Úvod > Light Underground V aneb ve sklepení Domu U Kamenného zvonu vstupte přímo do filmu

Light Underground V aneb ve sklepení Domu U Kamenného zvonu vstupte přímo do filmu

28.11.2023 17:03

Light Underground V

Radek Brousil

Can You Still Feel the Butterflies?

7. 11. 2023 - 18. 2. 2024

Dům U Kamenného zvonu

Gotické sklepení

Výstava z cyklu Light Underground je

pátým pokračováním podpořeným programem Umění pro město.

Institucionální výstava filmu Radka Brousila

Can You Still Feel The Butterflies?

doprovázená site specific scénografickými instalacemi

je otevřena

od 7. 11. 2023 do 18. 2. 2024

ve sklepení Domu U Kamenného zvonu.

„Pátý ročník z cyklu Light Underground, tentokrát tedy představuje

„zerowaste“ film Radka Brousila Can You Still Feel the Butterflies?, z roku 2021.

Autor dokazuje, že označení „Zero Waste“,

tedy přístup k životu, usilujícímu o minimalizaci vzniku odpadu,

je připojeno k titulu filmu právem, neboť

vše vzniklo v duchu redukce naší ekologické stopy ve smyslu hesla Žij udržitelně!

Důsledně je využita materiálově udržitelná scénografie

(na instalace byly použity upcyklované látky) a

nově vyrobené kulisy

jsou doslova ušity přímo na míru středověkým sklepním prostorám.“

Radka Baborovská, kurátorka výstavy

O filmu Can You Still Feel The Butterflies

„Hlavní hrdina filmu, v kostýmu polomrtvé ryby, bloudí městem a krajinou v mentálním dialogu a mluví k ženskému hyperobjektu o konci, hanbě, vině a možnosti něco udělat. Skateboarding, kouření cigaret a otázky o "cítění motýlů" (odtud i název filmu Can You Still Feel The Butterflies) spolu s dlouhými, vzdálenými záběry a podmanivou hudbou jako by odkazovaly na melancholickou romanci nezávislých kultovních filmů 90. let.

Autenticita intimního zážitku je však neustále zcizována celkovou teatrálností kostýmů a rekvizit, přehraností, střihy a hlavně stále přítomnými stíny skutečné katastrofy.

Záměrně nevyřešenou ambivalenci intimního a skutečného dramatu lze tedy číst jako rezolutní přitažlivost.

Kritické čtení české kultury a historie se prolíná s osobním citem pro krajinu našeho dětství. Celé filmové dialogy jsou jako koláž sestavená z textů indie-emo kapel 90. let.

Láska, sebepoškozování, sebevražda, bolest a úzkost jsou ve scénáři dialogy ambivalentně tematizované mezi individuálním příběhem a společným osudem planety.

Sám Brousil v jediné písni filmu zpívá "Zkusím, zkusím, zkusím" a podtrhuje napětí mezi autentickým pocitem nemožnosti autentické polohy, úzkostí a bezmocí.

Mluvíme sice o konci světa, ale zdá se, že ho nedokážeme pocítit, nedokážeme uchopit jeho skutečný význam a dosah.

Autentický intimní prožitek ve filmu autor dosahuje prostřednictvím manýry avantgardních kostýmů, rekvizit a stylizovaných dialogů, které vycházejí z textů indie-emo písní z 90. let. Fungují jako odraz kulturního kolektivního vědomí, skládají se z popisu osobních pocitů lásky, úzkosti, bolesti a sebedestruktivních sklonů.“

Film jako výstava - výstava jako film

Nápad prolnout film s autentickým prostředím, vytknout z jeho projekce kulisy, a umožnit tak divákovi pohyb přímo uprostřed filmu, se ve spojení s geniem loci místa konání výstavy, tedy spojení - futuristicky fantaskní děj filmu ponořený do nitra tajemného a impozantního středověkého sklepení budovy, v níž se podle některých pramenů dokonce narodil budoucí král Karel IV. je neopakovatelné.

Kvituje to i tisková zpráva kurátorky výstavy Sandry Baborovské k projektu připravená.

„…Radek Brousil tu ve spolupráci s architektem výstavy Miroslavem Pazderou dekonstruovali film do kulis (brána z poloviny 19. století podle sochaře Václava Levého) i nápisu z neonu, který osvětluje středověké sklepní prostory a posunuje celý audiovizuální projekt do současné estetiky. Setkávají se tu tak různé epochy v jednom romantizujícím příběhu s finálním původním písňovým trackem v podání autora filmu. Ústřední píseň nazpíval a složil Radek Brousil, spoluautorem hudby je Igor Bruso…“

Co slibuje anotace ČSFD?

Anotace filmu uveřejněná na Česko Slovenské filmové databázi uvádí sníme slovy:

„Film zachycuje rozhovor mezi Polomrtvou Rybou (Cyril Dobrý), která si chce vzít svůj život a Hyperobjektem/Vnitřním hlasem/Vědmou (Tereza Hofová), která se snaží Rybě její čin rozmluvit. Dialog je vedený jazykem a citáty intimních zpovědí amerických kapel z přelomu milénia. Film odkazuje k osobnímu vypořádávání se jedince s měnící se krajinou a vytváří s ní spíše pocitový dialog. Ten nemá daleko k určité tiché lítosti, nejasnému soucitu, který ale zároveň může představovat funkční alternativu k vymknutému rozumu a světu, který ztratil horizont. Styl se nese částečně ve fantazijním unikání, ale stejně tak pohádkovém heroismu. Projekt je určitou generační výpovědí, spojením různých časovostí, renesančními prvky, květinovými vzory, folklorní tématikou, poté jen ještě více asociuje pocit vzpomínky jakéhosi ztraceného, již jen snového, ale přesto blízkého světa. (peroo)“

Radek Brousil (43)

· Radek Brousil se narodil v roce 1980 v Nitře

· Absolvoval Ateliér fotografie na pražské UMPRUM, kde také pokračoval v doktorandském studiu.

· V roce 2015 obdržel Cenu Oskára Čepana pro mladé vizuální umělce.

· Jeho práce je zahrnuta v domácích i zahraničních sbírkách, soukromých i institucionálních.

· Od roku 2003 se věnuje také portrétní, komerční a módní fotografii.

· Mezi lety 2017–2018 vedl Ateliér fotografie na pražské Scholastice.

· Ve své tvorbě pracuje především s textilními materiály, které kombinuje s fotografií, keramikou a videem.

· Jeho témata jsou často společenskou výpovědí s aktivistickým podtónem.

· Vyjadřuje se k nejisté budoucnosti pramenící ze sociálních, kulturních a environmentálních problémů, přičemž se vymezuje vůči standardním interpretacím a konvenční terminologii.

· Jeho jazyk operuje spíše na symbolické, osobní a emotivní úrovni.

· Svůj zájem soustředí na postkoloniální tendence v současném uměleckém diskurzu, jež spatřuje například v problematice původu a distribuce květin či textilií.

· Při práci s látkami klade důraz na českou produkci a export na africký trh, čímž se konfrontuje s problematikou tržní ekonomiky a mocenských vztahů.

· Je však i režisérem krátkometrážních filmů.

· V roce 2017 Red Naomi, (režie, scénář)

· V roce 2021 Can You Still Feel The Butterflies? (režie, scénář, hudba, scénografie)

Text připravil: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček