach: ´Žehnající Jezulátko´ ve Šternberském paláci NG v Praze aneb může za to Ostrava?
Šternberský palác NG
4. 3. 2014
Setkání s vedením Národní galerie u čerstvě zrestaurovaných obrazů mají své vzrušující kouzlo. Jsme totiž – po restaurátorech a odbornících z NG mezi prvními, kteří opět daný obraz spatří nejen kdesi v katalogu či na internetu, ale i na vlastní oči. Proto si považujeme, že díky naší spolupráci s NG jsme na podobné akce zváni. A už kvůli neopakovatelnému pocitu skoro až objevitelskému rádi taková pozvání i přijímáme.
Cranach jako znovuzrozený 
Dne 4. 3. 2014 jsme se, ve společnosti pana Víta Vlnase, pověřeného vedením NG, paní Olgy Kotkové, kurátorky Sbírky starého umění NG a pana Petra Kuthana, vedoucí restaurátorského odd. NG, zúčastnili přímo na půdě NG představení nově zrestaurovaného oboustranného obrazu Lucase Cranacha staršího, nazvaného ´Žehnající Jezulátko´, na jehož druhé straně je vyobrazen „Kristus Trpitel“. Dodejme, že vzácný dvojobraz byl mistrem namalován kolem roku 1520.
Všichni přítomní představitelé NG doslova sršeli neskrývanou radostí. Rozesmátá tvář pana Vlnase, přímo nadšený výklad paní kurátorky Kotkové a hrdé uspokojení pana Kuthana, to vše bylo rozhodně na místě. Jak jsme se od nich dozvěděli, tak ve sbírce Národní galerie v Praze se nachází soubor asi 20 deskových obrazů, které lze spojit s činností Lucase Cranacha staršího a jeho dílny. Většina těchto maleb je přímo v galerii vystavena a některé jsou uloženy v depozitářích.To byl osud i oboustranně malované desky s žehnajícím Jezulátkem a Kristem Trpitelem. Malba původně patrně sloužila k soukromé devoci. Obě témata – žehnající dítě -Ježíš s křížem a Kristus Trpitel – patřila k oblíbeným námětům luteránské reformace a zdůrazňovala úlohu Ježíše jako vykupitele dědičného hříchu. Námět zobrazovali mnozí malíři té doby a toho spříznění, ale Lucas Cranach starší je přece jen jedním z nejvýznamnějších německých renesančních umělců a z obrazu pozná i laik, že je tomu tak plným právem.
Slzičku zatlačovala jen návštěva z Ostravy
Na akci byla mezi námi totiž přítomna ještě jedna osoba. Paní Jiřina Kábrtová, ředitelka Ostravského muzea. Kromě toho, že byla vzácným hostem celé události, je tato dáma dokonce klíčovou postavou při znovuzrození Cranachova dvojobrazu. Jak nám totiž prozradil pan profesor Vlnas a paní ředitelka Kábrtová to plně potvrdila, příběh nejnovější historie tohoto obrazu začal totiž právě díky ní…
Před časem totiž navštívila pražskou NG a profesora Vlnase šokovala tím, že připravují pro Ostravské muzeum projekt zaměřený na německé mistry z 15 a 16 století. A – s tváří hráče pokeru – požádala pana profesora o zapůjčení klenotu z nejcennějších - ´Růžencové slavnosti´ od Albrechta Dürera, který Národní galerie má a vystavuje. Obraz se v žádném případě nikomu a nikam nepůjčuje, ale jak prozradila paní ředitelka, tak to dobře věděla a licitovala, aby mohla slevit. Nakonec si - po úvodním šoku pana profesora Vlnase - vyjasnili skvělý záměr Ostravského muzea a došlo ke vstřícné dohodě o zapůjčení osmi Cranachů z Národní galerie do Ostravy. Pan Kuthan, jakožto vedoucí restaurátorské oddělení, se navíc osobně přesvědčil, že parametry výstavních ploch v Ostravě jsou po stránce klimatické a bezpečnostní na takové úrovni, že není důvod nezapůjčit do Ostravy jakýkoli obraz z Národní galerie. Tedy s výjimkou Růžencové slavnosti, samozřejmě. Mezi domluvenými zápůjčkami figuroval i předmětný dvojobraz ´Žehnající jezulátko/Kristus Trpitel´ Ten však byl v nedobrém stavu skryt v depozitáři Národní galerie a čekal na své plánované zrestaurování. Ochota Národní galerie k jeho zapůjčení restaurátorskému plánu změnila priority. Obraz byl zrestaurován včas a výstava v Ostravě měla neuvěřitelný úspěch a ohlas. Nevelké výstavní prostory Ostravského muzea byly po celou dobu konání výstavy denně prakticky zaplněny a na vstup se stála fronta.
