Lidová tradice v díle Václava Hrabánka aneb pokud maluji, jsem šťasten a nevnímám nic jiného
Národopisné muzeum Národního muzea, Letohrádek Kinských – Praha
28. 7. – 6. 11. 2016
Na vernisáži nové výstavy, nazvané ´ Lidová tradice v díle Václava Hrabánka´, jsme byli seznámeni s lidovými obrázky na skle, s podmalbou na skle, jež jsou dílem Václava Hrabánka (1915 –2005). Přehlídka křehké krásy podmaleb na skle je vystavena ve skleněných vitrinách, takže zhlédnout je lze, ale fotografovat už jdou velmi špatně…takže se na www.www-kulturaok-eu.cz tímto omlouváme za pouze malou obrazovou prezentaci.
Václav Hrabánek podle vlastních předloh vytvářel jeden, maximálně dva obrázky, na rozdíl od dřívějších výrobců, kteří podle šablony dělali několik desítek až stovek kopií. Oblíbenou historickou postavou Václava Hrabánka byl český král Václav IV., jehož symbolem byl ledňáček ve věníku. Ledňáček, který je také symbolem lidské duše, se objevuje téměř na všech Hrabánkových podmalbách a nahrazuje vlastně autorův podpis. Podmalby na skle jsou vytvářené technikou podmalby (malby na rubové straně tabulového skla podle podložené šablony) a patří k velmi oceňovaným dokladům lidové zbožnosti a lidového výtvarného umění.
Motto:
"Pokud maluji, jsem šťasten a nevnímám nic jiného. Děkuji Pánu Bohu, že mi bylo dopřáno, aby se u mne projevil tento talent a pokládám to za jeho vůli, že je mi umožněno malovat."
JUDr. Václav Hrabánek (1915–2005) - český naivní umělec posl. čtvrtiny 20. století
- malíř neprofesionál
- jeho otec si v Praze zařídil bankovní obchod Hrabánek a spol.
- před 2. sv. začal mladý Václav studovat práva, ale během války, kdy byly vysoké školy uzavřené, musel studia přerušit
- 1946 dostudoval
- 1946 zemřel otec a stal se majitelem firmy
- po převratu v roce 1948 byl však majetek rodiny zkonfiskován
- nesměl vykonávat právnickou činnost ani úřednickou práci
- pracoval jako lesní dělník, závozník, řidič a nakonec jako taxikář
- 1966 si manželé Hrabánkovi koupili na Šumavě nedaleko Hartmanic starý mlýn, kde nakonec bez vody, elektřiny a dalších vymožeností civilizace, obklopeni hlubokými lesy, prožili 30 let
- s láskou choval své huculské koně
- po 30 letech strávených na samotě ve starém mlýně se manželé Hrabánkovi se navrátili do civilizace a přestěhovali se do domku v Kašperských Horách
- seznámil se s tradiční lidovou malbou na skle a sám se jí začal věnovat
- dostalo se mu ocenění již ve 2. pol. 90. let 20. století
- podmalby zakoupila do svých sbírkových fondů některá muzea (např. Etnografické oddělení Národního muzea v Praze, Muzeum Šumavy v Kašperských Horách, Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech)
- dílo je zastoupeno v Muzeu civilizací v Evropě a ve Středomoří (MuCEM) v Marseille
- JUDr. Václav Hrabánek zemřel po několikaměsíční nemoci krátce po svých 90. narozeninách 20. dubna 2005
Současně si na výstavě můžeme zakoupit knížku Život na skle, která obsahuje ojedinělý soubor podmaleb Václava Hrabánka, kterou jsme vydali ke 100. výročí narození JUDr. Václava Hrabánka
Úryvek z této knihy (str. 31, zdroj: PhDr. Luboš Kafka, Etnologický ústava AV ČR)
„Dominujícím projevem bylo užívání květinového dekoru. Rostlinný ornament často zaplnil veškeré prázdné plochy, takže se v odborné literatuře vžilo úsloví strach malířů z prázdného místa (horror vacui).
Naprosto svéytné bylo zobrazování lidského těla a složitějších vícefigurálních výjevů. Postavy jsou nejčastěji zobrazeny z čelního pohledu ve strnulých gestech, nahrazujících pohyb. Typické bylo porušování přirozených tělesných proporcí. Naddimenzovány bývají ty partie, jimž tvůrci přikládali větší význam, např. hlava, ruce či atributy světců… “
150 00 Praha 5
Kinského zahrada 98
Hodnocení: 79 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková