Loïc Drussel-Martzolf, Martin Hrubý, Sofia Hultin,Lenka Janušková, Rudolf Samohejl, Sille Storihle: Hledání země nezemě aneb víme, co chceme vůbec hledat?!
Entrance Gallery – Praha
19. 8. — 13. 9. 2015
Na vernisáži nové výstavy ´Hledání země nezemě´, jež prezentuje díla sdílející zájem o místa, která se nějak vymykají svému okolí a díky tomu umožňují vznik nebo přežití myšlenkám, aktivitám nebo komunitám, nezapadajícím do převládajících struktur, a která byla inspirována samotným prostorem Oranžerie i areálem Břevnovského kláštera, kde se galerie nachází, nás uvítali netradiční (jako vždy) kurátoři výstavy Tereza Jindrová a Rado Ištok. 
Nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujala podlaha zasypaná vrstvou mulčovací kůry, kterou jsme se brodili, zmámeni její lesní vůní. Všude visely bílé houpačky, mnozí z nás do nich odvážně hupsli a my jsme si naopak hráli s video-ledničkou. Zmáčkli jsme např. ikonu jogurt, a objevil se na obrazovce jeho obsah tlející…fuj…Protože zkázu potravin nedokáže ani lednička zcela zastavit.. A tak to bylo u všech potravin… No, nápad i zábava, vše skvělé… Je neuvěřitelné, jak umělci dokážou srovnat krok s nejnovějšími trendy audio, video i počítačové techniky, s jejím neustále se zvyšujícím raketovým rozvojem…
Jak Břevnovský klášter, tak Oranžerie umožňovaly existenci a růst takových forem a hodnot, které by jenom stěží přežily mimo své ochranné prostředí - ať už jde o exotické rostliny na straně jedné nebo vzdělanost na straně druhé. Teorii podobných míst, charakteristických svou odlišností a svébytností, tzv. heterotopií, rozpracoval filosof Michel Foucault a po něm řada dalších. Pro Foucaulta jsou tato místa jak fyzická, tak mentální, a často se nacházejí na neostré hranici soukromého a veřejného, uměleckého a užitkového, nebo práce a volného času. Nejdůležitější vlastností heterotopií, jež odporují tlaku společensko-politických či jiných převládajících norem, je ale jejich schopnost poskytnout útočiště vůči násilné homogenizaci neustále ohrožující ostrovy jinakosti.
Pro název výstavy jsme využili pohádkovou metaforu ´země nezemě´, pro niž je však klíčové právě hledání. To vystihuje tuto výstavu jako takovou. Heterotopie je možné zažít v místech, kam se de facto nikdy nedostaneme, dále i v místech skrytých významů, které denně míjíme bez hlubší reflexe. Některé patří minulosti, jiné navždy zůstanou jen v myšlenkách, zatímco další se skrývají opodál, kde mohou dřímat zárodky, semínka, jež možná vyklíčí už zítra. Hledat je ovšem můžeme už dnes…
Zde vystavující umělci tak dokazují, že heterotopie je možné vytvořit téměř všude, jak v prostředí extrémního klimatu pralesa nebo pouště, tak na periferii předměstí a sídliště, v pohodlí hotelu nebo letního sídla hlav státu, v atmosféře zkázy mayských ruin nebo běžných potravin, v neuskutečněné adaptaci všedního náměstí před školou či ve vysněné kolonii sexuální menšiny.
Výstava sestává z děl 6 umělců
- Martin Hrubý (*1987), jehož film Resort se již promítal na UMPRUM, a Sille Storihle (*1985) pracují oba s problematickou historií 2. pol. 20. století a ve svých filmech ukazují, že heterotopie jsou častokrát rájem jenom pro vyvolené, zatímco ostatní jsou vykázáni za jejich brány.
- Sofia Hultin (*1982) a Lenka Janušková (*1986) v prostoru galerie velmi odlišnými způsoby zpřítomňují svůj dlouhodobý výzkum zaměřený na společný zájem o uchopení mentálních prostor v rámci prostoru veřejného.
- Loïc Drussel-Martzolf (*1991) a Rudolf Samohejl (*1987), který navrhl také celkové řešení výstavy, ve svých dílech pracují s pojmem entropie, jež nám připomíná, že i heterotopie představují dočasná ´tady a teď´ či ´tehdy a tam´ spíše než univerzální utopie.
Kurátoři: Tereza Jindrová a Rado Ištok
Vysv.: heterotopie = nejdůležitější vlastností heterotopií je totiž jejich schopnost odolat tlaku společensko – politických či jiných norem a poskytnout tak útočiště vůči násilné homogenizaci neustále ohrožující ostrovy odlišnosti – ať už v rámci autoritářských nebo neoliberálních společností. Jsou místa, kam je možné se stáhnout, praktikovat dočasný separatismu, či věnovat čas výzkumu a reflexi spíše než neustálé produkci. Tato ´jiná místa´ (anebo období) mohou být jak fyzická, tak mentální, společný je jim však charakter výjimky spíš než plošných utopií. Na rozdíl od nich nejsou totiž univerzální a mají povahu jakýchsi poloveřejných rájů či doupat.
169 01 Praha 6 – Břevnov
Markétská 28/1www.entrancegallery.com
Vstupné: dobrovolné
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Galerie Entrance zahájila svou činnost v roce 2005. Jedná se o neziskovou aktivitu iniciovanou umělci, která vznikla za účelem organizování a realizace výstav současného umění. Od počátku jejího vzniku byli v galerii prezentováni vizuální umělci nejmladší generace, čeští i zahraniční. Galerie Entrance prezentuje progresívní mladou generaci umělců, především studentů a nedávných absolventů vysokých uměleckých škol nebo umělců, kteří jsou svou tvorbou s touto generací spjati. Prostor galerie Entrance by měl sloužit mladým umělcům jako zázemí, které vyplňuje vakuum mezi prostředím vysokých uměleckých škol a profesionální uměleckou sférou. Program galerie se soustředí především na autorské výstavy. Galerie Entrance zahájila svůj provoz v prostorách Karlín Studios. V prosinci 2012 se přestěhovala do nově zrekonstruované Oranžerie v zahradě Břevnovského kláštera.