Když výstava skončila (27. 2.) a milované obrazy Lucase Cranacha paní ředitelce Kábrtové odputovaly do Prahy, uronila prý opravdu slzičku. Denně se totiž na ty obrazy chodila dívat, a jak s potěšením konstatovala, denně na nich objevovala nové a nové skutečnosti. Pan profesor Vlnas ale paní ředitelku potěšil tím, že vzhledem ke kulturní úrovni tamního návštěvnictva a vzhledem k perfektním prostorám, které pro obrazy v Ostravě k dispozici jsou, nebude problém dalších zápůjček a další spolupráce mezi NG a Ostravským muzeem. A paní ředitelka Kábrtová ho prý vezme ráda za slovo.
Restaurování na popud Ostravy
Zrestaurování obrazu bylo na kapacitní možnosti NG časově rekordním dílem, jak nám potvrdil vedoucí restaurátorů pan Petr Kuthan.
Od něj jsme se také dozvěděli, že deska zůstávala skryta lidským zrakům dlouhá desetiletí pro problematický stav jejího zachování, který neumožňoval ani její vystavení. Nebyla dokonce proto uvedena ani na velké výstavě Lucase Cranacha v roce 2005 na Pražském hradě. Národní galerie se tedy spojila s AVU a v úzké lidské, organizační a hlavně odborné spolupráci s ateliérem Restaurování výtvarných děl Akademie výtvarných umění v Praze přistoupila k restaurování tohoto díla. A úspěšně je také dokončila. V ´šibeničním´ termínu, ale tak včas že obraz mohl mít svoji výstavní premiéru na zmíněné výstavě v Ostravě. Tam byl také po dokončení náročné restaurátorské práce spolu s dalšími 7 obrazy od Lucase Cranacha a jeho okruhu za mimořádných bezpečnostních opatření zapůjčen.
Takže, hurá na Cranacha!
Vzhledem k vystavovatelnosti dvojobrazu se Národní galerie okamžitě rozhodla, že i ona tuto vzácnou oboustranně malovanou desku představí co nejrychleji pražskému publiku. A dnem 4. 3. 2014 je obraz ve Šternberském paláci opravdu k vidění.
Dodejme, že nebývalý zájem ostravského a očekávaný zájem pražského publika o Cranachovo dílo není ničím ojedinělým. Naopak, jak nám s velkým nadšením a radostí oznamovala kurátorka Sbírky starého umění NG, paní Olga Kotková, dá se říci, že Evropu v posledních letech ´postihla´ doslova ´cranachománie´. Výstavy na toto téma už proběhly, a také s velkým úspěchem ve Frankfurtu nad Mohanem, Londýně, Bruselu, Paříži i v Římě.Na většinu těchto přehlídek dokonce NG půjčila své obrazy z Cranachovy kolekce. Je to celkem logické, protože renesance zájmu o Cranachovy malby souvisí s tím, že všude jeho obrazy podmaňují diváky svým půvabem, svojí zdánlivou jednoduchostí a atraktivními, často humorně podanými náměty. Přízeň publika si získává i samotná osobnost Lucase Cranacha staršího. Byl to totiž, ve své době, mimořádně úspěšný umělec i taktik a diplomat. Uměl nejen skvěle malovat, ale vedl i velkou malířskou dílnu, podnikal a udržoval čilé společenské styky a dokonce se přátelil i s hlavním exponentem německé reformace Martinem Lutherem. A zvládl to bez problémů. Dokonce dokázal svým uměním překlenout i zášť mezi mocnými, která jinak postihovala všechny a vše. Úspěšně pracoval i pro největšího odpůrce Lutherova učení, pro Albrechta Braniborského. Cranachovi se prostě zdařilo to, co málokomu – jeho práce byly žádané a ceněné už v době jejich vzniku. A neméně žádané a ceněné jsou i nyní, o půl tisíciletí později.
A jedna zpráva ze zákulisí NG
Osoba, práce a dílna Lucase Cranacha staršího je natolik zajímavé téma, že NG připravuje specifickou a specializovanou výstavu s mnohoslibným pracovním názvem ´Obrazy Lucase Cranacha v laboratoři´, kterou bude Národní galerie v Praze realizovat ve spolupráci se zahraničními partnery. Už teď se tedy těšíme, a zatím jako malou upoutávku se jděme pokochat novým vystavovaným přírůstkem. Má ve Šternberském paláci svoji speciální místnost, která se nalézá v prostoru vyhrazeném obrazům Lucase Cranacha a dalších německých mistrů 14. a 16. století, a je tak i ve společnosti oné poblíž něj umístěné ´Růžencové slavnosti´ Albrechta Dürera z roku 1506.
A kdo má opravdu zájem, tak všechny malby Lucase Cranacha ze sbírek Národní galerie v Praze najde publikovány v knize ´National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th-16th Centuries.´
Obraz ´Žehnající Jezulátko/Kristus Trpitel´
od 4. března 2014 trvale v NG Šternberský palác
Praha 1- Hradčany
Hradčanské náměstí 15
www.ngprague.cz
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: NG