Úvod > Lokální a družstevní způsoby hospodaření jako progresivní vize aneb setrvalá krůpěj i kámen prorazí!?

Lokální a družstevní způsoby hospodaření jako progresivní vize aneb setrvalá krůpěj i kámen prorazí!?

16.10.2018 10:22

Braunův dům – Praha

9. 10. 2018

Dostali jsme na www.www-kulturaok-eu.cz zajímavé pozvání na konferenci, kterou iniciovala Alternativa zdola, z. s., jmenovitě doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph. D. Celodenní akce se konala za podpory Rosa Luxemburg Stiftung, e. V., zastoupení v ČR a Parlamentní skupiny konfederace Sjednocené evropské levice a Severské zelené levice (GUE/NGL).

Oslovil nás projektový koordinátor českého zastoupení Rosa Luxemburg Stiftung, e. V., Dr. Jiří Silný. Pozvání znělo na konání mezinárodní konference ´Lokální a družstevní způsoby hospodaření jako progresivní vize´.

Organizátoři zhodnotili konání této zajímavé a důležité konference hodnotili jako první krok, no spíše krůček na cestě ke znovu pozvednutí družstevnictví u nás, na cestě podpory této důležité, ale opomíjené hospodářské síly. Konference se konala za účasti hostů z Německa, Rakouska, Itálie, Polska, Slovenska a samozřejmě české odborné i mediální reprezentace. Místo konání bylo pro nás na www.www-kulturaok-eu.cz zatím neznámé, neboť Braunerův dům na Karlově náměstí je veřejnosti běžně nepřístupný.

Jde o to rozjet družstevní scénu!

Ta věta zazněla úvodem. A za ní druhá, jasně specifikující, oč na konferenci půjde.

„Podpora vlády je slabá a konference je prvním,

a zdaleka ne posledním krokem, který to má změnit.“

Úvodní zdravici v češtině za Rosa Luxemburg Stiftung, e.V., pronesla Joanna Gwiazdecká.

Úvodní vstup měl náš hostitel, projektový koordinátor českého zastoupení Rosa Luxemburg Stiftung, e. V., Dr. Jiří Silný. Z jeho slov vyplynulo, že téma konference je mimořádně naléhavé a osudy našeho družstevnictví jsou hodně specifické. Trefně to glosoval paralelou, že u nás platí letní čas, zimní čas a zvláštní čas.

Ten se také týká otázek družstevnictví a peripetií dávné i nedávné historie. Čas družstevnictví běží totiž - všelijak. Rychle, pomalu a pořád dokola. Vrcholem našeho družstevnictví byla 1. republika. Pak zasáhla válka, okupace, krátké období do roku 1948 a následovala socialistická stagnace a deformace družstevnictví. Po roce 1989 se sice role družstev vrací, kam patří, ale pauza a pokřivení socializmem je tak silné, že dnes - jak řekl doslova Dr. Jiří Silný - znovuobjevujeme objevené. A hlavně, jak dodal, aktivity družstevnictví potřebují odpovídající podmínky, a ty jsou u nás mimořádně špatné.

Zpráva Evropského parlamentu o sociálním podnikání

Pak už se rozjel celodenní sled, vesměs velmi hodnotných, vstupů. Ten první měla Klára Starostová (asistentka v EP, frakce GUE / NGL) na téma: „ Zpráva Evropského parlamentu o sociálním podnikání“.

Mimo jiné jsme se dozvěděli, že o družstevnictví je na půdě EU slyšet častěji než dřív, že ale vznikají problémy jiné v nových zemích EU, zejména v postsocialistických, a jiné v zemích, kde kontinuita družstevnictví nebyla přerušena a deformována.

Na půdě EU se ale hovoří spíš o ´solidárních podnicích´ a ´sociální ekonomice´. V celé EU je do ní aktivně zapojeno 14 milionů osob + dalších asi 4 miliony dobrovolnických pracovníků.

Problém je v každé zemi jiný.

Jsou jiné kořeny, jiné historické cesty, jiná pojetí, ale i tak je třeba je řešit. Háček je v tom, že EU sama o sobě legislativu určovat nemůže, protože má k tomu účelu speciální komisi. Té byla předložena zmíněná Zpráva o sociálním podnikání. Je to oficiální forma, jak komisi vyzvat k tomu, aby konala.

Zpráva shrnuje vše společné napříč jednotlivými státy EU a navrhuje jednotnou právní formu pro evropské sociální podniky.

Podobný pokus byl ale učiněn už v roce 2009 a zůstal ´u ledu´. Tato nová verze byla předložena letos v roce 2018. Více zohledňuje specifika jednotlivých zemí a v po přijetí by usnadnila jednání družstev ve všech státech. Zpráva byla přijata většinou států v Evropském parlamentu. Proto byla podstoupena k jednání příslušné komisi., která má na vyjádření tři měsíce. Ty ale už uplynuly a komise se ke Zprávě vůbec nevyjádřila (!). Tvůrci Zprávy ji samozřejmě urgovali, ale výsledek je nejasný. Blíží se evropské volby a v konci mandátů a v počátcích nových se nebude nikdo v EU o Zprávu zajímat. Škoda…

Družstva potřebujeme – lépe odolávají hospodářským krizím

Stěžejní a vskutku burcující přednáška v podání renomované ekonomky, doc. Ing. Ilony Švihlíkové, Ph.D. měla název Makroekonomické výhody družstevnictví.

Ilona Švihlíková především upozornila, že základní ideou družstev v Evropě jsou pojmy solidarita a spolupráce. Dále řekla, že družstva v zemích V4 jsou ale vnímána pokřiveným posláním, které plyne ze čtyř desetiletí socialistického družstevnictví a vyvolávají až pejorativní asociace na družstva JZD.

Zdůraznila, že deformovaný pohled na družstva jako taková se musí co nejrychleji změnit. A že to není snadné změnit ani po dvaceti letech po změně režimu.

Družstva byla po roce 1989 označena jako cosi socialistického, co nemá v nové společnosti co pohledávat. A cesta k jejich rehabilitaci je složitá.

Řešení jsou dvě.

Tlak zdola a pomoc zhora.

Jak na to?!

Jeden z hlavních prostředků rehabilitace družstev je jejich rozvoj.

A pak konkrétní příklady a všeobecná osvěta.

Rehabilitace družstev, růst jejich významu a postupné další rozšiřování jejich počtů i zaměření je totiž především v celostátním ekonomickém zájmu. Po ekonomické krizi, jež postihla před několika lety svět i Evropu, vznikla analýza, ze které plyne, že zatímco krize velké korporace drtila, družstva vůči dopadům krize se jevila jako odolnější. Mají mnohem flexibilnější formu než ostatní běžné podniky. Zaměstnanecké podílnictví a participace družstva i jejich nejrůznější variace drží družstva při životě. Zmíněná analýza byla a je známa, ale nerespektují ji politici, EU ani státy, a to už minimálně pět let.

Když se jedná o družstvech u nás, tak podle zkušeností Ilony Švihlíkové jsou označena za zcestná, za relikt minulosti a dokonce za cosi, co zaměstnává invalidy, a tím pádem se ´to´ nedá ukočírovat.

Ilona Švihlíková podotkla, že jde o nesmyslné mýty, které je nutné nejprve odbourat. Družstva jsou plně srovnatelná s běžnými s. r. o. podniky, dokonce mají větší soudržnost, stabilitu a vykazují i vyšší produktivitu.

Čím víc družstev bude, a čím větší budou, tím bude stabilnější naše hospodářství.

Podle Ilony Švihlíkové samozřejmě družstva nemohou působit jako spasitelé hospodářství, ale jako jeden z velice významných nástrojů této spásy nesporně ano.

Závěrem Ilona Švihlíková nastínila zásadní body nutné k posílení významu družstev:

zlepšit image medializováním dobrých příkladů
družstevnictví se musí stát – sexy
nutná osvěta o odolnosti a úspěšnosti družstev
neustále připomínat, že v Evropě je nemalé procento pracovníků zapojeno právě v družstvech
odstranit přetrvávající deformace legislativy
prosadit zákon o zaměstnanecké participaci

Doc. Ilona Švihlíková ale zakončila svůj jinak nepříliš optimistický vstup skvělým a hodně optimistickým přirovnáním:

„Setrvalá krůpěj i kámen prorazí.“

Příklady od nás i ze světa

Další část konference už byla sestavena z příspěvků tuzemských i zahraničních, jež dokládaly, že to jde, jak to jde a co všechno by šlo, jen je nutné se odpíchnout od stávajícího marasmu a předpojatostí. Jednalo se celou řadu vystoupení, a ta nejsou v silách tohoto článku popisovat. Nejvíce informací k tématu lze ale najít na webech Alternativy zdola (https://alternativazdola.cz/ a https://druzstevni-inkubator.cz/aktuality.html).

Dům Matyáše Bernarda Brauna

Stojí na nároží Karlova náměstí naproti Novoměstské radnici.

Historie domu sahá do roku 1337.

Dům je pozoruhodný neobvyklým půdorysem,

je vícekřídlý a s prodlouženým nádvořím.